Heller, Josef August

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Josef August Heller
* 1799 Žatec
17. 12. 1855 Praha
kritik, skladatel


Bývá zaměňován s žurnalistou a spisovatelem Servácem H. (nar. 1845) a se skladatelem Fer­dinandem H. (nar. 1824). Jeho otec byl konce­sovaným tabáčníkem v Žatci. 1816 byl zapsán do filozofických ročníků pražské univerzity (při zápisu uvedl 17 let), kde ho vyučovali mj. B. Bolzano a F. Němeček, ve druhém ročníku Alois Klar. Vystudoval práva a stal se státním finančním úředníkem. Sužován chronickou chorobou, vyhýbal se společenskému životu, ale horlivě se věnoval studiu hudby a kompozi­ci [O. Teuber, lit.]. V Hamburku vydal anonym­ně 1846 spis Schattenseite des österreichischen Staatsverwaltung (jeho autorství identifikuje Rieger), 1848 byl členem revolučního Svato­václavského výboru a svými texty v Prager Zeitung nabádal k národnostní smířlivosti. Ne­byl členem Sboru pro postavení ND, jak uvádí část literatury záměnou se Servácem H. Napsal několik mší, rekviem a drobné skladby. Jeho opera Zamora měla ve StD 1845 zdvořilostní úspěch. Na začátku roku 1846 ji nabídl k pro­vedení R. Wagnerovi do Drážďan, který však prostřednictvím A. W. Ambrose nastudování odmítl. Jeho pohřbu se vzhledem k jeho po­měrně vysoké úřední pozici zúčastnili zástupci ministerstva i umělci (zpívali členové divadla Reichel, Strakatý a Emminger).

Ve 40. letech se H. připojil ke skupině žáků V. J. Tomáška, která se inspirovala romantický­mi estetickými ideály R. Schumanna a označo­vala se podle tohoto vzoru jako „Davidsbünde­lei“ (Davidovci). Představovali ji zejm. A. W. Ambros, E. Hanslick, F. Ulm, pozdější majitel významné pražské hudební školy J. E. Hock, pianista a skladatel H. Hampel, pozdější lékař F. Bach a pozdější profesor dějin umění ve Víd­ni Jos. Bayer. „Davidovci“ si pod schumannov­skými pseudonymy vyměňovali v tisku otevře­né dopisy se svými estetickými názory.

Jako kritik začal H. 1846 přispívat do praž­ského listu Ost und West. Pod značkami J. H., –H., Obolus a O– psal také do Prager Zeitung, 'Tagesbote aus Böhmen, Österreichisches Thea­ter-und Musik-Album (Prag 1847, 1848), Con­stitutionelles Blatt aus Böhmen a do zahranič­ních časopisů Neue Zeitschrift für Musik a Wiener Allgemeine Musikzeitung. Jeho názo­ry, formulované jasně a věcně, se blížily náhle­dům kritiků Gutta a Ulma: podporovaly schu­mannovský raný romantismus, ale projevovaly skepsi vůči Lisztovým a Berliozovým ideám, jež předpokládaly schopnost programní hudby sdělovat mimohudební obsahy. Z Wagnerova díla mohl H. slyšet pouze pražské provedení Tannhäusera (1854). Byl kritický vůči soudobé francouzské a italské opeře, odmítal scénické a hudební efekty, které nevycházejí z dramatic­ké situace, a v souhlasu s E. Hanslickem prefe­roval domácí skladatele proti italské konkuren­ci. Polemizoval s ředitelem StD J. Hoffmannem a jeho dramaturgem C. J. Hickelem o dramatur­gickém zaměření a způsobu referování o před­staveních StD (Constitutionelles Blatt aus Böh­men 24. 2. 1851, Bohemia 28. 2. 1851). Jeho nejvýznamnějším publicistickým textem je po­jednání Die musikalischen Zustände Prags, otiskované mezi 12. 7. a 26. 11. 1851 v Prager Zeitung (9 částí), jež podrobně popisuje soudo­bou pražskou uměleckou scénu (veřejné kon­certy, salony, divadlo a publikum). V kapitole o divadle kritizujeH. praktické podmínky pro­vozu StD (akustiku hlediště, požární bezpeč­nost, pohodlí návštěvníků) a volá po soustav­nějším vzdělávání zpěváků a po průběžné regeneraci orchestru a sboru. Žádá zpřístup­nění divadla všem sociálním vrstvám a přeje si, aby obecenstvo zaujalo patriotičtější vztah k soustavně podceňované domácí produkci.


Práce pro divadlo

Zamora, opera, 3 jedn., t: skladatel podle románu George Sandové, 21. 6. 1845 StD, v přeprac. verzi jako Aurelie, Fürstin von Rave­na, heroic. opera, 10. 3. 1849 StD, dir. skladatel, libr. vyd. 1849; lit. uvádí dále operu Marion Delormé [též de Lorme] podle hry V. Huga, 1849.

Prameny a literatura

Katalog vom Schul­jahr 1816 über die Hörer der Philosophie im zehnten Jahrgang, Archiv UK, sign. B 14. – Cedule StD 1845, 1849, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1850, s. 30 [Zamora]; E. Meliš–J. Bergmann: Průvodce v oboru českých tištěných písní '1800–1861, 1863; A. W. Ambros: Die böhmische Oper in Prag, Österreischische Revue, I, 1867, s. 173–184, zvl. 182; Teuber III, s. 284, 399; R. Bat­ka: Ambrosiana, Musikalische Streifzüge, Flo­renz–Leipzig 1899, s. 47–58; C. F. Glasenapp: Das Leben Richard Wagners in sechs Büchern, Leipzig 1905–1912, sv. II/1; J. Plavec: František Škroup, 1941; Stieger, sv. Titelkatalog; G. Payzant: E. Hanslick and Ritter Berlioz in Prague. A documentary narrative, Univ. of Calgary Press 1991; Lomnäs– Strauss [obsahuje: šifry a pseudonymy, uložení pra­menů a přetisk H. textů Sendschreiben des Obolus an Flamin, Die musikalischen Zustände Prags, Thea­ter]. • Rieger; Pazdírek; ČHS.

Životní události

  • 1799: narození, Žatec
  • 17. 12. 1855: úmrtí, Praha


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 188–189
Autor: Jitka Ludvová