Odstrčilová, Liběna: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

</ee:progress>

</ee:progress>

| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>

| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>

| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">

| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">

| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>

| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>

| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>

| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>

</ee:perex>

</ee:perex>

Křtěna Liběnka. Otec JUDr. Čeněk O. byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském ND. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském ND a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10.12.). Do ND byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v ND hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála v malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). 1918 založila spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Z. Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z ND vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován). Již v roli Markétky v Goethově ''Faustu'', v níž hostovala na angažmá, si kritika povšimla její schopnosti věrohodně prokreslit postavu a pracovat s detailem. Po vstupu do ND byla obsazována do rolí mladých, něžných dívek, v nichž uplatňovala svůj půvabný zjev a melodický hlas (tit. role Bahrovy ''Zuzanky'', Alena ve Vrchlického ''Noci na Karlštejně'', Hanička v Jiráskově ''Lucerně'', Apolenka v Tylově ''Pražském flamendru''). '''O.''' se vřadila mezi herce psychologicko-realistického směru, jak jej v ND utvářel svou režijní tvorbou J. Kvapil. Nejvýznamnější kreací této etapy byla Stáza v Šrámkově ''Létu''; s hřejivým porozuměním pro dívku - venkovského divocha na prahu dospělosti vyjádřila probouzející se ženství. V tragických hrdinkách (např. Desdemona, Shakespeare: ''Othello''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') akcentovala spíše tesklivou jímavost. Postupně převládl v jejím projevu střízlivý tón, vyjevující uměřeně, až se strohou racionálností charakter a vnitřní svět postav (Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Její antiromantické a střídmé herectví neobsáhlo prudké výbuchy citů a vášní, bylo mu cizí akcentování pudovosti a erotismu, příznačné pro režie poválečného šéfa činohry K. H. Hilara. Ve dvacátých letech se '''O. '''ocitala v ND mimo hlavní proud, určovaný Hilarovou tvorbou. Do svých inscenací si ji vybírali ostatní režiséři (K. Dostal, M. Nový, V. Novák) a její doménou se staly role v konverzačních hrách, v soudobé francouzské a angloamerické dramatice. V postavách věcných, nesentimentálních hrdinek se dobře uplatnil její civilní, nepatetický výraz a jemný charakterizační detail. Vyhraňovala se v interpretku žen citově strádajících, nešťastných a pronásledovaných osudem; např. soucitná, lásce se obětující Nelly (Sarment: ''Rybář stínů'') či Kristina skrývající pod nesentimentálním povrchem zjitřené nitro (Howard: ''Mateřství'' ''paní Phelpsové''). Zřídka byla obsazována do komických rolí, a ač postrádala pravý komediantský fond, i v této oblasti vytvořila zdařile některé figury (Žofinka, Vachek: ''Lišák Stavinoha''; Terezka, Stroupežnický: ''Naši furianti''; Jenovéfa, Vautel – Lorde - Chaine: ''Náš pan farář'').                    Loutkářské působení '''O.''' vyvrcholilo na sklonku desátých let uměleckou i organizační činností ve spolku Umělecká loutková scéna. Ke spolupráci získala výtvarníka ND K. Štapfera a několik kolegů herců (A. Čepelu, K. Kolára, V. Merhauta). Angažovala se v úsilí o postavení multifunkční budovy, zahrnující loutkové divadlo, loutkářské učiliště a muzeum; projekt počítající s lokalitou Židovského (Dětského) ostrova, kterou se nezdařilo získat, ztroskotal. V prvním pololetí 1919 nastudovala několik inscenací (''Doktor Faust''; Schmoranz: ''Začarovaný les''; Mašek:''Pohádkový zákon''). V době, kdy se většina loutkářů soustředila na výtvarnou složku, se zaměřila jako jedna z prvních na hereckou práci s loutkou. O svých zkušenostech nabytých v loutkářské praxi zasvěceně psala a přednášela. Po útlumu a zániku spolku hrávala ve školách, později hostovala v Loutkovém divadle Umělecké výchovy (mj. vypravěčka, Malík: ''Míček Flíček'', 1935)

