Odstrčilová, Liběna: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (Aktualizace InterWiki odkazů) |
m |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
− | + | {{Infobox Osoba | |
− | | jméno = <ee:firstname>Liběna</ee:firstname> <ee:lastname>Odstrčilová</ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Liběna</ee:firstname> |
+ | | příjmení = <ee:lastname>Odstrčilová</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
Řádka 19: | Řádka 20: | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession> | | povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession> | ||
− | }} | + | }}<ee:perex> |
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
− | <cshow logged="1"><ee:content> | + | <cshow logged="1"> |
− | Křtěna Liběnka. Otec JUDr. Čeněk O. byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském ND. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském ND a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10.12.). Do ND byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v ND hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála v malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). 1918 založila spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Z. Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z ND vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován). Již v roli Markétky v Goethově ''Faustu'', v níž hostovala na angažmá, si kritika povšimla její schopnosti věrohodně prokreslit postavu a pracovat s detailem. Po vstupu do ND byla obsazována do rolí mladých, něžných dívek, v nichž uplatňovala svůj půvabný zjev a melodický hlas (tit. role Bahrovy ''Zuzanky'', Alena ve Vrchlického ''Noci na Karlštejně'', Hanička v Jiráskově ''Lucerně'', Apolenka v Tylově ''Pražském flamendru''). '''O.''' se vřadila mezi herce psychologicko-realistického směru, jak jej v ND utvářel svou režijní tvorbou J. Kvapil. Nejvýznamnější kreací této etapy byla Stáza v Šrámkově ''Létu''; s hřejivým porozuměním pro dívku - venkovského divocha na prahu dospělosti vyjádřila probouzející se ženství. V tragických hrdinkách (např. Desdemona, Shakespeare: ''Othello''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') akcentovala spíše tesklivou jímavost. Postupně převládl v jejím projevu střízlivý tón, vyjevující uměřeně, až se strohou racionálností charakter a vnitřní svět postav (Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Její antiromantické a střídmé herectví neobsáhlo prudké výbuchy citů a vášní, bylo mu cizí akcentování pudovosti a erotismu, příznačné pro režie poválečného šéfa činohry K. H. Hilara. Ve dvacátých letech se '''O. '''ocitala v ND mimo hlavní proud, určovaný Hilarovou tvorbou. Do svých inscenací si ji vybírali ostatní režiséři (K. Dostal, M. Nový, V. Novák) a její doménou se staly role v konverzačních hrách, v soudobé francouzské a angloamerické dramatice. V postavách věcných, nesentimentálních hrdinek se dobře uplatnil její civilní, nepatetický výraz a jemný charakterizační detail. Vyhraňovala se v interpretku žen citově strádajících, nešťastných a pronásledovaných osudem; např. soucitná, lásce se obětující Nelly (Sarment: ''Rybář stínů'') či Kristina skrývající pod nesentimentálním povrchem zjitřené nitro (Howard: ''Mateřství'' ''paní Phelpsové''). Zřídka byla obsazována do komických rolí, a ač postrádala pravý komediantský fond, i v této oblasti vytvořila zdařile některé figury (Žofinka, Vachek: ''Lišák Stavinoha''; Terezka, Stroupežnický: ''Naši furianti''; Jenovéfa, Vautel – Lorde - Chaine: ''Náš pan farář''). | + | <ee:content> |
