|
|
| (Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| − | '''Jitka Ludvová a kolektiv'''[[File:Hud.jpg|right|text-bottom|250px|Hud.jpg]]'''<br/>[http://www.idu.cz/cs/hudebni-divadlo-v-ceskych-zemich-osobnosti-19-stol HUDEBNÍ DIVADLO V ČESKÝCH ZEMÍCH<br/>OSOBNOSTI 19. STOLETÍ] '''<br/>Praha 2006
| + | '''[[File:Hud.jpg|right|text-bottom|270px|Hud.jpg]]Jitka Ludvová a kolektiv ''' |
| | | | |
| | + | [https://prospero.idu.cz/publikace/hudebni-divadlo-v-ceskych-zemich/ '''Hudební divadlo v českých zemích<br/>Osobnosti 19. století''']<br/>Praha 2006 |
| | | | |
| | | | |
| − | Lexikon ''Hudební divadlo v českých zemích – Osobnosti 19. století'' vznikl v rámci dlouhodobého výzkumného a publikačního projektu Česká divadelní encyklopedie, který realizuje Institut umění – Divadelní ústav s podporou Ministerstva kultury ČR. Svazek obsahuje 349 původních biografických hesel divadelních ředitelů, skladatelů, dirigentů, pěvců, libretistů, překladatelů, scénických výtvarníků, režisérů, hudebních publicistů a dalších tvůrců, domácích umělců i cizinců, kteří v 19. století vytvářeli hudební divadlo a významně je formovali na celém území českých zemí. Rozšířením tematického záběru o jinojazyčné hudební divadlo se osobnosti české scény dostaly do širšího historického i geografického kontextu a obraz české divadelní kultury 19. století získal středoevropský rozměr. Řada biografií, které encyklopedie obsahuje, byla v české literatuře zpracována poprvé.
| |
| | | | |
| − | Zpracoval Kabinet pro studium českého divadla Divadelního ústavu s externími spolupracovníky.<br/>''Redaktor:'' Jitka Ludvová
| + | Lexikon ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století'' vznikl v rámci dlouhodobého výzkumného a publikačního projektu Česká divadelní encyklopedie, který realizuje Institut umění – Divadelní ústav s podporou Ministerstva kultury ČR. Svazek obsahuje 349 původních biografických hesel divadelních ředitelů, skladatelů, dirigentů, pěvců, libretistů, překladatelů, scénických výtvarníků, režisérů, hudebních publicistů a dalších tvůrců, domácích umělců i cizinců, kteří v 19. století vytvářeli hudební divadlo a významně je formovali na celém území českých zemí. Rozšířením tematického záběru o jinojazyčné hudební divadlo se osobnosti české scény dostaly do širšího historického i geografického kontextu a obraz české divadelní kultury 19. století získal středoevropský rozměr. Řada biografií, které encyklopedie obsahuje, je v české literatuře prezentována poprvé. |
| | | | |
| − | ''Autoři hesel:''<br/>Jindřich Bajgar, Jitka Bajgarová, Jitka Balatková, Božena Brodská, Jaroslav Bužga, Alice Dubská, Dorota Gremlicová, † Jiří Hilmera, Jana Holeňová, † Vladimír Hudec, Alena Jakubcová, Ivan Jakubec, Lenka Jeřábková, Milada Jonášová, Markéta Kabelková, Ljuba Klosová, † Josef Kotek, Lenka Kusáková, Jitka Ludvová, Marta Ottlová, † Jaromír Paclt, Ladislava Petišková, Pavel Petráněk, Václav Petrbok, Milan Pospíšil, Oldřich Pulkert, Hubert Reitterer, Vlasta Reittererová, Adolf Scherl, Eva Šormová, Jiří Štefanides, † Jan Trojan, Věra Velemanová, Eva Vítová | + | Více o knize [[Hudební_divadlo_v_českých_zemích|'''ZDE''']] |
| | | | |
| − | Publikace vznikla v letech 2000–2003 za podpory Ministerstva kultury České republiky (projekt č. DA00P01OOU005; shromažďování podkladů bylo ukončeno 30. června 2005) a byla vydána s podporou Akademie věd České republiky a Nadace Český hudební fond.
| + | Seznam užívaných zkratek najdete '''[[Hudební_divadlo:_zkratky|ZDE]] ''' |
| | | | |
| − | ''Recenzovali''<br/>prof. Božena Brodská<br/>PhDr. Milan Pospíšil, CSc. | + | '''Citace:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století'', ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006 |
| | | | |
| − | Rejstřík sestavili Zdena Benešová, Hana Borková, Pavel Petráněk
| |
| | | | |
| − | Přebal navrhla Michaela Blažejová
| |
| | | | |
| − | Vydal Divadelní ústav ve spolupráci v Nakladatelstvím Academia, Praha 2006.
