Rozkošný, Josef Richard
nahoru...
Gymnaziální vzdělání si doplnil návštěvou přednášek na technice, filozofii a malířské akademii. Hře na klavír ho učil J. Jiránek v hudebním ústavu J. Proksche, později ve své vlastní škole. Vystoupil veřejně v jedenácti letech a 1855 podnikl koncertní cestu po tehdejších rakouských zemích. Skladbu studoval soukromě u J. F. Kittla. Přesto se nakonec rozhodl pro celoživotní povolání bankovního úředníka. Hudební život však neopustil: 1869–75 byl sbormistrem pražského pěveckého spolku Lumír (nikoli Lukes), 1871–73 a 1883–89 předsedou hudebního odboru Umělecké besedy, 1873 redigoval časopis Hudební listy. Ke konci života působil ve výboru pražské konzervatoře, 1897 byl zvolen členem České akademie věd a umění.
V jeho početném skladatelském odkazu, který obsahuje symfonickou, komorní i církevní hudbu, zaujímá významné postavení operní tvorba. Z jedenácti dokončených oper bylo devět provedeno, první jednoaktovka Ave Maria jen soukromě. Profesionálně byla již uvedena druhá opera Mikuláš (7 představení, také v Plzni a Brně), napsaná na dobře koncipované libreto K. Sabiny z českého venkova o obelstěném vdovci, který chtěl získat mladou nevěstu. Již zde i ve svých dalších operních dílech uplatňoval R. přehledné struktury, lyrismus i konverzační tón a lokální kolorit v loveckých, svatebních a dalších žánrových scénách. Romantická opera Svatojanské proudy, jejíž baladická látka o špatném konci nevěrné nevěsty se odehrává v krajině českého symbolu, řeky Vltavy, měla velký ohlas. (O instrumentaci požádal R. svého přítele, zkušeného kapelníka a skladatele K. Šebora, stejně jako o instrumentaci pozdější opery Záviš z Falkenštejna.) Vedle 35 představení v Praze (1871–95) se Svatojanské proudy hrály v Brně (1887, 1891, 1913), v Plzni (1892) a 1928 je nastudovalo Divadlo sdružených měst (Pardubice, Hradec Král.); samostatně byla uváděna předehra. Největšího úspěchu dosáhla komická pohádková opera Popelka na libreto O. Hostinského, uvedená 1885–1902 v ND 70krát, inscenovaná také v Plzni, Brně, Ostravě (zde ještě 1923). K úspěšným pohádkovým romantických operám se řadí i féerie Černé jezero (9krát v Praze, 1906 též v Plzni). Lyrický naturel byl R. spíše na překážku při kompozici velké historicko-romantické opery Záviš z Falkenštejna (1877), na jejímž neúspěchu se podílelo i neobratné libreto, podobně jako na propadu pohádkové opery Krakonoš (1889). V jednoaktovce Stoja o tragickém osudu hrdinky, kolísající mezi láskou a povinností v době povstání v Bosně a Hercegovině, využil R. lokálního koloritu po způsobu veristů a jeho lyrismus dospěl k patetické zkratce. (Hrála se i v Brně 1895.) Soudobý naturalismus, pozadí francouzské velké historické opery a církevní lokální kolorit se uplatnily v Satanelle, příběhu o velmistrovi Řádu johanitů, který nevědomky nechal popravit své dvě vlastní děti (týž námět zhudebnil Emil Reznicek 1888).
Česká hudební historiografie označovala R. operní tvorbu za eklektickou, protože nenaplňovala ideu pokroku, chápanou v úzkém skladebně technickém i námětovém smyslu. Její životnost a skutečnou pozici v dobové české operní tvorbě (jak naznačil v roce 1987 realizovaný rozhlasový průřez Svatojanských proudů) by však mohla ověřit až nová nastudování.
Dílo
Soupis uvádí ČHS.
Práce pro divadlo
Ave Maria, 1 jedn., t: Trapp ?, prov. soukromě na podzim 1855, ztraceno ?; Mikuláš, kom. opera, 2 jedn., t: Sabina, komp. asi 1868–69, 5. 12. 1870 PD, autograf v archivu konzervatoře, vyd. směs pro kl. a předehra pro kl. s. a., libr. vyd. 1870; Svatojanské proudy, pův. Die Moldaunixe, romant. opera, 4 jedn., t: německy Rüffer, přel. Šubert, instr. Šebor, komp. 1869, 3. 10. 1871 PD, kl. výt. vyd. 1882, libr. vyd. 1871, průřez operou Čs. rozhlas Plzeň 1987; Záviš z Falkenštejna, historicko-romant. opera, 4 jedn., t: Böhm podle Hálkovy tragédie, instr. Šebor, komp. 1871–77, 14. 10. 1877 PD, libr. vyd. s. a., not. materiál v archivu ND; Pytláci, 1 jedn., t: Böhm dle starší frašky Angelyho, komp. 1875, ukázky prov. v Měšťanské besedě v květnu 1878, ztraceno ?; Alchymista, 4 jedn., libr. Böhm, komp. 1880, ztraceno ?; Popelka, opera, 3 jedn., t: Hostinský podle pohádkového námětu, komp. 1880–84, 31. 5. 1885 ND, směs a výňatky v kl. výt. vydány s. a., libr. vyd. 1884; Krakonoš, opera, 3 jedn., t: Borecký, komp. 1888–89, 18. 10. 1889 ND, hlasy v archivu ND, libr. vyd. 1890; Stoja, opera, 1 jedn., t: O. Kučera podle povídky J. D. Konráda, komp. 1893–94, 6. 6. 1894 ND, směs pro kl. vyd. s. a., libr. s. a.; Satanella, opera, 3 jedn., t: Kádner podle epické básně Vrchlického, komp. 1898, 5. 10. 1898 ND, libr. vyd. s. a.; Černé jezero, pův. Šumavská víla, romant. opera, 3 jedn., t: Kádner podle Heydukovy básně Dědův odkaz, komp. 1902, revize 1904, 6. 1. 1906 ND, tance pro kl. vydala Zlatá Praha VII, 1903, libr. vyd. s. a.; Rusalka, nedokonč. opera, t: Mužík podle Hostinského, 1 jedn., komp. 1886, ztraceno ?. – Lit. uvádí spolupráci se Sabinou na libretu Husité, 1868; nedokončil práci na libretu J. H. Böhma Šašek z Borku (nedat.) a na Kádnerově libretu Evropa, 4 jedn., podle Čechovy básně (nedat.).