Křtěna Liběnka. Otec JUDr. Čeněk O. byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském ND. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském ND a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10.12.). Do ND byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v ND hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála v malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). 1918 založila spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Z. Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z ND vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován). Již v roli Markétky v Goethově ''Faustu'', v níž hostovala na angažmá, si kritika povšimla její schopnosti věrohodně prokreslit postavu a pracovat s detailem. Po vstupu do ND byla obsazována do rolí mladých, něžných dívek, v nichž uplatňovala svůj půvabný zjev a melodický hlas (tit. role Bahrovy ''Zuzanky'', Alena ve Vrchlického ''Noci na Karlštejně'', Hanička v Jiráskově ''Lucerně'', Apolenka v Tylově ''Pražském flamendru''). '''O.''' se vřadila mezi herce psychologicko-realistického směru, jak jej v ND utvářel svou režijní tvorbou J. Kvapil. Nejvýznamnější kreací této etapy byla Stáza v Šrámkově ''Létu''; s hřejivým porozuměním pro dívku - venkovského divocha na prahu dospělosti vyjádřila probouzející se ženství. V tragických hrdinkách (např. Desdemona, Shakespeare: ''Othello''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') akcentovala spíše tesklivou jímavost. Postupně převládl v jejím projevu střízlivý tón, vyjevující uměřeně, až se strohou racionálností charakter a vnitřní svět postav (Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Její antiromantické a střídmé herectví neobsáhlo prudké výbuchy citů a vášní, bylo mu cizí akcentování pudovosti a erotismu, příznačné pro režie poválečného šéfa činohry K. H. Hilara. Ve dvacátých letech se '''O. '''ocitala v ND mimo hlavní proud, určovaný Hilarovou tvorbou. Do svých inscenací si ji vybírali ostatní režiséři (K. Dostal, M. Nový, V. Novák) a její doménou se staly role v konverzačních hrách, v soudobé francouzské a angloamerické dramatice. V postavách věcných, nesentimentálních hrdinek se dobře uplatnil její civilní, nepatetický výraz a jemný charakterizační detail. Vyhraňovala se v interpretku žen citově strádajících, nešťastných a pronásledovaných osudem; např. soucitná, lásce se obětující Nelly (Sarment: ''Rybář stínů'') či Kristina skrývající pod nesentimentálním povrchem zjitřené nitro (Howard: ''Mateřství'' ''paní Phelpsové''). Zřídka byla obsazována do komických rolí, a ač postrádala pravý komediantský fond, i v této oblasti vytvořila zdařile některé figury (Žofinka, Vachek: ''Lišák Stavinoha''; Terezka, Stroupežnický: ''Naši furianti''; Jenovéfa, Vautel – Lorde - Chaine: ''Náš pan farář'').                    Loutkářské působení '''O.''' vyvrcholilo na sklonku desátých let uměleckou i organizační činností ve spolku Umělecká loutková scéna. Ke spolupráci získala výtvarníka ND K. Štapfera a několik kolegů herců (A. Čepelu, K. Kolára, V. Merhauta). Angažovala se v úsilí o postavení multifunkční budovy, zahrnující loutkové divadlo, loutkářské učiliště a muzeum; projekt počítající s lokalitou Židovského (Dětského) ostrova, kterou se nezdařilo získat, ztroskotal. V prvním pololetí 1919 nastudovala několik inscenací (''Doktor Faust''; Schmoranz: ''Začarovaný les''; Mašek:''Pohádkový zákon''). V době, kdy se většina loutkářů soustředila na výtvarnou složku, se zaměřila jako jedna z prvních na hereckou práci s loutkou. O svých zkušenostech nabytých v loutkářské praxi zasvěceně psala a přednášela. Po útlumu a zániku spolku hrávala ve školách, později hostovala v Loutkovém divadle Umělecké výchovy (mj. vypravěčka, Malík: ''Míček Flíček'', 1935)

