Illner, Josef

Josef Illner

* 27. 8. 1839 Čáslav

† 6. 2. 1894 Brno

skladatel, kritik, organizátor

Vystudoval práva v Praze (JUDr. 1869), hru na klavír a hudební teorii ve Frömterově ústavu (1852–58). Byl vychovatelem v rodině barona V. Herringa v Brně (1861–66), advokátním koncipientem (1866–75), advokátem v Bučovi­cích (1876–85) a pak působil opět v Brně, mj. jako majitel hudební školy. Byl uvědomělým vlastencem a aktivním činitelem svépomoc­ných záložen, hasičských sborů, slovanského (později českého) čtenářského spolku, řemesl­nické jednoty Svatopluk, kde se mj. 1873 zasa­dil o přijetí L. Janáčka na jeho první sbormist­rovské místo, ad. Propagoval Smetanovo dílo a 16. 6. 1873 uspořádal v Besedě brněnské je­diný Smetanův koncert v Brně. Spoluzakládal a 1870–71 řídil dívčí pěvecký sbor spolku Ves­na, zasedal v prvním výboru Jednoty pro zvele­bení církevní hudby na Moravě (od 1881). Komponoval písně na české a německé texty, sbory a klavírní skladby. 1861–62 byl jedním z prvních moravských dopisovatelů pražského hudebního časopisu Dalibor, v 60. letech psal též do Moravské orlice a po smrti F. Škroupa dal 15. 2. 1862 v Národních listech podnět ke sbírce na jeho pomník.

Hrál v ochotnickém divadle v domě stolař­ského mistra Jana B. Rudiše na Starém Brně (1869–70), na jehož činnost navázala Jednota divadelních ochotníků (1870–73). Pro divadlo napsal texty ke komickým scénám a deklama­cím, k nimž upravil cizí nebo napsal vlastní hudbu. Nejznámější z jeho prací byla parodic­ká zpěvohra Kvas krále Vondry XXVI. („velká romanticko-heroicko-tragická opera“) o třech jednáních na vlastní libreto z roku 1863. Byla určena pro šest sólových hlasů a sbor s dopro­vodem klavíru, odpovídala možnostem ochot­níků a vyšla poprvé 1865 nákladem brněnské­ho čtenářského spolku. Parodují se rytířské a královské operní náměty. Děj naplňuje zabi­jačka na dvoře krále Vondry, hudba je směsí po­pulárních melodií z děl Mozartových, Rossini­ho, Wagnerových ad. Ve slovinském překladu byl Kvas proveden ve spolku Čitalnica v Lubla­ni 1868 jako první česká zpěvohra (vydán 1869 tamtéž), 8. 3. 1886 se stal prvním českým zpě­voherním představením v Opavě ad. Po 1870 napsal I. další komické výjevy, které uveřejňo­val i pod pseudonymy, též se spoluautorem, skladatelem JUDr. A. Javůrkem; k jejich spo­lečným pracím patří např. jednoaktovka Mistr Kaňhal v nesnázích čili Zkažený koncert (též Koncert Vaška Kaňhala, poprvé Chrudim 1870), kde v příhodách spojených s jedním koncertem vystupuje koncertní ředitel Kaňhal, jeho hudebníci, balet a velký sbor. Náročnější kritika (Neruda) odsuzovala zvl. Kvas a práce jemu podobné jako prototyp primitivní zábavy, přesto zůstala právě tato parodie jedním z nej­častěji hraných čísel spolkových představení až do začátku 20. stol. a stala se modelem pro dal­ší autory. Po stu letech prožila renesanci, když ji 1993 uvedl operetní soubor Národního diva­dla v Brně na festivalu Moravský podzim (Hos­tina krále Vondry XVI.), 1994 ji nastudovalo pražské Dejvické divadlo (úprava A. Goldflam) a 1996 Divadlo v Dlouhé v Praze.

Prameny a literatura

Pozůstalost (včetně programů) v Odd. dějin hudby Moravského zemské­ho muzea v Brně. • M. Hýsek: Literární Morava v le­tech 1849–1885, 1911, s. 107; E. Axman: Morava v české hudbě XIX. stol., 1920; L. K. Žižka: Cech čes­kých hudebních nakladatelů. Paměti, vzpomínky a dojmy, Hudba a národ, 1940, s. 131; J. Plavec: František Škroup, 1941; J. Racek: Bedřich Smetana a Morava, Brno 1946; J. Neruda: Podobizny I, 1951, s. 289–290; Krtička: Brněnská hudební epocha; V. Svobodová: J. I. (Příspěvek ke kulturním dějinám českého Brna let šedesátých), Časopis Moravského musea, vědy společenské 42, 1957, s. 123–132; Velká pochodeň. Sborník k pětasedmdesátému výročí stálého českého divadla v Brně, Brno 1959, s. 15; M. Zbavitel: Kalendárium dějin divadla v Opavě, Opava 1995, s. 34; J. Brabcová: Koncertní život v Brně na přelomu 19. a 20. stol., kand. dis., fil. fak. brněnské univ. 1988; V. Kyas: Slavné hudební osobnosti v Brně. – Be­rühmte Musikpersönlichkeiten in Brünn (1859–1914), Brno 1995, s. 37, 39. • Pazdírek; ČHS.

Životní události

• 27. 8. 1839: narození, Čáslav
  
• 6. 2. 1894: úmrtí, Brno
  

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 233–234
Autor: Jitka Bajgarová