Kabaret Bum: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Kabaret Bum</ee:label>
 
| název = <ee:label>Kabaret Bum</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1920</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1920</ee:era>
Řádka 9: Řádka 8:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 16:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Kabaret Bum zahájil tradici moderního kabaretního i hudebně zábavního divadelního podnikání v podzemním sále paláce Adria na Václavském nám. č. 26 (poté tu hrála Revoluční scéna, Divadlo V. Buriana, Osvobozené divadlo aj.). S bombastickou reklamou založil KB v květnu 1920 herec, režisér, autor a výtvarník E. A. Longen jako „trucpodnik“ Červené sedmy, z níž právě odešel, i dalších kabaretních scén. Chtěl vytvořit obdobu předměstských café-chantant pařížské a mnichovské bohémy, programově dráždících měšťáky. Shromáždil nejpopulárnější představitele tzv. groteskní komiky: V. Buriana, F. Futuristu, jeho bratra E. Fialu, K. Nolla, S. Rašilova a J. Rovenského, které přetáhl z ostatních kabaretních divadel. Sám exceloval v sólových excentrických klaunských výstupech a parodiích (např. „svlékací“ scéna tanečnice Mistinguette aj.). Na parodii až imitaci byly postaveny též výstupy herce a pozdějšího režiséra J. Rovenského i hudební klauniády skladatele, pianisty a herce E. Fialy. Sedm populárních sólových komiků však bez sjednocujícího režijního a dramaturgického vedení a bez jednotného autorského názoru nevytvořilo ani soubor, ani ucelené představení. Navzdory zvučným jménům, halasné reklamě a příhodné poloze v centru Prahy měl kabaret brzy překvapivě slabou návštěvnost a jeho produkce byla velmi negativně posuzována v tisku. Po necelých třech měsících se rozpadl. V září 1920 nezdarem poučený Longen otevíral v týchž prostorách a bezmála s týmž (doplněným) hereckým souborem, ale na jiných dramaturgických principech Revoluční scénu.
 
Kabaret Bum zahájil tradici moderního kabaretního i hudebně zábavního divadelního podnikání v podzemním sále paláce Adria na Václavském nám. č. 26 (poté tu hrála Revoluční scéna, Divadlo V. Buriana, Osvobozené divadlo aj.). S bombastickou reklamou založil KB v květnu 1920 herec, režisér, autor a výtvarník E. A. Longen jako „trucpodnik“ Červené sedmy, z níž právě odešel, i dalších kabaretních scén. Chtěl vytvořit obdobu předměstských café-chantant pařížské a mnichovské bohémy, programově dráždících měšťáky. Shromáždil nejpopulárnější představitele tzv. groteskní komiky: V. Buriana, F. Futuristu, jeho bratra E. Fialu, K. Nolla, S. Rašilova a J. Rovenského, které přetáhl z ostatních kabaretních divadel. Sám exceloval v sólových excentrických klaunských výstupech a parodiích (např. „svlékací“ scéna tanečnice Mistinguette aj.). Na parodii až imitaci byly postaveny též výstupy herce a pozdějšího režiséra J. Rovenského i hudební klauniády skladatele, pianisty a herce E. Fialy. Sedm populárních sólových komiků však bez sjednocujícího režijního a dramaturgického vedení a bez jednotného autorského názoru nevytvořilo ani soubor, ani ucelené představení. Navzdory zvučným jménům, halasné reklamě a příhodné poloze v centru Prahy měl kabaret brzy překvapivě slabou návštěvnost a jeho produkce byla velmi negativně posuzována v tisku. Po necelých třech měsících se rozpadl. V září 1920 nezdarem poučený Longen otevíral v týchž prostorách a bezmála s týmž (doplněným) hereckým souborem, ale na jiných dramaturgických principech Revoluční scénu.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 37: Řádka 37:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vladimír Just]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2000</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Vladimír Just]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
Řádka 53: Řádka 45:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:50

Kabaret Bum
Praha 1920
divadlo


Kabaret Bum zahájil tradici moderního kabaretního i hudebně zábavního divadelního podnikání v podzemním sále paláce Adria na Václavském nám. č. 26 (poté tu hrála Revoluční scéna, Divadlo V. Buriana, Osvobozené divadlo aj.). S bombastickou reklamou založil KB v květnu 1920 herec, režisér, autor a výtvarník E. A. Longen jako „trucpodnik“ Červené sedmy, z níž právě odešel, i dalších kabaretních scén. Chtěl vytvořit obdobu předměstských café-chantant pařížské a mnichovské bohémy, programově dráždících měšťáky. Shromáždil nejpopulárnější představitele tzv. groteskní komiky: V. Buriana, F. Futuristu, jeho bratra E. Fialu, K. Nolla, S. Rašilova a J. Rovenského, které přetáhl z ostatních kabaretních divadel. Sám exceloval v sólových excentrických klaunských výstupech a parodiích (např. „svlékací“ scéna tanečnice Mistinguette aj.). Na parodii až imitaci byly postaveny též výstupy herce a pozdějšího režiséra J. Rovenského i hudební klauniády skladatele, pianisty a herce E. Fialy. Sedm populárních sólových komiků však bez sjednocujícího režijního a dramaturgického vedení a bez jednotného autorského názoru nevytvořilo ani soubor, ani ucelené představení. Navzdory zvučným jménům, halasné reklamě a příhodné poloze v centru Prahy měl kabaret brzy překvapivě slabou návštěvnost a jeho produkce byla velmi negativně posuzována v tisku. Po necelých třech měsících se rozpadl. V září 1920 nezdarem poučený Longen otevíral v týchž prostorách a bezmála s týmž (doplněným) hereckým souborem, ale na jiných dramaturgických principech Revoluční scénu.


Literatura

J. Červený: Červená sedma, 1959, s. 192; J. Kalina: Svet kabaretu, Bratislava 1966, s. 381; J. Kamen: Toulavý kůň, 1982, s. 19, 201; J. Kotek: Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918–1968, 1998, s. 129. 

Významné události

  • 1920: vznik (založení), Praha
    Kabaret založil herec, režisér, autor a výtvarník E. A. Longen.
  • 1920: zrušení (ukončení činnosti), Praha

Vazby

R


Vznik: 2000
Autor: Vladimír Just