Cartellieri, Casimir Antonio
První hudební vzdělání i divadelní zkušenosti získal C. od svých rodičů – pěvců Antonia C. a jeho manželky Elisabethy. C. nejstarší syn Joseph (1803–70) byl ve dvacátých letech 19. stol. regenschorim v lobkovickém patronátním kostele v pražské Loretě a měl na starosti i hudební provoz u Ferdinanda Josefa Lobkovice, 1830 se stal kapelníkem obnovené lobkovické kapely a v této funkci setrval až do jejího zániku (1870).
C. odešel z domova ve čtrnácti letech kvůli rozvodu rodičů. Od 1791 působil jako skladatel a hudební ředitel ve službách hraběte Oborského. Pobýval v pruském Královci a především v Berlíně, kde byla 1793 uvedena jeho opera Die Geisterbeschwörung [Zaklínání bohů, l: C. A. Herklots]. Poté studoval ve Vídni u J. G. Albrechtsbergera a A. Salieriho. Od 1. 5. 1798 nastoupil do služeb knížete → Josefa Františka Maxmiliána Lobkovice, nejprve jako učitel zpěvu a houslista lobkovické kapely, později byl jmenován druhým kapelníkem (v lobkovických výplatních seznamech je 1800–04 veden jako skladatel, od 1805 jako kapelník). Při jedné z cest, na níž doprovázel knížete, náhle zemřel ve věku 35 let.
Společně s → A. Vranickým se C. podílel na organizaci a řízení koncertů a oper v lobkovických sídlech ve Vídni, v Roudnici nad Labem a na zámku Jezeří v severních Čechách, kde kníže pravidelně se svým dvorem po část roku pobýval. V Roudnici dirigoval 1805 i první provedení Haydnova oratoria Stvoření v českém jazyce. Byl plodným a pohotovým skladatelem, řada jeho skladeb (šest oper, pět mší, tři oratoria, menší skladby orchestrální a vokální) se zachovala v opisech z let 1799–1807 (partitury, nápovědní knihy, vokální a instrumentální party). Z nich je zřejmé, že v té době byly u Lobkoviců z C. operních opusů provozovány: Angarda, Regina di Boemia [Angarda, královna Čech, l: Giovanni de [?] Gamerra, nejdříve 1799], Der Rüberzahl [Krakonoš, 1801], Atalinda (1803/04), Il duelo fortunato [Vítězný souboj, l: L. Prividali, 1805, data provedení ⇒ Stieger], však není známo, na kterém z jejich zámků. Místo uvedení je doloženo pouze u opery Il Segreto [Tajemství, l: F.-B. Hoffman, p: Prividali, Jezeří 1804/05].
Prameny a literatura
SOA Litoměřice, pobočka Žitenice: RA Lobkovicové roudničtí: doklady k hudebnímu životu a činnosti kapely; Nelahozeves – zámek, Lobkowiczká hudební sbírka: opisy C. skladeb (katalog: Stand-Repertorium des Hochfürstlich-Lobkowitzschen Musik-Archives zu Raudnitz, rkp. 1893), vše v majetku rodiny; SB Berlin, Musikabteilung, sign. mus. ms. 3140: Die Geisterbeschwörung ⇒ Bauman 1985. • Berichtigungen und Zusätze zum Gerberschen Lexicon der Tonkünstler u.s.w. von J. F. Reichardt, Musikalische Monathsschrift (Berlin) 1, 1792, cit. dle reprint Studien für Tonkünstler und Musikfreunde, Hildesheim–Zürich–New York 1992, s. 18; F. Hadamowsky: Die Wiener Hoftheater (Staatstheater) 1776–1966 I, Wien 1966, s. 112; K. Fiala: Hudba na lobkovických zámcích v Roudnici nad Labem a v Jezeří, Z hudební minulosti Severočeského kraje, Liberec 1969, s. 5–26; B. Plevka: Beethoven, Lobkovicové a hudební tradice roudnického zámku, Severočeské hudební kapitoly, Ústí n. Labem 1983, s. 290–348; O. Čechová: Z hudebního archivu Lobkoviců. Rukopis úpravy Haydnova oratoria, Opus musicum (Brno) 16, 1984, s. 93–95; T. Bauman: North German Opera in the Age of Goethe, Cambridge 1985, s. 271–278, 340; J. Macek–T. Volek: František Josef Maxmilián Lobkovic jako mecenáš, Hudební věda 26, 1989, s. 198–228. • Dlabač, Gerber 1, Mendel, MGG, Stieger
Životní události
- 27. 9. 1772: narození, Gdaňsk (Polsko)
- 2. 9. 1807: úmrtí, Libčeves u Loun
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 111–112
Autor: Olga Mojžíšová