Züngel, Emanuel František: Porovnání verzí
nahoru...
m (Jakubcova přesunul stránku Züngel Emanuel František na Züngel, Emanuel František) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Emanuel František</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Emanuel František</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Züngel</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Züngel</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym>Lažanský, Em. Trnka, Čeněk Pilulka</ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym>Lažanský, Em. Trnka, Čeněk Pilulka</ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
21. 6. 1840 | 21. 6. 1840 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
22. 4. 1894 | 22. 4. 1894 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>libretista, překladatel, dramatik,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>libretista, překladatel, dramatik,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Psán též Züngl, pseudonymy Lažanský, Em. Trnka, Čeněk Pilulka. Pocházel z rodiny krejčího. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze na Starém Městě, opustil je však těsně před maturitou 1858. Po neúspěšných pokusech zakotvit ve státní správě ho F. B. Mikovec uvedl do okruhu časopisu ''Lumír'', a otiskl v něm jeho básnické prvotiny. Od 1862 přispíval do německého listu ''Politik ''a do ''Humoristických listů'', kde později působil jako redaktor a autor glos a satir, dále do časopisů ''Rodinná kronika'', ''Světozor'', ''Zlatá Praha'', ''Květy ''ad. Publikoval v nich novely, překlady románů a řadu básní, z nichž některé zhudebnili K. Bendl a B. Smetana. Otiskl i drobnosti, jež zpopulárněly (s největší pravděpodobností je autorem textu písně o kanonýru Jabůrkovi ''Tam u Králového Hradce'', 1866). Účastnil se spolkového života; byl tajemníkem Umělecké besedy a od spolku Svatobor získal 1870 stipendium na cestu do Paříže. Tvorbě pro divadlo se věnoval od 1864. Napsal několik slavnostních proslovů a prologů, z nichž nejznámější byl určen pro shakespearovskou slavnost v Praze 1864. Psal deklamace, sólové výstupy i původní dramatické texty, zvl. časové veselohry, které se však neprosadily. Větší význam mají jeho libreta, jež většinou vznikla podle cizích předloh. Nejznámější jsou ''Dvě vdovy ''pro Smetanu, napsané podle jednoaktovky F. Mallefilla a lokalizované do českého prostředí ('''Z. '''přebíral Mallefillovu hru z něm. verze, kterou pořídil A. Bergen). Při přepracovávání ''Dvou vdov ''1877 použil Smetana 28 stran '''Z. '''nového textu. Dobrý ohlas mělo také libreto ''Cesta oknem ''pro K. Kovařovice (prem. 1886), opět podle francouzského námětu. '''Z. '''pracím byla vytýkána přílišná rutina a neobratnost ve výběru slov, ale byla chválena jejich muzikálnost, která skladatele dobře vedla. | Psán též Züngl, pseudonymy Lažanský, Em. Trnka, Čeněk Pilulka. Pocházel z rodiny krejčího. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze na Starém Městě, opustil je však těsně před maturitou 1858. Po neúspěšných pokusech zakotvit ve státní správě ho F. B. Mikovec uvedl do okruhu časopisu ''Lumír'', a otiskl v něm jeho básnické prvotiny. Od 1862 přispíval do německého listu ''Politik ''a do ''Humoristických listů'', kde později působil jako redaktor a autor glos a satir, dále do časopisů ''Rodinná kronika'', ''Světozor'', ''Zlatá Praha'', ''Květy ''ad. Publikoval v nich novely, překlady románů a řadu básní, z nichž některé zhudebnili K. Bendl a B. Smetana. Otiskl i drobnosti, jež zpopulárněly (s největší pravděpodobností je autorem textu písně o kanonýru Jabůrkovi ''Tam u Králového Hradce'', 1866). Účastnil se spolkového života; byl tajemníkem Umělecké besedy a od spolku Svatobor získal 1870 stipendium na cestu do Paříže. Tvorbě pro divadlo se věnoval od 1864. Napsal několik slavnostních proslovů a prologů, z nichž nejznámější byl určen pro shakespearovskou slavnost v Praze 1864. Psal deklamace, sólové výstupy i původní dramatické texty, zvl. časové