Odstrčilová, Liběna: Porovnání verzí

<span id="PageFillProgress">4</span>

22. 2. 1890

Olomouc (CZ)

19. 9. 1962

Praha (CZ)

Křtěna Liběnka. Otec, JUDr. Čeněk O., byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském Národním divadle. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském Národním divadle, u divadelních společností na venkově a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10. 12.), které bylo krátkodechým podnikem mladých adeptů herectví. Do Národního divadla byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v Národním divadle hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála na malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). Pod patronací J. Veselého založila 1918 spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Zdeněk Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z Národního divadla vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován).

 

Již v roli Markétky v Goethově ''Faustu'', v níž hostovala na angažmá, si kritika povšimla její schopnosti věrohodně prokreslit postavu a pracovat s detailem. Po vstupu do Národního divadla byla obsazována do rolí mladých, něžných dívek, v nichž uplatňovala půvabný zjev a melodický hlas (titulní role Bahrovy ''Zuzanky'', Alena ve Vrchlického ''Noci na Karlštejně'', Hanička v Jiráskově ''Lucerně'', Apolenka v Tylově ''Pražském flamendru''). '''O.''' se vřadila mezi herce psychologicko-realistického směru, jak jej v Národním divadle utvářel svou režijní prací J. Kvapil. Nejvýznamnější kreací této etapy byla Stáza v Šrámkově ''Létu''; s hřejivým porozuměním pro dívku – venkovského divocha na prahu dospělosti vyjádřila probouzející se ženství. V tragických hrdinkách (např. Desdemona, Shakespeare: ''Othello''; Eva, Preissová: ''Gazdina roba'') akcentovala spíše tesklivou jímavost. V jejím projevu postupně převládl střízlivý tón, vyjevující uměřeně, až se strohou racionálností charakter a vnitřní svět postav (Vivie, Shaw: ''Živnost paní Warrenové''). Její antiromantické a střídmé herectví neobsáhlo prudké výbuchy citů a vášní, bylo mu cizí akcentování pudovosti a erotismu, příznačné pro poválečné režie šéfa činohry K. H. Hilara. Ve dvacátých letech se '''O. '''ocitala v Národním divadle mimo hlavní proud, určovaný Hilarovou tvorbou. Do svých inscenací si ji vybírali ostatní režiséři (K. Dostal, M. Nový, V. Novák) a její doménou se staly role v konverzačních hrách, v soudobé francouzské a angloamerické dramatice. V postavách věcných, nesentimentálních hrdinek se dobře uplatnil její civilní, nepatetický výraz a jemný charakterizační detail. Vyhraňovala se v interpretku žen citově strádajících, nešťastných a pronásledovaných osudem; např. soucitná, lásce se obětující Nelly (Sarment: ''Rybář stínů'') či Kristina skrývající pod nesentimentálním povrchem zjitřené nitro (Howard: ''Mateřství'' ''paní Phelpsové''). Zřídka byla obsazována do komických rolí, a ač postrádala pravý komediantský fond, i v této oblasti vytvořila zdařile některé figury (Žofinka, Vachek: ''Lišák Stavinoha''; Terezka, Stroupežnický: ''Naši furianti''; Jenovéfa, Vautel–Lorde–Chaine: ''Náš pan farář'').

 

Loutkářské působení '''O.''' vyvrcholilo na sklonku desátých let uměleckou i organizační činností ve spolku Umělecká loutková scéna. Ke spolupráci získala výtvarníka Národního divadla K. Štapfera a několik kolegů herců (A. Čepelu, K. Kolára, V. Merhauta aj.). Angažovala se v úsilí o postavení multifunkční budovy, zahrnující loutkové divadlo, loutkářské učiliště a muzeum; projekt, počítající s lokalitou Židovského (Dětského) ostrova, ztroskotal, když se ji nepodařilo získat. V době, kdy se většina loutkářů soustředila na výtvarnou složku, se '''O.''' zaměřila jako jedna z prvních na hereckou práci s loutkou (''Doktor Faust''; Schmoranz: ''Začarovaný les''; Mašek: ''Pohádkový zákon''). O svých zkušenostech nabytých v loutkářské praxi zasvěceně psala a přednášela. Po útlumu a zániku spolku hrávala ve školách, později hostovala v Loutkovém divadle Umělecké výchovy (mj. vypravěčka, Malík: ''Míček Flíček'', 1935). 