| + | ---- |
| | | | |
| − | © Divadelní ústav, 2006<br/>ISBN 80-7008-188-0 (Divadelní ústav)
| + | '''Kurzíva''' označuje odkazové heslo. |
| − | | + | |
| − |
| + | |
| − | | + | |
| − | '''Úvodem''' | + | |
| − | | + | |
| − | Svazek přináší 349 biografií osobností, které v 19. století spoluvytvářely hudební divadlo v českých zemích v českém a německém jazyce. Jsou zahrnuti domácí umělci i cizinci, kteří zde významně působili. Mezi řediteli, skladateli, kapelníky, zpěváky, libretisty, překladateli, tanečníky, choreografy, výtvarníky a publicisty jsou osoby šesti národností. Asi osm desítek z nich se podílelo na činnosti německého i českého divadla současně; generačně patřili většinou do první poloviny 19. století, kdy německé divadlo v českých zemích, zejména hudební, dominovalo. Česká profesionální opera vystupovala v této době v prostorách německých scén a využívala jejich vybavení. Sporadicky pořádaným českým hrám věnovali svou práci především čeští členové německých společností, kapelníci obou národností a národnostně smíšená technika. Ve druhé polovině 19. století se obě jazykové skupiny v českých zemích postupně zcela oddělily. Po roce 1860 začala rozhodující etapa rozvoje českého dramatického umění a počínaje Prozatímním divadlem nabízela se už českým umělcům doma dlouhodobá profesionální perspektiva. Se zvyšováním počtu kvalitních českých společností přibývalo i jazykově specializovaných divadelníků. Ve slovníku je uvedeno asi 250 umělců činných ve druhé polovině 19. století; asi polovina z nich patří už pouze českému divadlu, polovina pouze německému.
| + | |
| − | | + | |
| − | Pro výběr umělců, jejichž biografie je do hesláře zařazena, bylo možné jen zčásti stanovit objektivní kritéria (např. u autorů počet provedených děl). Mnohé zůstalo vyhrazeno redakčnímu rozhodnutí, a proto by heslář této encyklopedie mohl mít i poněkud jinou podobu. Vedle věcných a rozsahových hledisek se zde přihlédlo též k literatuře již existující. O zařazení či nezařazení biografie rozhodovala nejen kvalita uměleckého působení určité osobnosti, ale také novost informací, jež o ní mohly být přineseny. Novým informacím byla dávána přednost, a to i na úkor udržení příslušných proporcí. Některé biografie jsou zde zpracovány v české literatuře poprvé. U osobností, které působily v hudebním divadle i v činohře, je v plném rozsahu zachycena aktivita v okruhu hudebního divadla, k činohře je přihlédnuto. Heslář 19. století byl koordinován se svazky, jež v projektu Divadelního ústavu chronologicky předcházejí a budou následovat. Především byl koordinován se svazkem ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století – Osobnosti a díla'', který se věnuje se mluvenému i hudebnímu divadlu na českém území přibližně do roku 1800. Zatímco množství a charakter historického materiálu pro starší dobu umožňovaly spojit mluvené a hudební divadlo do jednoho celku, nárůst látky po roce 1800 si vynutil osamostatnění hudebního divadla.
| + | |
| − | | + | |
| − | Jednoznačná pravidla nebylo možné stanovit ani pro výběr umělců z hraničních časových pásem na začátku a na konci 19. století. Jako spodní historická hranice zde bylo zvoleno dvacetiletí mezi rokem 1786, kdy skupina herců získala císařské povolení pořádat česká představení, a 1807, kdy byla ve Stavovském divadle zrušena italská opera. Osobnosti působící v této době byly zařazovány do staršího či novějšího období individuálně, podle uměleckého zaměření, vzájemných pracovních vztahů, délky a směřování kariéry apod. Rovněž horní hranici tvoří přibližně dvacetileté časové pásmo 1880–1900. V osmdesátých letech bylo otevřeno Národní divadlo, české pěvecké školy již běžně posílaly do praxe své četné absolventy a české scény v Brně a v Plzni byly schopny trvale provozovat operní repertoár. Kolem roku 1900 ukončili svou činnost poslední protagonisté „prozatímní“ éry; z umělecké praxe odešla generace, jež prožila začátek své dráhy často ještě v zahraničí a její konec v Národním divadle. Biografie těchto osobností byly ponechány v 19. století. Naproti tomu početná skupina umělců, kteří v Národním divadle začínali, byla zařazena do následujícího připravovaného svazku. Podobné generační hledisko bylo uplatněno i vůči libretistům, kritikům a dalším účastníkům divadelního dění, opět s individuálním posouzením.
