Cartellieri, Casimir Antonio: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
První hudební vzdělání i divadelní zkušenosti získal '''C'''. od svých rodičů – pěvců Antonia C. a jeho manželky Elisabethy. '''C'''. nejstarší syn ­Joseph (1803–70) byl ve dvacátých letech 19. stol. regenschorim v lobkovickém patronátním kostele v pražské Loretě a měl na starosti i hudební provoz u Ferdinanda Josefa Lobkovice, 1830 se stal kapelníkem obnovené lobkovické kapely a v této funkci setrval až do jejího zániku (1870).
 
První hudební vzdělání i divadelní zkušenosti získal '''C'''. od svých rodičů – pěvců Antonia C. a jeho manželky Elisabethy. '''C'''. nejstarší syn ­Joseph (1803–70) byl ve dvacátých letech 19. stol. regenschorim v lobkovickém patronátním kostele v pražské Loretě a měl na starosti i hudební provoz u Ferdinanda Josefa Lobkovice, 1830 se stal kapelníkem obnovené lobkovické kapely a v této funkci setrval až do jejího zániku (1870).
  
Řádka 38: Řádka 38:
 
* <ee:chronology_date_from>2. 9. 1807</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Libčeves u Loun</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>2. 9. 1807</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Libčeves u Loun</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 48: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 111–112{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Olga Mojžíšová]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 111–112{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Olga Mojžíšová]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 63: Řádka 60:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:58

Casimir Antonio CARTELLIERI
* 27. 9. 1772 Gdaňsk (Polsko)
† 2. 9. 1807 Libčeves u Loun
skladatel, houslista


První hudební vzdělání i divadelní zkušenosti získal C. od svých rodičů – pěvců Antonia C. a jeho manželky Elisabethy. C. nejstarší syn ­Joseph (1803–70) byl ve dvacátých letech 19. stol. regenschorim v lobkovickém patronátním kostele v pražské Loretě a měl na starosti i hudební provoz u Ferdinanda Josefa Lobkovice, 1830 se stal kapelníkem obnovené lobkovické kapely a v této funkci setrval až do jejího zániku (1870).

C. odešel z domova ve čtrnácti letech kvůli rozvodu rodičů. Od 1791 působil jako skladatel a hudební ředitel ve službách hraběte Obor­ského. Pobýval v pruském Královci a především v Berlíně, kde byla 1793 uvedena jeho opera Die Geisterbeschwörung [Zaklínání bohů, l: C. A. Herklots]. Poté studoval ve Vídni u J. G. Albrechtsbergera a A. Salieriho. Od 1. 5. 1798 nastoupil do služeb knížete → Josefa Františka Maxmiliána Lobkovice, nejprve jako učitel zpěvu a houslista lobkovické kapely, později byl jmenován druhým kapelníkem (v lobkovických výplatních seznamech je 1800–04 veden jako skladatel, od 1805 jako kapelník). Při jedné z cest, na níž doprovázel knížete, náhle zemřel ve věku 35 let.

Společně s → A. Vranickým se C. podílel na organizaci a řízení koncertů a oper v lobkovických sídlech ve Vídni, v Roudnici nad Labem a na zámku Jezeří v severních Čechách, kde kníže pravidelně se svým dvorem po část roku pobýval. V Roudnici dirigoval 1805 i první provedení Haydnova oratoria Stvoření v českém jazyce. Byl plodným a pohotovým skladatelem, řada jeho skladeb (šest oper, pět mší, tři oratoria, menší skladby orchestrální a vokální) se zachovala v opisech z let 1799–1807 (partitury, nápovědní knihy, vokální a instrumentální party). Z nich je zřejmé, že v té době byly u Lobkoviců z C. operních opusů provozovány: Angarda, Regina di Boemia [Angarda, krá­lovna Čech, l: Giovanni de [?] Gamerra, nejdříve 1799], Der Rüberzahl [Krakonoš, 1801], Atalinda (1803/04), Il duelo fortunato [Vítězný souboj, l: L. Prividali, 1805, data provedení ⇒ Stieger],  však není známo, na kterém z jejich zámků. Místo uvedení je doloženo pouze u opery Il Segreto [Tajemství, l: F.-B. Hoffman, p: Prividali, Jezeří 1804/05].


Prameny a literatura

SOA Litoměřice, pobočka Žitenice: RA Lobkovicové roudničtí: doklady k hudebnímu životu a činnosti kapely; Nelahozeves – zámek, Lobkowiczká hudební sbírka: opisy C. skladeb (katalog: Stand-Repertorium des Hochfürstlich-Lobkowitzschen Musik-Archives zu Raudnitz, rkp. 1893), vše v majetku rodiny; SB Berlin, Musik­abteilung, sign. mus. ms. 3140: Die Geisterbe­schwörung ⇒ Bauman 1985. •• Berichtigungen und Zusätze zum Gerberschen Lexicon der Tonkünstler u.s.w. von J. F. Reichardt, Musikalische Monaths­schrift (Berlin) 1, 1792, cit. dle reprint Studien für Tonkünstler und Musikfreunde, Hildesheim–Zürich–New York 1992, s. 18; F. Hadamowsky: Die Wiener Hoftheater (Staatstheater) 1776–1966 I, Wien 1966, s. 112; K. Fiala: Hudba na lobkovických zámcích v Roudnici nad Labem a v Jezeří, Z hudební minulosti Severočeského kraje, Liberec 1969, s. 5–26; B. Plevka: Beethoven, Lobkovicové a hudební tradice roudnického zámku, Severočeské hudební kapitoly, Ústí n. Labem 1983, s. 290–348; O. Čechová: Z hudebního archivu Lobkoviců. Rukopis úpravy Haydnova oratoria, Opus musicum (Brno) 16, 1984, s. 93–95; T. Bauman: North German Opera in the Age of Goethe, Cambridge 1985, s. 271–278, 340; J. Macek–T. Volek: František Josef Maxmilián Lobkovic jako mecenáš, Hudební věda 26, 1989, s. 198–228. •• Dlabač, Gerber 1, Mendel, MGG, ­Stieger

Životní události

  • 27. 9. 1772: narození, Gdaňsk (Polsko)
  • 2. 9. 1807: úmrtí, Libčeves u Loun


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 111–112
Autor: Olga Mojžíšová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Cartellieri,_Casimir_Antonio&oldid=18702“