+ | Křtěna Liběnka. Otec JUDr. Čeněk O. byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském ND. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském ND a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10.12.). Do ND byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v ND hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála v malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). 1918 založila spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Z. Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z ND vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován). Již v roli Markétky v Goethově ''Faustu'', v níž hostovala na angažmá, si kritika povšimla její schopnosti věrohodně prokreslit postavu a pracovat s detailem. Po vstupu do ND byla obsazována do rolí mladých, něžných dívek, v nichž uplatňovala svůj půvabný zjev a melodický hlas (tit. role Bahrovy ''Zuzanky'', Alena ve Vrchlického ''Noci na Karlštejně'', Hanička v Jiráskově ''Lucerně'', Apolenka v Tylově ''Pražském flamendru''). '''O.''' se vřadila mezi herce psychologicko-realistického směru, jak jej v ND utvářel svou režijní tvorbou J. Kvapil. Nejvýznamnější kreací této etapy byla Stáza v Šrámkově ''Létu''; s hřejivým porozuměním pro dívku - venkovského divocha na prahu dospělosti vyjádřila probouzející se ženství. V tragických hrdinkách (např. Desdemona, Shakespeare: ''Othello''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') akcentovala spíše tesklivou jímavost. Postupně převládl v jejím projevu střízlivý tón, vyjevující uměřeně, až se strohou racionálností charakter a vnitřní svět postav (Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Její antiromantické a střídmé herectví neobsáhlo prudké výbuchy citů a vášní, bylo mu cizí akcentování pudovosti a erotismu, příznačné pro režie poválečného šéfa činohry K. H. Hilara. Ve dvacátých letech se '''O. '''ocitala v ND mimo hlavní proud, určovaný Hilarovou tvorbou. Do svých inscenací si ji vybírali ostatní režiséři (K. Dostal, M. Nový, V. Novák) a její doménou se staly role v konverzačních hrách, v soudobé francouzské a angloamerické dramatice. V postavách věcných, nesentimentálních hrdinek se dobře uplatnil její civilní, nepatetický výraz a jemný charakterizační detail. Vyhraňovala se v interpretku žen citově strádajících, nešťastných a pronásledovaných osudem; např. soucitná, lásce se obětující Nelly (Sarment: ''Rybář stínů'') či Kristina skrývající pod nesentimentálním povrchem zjitřené nitro (Howard: ''Mateřství'' ''paní Phelpsové''). Zřídka byla obsazována do komických rolí, a ač postrádala pravý komediantský fond, i v této oblasti vytvořila zdařile některé figury (Žofinka, Vachek: ''Lišák Stavinoha''; Terezka, Stroupežnický: ''Naši furianti''; Jenovéfa, Vautel – Lorde - Chaine: ''Náš pan farář''). Loutkářské působení '''O.''' vyvrcholilo na sklonku desátých let uměleckou i organizační činností ve spolku Umělecká loutková scéna. Ke spolupráci získala výtvarníka ND K. Štapfera a několik kolegů herců (A. Čepelu, K. Kolára, V. Merhauta). Angažovala se v úsilí o postavení multifunkční budovy, zahrnující loutkové divadlo, loutkářské učiliště a muzeum; projekt počítající s lokalitou Židovského (Dětského) ostrova, kterou se nezdařilo získat, ztroskotal. V prvním pololetí 1919 nastudovala několik inscenací (''Doktor Faust''; Schmoranz: ''Začarovaný les''; Mašek:''Pohádkový zákon''). V době, kdy se většina loutkářů soustředila na výtvarnou složku, se zaměřila jako jedna z prvních na hereckou práci s loutkou. O svých zkušenostech nabytých v loutkářské praxi zasvěceně psala a přednášela. Po útlumu a zániku spolku hrávala ve školách, později hostovala v Loutkovém divadle Umělecké výchovy (mj. vypravěčka, Malík: ''Míček Flíček'', 1935) | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>Jednota divadelních ochotníků besedních, | + | <ee:bibliography_content>Jednota divadelních ochotníků besedních, OlomoucMahulena, Desdemona, Mína Mařáková - 1904 (?)ND BrnoMahulena (J. Zeyer: ''Radúz a Mahulena'') j.h., Maryša (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša'', i ND 1923) j.h., Esther Geršomová (E. Tréval: ''Válka bohů'') j.h. - 1909.Volné sdruženíElisa (G. Rovetta: ''Bezectní''), ? (A. Wenig: ''Hra s ohněm'') - Intimní div. na Smíchově 1910.NDAlaine de l’Estoile (S. Michaëlis: ''Revoluční svatba''), Markétka (J. W. Goethe: ''Faust'') j.h., Bětka (A. Jirásek:''Vojnarka'') j.h. - 1910; Děvče (J. Mahen: ''Janošík''), Ilona (J. Hilbert: ''Patria'') - 1911; Zuzanka (H. Bahr: ''Zuzanka''), Štěstí (M. Maeterlinck: ''Modrý pták''), Milka (B. Mrštíková, V. Mrštík: ''Anežka''), První snacha (I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů''), Helena (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské'') - 1912; Lisarda (Lope de Vega: ''Sedlák svým pánem''), Katuška (K. Mašek: ''Ženy, které potkáváme''), Bedřiška (H. Ibsen: ''John Gabriel Borkman''), Desdemona (W. Shakespeare: ''Othello''), Andělka (L. Holberg:'' Konvář politik''), Dcera arabského kupce (R. Marenco: ''Excelcior''), Bianca (W. Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'') - 1913; Živa (J. Zeyer: ''Radúz a Mahulena''), Cherubin (P.-A. C. de Beaumarchais: ''Figarova svatba''), Anny (B. Thomas: ''Charleyova teta''), Alena (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Doňa Inés (J. Zorrilla: ''Don Juan Tenorio'') - 1914; Mela (G. Zapolska: ''Morálka paní Dulské''), Phoebe (W. Shakespeare: ''Jak se vám líbí''), Stáza (F. Šrámek: ''Léto''), Hornychová (K. Želenský: ''Tažní ptáci''), Herečka (W. Shakespeare: ''Hamlet''), Panoš Parisův (týž: ''Romeo a Julie'') - 1915; Apolenka (J. K. Tyl: ''Pražský flamendr''), Hanička (A. Jirásek: ''Lucerna''), Verunka (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Josefina (F. X. Svoboda: ''Čekanky''), Helena Marvanová (V. Skoch: ''Naše babička'') - 1916; Semiramis + Vládkyně říše hyacint (O. Nedbal:'' Princezna Hyacinta''), Alena (A. Jirásek: ''Kolébka''), Eva (G. Preissová: ''Gazdina roba'') - 1917; Josefina (F. V. Jeřábek:''Služebník svého pána''), Kněžice Kunhuta (J. Hilbert: ''Falkenštejn'') - 1918; Jason (K. Mašek: ''Kašpárkova maminka''), Varvara (A. N. Ostrovskij: ''Bouře''), Paní Lindová (H. Ibsen: ''Nora''), Šarlota Ivanovna (A. P. Čechov:''Višňový sad''), Mlada (S. Lom: ''Děvín''), Madlenka (V. Dyk: ''Ondřej a drak'') - 1919; Černá dáma (G. B. Shaw: ''Černá dáma sonetů''), Sigrid (H. Ibsen: ''Nápadníci trůn''), Jessika (W. Shakespeare: ''Kupec benátský''), Zdenka Voborníková (V. Peřina: ''Jarní svátek'') - 1920; Diana (L. Delibes: ''Sylvia''), Jindřiška (J. Renard: ''Modlářka''), Růžena (V. K. Klicpera: ''Zlý jelen''), Věra (F. Zavřel: ''Dravec'') - 1921; Žofie (A. Dvořák: ''Král Václav IV.''), Princ Edvard (Ch. Marlowe:''Edvard II.''), Kukla (K. a J. Čapkové: ''Ze života hmyzu''), Královna Anna (E. Scribe: ''Sklenice vody''), Brianda z Luny (J. Vrchlický: ''Soud lásky''), Ellean (A. W. Pinero: ''Druhá paní'') - 1922; Zelima (C. Gozzi: ''Turandot''), Miss Hester Worsleyová (O. Wilde: ''Bezvýznamná žena''), Elianta (Molière: ''Misantrop'') - 1923; Ančička (J. N. Štěpánek: ''Čech a Němec''), Sofja (D. I. Fonvizin: ''Mazánek''), Ethel (J. H. Manners: ''Peg mého srdce''), Nelly (J. Sarment: ''Rybář stínů''), Alice (G. Kaiser: ''Kolportážní příběh''), Anežka (A. Dvořák: ''Bílá Hora'') - 1924; Tekla (L. Stroupežnický: ''Na