Komedie o turecký vojně: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 1: Řádka 1:
−
<ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Dílo
+
<ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress>
 +
<span id="PageFillProgress"></span>
 +
</ee:progress>{{Infobox Dílo
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
Řádka 9: Řádka 11:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Původní česká božítělová hra vznikla v Brandýse nad Labem, v sousedství proslulého ma­riánského poutního místa s uctívaným „pallá­diem Země České“ ve Staré Boleslavi. Patří ke vzácně dochovaným textům českého divadla 17. stol., zapsaným ve čtvrtém dílu (1681–94) sborníku ''Quodlibetica'' strahovského premonstráta → E. J. Košetického. Představuje typ dramatu liturgického původu, který s propagací církevního dogmatu o eucharistii spojoval v období evropského boje s Turky také některé typické projevy českého zemského patriotismu a loajality vůči vládnoucí dynastii Habsburků. Stojí na počátku pomyslné řady božítělových her českých zemích doby baroka a zároveň tvoří originální protějšek aktuálních historicko-politických her, známých např. z německého divadelnictví.
 
Původní česká božítělová hra vznikla v Brandýse nad Labem, v sousedství proslulého ma­riánského poutního místa s uctívaným „pallá­diem Země České“ ve Staré Boleslavi. Patří ke vzácně dochovaným textům českého divadla 17. stol., zapsaným ve čtvrtém dílu (1681–94) sborníku ''Quodlibetica'' strahovského premonstráta → E. J. Košetického. Představuje typ dramatu liturgického původu, který s propagací církevního dogmatu o eucharistii spojoval v období evropského boje s Turky také některé typické projevy českého zemského patriotismu a loajality vůči vládnoucí dynastii Habsburků. Stojí na počátku pomyslné řady božítělových her českých zemích doby baroka a zároveň tvoří originální protějšek aktuálních historicko-politických her, známých např. z německého divadelnictví.
  
Řádka 24: Řádka 26:
 
<ee:bibliography_content>Strahovská knihovna, sign. DG II 7: E. J. Košetický, ''Quodlibetica'' IV, fol. 4r–27r, ''Komedye o Turecký vojně'', opis. • Vier dramatische Spiele über die zweite Türkenbelagerung aus den Jahren 1683–85, ed. K. Glossy–A. Sauer, ­Wien 1884 (Wiener Neudrucke, 8) [edice hry J. M. Lüthera]; Menčík 1895, s. 125; J. Máchal: ''Dějiny českého dramata'', Praha 1917, s. 90; A. Podlaha: Čtvrtý díl rukopisného sborníku E. J. Košetického, ''Sborník Historického kroužku ''25, 1924, s. 27–29; Z. Kalista: ''Selské čili sousedské hry českého baroka'', Praha 1942, s. 105–111, 199–205; ''Dějiny české literatury'' I, ed. J. Hrabák, Praha 1959, 466n.; J. Hrabák: Tři úvahy o verši doby pobělohorské, ''Studie o českém verši'', Praha 1959, s. 148–153; L. Sochorová: Z české „vlastenecké“ dramaturgie 17. století, ''Česká literatura'' 36, 1988, s. 125–141; viz Edice. • DČD I, LČL</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Strahovská knihovna, sign. DG II 7: E. J. Košetický, ''Quodlibetica'' IV, fol. 4r–27r, ''Komedye o Turecký vojně'', opis. • Vier dramatische Spiele über die zweite Türkenbelagerung aus den Jahren 1683–85, ed. K. Glossy–A. Sauer, ­Wien 1884 (Wiener Neudrucke, 8) [edice hry J. M. Lüthera]; Menčík 1895, s. 125; J. Máchal: ''Dějiny českého dramata'', Praha 1917, s. 90; A. Podlaha: Čtvrtý díl rukopisného sborníku E. J. Košetického, ''Sborník Historického kroužku ''25, 1924, s. 27–29; Z. Kalista: ''Selské čili sousedské hry českého baroka'', Praha 1942, s. 105–111, 199–205; ''Dějiny české literatury'' I, ed. J. Hrabák, Praha 1959, 466n.; J. Hrabák: Tři úvahy o verši doby pobělohorské, ''Studie o českém verši'', Praha 1959, s. 148–153; L. Sochorová: Z české „vlastenecké“ dramaturgie 17. století, ''Česká literatura'' 36, 1988, s. 125–141; viz Edice. • DČD I, LČL</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
−
<div class="chronology"><ee:chronology/></div>
+
<div class="chronology"><ee:chronology>
−
<ee:ats/>
+
 
 +
</ee:chronology></div>
 +
<ee:ats>
 +
 
 +
</ee:ats>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 34: Řádka 40:
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
−
}}</cshow>
+
}}
−
<cshow logged="0">
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 305–307{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Ludmila Sochorová]]{{break}}</ee:author>
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1"><ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 305–307{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Ludmila Sochorová]]{{break}}</ee:author></cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Díla]]</ee:category>
 
[[Category:Díla]]</ee:category>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:00