</ee:content>

</ee:content>

<ee:bibliography_content>SOA Opava: sign. O III 16, matrika narozených Olomouc - sv. Mořic, 1886-1895, fol. 145, obr. 147. NMd, sign. Č 11460: pozůstalost. Nesign., ref. Revoluční svatba, ''Národní listy ''24. 1. 1910 več.; T. [V. Tille], ref. Faust,''Národní listy'' 7. 5. 1910; ''Almanach Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci'', 1912, s. 34; F. P., ref. Pražský flamendr, ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 216; nesign.: K mládeži v Tišnově, ''Lidové noviny ''25. 8. 1916; F. O.: Ve službách Thalie - pro velké i malé, ''Venkov'' 5. 12. 1916; rb: Slečna L. O., ''Večer ''4, 1917,  č. 151, s. ?; Ich: Loutkové divadlo se slečnou L. O.,'' Hlasy z Hané'' 8. 8. 1917; V. Lánský: Divadelní vzpomínka, ''Chrudimský kraj''7. 4. 1917; M. Šárecká: Loutky a dobročinnost,'' Politika'' 11. 8. 1918; L. Odstrčilová: Jak se hrál Faust, ''Loutkář ''3, 1918/19, s. 17-19; P. F. Malý: Dva profily našich dramatických umělkyň, ''Demokracie ''26. 9. 1919; F. Šorm:''Umělecký profil hereček Národního divadla'', 1924, s. 35; M. Majerová: Literatura, divadlo, umění, ''Rudé právo''23. 2. 1924, 9. 5. 1924; L. Odstrčilová: Jak hrají, in: K. Driml a kol: ''Loutkářská čítanka'', 1925, s. 162; H. Jelínek: Divadlo, ''Lumír ''53, 1926/27, s. 108 [Živnost paní Warrenové]; D. S.: Dialog jednoho hlasu, ''České slovo'' 5. 11. 1927; nesign.: L. O., ''Národní a Stavovské divadlo ''5, 1928, č. 41, s. 4n.; J. Götzová: ''Profily českých herců'', 1931, s. 52, obr. příl. s. 78; nesign.: L. O., ''Národní divadlo ''11, 1933/34, č. 1, s. 4; nesign., nekrolog, ''Československý loutkář'' 12, 1962, s. 245; DČD III; DČD IV; ''Cesty českého amatérského divadla'', 1998, s. 103; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', 2004, s. 182n.ČBS, EDS (Umělecká loutková scéna), NDp, Otto</ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>SOA Opava: sign. O III 16, matrika narozených Olomouc - sv. Mořic, 1886-1895, fol. 145, obr. 147. NMd, sign. Č 11460: pozůstalost. Nesign., ref. Revoluční svatba, ''Národní listy ''24. 1. 1910 več.; T. [V. Tille], ref. Faust,''Národní listy'' 7. 5. 1910; ''Almanach Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci'', 1912, s. 34; F. P., ref. Pražský flamendr, ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 216; nesign.: K mládeži v Tišnově, ''Lidové noviny ''25. 8. 1916; F. O.: Ve službách Thalie - pro velké i malé, ''Venkov'' 5. 12. 1916; rb: Slečna L. O., ''Večer ''4, 1917,  č. 151, s. ?; Ich: Loutkové divadlo se slečnou L. O.,'' Hlasy z Hané'' 8. 8. 1917; V. Lánský: Divadelní vzpomínka, ''Chrudimský kraj''7. 4. 1917; M. Šárecká: Loutky a dobročinnost,'' Politika'' 11. 8. 1918; L. Odstrčilová: Jak se hrál Faust, ''Loutkář ''3, 1918/19, s. 17-19; P. F. Malý: Dva profily našich dramatických umělkyň, ''Demokracie ''26. 9. 1919; F. Šorm:''Umělecký profil hereček Národního divadla'', 1924, s. 35; M. Majerová: Literatura, divadlo, umění, ''Rudé právo''23. 2. 1924, 9. 5. 1924; L. Odstrčilová: Jak hrají, in: K. Driml a kol: ''Loutkářská čítanka'', 1925, s. 162; H. Jelínek: Divadlo, ''Lumír ''53, 1926/27, s. 108 [Živnost paní Warrenové]; D. S.: Dialog jednoho hlasu, ''České slovo'' 5. 11. 1927; nesign.: L. O., ''Národní a Stavovské divadlo ''5, 1928, č. 41, s. 4n.; J. Götzová: ''Profily českých herců'', 1931, s. 52, obr. příl. s. 78; nesign.: L. O., ''Národní divadlo ''11, 1933/34, č. 1, s. 4; nesign., nekrolog, ''Československý loutkář'' 12, 1962, s. 245; DČD III; DČD IV; ''Cesty českého amatérského divadla'', 1998, s. 103; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', 2004, s. 182n.ČBS, EDS (Umělecká loutková scéna), NDp, Otto</ee:bibliography_content>

</ee:bibliography>

</ee:bibliography>

== Životní události ==

== Životní události ==

* <ee:chronology_date_from>22.2. 1890</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Olomouc</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>22.2. 1890</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Olomouc</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>19.9. 1962</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>19.9. 1962</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

== Další jména ==

== Další jména ==

{{#dpl:  

{{#dpl:  

   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

   | resultsfooter=\n\n

   | resultsfooter=\n\n

   | noresultsheader=\n

   | noresultsheader=\n

<cshow logged="0">

<cshow logged="0">

</cshow>

</cshow>

'''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author>

'''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author>

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>

[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">

<ee:documentation>

<ee:documentation>

.

.

</ee:documentation>

</ee:documentation>