<ee:bibliography_content>Národní divadlo v Brně<br/>Mahulena (J. Zeyer: ''Radúz a Mahulena''), Maryša (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša'', i ND 1923), Esther Geršomová (E. Tréval: ''Válka bohů'') – vše j. h. 1909.<br/>Tuttrova společnost<br/>Vivie (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové'') j. h. – Louny 1910.<br/>Hodrova společnost<br/>Helena (S. Przybyszewski: ''Pro štěstí''), Nora (H. Ibsen: ''Nora'', i Jeřábkova spol. Prostějov 1910) – vše j. h. Louny 1910.<br/>Volné sdružení<br/>Elisa (G. Rovetta: ''Bezectní''), Kolombina (A. Wenig: ''Hra s ohněm'') – Intimní div. na Smíchově 1910.<br/>Národní divadlo<br/>Alaine de l’Estoile (S. Michaëlis: ''Revoluční svatba''), Markétka (J. W. Goethe: ''Faust''), Bětka (A. Jirásek: ''Vojnarka'') – vše j. h. 1910; Děvče (J. Mahen: ''Janošík''), Ilona (J. Hilbert: ''Patria'') – 1911; Zuzanka (H. Bahr: ''Zuzanka''), Štěstí (M. Maeterlinck: ''Modrý pták''), Milka (B. Mrštíková, V. Mrštík: ''Anežka''), První snacha (I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů''), Helena (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské'') – 1912; Lisarda (Lope de Vega: ''Sedlák svým pánem''), Katuška (K. Mašek: ''Ženy, které potkáváme''), Bedřiška (H. Ibsen: ''John Gabriel Borkman''), Desdemona (W. Shakespeare: ''Othello''), Andělka (L. Holberg:''Konvář politik''), Dcera arabského kupce (R. Marenco: ''Excelcior''), Bianca (W. Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'') – 1913; Živa (J. Zeyer: ''Radúz a Mahulena''), Cherubin (P.-A. C. de Beaumarchais: ''Figarova svatba''), Anny (B. Thomas: ''Charleyova teta''), Alena (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Doňa Inés (J. Zorrilla: ''Don Juan Tenorio'') – 1914; Mela (G. Zapolska: ''Morálka paní Dulské''), Phoebe (W. Shakespeare: ''Jak se vám líbí''), Stáza (F. Šrámek: ''Léto''), Hornychová (K. Želenský: ''Tažní ptáci''), Herečka (W. Shakespeare: ''Hamlet''), Panoš Parisův (týž: ''Romeo a Julie'') – 1915; Apolenka (J. K. Tyl: ''Pražský flamendr''), Hanička (A. Jirásek: ''Lucerna''), Verunka (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Josefina (F. X. Svoboda: ''Čekanky''), Helena Marvanová (V. Skoch: ''Naše babička'') – 1916; Semiramis + Vládkyně říše hyacint (O. Nedbal:''Princezna Hyacinta''), Alena (A. Jirásek: ''Kolébka''), Eva (G. Preissová: ''Gazdina roba'') – 1917; Josefina (F. V. Jeřábek: ''Služebník svého pána''), Kněžice Kunhuta (J. Hilbert: ''Falkenštejn'') – 1918; Jason (K. Mašek: ''Kašpárkova maminka''), Varvara (A. N. Ostrovskij: ''Bouře''), Paní Lindová (H. Ibsen: ''Nora''), Šarlota Ivanovna (A. P. Čechov: ''Višňový sad''), Mlada (S. Lom: ''Děvín''), Madlenka (V. Dyk: ''Ondřej a drak'') – 1919; Černá dáma (G. B. Shaw: ''Černá dáma sonetů''), Sigrid (H. Ibsen: ''Nápadníci trůn''), Jessika (W. Shakespeare: ''Kupec benátský''), Zdenka Voborníková (V. Peřina: ''Jarní svátek'') – 1920; Diana (L. Delibes: ''Sylvia''), Jindřiška (J. Renard: ''Modlářka''), Růžena (V. K. Klicpera: ''Zlý jelen''), Věra (F. Zavřel: ''Dravec'') – 1921; Žofie (A. Dvořák: ''Král Václav IV.''), Princ Edvard (Ch. Marlowe: ''Edvard II.''), Kukla (K. a J. Čapkové: ''Ze života hmyzu''), Královna Anna (E. Scribe: ''Sklenice vody''), Brianda z Luny (J. Vrchlický: ''Soud lásky''), Ellean (A. W. Pinero: ''Druhá paní'') – 1922; Zelima (C. Gozzi: ''Turandot''), Miss Hester Worsleyová (O. Wilde: ''Bezvýznamná žena''), Elianta (Molière: ''Misantrop'') – 1923; Ančička (J. N. Štěpánek: ''Čech a Němec''), Sofja (D. I. Fonvizin: ''Mazánek''), Ethel (J. H. Manners: ''Peg mého srdce''), Nelly (J. Sarment: ''Rybář stínů''), Alice (G. Kaiser: ''Kolportážní příběh''), Anežka (A. Dvořák: ''Bílá Hora'') – 1924; Tekla (L. Stroupežnický: ''Na Valdštejnské šachtě''), Miss Deacon (H. Bataille:''Mamá Kolibřík''), Charmian (W. Shakespeare: ''Caesar a Kleopatra''), Eva (R. Benjamin: ''Rozmary náhody'') – 1925; Vivie (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové''), Ismena (J. Racine: ''Faidra''), Jenovéfa (C. Vautel, A. Lorde, P. Chaine: ''Náš pan farář''), Frida (L. Pirandello: ''Jindřich IV.'') – 1926; Lady Plymdaleová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Cilly Trenchová (S. Michaëlis: ''Na moři'') – 1927; Kristina (S. Howard: ''Mateřství paní Phelpsové''), Anka (J. Mahen: ''Jánošík''), Žofinka (E. Vachek: ''Lišák Stavinoha'') – 1928; Lavinia (G. B. Shaw: ''Androkles a lev''), Regan (W. Shakespeare: ''Král Lear''), Panna Lidunka (A. H. Horáková: ''Libuňský jemnostpán''), Karla (V. Werner: ''Todo je outsider''), Sestra Waylandová (W. S. Maugham: ''Posvátný plamen'') – 1929; Láblová (M. A. Šimáček: ''Svět malých lidí''), Roubínková (A. Jirásek: ''M. D. Rettigová''), Slečna Austenová (G. Kelly: ''Craigova žena'') – 1930; Eleonora Prosecká (F. Téver: ''Ozdravovna „Na smíchu“''), Yvetta (S. Passeur: ''V řetězech'') – 1931; Paní Lippettová (J. Websterová: ''Táta Dlouhán'') – 1932; Naďa Stefanovičová (B. Nušić: ''Paní ministrová''), Pavla Klotylda Klausenová (G. Hauptmann: ''Před západem slunce'') – 1933.</ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>Jak se hrál Faust, ''Loutkář ''3, 1918/19, s. 17–19; Jak hraji, in sb. ''Loutkářská čítanka'', Praha 1925, s. 162–168; O K. Štapferovi, ''Loutkář ''15, 1928/29, s. 222–224.</ee:bibliography_content>

== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==

<ee:bibliography_content>SOA Opava: O III 16, matrika narozených Olomouc - sv. Mořic 1886–1895, fol. 145, obr. 147. NMd: Č 11460, pozůstalost. </ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>nesign., ''Národní politika ''9. 7. 1910, ráno [ref. Revoluční svatba]; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 7. 5. 1910 [Markétka, Faust]; Volné sdružení zahájilo…, 13. 12. 1910, ráno; ''Almanach Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci'', Praha 1912, s. 34; F. P., ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 216 [Apolenka, Pražský flamendr]; nesign.: K mládeži v Tišnově, ''Lidové noviny ''25. 8. 1916; F. O.: Ve službách Thalie – pro velké i malé, ''Venkov'' 5. 12. 1916; Ich: Loutkové divadlo se slečnou L. O.,''Hlasy z Hané'' 8. 8. 1917; V. Lánský: Divadelní vzpomínka, ''Chrudimský kraj'' 7. 4. 1917; Efpem: V ovzduší živé pohádky, ''Neodvislost ''2, 1918, č. 23, s. 2 [Začarovaný les]; Bibiena: Umělecká loutková scéna, ''Čech ''18. 1. 1918 [Začarovaný les]; M. B. Šárecká: Loutky a dobročinnost,''Národní politika'' 11. 8. 1918, odp.; P. F. Malý: Dva profily našich dramatických umělkyň, ''Demokracie ''26. 9. 1919; F. Šorm: ''Umělecký profil hereček Národního divadla'', Praha 1924, s. 35; M. Majerová: Literatura, divadlo, umění, ''Rudé právo'' 23. 2. 1924; 9. 5. 1924; H. Jelínek, ''Lumír ''53, 1926/27, s. 108 [Vivie, Živnost paní Warrenové]; D. J.: Dialogy jediného hlasu, ''České slovo'' 5. 11. 1927 [Začarovaný les]; nesign.: L. O., ''Národní a Stavovské divadlo ''5, 1928, č. 41, s. 4–5; J. Veselý: Pohled zpět a kupředu!, ''Loutkář'' 15, 1928/29, s. 225; J. Götzová: ''Profily českých herců'', Praha 1931, s. 52, obr. příl. s. 78; nesign.: L. O., ''Národní divadlo ''11, 1933/34, č, 1, s. 4; nesign., ''Československý loutkář'' 12, 1962, s. 245 [nekrolog]; DČD III; DČD IV; A. Dubská: České ochotnické loutkářství do roku 1918, in ''Cesty českého amatérského divadla'', Praha 1998, s. 103 + ''Dvě století českého loutkářství'', Praha 2004, s. 182–183.

 

ČBS, EDS [Umělecká loutková scéna], NDp, Otto </ee:bibliography_content>

* <ee:chronology_date_from>22. 2. 1890</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Olomouc (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>19. 9. 1962</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Liběnka</ee:names_firstname>

'''Zdroj:''' <ee:published>2015</ee:published><br/>