Prameny a literatura
Autografy v archivu konzervatoře v Praze, v ČMH a v archivu ND. • F. Pivoda: Opera Záviš z Falkenštejna, Hudební a divadelní věstník 1, 1877/78, s. 93, 137–141, 145–147, 153–155; ∆ [L. Janáček]: Několik slov o „Svatojanských proudech“, Hudební listy [Brno] 3, 1886/7, s. 65–66, přetisk in: Leoš Janáček kritikem brněnské opery, vyd. L. Firkušný, Brno 1935, s. 69–70; E. Chvála: Čtvrtstoletí české hudby, 1887; F. K. Hejda: J. R. R., Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských 3, 1898, s. 38–40; Dalibor 30, 1908 [obs.: E. Žák: K jubileu mistra J. R. R., s. 375–376, K. Kádner: Interview, s. 376–377]; E. Žák: Trochu vzpomínek, Hudební revue 1, 1908, s. 384–387; Z. Nejedlý: J. R. R., Smetana 3, 1913, s. 253–255; J. Pihert: In memoriam, Hudební revue 6, 1912/13, s. 384–386; K. M. Hrobský: J. R. R., Česká hudba 19, 1913, s. 75–79 [nekrolog]; Z. Knittl: J. R. R. mrtev!, Dalibor 30, 1913, s. 269–271; L. Dolanský: Hudební paměti, 1918, 2. vyd. 1949; Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; A. R.: K výročí J. R. R., Hudební rozhledy 6, 1953, s. 656; V. Lébl: 125 let od narození J. R. R., Hudební rozhledy 11, 1958, s. 688; L. Klosová: K inscenačním otázkám opery a činohry Prozatímního divadla, ČNM 135, 1966, s. 212–218 [Svatojan. proudy]; Němeček: Kovařovic; V. Horák: František Pivoda, pěvecký pedagog, Brno 1970; M. Pospíšil: Balada v české opeře 19. století, Hudební věda 16, 1979, s. 3–25; J. Vysloužil: Úvaha nad českou operou, Opus musicum 12, 1980, s. 193–199; B. Srba: Bedřich Smetana a soudobá divadelní konvence, Opus musicum 17, 1985, s. 71–81, 97–107 [Svatojan. proudy]; M. Ottlová–M. Pospíšil: Opera a podívaná, in: Divadlo v české kultuře 19. století, sb. z konference v Plzni 1983, Studie a materiály Národní galerie 3, 1985, s. 53, přetištěno in: Bedřich Smetana a jeho doba. Vybrané studie, Knižnice Dějin a současnosti 4, 1997, s. 67–69, něm. jako Oper und Spektakel im 19. Jahrhundert, Die Musikforschung 38, 1985, s. 1–8 [Krakonoš]; Tyrrell: Czech opera; Smaczny: PD; E. Horová: Operní konkurzy vypsané v souvislosti s otevřením Národního divadla v Praze, Hudební věda 27, 1990, s. 152–159; M. Bártová: Stoja jako oběť nepokojů v Bosně a Hercegovině, Opus musicum 25, 1993, s. 53–58; B. Srba: Motivy přírodních světelných úkazů v české hudebnědramatické tvorbě období romantismu, Sborník prací fil. fak. brněnské univerzity, H 29, 1994, s. 99–128 [Svatojan. proudy]; B. Srba: Jevištní výpravy na scénách Královského zemského českého divadla v období jeho „prozatímnosti“ 1862–1883, Sborník prací fil. fak. brněnské univerzity, H 30, 1995, s. 51–91 [Záviš z Falkenštejna]; B. Srba: Vývojové proměny systému kulisové dekorace v Prozatímním divadle a na jeho filiálních scénách 1862–1883. Příspěvek k dějinám českého jevištního výtvarnictví v XIX. století, Sborník prací fil. fak. brněnské univerzity, Q 3, 2000, s. 43–44 [Svatojan. proudy]. • Obsahy oper: Hornové; Tvrdek 1 a 2; České umění dramatické II; Branberger; Hostomská 1959, 1993. • ČSH; MGG 1963 [chybně rok nar. 1823]; Grove 1980; Grove-opera; Piper, sv. Register; ND po 1883.
Životní události
- 21. 9. 1833: narození, Praha
- 3. 6. 1913: úmrtí, Praha
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 452–454
Autor: Marta Ottlová