veselohry, které se však neprosadily. Větší význam mají jeho libreta, jež většinou vznikla podle cizích předloh. Nejznámější jsou ''Dvě vdovy ''pro Smetanu, napsané podle jednoaktovky F. Mallefilla a lokalizované do českého prostředí ('''Z. '''přebíral Mallefillovu hru z něm. verze, kterou pořídil A. Bergen). Při přepracovávání ''Dvou vdov ''1877 použil Smetana 28 stran '''Z. '''nového textu. Dobrý ohlas mělo také libreto ''Cesta oknem ''pro K. Kovařovice (prem. 1886), opět podle francouzského námětu. '''Z. '''pracím byla vytýkána přílišná rutina a neobratnost ve výběru slov, ale byla chválena jejich muzikálnost, která skladatele dobře vedla. | ||
| Řádka 65: | Řádka 63: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 81: | Řádka 73: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:52
Psán též Züngl, pseudonymy Lažanský, Em. Trnka, Čeněk Pilulka. Pocházel z rodiny krejčího. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze na Starém Městě, opustil je však těsně před maturitou 1858. Po neúspěšných pokusech zakotvit ve státní správě ho F. B. Mikovec uvedl do okruhu časopisu Lumír, a otiskl v něm jeho básnické prvotiny. Od 1862 přispíval do německého listu Politik a do Humoristických listů, kde později působil jako redaktor a autor glos a satir, dále do časopisů Rodinná kronika, Světozor, Zlatá Praha, Květy ad. Publikoval v nich novely, překlady románů a řadu básní, z nichž některé zhudebnili K. Bendl a B. Smetana. Otiskl i drobnosti, jež zpopulárněly (s největší pravděpodobností je autorem textu písně o kanonýru Jabůrkovi Tam u Králového Hradce, 1866). Účastnil se spolkového života; byl tajemníkem Umělecké besedy a od spolku Svatobor získal 1870 stipendium na cestu do Paříže. Tvorbě pro divadlo se věnoval od 1864. Napsal několik slavnostních proslovů a prologů, z nichž nejznámější byl určen pro shakespearovskou slavnost v Praze 1864. Psal deklamace, sólové výstupy i původní dramatické texty, zvl. časové veselohry, které se však neprosadily. Větší význam mají jeho libreta, jež většinou vznikla podle cizích předloh. Nejznámější jsou Dvě vdovy pro Smetanu, napsané podle jednoaktovky F. Mallefilla a lokalizované do českého prostředí (Z. přebíral Mallefillovu hru z něm. verze, kterou pořídil A. Bergen). Při přepracovávání Dvou vdov 1877 použil Smetana 28 stran Z. nového textu. Dobrý ohlas mělo také libreto Cesta oknem pro K. Kovařovice (prem. 1886), opět podle francouzského námětu. Z. pracím byla vytýkána přílišná rutina a neobratnost ve výběru slov, ale byla chválena jejich muzikálnost, která skladatele dobře vedla.
Do Z. vlastních libret se promítala zkušenost z jeho rozsáhlé překladatelské a upravovatelské práce pro PD. Přeložil stěžejní díla světové dramatiky (zvl. z románských jazyků, např. Molière, Calderón ad.), ale zpracoval i zábavné kusy (1876 dramatizoval text J. Verna Ku Měsíci ad.). Přeložil a upravil více než 60 operních a operetních libret různých typů a kvalit. Začal spoluprací s B. Peškou (Meyerbeer: Robert ďábel, Suppé: Donna Juanita) a J. Böhmem (Verdi: La Traviata), pokračoval samostatně. Pořizoval i nové verze děl již přeložených. Překlady vycházely v Praze v ediční řadě Knihovna operních a operetních textův, kterou vydávalo nakladatelství Mikuláš a Knapp, v edici Operní repertoir Národního divadla, kterou Z. založil u A. Hynka, v edici Opery Národního divadla (náklad A. R. Lauermanna), dále v Nové sbírce operních a operetních textův, jejíž vznik u nakladatele I. L. Kobera pravděpodobně podnítil, a zejména v Urbánkově Bibliotéce operních a operetních textův, jejíž sv. 11–28 (1873–74) sám redigoval. Některé překlady vydal Z. vlastním nákladem.
Rozsah jeho překladatelské činnosti a její žánrové rozpětí je typické pro dobu, v níž se rozšiřoval český repertoár PD a nově otevřeného ND a kvalitativní hlediska se teprve tříbila. Ač byly jeho překlady předmětem časté kritiky, hrály se a vycházely ještě ve 20. stol. (1928 a 1930, Adam a Verdi, překlad opery La Traviata se hrál v Brně ještě 1946).
