Rozkošný, Josef Richard: Porovnání verzí

 

<p style="text-align: justify;">Gymnaziální vzdělání si doplnil návštěvou před­nášek na technice, filozofii a malířské akademii. Hře na klavír ho učil J. Jiránek v hudebním ústa­vu J. Proksche, později ve své vlastní škole. Vy­stoupil veřejně v jedenácti letech a 1855 podnikl koncertní cestu po tehdejších rakouských ze­mích. Skladbu studoval soukromě u J. F. Kittla. Přesto se nakonec rozhodl pro celoživotní povo­lání bankovního úředníka. Hudební život však neopustil: 1869–75 byl sbormistrem pražské­ho pěveckého spolku Lumír (nikoli Lukes), 1871–73 a 1883–89 předsedou hudebního od­boru Umělecké besedy, 1873 redigoval časopis ''Hudební listy''. Ke konci života působil ve výbo­ru pražské konzervatoře, 1897 byl zvolen čle­nem České akademie věd a umění.</p><p style="text-align: justify;">V jeho početném skladatelském odkazu, který obsahuje symfonickou, komorní i církevní hud­bu, zaujímá významné postavení operní tvorba. Z jedenácti dokončených oper bylo devět prove­deno, první jednoaktovka ''Ave Maria ''jen soukro­mě. Profesionálně byla již uvedena druhá opera ''Mikuláš ''(7 představení, také v Plzni a Brně), napsaná na dobře koncipované libreto K. Sabiny z českého venkova o obelstěném vdovci, který chtěl získat mladou nevěstu. Již zde i ve svých dalších operních dílech uplatňoval '''R. '''přehledné struktury, lyrismus i konverzační tón a lokální kolorit v loveckých, svatebních a dalších žánro­vých scénách. Romantická opera ''Svatojanské proudy'', jejíž baladická látka o špatném konci nevěrné nevěsty se odehrává v krajině českého symbolu, řeky Vltavy, měla velký ohlas. (O in­strumentaci požádal '''R. '''svého přítele, zkušeného kapelníka a skladatele K. Šebora, stejně jako o instrumentaci pozdější opery ''Záviš z Falken­štejna''.) Vedle 35 představení v Praze (1871–95) se ''Svatojanské proudy ''hrály v Brně (1887, 1891, 1913), v Plzni (1892) a 1928 je nastudovalo Divadlo sdružených měst (Pardubice, Hradec Král.); samostatně byla uváděna předehra. Nej­většího úspěchu dosáhla komická pohádková opera ''Popelka ''na libreto O. Hostinského, uvede­ná 1885–1902 v ND 70krát, inscenovaná také v Plzni, Brně, Ostravě (zde ještě 1923). K úspěš­ným pohádkovým romantických operám se řadí i féerie ''Černé jezero ''(9krát v Praze, 1906 též v Plzni). Lyrický naturel byl '''R. '''spíše na překáž­ku při kompozici velké historicko-romantické opery ''Záviš z Falkenštejna ''(1877), na jejímž neúspěchu se podílelo i neobratné libreto, podobně jako na propadu pohádkové opery ''Krakonoš ''(1889). V jednoaktovce ''Stoja ''o tragickém osudu hrdinky, kolísající mezi láskou a povinností v době povstání v Bosně a Hercegovině, využil '''R. '''lokálního koloritu po způsobu veristů a jeho lyrismus dospěl k patetické zkratce. (Hrála se i v Brně 1895.) Soudobý naturalismus, pozadí francouzské velké historické opery a církevní lo­kální kolorit se uplatnily v ''Satanelle'', příběhu o velmistrovi Řádu johanitů, který nevědomky nechal popravit své dvě vlastní děti (týž námět zhudebnil Emil Reznicek 1888).</p><p style="text-align: justify;">Česká hudební historiografie označovala '''R. '''operní tvorbu za eklektickou, protože nena­plňovala ideu pokroku, chápanou v úzkém skladebně technickém i námětovém smyslu. Je­jí životnost a skutečnou pozici v dobové české operní tvorbě (jak naznačil v roce 1987 realizo­vaný rozhlasový průřez ''Svatojanských proudů'') by však mohla ověřit až nová nastudování.