Züngel, Emanuel František

Emanuel František Züngel

* 21. 6. 1840 Praha

† 22. 4. 1894 Praha

libretista, překladatel, dramatik

Psán též Züngl, pseudonymy Lažanský, Em. Trnka, Čeněk Pilulka. Pocházel z rodiny krejčí­ho. Studoval na Akademickém gymnáziu v Pra­ze na Starém Městě, opustil je však těsně před maturitou 1858. Po neúspěšných pokusech za­kotvit ve státní správě ho F. B. Mikovec uvedl do okruhu časopisu Lumír, a otiskl v něm jeho básnické prvotiny. Od 1862 přispíval do německého listu Politik a do Humoristických lis­tů, kde později působil jako redaktor a autor glos a satir, dále do časopisů Rodinná kronika, Světozor, Zlatá Praha, Květy ad. Publikoval v nich novely, překlady románů a řadu básní, z nichž některé zhudebnili K. Bendl a B. Smeta­na. Otiskl i drobnosti, jež zpopulárněly (s nej­větší pravděpodobností je autorem textu písně o kanonýru Jabůrkovi Tam u Králového Hradce, 1866). Účastnil se spolkového života; byl ta­jemníkem Umělecké besedy a od spolku Svato­bor získal 1870 stipendium na cestu do Paříže.

Tvorbě pro divadlo se věnoval od 1864. Na­psal několik slavnostních proslovů a prologů, z nichž nejznámější byl určen pro shakespea­rovskou slavnost v Praze 1864. Psal deklama­ce, sólové výstupy i původní dramatické texty, zvl. časové veselohry, které se však neprosadi­ly. Větší význam mají jeho libreta, jež většinou vznikla podle cizích předloh. Nejznámější jsou Dvě vdovy pro Smetanu, napsané podle jedno­aktovky F. Mallefilla a lokalizované do české­ho prostředí (Z. přebíral Mallefillovu hru z něm. verze, kterou pořídil A. Bergen). Při přepracovávání Dvou vdov 1877 použil Sme­tana 28 stran Z. nového textu. Dobrý ohlas mělo také libreto Cesta oknem pro K. Kovařo­vice (prem. 1886), opět podle francouzského námětu. Z. pracím byla vytýkána přílišná ruti­na a neobratnost ve výběru slov, ale byla chvá­lena jejich muzikálnost, která skladatele dob­ře vedla.

Do Z. vlastních libret se promítala zkušenost z jeho rozsáhlé překladatelské a upravovatelské práce pro PD. Přeložil stěžejní díla světové dra­matiky (zvl. z románských jazyků, např. Moli­ère, Calderón ad.), ale zpracoval i zábavné ku­sy (1876 dramatizoval text J. Verna Ku Měsíci ad.). Přeložil a upravil více než 60 operních a operetních libret různých typů a kvalit. Začal spoluprací s B. Peškou (Meyerbeer: Robert ďábel, Suppé: Donna Juanita) a J. Böhmem (Verdi: La Traviata), pokračoval samostatně. Pořizoval i nové verze děl již přeložených. Pře­klady vycházely v Praze v ediční řadě Knihov­na operních a operetních textův, kterou vydá­valo nakladatelství Mikuláš a Knapp, v edici Operní repertoir Národního divadla, kterou Z. založil u A. Hynka, v edici Opery Národního divadla (náklad A. R. Lauermanna), dále v No­vé sbírce operních a operetních textův, jejíž vznik u nakladatele I. L. Kobera pravděpodob­ně podnítil, a zejména v Urbánkově Bibliotéce operních a operetních textův, jejíž sv. 11–28 (1873–74) sám redigoval. Některé překlady vy­dal Z. vlastním nákladem.

Rozsah jeho překladatelské činnosti a její žánrové rozpětí je typické pro dobu, v níž se rozšiřoval český repertoár PD a nově otevřené­ho ND a kvalitativní hlediska se teprve tříbila. Ač byly jeho překlady předmětem časté kritiky, hrály se a vycházely ještě ve 20. stol. (1928 a 1930, Adam a Verdi, překlad opery La Tra­viata se hrál v Brně ještě 1946).