Obsah
Libreta
Lásky slast a žal, Z. nabídl Smetanovi, nezhud.; Štědrý večer, nabídl Smetanovi a Rozkošnému, nezhud.; Švédové v Praze, hist. zpěvohra, 3 jedn., h: J. N. Škroup, Pečírkovo libr. upravil E. Z., 22. 4. 1867 PD, nevyd.; Pohádka o Červené Karkulce, zpěvní fraška, 4 jedn., h: Bendl, 23. 8. 1869 Aréna Na hradbách, text nevyd., not. materiál v archivu ND; Rektor a generál, kom. opera dle Raupachovy hry Vor hundert Jahren, kterou zpracoval H. H.[?], 3 jedn. h: Skuherský, 28. 3. 1873 PD, libr. vyd. 1873; Dvě vdovy, kom. opera dle Mallefilla Les deux veuves, 2 jedn., h: Smetana, 1. verze s mluvenými dialogy 27. 3. 1874 PD, 2. verze 17. 3. 1878 PD, libr. vyd. 1874, 3. vyd. 1893 v úpravě V. J. Novotného a s jeho výkladem, kritické vyd. libreta M. Očadlík, 1962; Břetislav a Jitka, romant. opera [parodie] v 5 výst., h: Anger, prov. na silvestrovském večeru Měšťanské besedy v Praze 1883, text vyd. 1884; Cesta oknem, kom. opera, dle Scriba a Lemoina Une femme, 1 jedn., h: Kovařovic, 11. 2. 1886 ND, libr. vyd. 1886; Natalie, romant. komická opera, 3 jedn. dle Gerlovy stenojm. povídky, h: Hartl, 27. 6. 1887 ND, libr. vyd. 1888.
Překlady vydané (operní a operetní libreta)
Piave: La Traviata, přel. Böhm s E. Z., h: Verdi, 15. 7. 1868 PD, vyd. 1874, 8. vyd. 1928; Barbier–Carré: Romeo a Julie, h: Gounod, 29. 8. 1869 PD, 1. vyd. 1869, 4. vyd. 1906; Scribe: U věrného pastýře, h: Adam, 17. 12. 1869, vyd. 1886; Meilhac–Halévy: Bandité, h: Offenbach, 30. 7. 1870 Aréna Na hradbách, vyd. 1873; Nuitter–Tréfeu: Princezna Trebizondská, h: Offenbach, 9. 6. 1871 Aréna Na hradbách, vyd. 1871; J. Braun: Ostří hoši, h: Suppé [úprava hudby A. Čech], 13. 4. 1872 PD, vyd. 1874; J. Rosen: Probuzený lev, h: Brandl, 25. 2. 1873 PD, vyd. 1873; Scribe–Delavigne: Zedník a zámečník, h: Auber, 7. 3. 1873 PD, vyd. 1873; J. Hopp: Popelka bostonská (Javotte), h: Jonas, 11. 5. 1873 Novoměst. divadlo, vyd. 1873, přel. spolu s Puldou; Meilhac–Halévy: Velkovévodkyně z Gerolsteinu, h: Offenbach, 12. 7. 1873 Aréna Na hradbách vyd. 1873; Barbier–Carré: Holubice, h: Gounod, 22. 9. 1873 Novoměst. divadlo, vyd. 1874; Planard: Souboj, h: Hérold, 14. 11. 1873 PD, vyd. 1873; Barbier–Carré: Galathea, h: Massé, 17. 12. 1873 PD, vyd. 1891; Young: Únos Sabinek, h: Zajc, 23. 5. 1870 Aréna Na hradbách, vyd. 1874; Sardou–Vaëz: Capitaine Henriot, h: Gevaert, 2. 6. 1874 Novoměst. divadlo, vyd. 1874; Chivot–Duru: Pytláci, h: Offenbach, 28. 6. 1874 Aréna Na hradbách, vyd. 1874; Meilhac–Halévy: Modrovous, přel. E. Z. se Stankovským, h: Offenbach, 5. 8. 1874 Aréna Na hradbách, vyd. 1874; Gondinet: Král to řekl, h: Delibes, 9. 10. 1874 PD, vyd. 1875; d’Ennery–Brésil: Kdybych byl králem, h: Adam, 15. 1. 1875 PD, vyd. [1875]; Zell–Genée: Cagliostro, h: Joh. Strauss, 19. 