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Autografy v archivu konzervatoře v Praze, v ČMH a v archivu ND. • F. Pivoda: Opera Záviš z Falkenštejna, ''Hudební a divadelní věstník ''1, 1877/78, s. 93, 137–141, 145–147, 153–155; ∆ [L. Janáček]: Několik slov o „Svatojan­ských proudech“, ''Hudební listy ''[Brno] 3, 1886/7, s. 65–66, přetisk in: ''Leoš Janáček kritikem brněnské opery'', vyd. L. Firkušný, Brno 1935, s. 69–70; E. Chvála: ''Čtvrtstoletí české hudby'', 1887; F. K. Hejda: J. R. R., ''Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslo­vanských ''3, 1898, s. 38–40; ''Dalibor ''30, 1908 [obs.: E. Žák: K jubileu mistra J. R. R., s. 375–376, K. Kád­ner: Interview, s. 376–377]; E. Žák: Trochu vzpomí­nek, ''Hudební revue ''1, 1908, s. 384–387; Z. Nejedlý: J. R. R., ''Smetana ''3, 1913, s. 253–255; J. Pihert: In me­moriam, ''Hudební revue ''6, 1912/13, s. 384–386; K. M. Hrobský: J. R. R., ''Česká hudba ''19, 1913, s. 75–79 [nekrolog]; Z. Knittl: J. R. R. mrtev!, ''Dalibor ''30, 1913, s. 269–271; L. Dolanský: ''Hudební paměti'', 1918, 2. vyd. 1949; Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; A. R.: K výročí J. R. R., ''Hudební rozhledy ''6, 1953, s. 656; V. Lébl: 125 let od narození J. R. R., ''Hu­dební rozhledy ''11, 1958, s. 688; L. Klosová: K insce­načním otázkám opery a činohry Prozatímního diva­dla, ČNM 135, 1966, s. 212–218 [Svatojan. proudy]; Němeček: Kovařovic; V. Horák: ''František Pivoda, pě­vecký pedagog'', Brno 1970; M. Pospíšil: Balada v čes­ké opeře 19. století, ''Hudební věda ''16, 1979, s. 3–25; J. Vysloužil: Úvaha nad českou operou, ''Opus musi­cum ''12, 1980, s. 193–199; B. Srba: Bedřich Smetana a soudobá divadelní konvence, ''Opus musicum ''17, 1985, s. 71–81, 97–107 [Svatojan. proudy]; M. Ottlo­vá–M. Pospíšil: Opera a podívaná, in: ''Divadlo v české kultuře 19. století'', sb. z konference v Plzni 1983, Studie a materiály Národní galerie 3, 1985, s. 53, přetiš­těno in: ''Bedřich Smetana a jeho doba. Vybrané studie, ''Knižnice Dějin a současnosti 4, 1997, s. 67–69, něm. jako Oper und Spektakel im 19. Jahrhundert, ''Die Mu­sikforschung ''38, 1985, s. 1–8 [Krakonoš]; Tyrrell: Czech opera; Smaczny: PD; E. Horová: Operní kon­kurzy vypsané v souvislosti s otevřením Národního divadla v Praze, ''Hudební věda ''27, 1990, s. 152–159; M. Bártová: Stoja jako oběť nepokojů v Bosně a Her­cegovině, ''Opus musicum ''25, 1993, s. 53–58; B. Srba: Motivy přírodních světelných úkazů v české hudeb­nědramatické tvorbě období romantismu, ''Sborník pra­cí fil. fak. brněnské univerzity'', H 29, 1994, s. 99–128 [Svatojan. proudy]; B. Srba: Jevištní výpravy na scé­nách Královského zemského českého divadla v období jeho „prozatímnosti“ 1862–1883, ''Sborník prací fil. fak. brněnské univerzity, ''H 30, 1995, s. 51–91 [Záviš z Fal­kenštejna]; B. Srba: Vývojové proměny systému kuli­sové dekorace v Prozatímním divadle a na jeho filiál­ních scénách 1862–1883. Příspěvek k dějinám českého jevištního výtvarnictví v XIX. století, ''Sborník prací fil. fak. brněnské univerzity'', Q 3, 2000, s. 43–44 [Svatojan. proudy]. • Obsahy oper: Hornové; Tvrdek 1 a 2; České umění dramatické II; Branberger; Hostomská 1959, 1993. • ČSH; MGG 1963 [chybně rok nar. 1823]; Gro­ve 1980; Grove-opera; Piper, sv. Register; ND po 1883.</p></ee:bibliography_content>