Valdštejnské šachtě''), Miss Deacon (H. Bataille:'' Mamá Kolibřík''), Charmian (W. Shakespeare: ''Caesar a Kleopatra''), Eva (R. Benjamin: ''Rozmary náhody'') - 1925; Vivie (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové''), Ismena (J. Racine: ''Faidra''), Jenovéfa (C. Vautel, A. Lorde, P. Chaine: ''Náš pan farář''), Frida (L. Pirandello: ''Jindřich IV.'') - 1926; Lady Plymdaleová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Cilly Trenchová (S. Michaëlis: ''Na moři'') - 1927; Kristina (S. Howard: ''Mateřství paní Phelpsové''), Anka (J. Mahen: ''Jánošík''), Žofinka (E. Vachek: ''Lišák Stavinoha'') - 1928; Lavinia (G. B. Shaw: ''Androkles a lev''), Regan (W. Shakespeare: ''Král Lear''), Panna Lidunka (A. H. Horáková:''Libuňský jemnostpán''), Karla (V. Werner: ''Todo je outsider''), Sestra Waylandová (W. S. Maugham: ''Posvátný plamen'') - 1929; Láblová (M. A. Šimáček: ''Svět malých lidí''), Roubínková (A. Jirásek: ''M. D. Rettigová''), Slečna Austenová (G. Kelly: ''Craigova žena'') - 1930; Eleonora Prosecká (F. Téver: ''Ozdravovna "Na smíchu"''), Yvetta (S. Passeur: ''V řetězech'') - 1931; Paní Lippettová (J. Websterová: ''Táta dlouhán'') - 1932; Naďa Stefanovičová (B. Nušić:''Paní ministrová''), Pavla Klotylda Klausenová (G. Hauptmann: ''Před západem slunce'') - 1933.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>SOA Opava: sign. O III 16, matrika narozených Olomouc - sv. Mořic, 1886-1895, fol. 145, obr. 147. NMd, sign. Č 11460: pozůstalost. Nesign., ref. Revoluční svatba, ''Národní listy ''24. 1. 1910 več.; T. [V. Tille], ref. Faust,''Národní listy'' 7. 5. 1910; ''Almanach Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci'', 1912, s. 34; F. P., ref. Pražský flamendr, ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 216; nesign.: K mládeži v Tišnově, ''Lidové noviny ''25. 8. 1916; F. O.: Ve službách Thalie - pro velké i malé, ''Venkov'' 5. 12. 1916; rb: Slečna L. O., ''Večer ''4, 1917, č. 151, s. ?; Ich: Loutkové divadlo se slečnou L. O.,'' Hlasy z Hané'' 8. 8. 1917; V. Lánský: Divadelní vzpomínka, ''Chrudimský kraj''7. 4. 1917; M. Šárecká: Loutky a dobročinnost,'' Politika'' 11. 8. 1918; L. Odstrčilová: Jak se hrál Faust, ''Loutkář ''3, 1918/19, s. 17-19; P. F. Malý: Dva profily našich dramatických umělkyň, ''Demokracie ''26. 9. 1919; F. Šorm:''Umělecký profil hereček Národního divadla'', 1924, s. 35; M. Majerová: Literatura, divadlo, umění, ''Rudé právo''23. 2. 1924, 9. 5. 1924; L. Odstrčilová: Jak hrají, in: K. Driml a kol: ''Loutkářská čítanka'', 1925, s. 162; H. Jelínek: Divadlo, ''Lumír ''53, 1926/27, s. 108 [Živnost paní Warrenové]; D. S.: Dialog jednoho hlasu, ''České slovo'' 5. 11. 1927; nesign.: L. O., ''Národní a Stavovské divadlo ''5, 1928, č. 41, s. 4n.; J. Götzová: ''Profily českých herců'', 1931, s. 52, obr. příl. s. 78; nesign.: L. O., ''Národní divadlo ''11, 1933/34, č. 1, s. 4; nesign., nekrolog, ''Československý loutkář'' 12, 1962, s. 245; DČD III; DČD IV; ''Cesty českého amatérského divadla'', 1998, s. 103; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', 2004, s. 182n.ČBS, EDS (Umělecká loutková scéna), NDp, Otto</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>SOA Opava: sign. O III 16, matrika narozených Olomouc - sv. Mořic, 1886-1895, fol. 145, obr. 147. NMd, sign. Č 11460: pozůstalost. Nesign., ref. Revoluční svatba, ''Národní listy ''24. 1. 1910 več.; T. [V. Tille], ref. Faust,''Národní listy'' 7. 5. 1910; ''Almanach Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci'', 1912, s. 34; F. P., ref. Pražský flamendr, ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 216; nesign.: K mládeži v Tišnově, ''Lidové noviny ''25. 