KOMEDIE O TURECKÝ VOJNĚ
anonymní dramatický text - 1683/84


Původní česká božítělová hra vznikla v Brandýse nad Labem, v sousedství proslulého ma­riánského poutního místa s uctívaným „pallá­diem Země České“ ve Staré Boleslavi. Patří ke vzácně dochovaným textům českého divadla 17. stol., zapsaným ve čtvrtém dílu (1681–94) sborníku Quodlibetica strahovského premonstráta → E. J. Košetického. Představuje typ dramatu liturgického původu, který s propagací církevního dogmatu o eucharistii spojoval v období evropského boje s Turky také některé typické projevy českého zemského patriotismu a loajality vůči vládnoucí dynastii Habsburků. Stojí na počátku pomyslné řady božítělových her českých zemích doby baroka a zároveň tvoří originální protějšek aktuálních historicko-politických her, známých např. z německého divadelnictví.

Hra je zpracována po vzoru školského deklamačního dramatu a působivě se v ní střídá alegorický a realistický děj, doplňovaný hudebními i zpěvními vložkami. Úvodní alegorickou část zahajuje prolog boha války Marta, po němž následuje spor Turka disputujícího s římským císařem a s alegorickými postavami Země české a Země německé, disputaci završuje císařův příkaz k verbování vojska proti Turkům. Po této dvojdílné alegorické pasáži následuje sedm realistických lidových výstupů typu tradičních interludií, v nichž vystupují sedláci, verbíři, chlubivý voják, tragikomické postavy židů, oblíbená postava blázna a v závěru i římský bůžek lásky Cupido. Blázen, vystupující ve čtyřech z uvedených výstupů, za pomoci selky, ale i vlastní hry na housle a posléze za pomoci samotného Cupida marně usiluje o svržení sloupů postavených Turkem a reprezentujících dle barokní symboliky sílu a moc. V další části děje se postavy Země české a Země německé společně snaží o svržení tureckých sloupů, avšak teprve prosba císaře Leopolda I. k Bohu a následující přímluva Panny Marie přivolává zásah Krista. Následující scéna obsahuje dialog anděla s mladými habsburskými arciknížaty Josefem a Leopoldem, a teprve v závěru hry dochází k příznivému obratu – porážce Turků.

Hra z pera neznámého českého vzdělance a vlastence, která podle zmínek v textu umožňovala využití okázalého patrového jeviště s oponou a rampou, byla provozována v Brandýse nad Labem, kde se o svátku Božího těla scházel tradičně bohatý cech nákladníků, sdružující sládky z města i okolí (v textu je narážka na posvícení v nedaleké vsi Měšice). Vzhledem k uplatnění postav obou habsburských arciknížat, synů Leopolda I. – následníka trůnu Josefa (*1678) a mladšího Leopolda (2. 6. 1682–3. 4. 1684) – mohl text vzniknout v rozmezí let 1683/84. Dataci inscenace dále vymezují životní data arcivévody Leopolda: představení v Brandýse nad Labem se mohlo uskutečnit nejpozději 1683, za nového brandýského děkana → B. M. Zelenky.

Dobou vzniku a zčásti i některými prvky a motivy má K. patrně nejblíže k obdobné hře J. M. Lüthera Die erbärmliche Belagerung, und der erfreuliche Entsatz der Kayserl. Residenz-Stadt Wien [Politováníhodné obležení a potěšitelné vysvobození císařského rezidenčního města Vídně, Norimberk 1683]. Avšak struktura české božítělové hry už podílem realistických žánrových výjevů typu tradičních interludií, rozvíjených na úkor historického děje, signalizuje nezájem anonymního dramatika o tyto historické reálie, nejspíše ovšem jejich neznalost, a tedy patrně také dřívější dobu vzniku hry.


Edice

Lidové drama pobělohorské, ed. J. Hrabák, Praha 1951, s. 79–107 (235n.).

Prameny a literatura

Strahovská knihovna, sign. DG II 7: E. J. Košetický, Quodlibetica IV, fol. 4r–27r, Komedye o Turecký vojně, opis. • Vier dramatische Spiele über die zweite Türkenbelagerung aus den Jahren 1683–85, ed. K. Glossy–A. Sauer, ­Wien 1884 (Wiener Neudrucke, 8) [edice hry J. M. Lüthera]; Menčík 1895, s. 125; J. Máchal: Dějiny českého dramata, Praha 1917, s. 90; A. Podlaha: Čtvrtý díl rukopisného sborníku E. J. Košetického, Sborník Historického kroužku 25, 1924, s. 27–29; Z. Kalista: Selské čili sousedské hry českého baroka, Praha 1942, s. 105–111, 199–205; Dějiny české literatury I, ed. J. Hrabák, Praha 1959, 466n.; J. Hrabák: Tři úvahy o verši doby pobělohorské, Studie o českém verši, Praha 1959, s. 148–153; L. Sochorová: Z české „vlastenecké“ dramaturgie 17. století, Česká literatura 36, 1988, s. 125–141; viz Edice. • DČD I, LČL



Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 305–307
Autor: Ludmila Sochorová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Komedie_o_turecký_vojně&oldid=18825“