Libreta

Lásky slast a žal, Z. nabídl Smetanovi, nezhud.; Štědrý večer, nabídl Smetanovi a Rozkošné­mu, nezhud.; Švédové v Praze, hist. zpěvohra, 3 jedn., h: J. N. Škroup, Pečírkovo libr. upravil E. Z., 22. 4. 1867 PD, nevyd.; Pohádka o Červené Karkulce, zpěvní fraška, 4 jedn., h: Bendl, 23. 8. 1869 Aréna Na hradbách, text nevyd., not. materiál v archivu ND; Rektor a generál, kom. opera dle Raupachovy hry Vor hundert Jahren, kterou zpracoval H. H.[?], 3 jedn. h: Skuherský, 28. 3. 1873 PD, libr. vyd. 1873; Dvě vdovy, kom. opera dle Mallefilla Les deux veu­ves, 2 jedn., h: Smetana, 1. verze s mluvenými dialo­gy 27. 3. 1874 PD, 2. verze 17. 3. 1878 PD, libr. vyd. 1874, 3. vyd. 1893 v úpravě V. J. Novotného a s jeho výkladem, kritické vyd. libreta M. Očadlík, 1962; Břetislav a Jitka, romant. opera [parodie] v 5 výst., h: Anger, prov. na silvestrovském večeru Měšťanské besedy v Praze 1883, text vyd. 1884; Cesta oknem, kom. opera, dle Scriba a Lemoina Une femme, 1 jedn., h: Kovařovic, 11. 2. 1886 ND, libr. vyd. 1886; Natalie, romant. komická opera, 3 jedn. dle Gerlovy stenojm. povídky, h: Hartl, 27. 6. 1887 ND, libr. vyd. 1888.

Překlady vydané (operní a operetní libreta)