| + | |
| − | | + | |
| − | Uvedená časová měřítka se odvozují především z dějin českého divadla. Je třeba připomenout, že vývoj na německých scénách v českých zemích probíhal poněkud jinak. Většina z nich musela stále více využívat služeb epizodně působících cizinců, kteří zde nezanechali významnou stopu. V Praze se však právě na přelomu 19. a 20. století rozvinulo k výjimečné úrovni německé divadlo za ředitele Angela Neumanna. Neumannovo působení a aktivity jeho spolupracovníků přesáhly rok 1900, ale svým charakterem patří do 19. století.
| + | |
| − | | + | |
| − | Česká teatrologická literatura se po celá desetiletí soustřeďovala převážně na divadlo v českém jazyce. Rozšíření tématu o německý provoz přineslo značné koncepční, pracovní i technické problémy. Samo uskutečnění projektu v této podobě bylo umožněno změnou politické situace v Evropě v roce 1989, jež otevřela volný badatelský pohyb po evropských vědeckých institucích; bez využití zahraničních muzejních a knihovních fondů by podobný projekt nebyl myslitelný. Nezbytnou podmínkou byl ovšem i rozvoj komunikační techniky, jež významně zkrátila nezbytnou dobu práce na projektu a dovolila získávat informace na dálku. Ačkoli se vnější badatelské možnosti znásobily, musela ovšem koncepce slovníku respektovat personální kapacitu domácího bádání a stanovit si realizovatelné cíle; ani v době, která zásadně rozšířila přístup k pramenům a zdrojům informací, nebylo možné pustit ze zřetele praktickou stránku jejich využití.
| + | |
| − | | + | |
| − | Rozšířením tematického záběru o cizojazyčné hudební divadlo v českých zemích se předmět studia přiblížil historické realitě v tom smyslu, že známé osobnosti českého divadla byly zasazeny do širšího historického i geografického kontextu. České umění 19. století žilo v každodenním kontaktu se svým domácím jinojazyčným partnerem a s divadlem okolního světa. Vyrovnávalo se s jeho podněty a přinášelo mu podněty vlastní, nejprve v podobě mimořádných interpretačních osobností, později ve významných tvůrčích hodnotách. Jednotlivé biografie tohoto slovníku i jejich soubor jako celek tak poskytují představu o středoevropském rozměru hudebního divadla 19. století a o místě, jež v něm česká kultura postupně zaujala.
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | '''Poděkování''' patří lektorům publikace, prof. Boženě Brodské, PhDr. Milanu Pospíšilovi, CSc., a PhDr. Evě Šormové, kteří prostudovali rukopis a vyslovili řadu podnětných námětů. Jazykovým i obsahovým úpravám textu se věnovali PhDr. Pavla Landová a Mgr. Pavel Petráněk, jmenný rejstřík redigovala Mgr. Hana Borková a zpracovala Mgr. Zdena Benešová. Dík patří také pracovníkům knihovny Divadelního ústavu za spolupráci při vyhledávání obsáhlé literatury.
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | '''Poděkování institucím, které poskytly informace a listinný nebo obrazový materiál'''
| + | |
| − | | + | |
| − | Archiv Akademie věd České republiky<br/>Archiv hl. města Prahy<br/>Archiv Pražské konzervatoře<br/>Archiv města Brna<br/>Archiv Národního muzea<br/>Archiv Univerzity Karlovy<br/>Farnost Nejsvětější P. Marie v Krakově<br/>Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische Dokumentation (Institut der Österreichischen Akademie der Wissenschaften ve Vídni)<br/>Israelitische Kultusgemeinde Wien<br/>Královská kanonie premonstrátů na Strahově<br/>Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze<br/>Moravská zemská knihovna v Brně<br/>Moravské zemské muzeum v Brně, oddělení dějin hudby<br/>Moravský zemský archiv v Brně<br/>Muzeum hl. města Prahy<br/>Národní archiv<br/>Národní divadlo, archiv<br/>Národní galerie<br/>Národní knihovna České republiky<br/>Národní muzeum – České muzeum hudby, Divadelní oddělení, Knihovna<br/>Österreichisches Theatermuseum Wien<br/>Státní oblastní archiv v Plzni<br/>Státní oblastní archiv v Praze<br/>Státní oblastní archiv v Litoměřicích<br/>Státní oblastní archiv v Zámrsku<br/>Státní okresní archiv Kolín<br/>Státní okresní archiv Olomouc<br/>Státní okresní archiv Teplice<br/>Wien Museum<br/>Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc
| + | |
nahoru...