7. 1875 Aréna Na hradbách, vyd. 1875; Ghislanzoni: Aida, h: Verdi, vyd. 1876, překlad neprov.; Genée: Netopýr, h: Joh. Strauss, 7. 9. 1875 PD, vyd. 1875; Zell–Genée: Fatinica, h: Suppé, 14. 5. 1876 Novoměst. divadlo, 8. vyd. 1876; Leterrier: Graciella, h: Lecocq, 27. 1. 1877, vyd. 1877; Chivot–Duru: Dr. Piccolo, h: Lecocq, 5. 8. 1877 Novoměst. divadlo, vyd. 1878; Scribe: Afrikánka [též Afričanka], h: Meyerbeer, 8. 12. 1877 PD, 1. vyd. 1878, 3. vyd. 1920; Wilder–Delacour: Princ Methusalem, h: Joh. Strauss, 24. 2. 1878 PD, vyd. 1878; Zell: Nanon, hostinská „U zlatého beránka“ [též Nanon, Ninon a Maintenon], h: Genée, 5. 6. 1878 Novoměst. divadlo, vyd. 1878; Meilhac–Halévy: Malý vévoda, h: Lecocq, 23. 11. 1878 PD, vyd. 1879; Scribe: Guido a Ginevra, h: Halévy, 5. 2. 1879 PD, vyd. 1879; Zell–Genée: Boccaccio, h: Suppé, 12. 3. 1879 PD, vyd. 1879; Clairville–Gabet: Zvonky cornevillské [též Duch v zámku cornevillském], h: Planquette, 2. 5. 1879 Novoměst. divadlo, vyd. 1879; Zell: Poslední Mohikáni, h: Genée, 14. 8. 1879 Národní aréna, vyd. 1879; Vanloo–Leterrier: Camargo, h: Lecocq, 30. 11. 1879 PD, vyd. 1879; Leterrier– Vanloo: Spanilá Peršanka, h: Lecocq, 27. 2. 1880 PD, vyd. 1880; Interdonato: Noc ve Florencii, h: Zavrtal, 20. 3. 1880 PD, vyd. 1880; Zell–Genée: Donna Juanita, přel. Z. s Peškou, h: Suppé, 17. 10. 1880, Novoměstské divadlo, vyd. 1881; d’Ormeville: Ruy Blas, h: Marchetti, 25. 10. 1881 PD, vyd. 1881; de Leuven–Brunswick: Postilion z Lonjumeau, h: Adam, 19. 12. 1881 PD, vyd. 1881, znovu 1930; Sacher–Masoch: Záletníci, h: Anger, 29. 1. 1882 PD, vyd. 1882; Zell–Genée: Veselá vojna, h: J. Strauss, 17. 2. 1882 PD, vyd. 1882; Lortzing: Pytlák, libr. skladatel dle Kotzebua, h: Lortzing, 20. 3. 1882 PD, vyd. 1882; Vanloo–Leterrier: Den a noc, h: Lecocq, 15. 4. 1882 PD, vyd. 1882; J. Braun–Genée: Karneval v Římě, h: J. Strauss, 22. 7. 1882 Novoměstské divadlo, vyd. 1883; Scribe: Ďáblův podíl, h: Auber, 25. 11. 1882 PD, vyd. 1882; West–Genée: Cesta do Afriky, h: Suppé, 1. 6. 1883 Nové české divadlo, vyd. 1883; Scribe–Georges: U věrného pastýře, h: Adam, 18. 3. 1886 ND, vyd. 1886; Scribe–Delavigne: Robert ďábel, h: Meyerbeer, 26. 9. 1886 ND, vyd. 1887, Peškův překlad z r. 1873 upr. Z. s Mužíkem; Interdonato: Myrrha, h: Zavrtal, 7. 11. 1886 ND, vyd. 1886; Gallet: Etienne Marcel, h: Saint-Saëns, 19. 3. 1887 ND, vyd. 1887; F. Romani: Nápoj lásky, h: Donizetti, 12. 4. 1887 ND, vyd. 1887; Sardou– Gallet: Vlast, h: Paladilhe, 28. 4. 1887 ND, vyd. 1887; Carré–Cormon: Lovci perel, h: Bizet, 17. 1. 1889 ND, vyd. 1889; Gallet–Blau: Jan Lotarinský, h: Joncières, 17. 3. 1889, vyd. 1889; Meilhac–Millaud: Mamzell Nitouche, h: Hervé, 29. 11. 1890 ND, vyd. 1891.