Piave: La Traviata, přel. Böhm s E. Z., h: Verdi, 15. 7. 1868 PD, vyd. 1874, 8. vyd. 1928; Barbier–Carré: Romeo a Julie, h: Gounod, 29. 8. 1869 PD, 1. vyd. 1869, 4. vyd. 1906; Scribe: U věrného pastýře, h: Adam, 17. 12. 1869, vyd. 1886; Meilhac–Halévy: Bandité, h: Offenbach, 30. 7. 1870 Aréna Na hrad­bách, vyd. 1873; Nuitter–Tréfeu: Princezna Trebi­zondská, h: Offenbach, 9. 6. 1871 Aréna Na hrad­bách, vyd. 1871; J. Braun: Ostří hoši, h: Suppé [úprava hudby A. Čech], 13. 4. 1872 PD, vyd. 1874; J. Rosen: Probuzený lev, h: Brandl, 25. 2. 1873 PD, vyd. 1873; Scribe–Delavigne: Zedník a zámečník, h: Auber, 7. 3. 1873 PD, vyd. 1873; J. Hopp: Popelka bostonská (Javotte), h: Jonas, 11. 5. 1873 Novoměst. divadlo, vyd. 1873, přel. spolu s Puldou; Meilhac–Ha­lévy: Velkovévodkyně z Gerolsteinu, h: Offenbach, 12. 7. 1873 Aréna Na hradbách vyd. 1873; Bar­bier–Carré: Holubice, h: Gounod, 22. 9. 1873 Novo­měst. divadlo, vyd. 1874; Planard: Souboj, h: Hérold, 14. 11. 1873 PD, vyd. 1873; Barbier–Carré: Gala­thea, h: Massé, 17. 12. 1873 PD, vyd. 1891; Young: Únos Sabinek, h: Zajc, 23. 5. 1870 Aréna Na hrad­bách, vyd. 1874; Sardou–Vaëz: Capitaine Henriot, h: Gevaert, 2. 6. 1874 Novoměst. divadlo, vyd. 1874; Chivot–Duru: Pytláci, h: Offenbach, 28. 6. 1874 Aréna Na hradbách, vyd. 1874; Meilhac–Halévy: Modrovous, přel. E. Z. se Stankovským, h: Offen­bach, 5. 8. 1874 Aréna Na hradbách, vyd. 1874; Gondinet: Král to řekl, h: Delibes, 9. 10. 1874 PD, vyd. 1875; d’Ennery–Brésil: Kdybych byl králem, h: Adam, 15. 1. 1875 PD, vyd. [1875]; Zell–Genée: Cagliostro, h: Joh. Strauss, 19. 7. 1875 Aréna Na hradbách, vyd. 1875; Ghislanzoni: Aida, h: Verdi, vyd. 1876, překlad neprov.; Genée: Netopýr, h: Joh. Strauss, 7. 9. 1875 PD, vyd. 1875; Zell–Genée: Fatini­ca, h: Suppé, 14. 5. 1876 Novoměst. divadlo, 8. vyd. 1876; Leterrier: Graciella, h: Lecocq, 27. 1. 1877, vyd. 1877; Chivot–Duru: Dr. Piccolo, h: Lecocq, 5. 8. 1877 Novoměst. divadlo, vyd. 1878; Scribe: Afrikánka [též Afričanka], h: Meyerbeer, 8. 12. 1877 PD, 1. vyd. 1878, 3. vyd. 1920; Wilder–Delacour: Princ Methusalem, h: Joh. Strauss, 24. 2. 1878 PD, vyd. 1878; Zell: Nanon, hostinská „U zlatého berán­ka“ [též Nanon, Ninon a Maintenon], h: Genée, 5. 6. 1878 Novoměst. divadlo, vyd. 1878; Meilhac–Halé­vy: Malý vévoda, h: Lecocq, 23. 11. 1878 PD, vyd. 1879; Scribe: Guido a Ginevra, h: Halévy, 5. 2. 1879 PD, vyd. 1879; Zell–Genée: Boccaccio, h: Suppé, 12. 3. 1879 PD, vyd. 1879; Clairville–Gabet: Zvonky cornevillské [též Duch v zámku cornevillském], h: Planquette, 2. 5. 1879 Novoměst. divadlo, vyd. 1879; Zell: Poslední Mohikáni, h: Genée, 14. 8. 1879 Ná­rodní aréna, vyd. 1879; Vanloo–Leterrier: Camargo, h: Lecocq, 30. 11. 1879 PD, vyd. 1879; Leterrier– Vanloo: Spanilá Peršanka, h: Lecocq, 27. 2. 1880 PD, vyd. 1880; Interdonato: Noc ve Florencii, h: Zavrtal, 20. 3. 1880 PD, vyd. 1880; Zell–Genée: Donna Juanita, přel. Z. s Peškou, h: Suppé, 17. 10. 1880, Novoměstské divadlo, vyd. 1881; d’Ormevil­le: Ruy Blas, h: Marchetti, 25. 10. 1881 PD, vyd. 1881; de Leuven–Brunswick: Postilion z Lonjume­au, h: Adam, 19. 12. 1881 PD, vyd. 1881, znovu 1930; Sacher–Masoch: Záletníci, h: Anger, 29. 1. 1882 PD, vyd. 1882; Zell–Genée: Veselá vojna, h: J. Strauss, 17. 2. 1882 PD, vyd. 1882; Lortzing: Pyt­lák, libr. skladatel dle Kotzebua, h: Lortzing, 20. 3. 1882 PD, vyd. 1882; Vanloo–Leterrier: Den a noc, h: Lecocq, 15. 4. 1882 PD, vyd. 1882; J. Braun–Genée: Karneval v Římě, h: J. Strauss, 22. 7. 1882 Novoměstské divadlo, vyd. 1883; Scribe: Ďáblův podíl, h: Auber, 25. 11. 1882 PD, vyd. 1882; West–Genée: Cesta do Afriky, h: Suppé, 1. 6. 1883 Nové české di­vadlo, vyd. 1883; Scribe–Georges: U věrného pastý­ře, h: Adam, 18. 3. 1886 ND, vyd. 1886; Scribe–Delavigne: Robert ďábel, h: Meyerbeer, 26. 9. 1886 ND, vyd. 1887, Peškův překlad z r. 1873 upr. Z. s Muží­kem; Interdonato: Myrrha, h: Zavrtal, 7. 11. 1886 ND, vyd. 1886; Gallet: Etienne Marcel, h: Saint-Saëns, 19. 3. 1887 ND, vyd. 1887; F. Romani: Nápoj lásky, h: Donizetti, 12. 4. 1887 ND, vyd. 1887; Sardou– Gallet: Vlast, h: Paladilhe, 28. 4. 1887 ND, vyd. 1887; Carré–Cormon: Lovci perel, h: Bizet, 17. 1. 1889 ND, vyd. 1889; Gallet–Blau: Jan Lotarinský, h: Joncières, 17. 3. 1889, vyd. 1889; Meilhac–Millaud: Mamzell Nitouche, h: Hervé, 29. 11. 1890 ND, vyd. 1891.

