Historia duchovní o Samsonovi

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 23. 1. 2017, 09:59; Conversion script (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

HISTORIA DUCHOVNÍ O SAMSONOVI
anonymní hra z počátku 17. stol.


S titulem Historia duchovní o Samsonovi, silném a udatném někdy vůdci izrahelském, v způsob tragedie sepsaná a vzatá z kněh Iudicum od kapitoly třinácté až do sedmnácté byla hra poprvé ­vytištěna u D. Sedlčanského na Starém Městě pražském 1608 a je dochována v konvolutu na­zývaném Sborník Stolovského. Tisk je dedikován „Urozenému Panu Panu Pertoltowi Bohubudowi z Lippého a na Morawském Krumlově“ a věnování obsahuje vydavatelovu zmínku o tom, že mu hru dal k otištění nejmenovaný přítel. Další informace o původu textu nejsou známy.

Hra rozčleněná do pěti dějství líčí známý a již dříve literárně a divadelně často zpracovávaný starozákonní příběh. Biblické hry o Samsonovi byly v 16. stol. vydávány (mj. ve sbírce Dramata sacra, Basilej 1547) a hrávali je i pražští studenti o beániích v Karlově koleji (1548, 1581). Která ze samsonovských her sloužila jako předloha ­autorovi českého zpracování, není dosud známo.

Děj počíná ve chvíli, kdy bezdětní manželé prosí Boha, aby je obdařil synem. Druhé dějství obsahuje dlouhý monolog, v němž Samson vyzdvihuje svou sílu a činy, a dobově příznačný moralizující dialog o výchově mládeže. Příběh pokračuje Samsonovými zásnubami, které dramaticky zkomplikují nepřátelsky naladění mládenci. Samson se mstí, Dalila vyzví tajemství jeho síly a Samson zničí sebe i nepřátele. Navzdory vážnému námětu obsahuje hra i komické prvky (např. stříhání svých zázračných vlasů provází Samson rozzlobeně nevybíravými slovy). V dobové dramatické tvorbě šlo o běžný jev, světské prvky a komické scény poskytovaly vhodnou příležitost k zábavě studentů o beá­niích. Součástí páté a šesté scény čtvrtého ­dějství je interludium s konvenčním titulem ­Helluo a Judaeus. Krátký fraškovitý výstup o na­pálení Žida, jemuž taškář Helluo draze prodá bezcennou hůl, nemá žádnou vazbu k hlavní hře a je do ní vložen pro pobavení obecenstva. Na doslov biblické hry navazuje post­ludium → Po­lapená nevěra, které bylo vytištěno současně ­jako samostatný přídavek. Podle poznámky, umístěné v tisku za soupisem účinkujících postav, měla být interludia pro obveselení hrána po každém aktu.


Edice

České humanistické drama, ed. M. Kopecký, Praha 1986, s. (17n.), 273–279 (Helluo a Judaeus), (349, 359).

Prameny a literatura

NMk, sign. 27 F 7 (Sborník Stolovského), přív. 5: Hystorya Duchownij O Samsonowi…, Praha 1608. • J. Máchal: Dějiny českého dramata, 2. vyd. Praha 1929, s. 49n.; viz Edice. • DČD I, Knihopis



Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 245–246
Autor: Milena Cesnaková