Překlady neprovedené, vydané
Georges–Adenis: Dívka z Perthu, h: Bizet, vyd. 1883; Lortzing: Dva střelci, h: Lortzing, vyd. 1883; Mosenthal: Makkabejští, h: Anton Rubinštejn, vyd. 1888; de Jouy: Vestálka, h: Spontini, vyd. 1890.
Překlady nevydané (operní a operetní libreta)
Clairville: Daphnis a Chloë, h: Offenbach, 11. 5. 1867 Novoměst. divadlo; d’Ennery–Cormon: První den štěstí, h: Auber, 1. 9. 1868 Novoměstské divadlo; Cammarano: Lucie z Lammermooru, h: Donizetti, 29. 10. 1868 Plzeň; Crémieux–Halévy: Orfeus v podsvětí, h: Offenbach, 27. 12. 1868 Plzeň; C. K.: Dívčí ústav, h: Suppé, 26. 1. 1869 Plzeň; Costa: Lehká kavalerie, h: Suppé, 21. 10. 1869 Plzeň; Scribe–Mélesville: Na Alpách [pův. Le Chalet], h: Adam, 4. 2. 1871 PD; Scribe: Fra Diavolo, h: Auber, 31. 1. 1873 Plzeň; Vanloo–Leterrier: Giroflé-Girofla, 3. 11. 1877 Plzeň; Henty: Námořní kadet, h: Genée, 15. 4. 1877 Nové čes. divadlo; Henrion: Krásná Galathea, h: Suppé, 10. 10. 1878 PD; Meilhac–Halévy: Nepřítelkyně kardinála Mazarina [La petite mademoiselle], h: Lecocq, 1. 3. 1881 PD; Scribe: Němá z Portici, h: Auber, 9. 12. 1882 Plzeň; Scribe: Černé domino, h: Auber, 18. 12. 1884 Plzeň; Cammarano: Don Pasquale, h: Donizetti, 11. 4. 1942 Plzeň.
Překlady z češtiny do němčiny (operní libreta)
Der Bauer ein Schelm [Šelma sedlák], libr. J. O. Veselý, h: Dvořák, vyd. Berlín 1882, pro prem. v dvor. opeře ve Vídni 19. 11. 1885 revidoval překlad K. Mayerhofer; Die Dickschädel [Tvrdé palice], libr. Štolba, h: Dvořák, text v klav. výtahu vyd. Berlín 1882; Die verkaufte Braut [Prodaná nevěsta], libr. Sabina, h: Smetana, nehráno, překlad vytištěn v klav. výtahu Umělecké besedy 1872.
Prameny a literatura
L. Zelenka-Lerando: B. Smetana a E. Züngl, Nymburk 1903; Bartoš: PD opera; L. K. Žižka: Mistři a mistříčkové, 1939,s. 110–111; M. Očadlík: Smetanovi libretisté, 1948, s. 18–24; M. Očadlík: Soupis českých tištěných operních textů, Miscellanea musicologica 7, 1958; J. Arbes: Jan Nepomuk Maýr [1889], přetisk in J. Arbes: Z divadelního světa, 1958; M. Očadlík: E. Z., Dvě vdovy [kritické vyd. libreta], 1962; DČD III; J. Jiránek: Smetanova operní tvorba II, ed. řada Dílo a život B. Smetany, 1989; M. Ottlová–M. Pospíšil: Francouzská veselohra v kontextu české opery. Smetanovy Dvě vdovy, Proudy české umělecké tvorby 19. století. Smích v umění, sb. z konference v Plzni 1989, ed. M. Ottlová a M. Pospíšil 1991, s. 156–167, přetisk in: M. Ottlová–M. Pospíšil: Bedřich Smetana a jeho doba, sb., 1997, s. 118–130; Tyrrell: Czech Opera; Dvořák: Korespondence [odeslaná, I]. • Rieger; Otto; ČHS; Grove-opera; ND po 1883.
Životní události
- 21. 6. 1840: narození, Praha
- 22. 4. 1894: úmrtí, Praha
Další jména
Züngl
Vznik: 2006
Autor: Pavel Petráněk
