Volánek, Antonín: Porovnání verzí

Verze z 23. 1. 2017, 09:52

Psán též Wollanek, Wohllang, Anton. Syn hu­debníka („ludimagister“) v Jaroměři. Do Prahy přijel 1781 studovat filozofii, brzy se však vě­noval hudbě a divadlu. Byl dobrým instrumen­talistou a uplatnil se zprvu jako houslista u sv. Vojtěcha, v 90. letech jako varhaník na Vyše­hradě, od 1. 2. 1801 do 31. 12. 1816 jako ředi­tel kůru v kostele sv. Petra na Novém Městě.

Má se za to, že spolupůsobil ve Vlastenském divadle již v Boudě (1786–89). Od 1790 byl kapelníkem osmnáctičlenného orchestru a skla­datelem zpěvoher ve společnosti V. Mihuleho, která hrála ve Vlastenském divadle v domě U Hybernů. Ve stejné funkci tam pokračoval od 1793 u ředitele F. Vasbacha. V období Gramsova ředitelství byl zprvu kapelníkem sám A. Grams a V. působil od 1794 krátce u F. Spenglera v Nostitzově divadle. 1797 se však k orchestru Vlastenského divadla U Hybernů vrátil a stal se u ředitele J. Stentzsche alespoň korepetitorem. Odešel s ním také do Lipska. Odtud se opět vrátil do Vlastenského divadla hrajícího na Ma­lé Straně a setrval v souboru i po sloučení se StD za ředitelů Guardasoniho a Liebicha do 1811, kdy byla malostranská scéna zrušena.

Z jeho zpěvoher se žádná nedochovala, zná­me pouze údaje o provedení. Zachovaly se zato některé kompozice k baletům a pantomimám, a to v klavírních úpravách tištěných (balet Die Spanier in Amerika, 1798?) nebo rukopisných (např. balet ke korunovaci Leopolda II. 1792, tančený na Pražském hradě příslušníky pražské šlechty). Šlo o skladby suitové formy, baletní divertimenta, jejichž vyvrcholením bylo zpra­vidla velké závěrečné rondo s efektní gradací. Jednotlivé epizody rondové formy byly podkla­dem sólových evolucí; V. balety nebyly tedy dě­jovými kompozicemi noverrovského typu. Ně­které známe jen podle jména (Die Räuber, Der Zeichenmeister, Der Jahrmarkt von Neapel, Die Hochzeit auf dem Lande).

V. skladby se poměrně dlouho udržely v praž­ském repertoáru; ještě 1825 se hrála ve StD s jeho hudbou pantomima L. Pfeiffera Der Schiffbruch an der Küste Nukahiva a v září 1827 hostovala vídeňská skupina tanečníka J. Fenzla v Praze s baletní pantomimou Timur, der Tarta­ren Chan s V. hudbou. Jeho práce pronikly i mi­mo Prahu. Ředitel Mihule uvedl v Norimberku 1795 pantomimu Arlequins Zauberflöte; ve ví­deňském Theater in der Leopoldstadt se hrály balety Der Steinhauer oder Das nächtliche Ren­dez-vous, Die Judenhochzeit von Nikolsburg (oba 1809), Der lahme Dorfbarbier (1810), Der Bauernschmaus oder Der lahme Bettler mit ge­raden Füssen (1812); v Pešti byl 1804 uveden trojdílný balet Das Kosakenlager oder Der Raub der russischen Braut, 1820 balet Das Dorfkon­zert in Tirol a ještě 1839 Das Abendstündchen in Tirol oder Der Quäker. V Brně byla 1814 na pro­gramu pantomima Joh. Heisse Der Talisman s V. hudbou. Kromě skladeb určených pro divadlo komponoval V. také tance a vydával klavírní úpravy oblíbených částí oper. Patřil k plodným domácím autorům tohoto období.

Práce pro divadlo

Prameny a literatura

Anton

Vznik: 2006
Autor: Adolf Scherl