8. 1916; F. O.: Ve službách Thalie - pro velké i malé, ''Venkov'' 5. 12. 1916; rb: Slečna L. O., ''Večer ''4, 1917, č. 151, s. ?; Ich: Loutkové divadlo se slečnou L. O.,'' Hlasy z Hané'' 8. 8. 1917; V. Lánský: Divadelní vzpomínka, ''Chrudimský kraj''7. 4. 1917; M. Šárecká: Loutky a dobročinnost,'' Politika'' 11. 8. 1918; L. Odstrčilová: Jak se hrál Faust, ''Loutkář ''3, 1918/19, s. 17-19; P. F. Malý: Dva profily našich dramatických umělkyň, ''Demokracie ''26. 9. 1919; F. Šorm:''Umělecký profil hereček Národního divadla'', 1924, s. 35; M. Majerová: Literatura, divadlo, umění, ''Rudé právo''23. 2. 1924, 9. 5. 1924; L. Odstrčilová: Jak hrají, in: K. Driml a kol: ''Loutkářská čítanka'', 1925, s. 162; H. Jelínek: Divadlo, ''Lumír ''53, 1926/27, s. 108 [Živnost paní Warrenové]; D. S.: Dialog jednoho hlasu, ''České slovo'' 5. 11. 1927; nesign.: L. O., ''Národní a Stavovské divadlo ''5, 1928, č. 41, s. 4n.; J. Götzová: ''Profily českých herců'', 1931, s. 52, obr. příl. s. 78; nesign.: L. O., ''Národní divadlo ''11, 1933/34, č. 1, s. 4; nesign., nekrolog, ''Československý loutkář'' 12, 1962, s. 245; DČD III; DČD IV; ''Cesty českého amatérského divadla'', 1998, s. 103; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', 2004, s. 182n.ČBS, EDS (Umělecká loutková scéna), NDp, Otto</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
− | <ee:chronology> | + | <div class="chronology"><ee:chronology> |
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>22.2. 1890</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Olomouc</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>22.2. 1890</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Olomouc</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
* <ee:chronology_date_from>19.9. 1962</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>19.9. 1962</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
− | </ee:chronology> | + | </ee:chronology></div> |
− | <ee:names> | + | <div class="names"><ee:names> |
== Další jména == | == Další jména == | ||
− | + | <ee:names_lastname>Odstrčilová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Liběnka</ee:names_firstname> | |
− | </ee:names></cshow> | + | </ee:names></div> |
− | + | {{#dpl: | |
− | ''' | + | | linksto={{FULLPAGENAME}} |
− | '''Autor:''' | + | | ignorecase=true |
+ | | mode=category | ||
+ | | ordermethod=titlewithoutnamespace | ||
+ | | resultsheader=\n== Vazby ==\n | ||
+ | | resultsfooter=\n\n | ||
+ | | noresultsheader=\n | ||
+ | }} | ||
+ | </cshow> | ||
+ | <cshow logged="0"> | ||
+ | '''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.''' | ||
+ | </cshow> | ||
+ | <cshow logged="1"> | ||
+ | '''Zdroj:''' <ee:published></ee:published><br/> | ||
+ | '''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author> | ||
+ | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | [[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | ||
− | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat"> | + | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> |
− | + | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
+ | == Právní a technická dokumentace == | ||
. | . | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
− | |||
<references></references> | <references></references> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<noinclude><languages>[[de:Odstrčilová Liběna]]</languages></noinclude> | <noinclude><languages>[[de:Odstrčilová Liběna]]</languages></noinclude> |
Verze z 7. 4. 2015, 09:48
Liběna Odstrčilová
* 22.2. 1890 Olomouc
† 19.9. 1962 Praha
herečka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.