Překlady neprovedené, vydané

Georges–Adenis: Dívka z Perthu, h: Bizet, vyd. 1883; Lortzing: Dva střelci, h: Lortzing, vyd. 1883; Mosenthal: Makkabejští, h: Anton Rubinštejn, vyd. 1888; de Jouy: Vestálka, h: Spontini, vyd. 1890.

Překlady nevydané (operní a operetní libre­ta)

Clairville: Daphnis a Chloë, h: Offenbach, 11. 5. 1867 Novoměst. divadlo; d’Ennery–Cormon: První den štěstí, h: Auber, 1. 9. 1868 Novoměstské divadlo; Cammarano: Lucie z Lammermooru, h: Donizetti, 29. 10. 1868 Plzeň; Crémieux–Halévy: Orfeus v podsvětí, h: Offenbach, 27. 12. 1868 Plzeň; C. K.: Dívčí ústav, h: Suppé, 26. 1. 1869 Plzeň; Costa: Leh­ká kavalerie, h: Suppé, 21. 10. 1869 Plzeň; Scri­be–Mélesville: Na Alpách [pův. Le Chalet], h: Adam, 4. 2. 1871 PD; Scribe: Fra Diavolo, h: Auber, 31. 1. 1873 Plzeň; Vanloo–Leterrier: Giroflé-Girofla, 3. 11. 1877 Plzeň; Henty: Námořní kadet, h: Genée, 15. 4. 1877 Nové čes. divadlo; Henrion: Krásná Galathea, h: Suppé, 10. 10. 1878 PD; Meilhac–Halévy: Ne­přítelkyně kardinála Mazarina [La petite mademoi­selle], h: Lecocq, 1. 3. 1881 PD; Scribe: Němá z Por­tici, h: Auber, 9. 12. 1882 Plzeň; Scribe: Černé domino, h: Auber, 18. 12. 1884 Plzeň; Cammarano: Don Pasquale, h: Donizetti, 11. 4. 1942 Plzeň.

Překlady z češtiny do němčiny (operní libreta)

Der Bauer ein Schelm [Šelma sedlák], libr. J. O. Veselý, h: Dvořák, vyd. Berlín 1882, pro prem. v dvor. opeře ve Vídni 19. 11. 1885 revidoval překlad K. Mayerhofer; Die Dickschädel [Tvrdé palice], libr. Štolba, h: Dvořák, text v klav. výtahu vyd. Berlín 1882; Die verkaufte Braut [Prodaná nevěsta], libr. Sabina, h: Smetana, nehráno, překlad vytištěn v klav. výtahu Umělecké besedy 1872.

Prameny a literatura

L. Zelenka-Lerando: B. Smetana a E. Züngl, Nymburk 1903; Bartoš: PD opera; L. K. Žižka: Mistři a mistříčkové, 1939,s. 110–111; M. Očadlík: Smetanovi libretisté, 1948, s. 18–24; M. Očadlík: Soupis českých tištěných operních textů, Miscellanea musicologica 7, 1958; J. Arbes: Jan Nepomuk Maýr [1889], přetisk in J. Arbes: Z divadelního světa, 1958; M. Očadlík: E. Z., Dvě vdovy [kritické vyd. libreta], 1962; DČD III;  J. Jiránek: Smetanova operní tvorba II, ed. řada Dílo a život B. Smetany, 1989; M. Ottlová–M. Pospí­šil: Francouzská veselohra v kontextu české opery. Smetanovy Dvě vdovy, Proudy české umělecké tvorby 19. století. Smích v umění, sb. z konference v Plzni 1989, ed. M. Ottlová a M. Pospíšil 1991, s. 156–167, přetisk in: M. Ottlová–M. Pospíšil: Bedřich Smetana a jeho doba, sb., 1997, s. 118–130; Tyrrell: Czech Opera; Dvořák: Korespondence [odeslaná, I]. • Rie­ger; Otto; ČHS; Grove-opera; ND po 1883.

Životní události

• 21. 6. 1840: narození, Praha
  
• 22. 4. 1894: úmrtí, Praha
  

Další jména

Züngl

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 635–638
Autor: Pavel Petráněk