Volánek, Antonín

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Antonín Volánek
* 1. 11. 1761 Jaroměř
16. 1. 1817 Praha
kapelník, skladatel


Psán též Wollanek, Wohllang, Anton. Syn hu­debníka („ludimagister“) v Jaroměři. Do Prahy přijel 1781 studovat filozofii, brzy se však vě­noval hudbě a divadlu. Byl dobrým instrumen­talistou a uplatnil se zprvu jako houslista u sv. Vojtěcha, v 90. letech jako varhaník na Vyše­hradě, od 1. 2. 1801 do 31. 12. 1816 jako ředi­tel kůru v kostele sv. Petra na Novém Městě.

Má se za to, že spolupůsobil ve Vlastenském divadle již v Boudě (1786–89). Od 1790 byl kapelníkem osmnáctičlenného orchestru a skla­datelem zpěvoher ve společnosti V. Mihuleho, která hrála ve Vlastenském divadle v domě U Hybernů. Ve stejné funkci tam pokračoval od 1793 u ředitele F. Vasbacha. V období Gramsova ředitelství byl zprvu kapelníkem sám A. Grams a V. působil od 1794 krátce u F. Spenglera v Nostitzově divadle. 1797 se však k orchestru Vlastenského divadla U Hybernů vrátil a stal se u ředitele J. Stentzsche alespoň korepetitorem. Odešel s ním také do Lipska. Odtud se opět vrátil do Vlastenského divadla hrajícího na Ma­lé Straně a setrval v souboru i po sloučení se StD za ředitelů Guardasoniho a Liebicha do 1811, kdy byla malostranská scéna zrušena.

Z jeho zpěvoher se žádná nedochovala, zná­me pouze údaje o provedení. Zachovaly se zato některé kompozice k baletům a pantomimám, a to v klavírních úpravách tištěných (balet Die Spanier in Amerika, 1798?) nebo rukopisných (např. balet ke korunovaci Leopolda II. 1792, tančený na Pražském hradě příslušníky pražské šlechty). Šlo o skladby suitové formy, baletní divertimenta, jejichž vyvrcholením bylo zpra­vidla velké závěrečné rondo s efektní gradací. Jednotlivé epizody rondové formy byly podkla­dem sólových evolucí; V. balety nebyly tedy dě­jovými kompozicemi noverrovského typu. Ně­které známe jen podle jména (Die Räuber, Der Zeichenmeister, Der Jahrmarkt von Neapel, Die Hochzeit auf dem Lande).

V. skladby se poměrně dlouho udržely v praž­ském repertoáru; ještě 1825 se hrála ve StD s jeho hudbou pantomima L. Pfeiffera Der Schiffbruch an der Küste Nukahiva a v září 1827 hostovala vídeňská skupina tanečníka J. Fenzla v Praze s baletní pantomimou Timur, der Tarta­ren Chan s V. hudbou. Jeho práce pronikly i mi­mo Prahu. Ředitel Mihule uvedl v Norimberku 1795 pantomimu Arlequins Zauberflöte; ve ví­deňském Theater in der Leopoldstadt se hrály balety Der Steinhauer oder Das nächtliche Ren­dez-vous, Die Judenhochzeit von Nikolsburg (oba 1809), Der lahme Dorfbarbier (1810), Der Bauernschmaus oder Der lahme Bettler mit ge­raden Füssen (1812); v Pešti byl 1804 uveden trojdílný balet Das Kosakenlager oder Der Raub der russischen Braut, 1820 balet Das Dorfkon­zert in Tirol a ještě 1839 Das Abendstündchen in Tirol oder Der Quäker. V Brně byla 1814 na pro­gramu pantomima Joh. Heisse Der Talisman s V. hudbou. Kromě skladeb určených pro divadlo komponoval V. také tance a vydával klavírní úpravy oblíbených částí oper. Patřil k plodným domácím autorům tohoto období.


Práce pro divadlo

Zpěvohry (nedochované): Die Masquerade im Serail oder Die grosse Löwen­jagd, t: Heimbacher, čes. 1. 1. 1793 StD, 6. 1. 1793 jako Přestrojení v serailu aneb Veliký lov na lvy; Der Schusterfeierabend, t: ?, 31. 12. 1793 divadlo U Hy­bernů, čes. 8. 12. 1796 jako Ševcovský svatvečer [Laiske]. • Baletní hudba (dochovaná): Rkp v ČMH: Ballet. Welches bei der Königl. böhm. Krönung Leo­polds des II. in dem ständischen Salle von hoher Noblesse getanzt wurde, per il Clavicemballo, sign. XVII C 3; Ballo Il Amore Paterno, sign. XX E 2; Bal­letino per il Clavi-Cembalo, sign. VII C 192; Balleti­no per il Clavi-Cembalo, sign. XXVI C 109; Ballo „Die Tyroller“ per il Clavi-Cembalo, sign. XXVI C 110. – Die Spanier in Amerika, balet, 2 jedn., kl. úprava, tisk Leipzig [1798?].

Prameny a literatura

Catalogus logico­rum 1781, sign. M 32, Catal. audit. fak. matemat. 1781, sign. M 35, Archiv UK. – Matrika zemřelých fary ukostela sv. Petra, sign. PE Z 6, 30. 11. 1798 [smrt půlročního syna], Archiv hl. m. Prahy. – Der Schusterfeierabend, cedule představení U Hybernů 31. 12. 1793, LA PNP. – Arlequins Zauberflöte, ce­dule představení 20. 7. 1795, Norimberk, Stadtbibli­othek, sign. Nor 1325 2°. – Der Schiffbruch an der Küste Nukahiva, cedule představení baletu L. Pfeif­fera 12. 11. 1825 StD, NMd. • Theater-Kalender [Gotha] auf das Jahr 1792, s. 302; 1793, s. 165; 1798, s. 249; Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag, 1796, s. 138, 149; Allgemeines europäisches Journal [Brünn] 1797, s. 195; Allgemeine deutsche Theaterzeitung, Brünn 1797, s. 38; Almanach für Theater […] [Berlin] 1807, s. 351; 1808, s. 239; 1809, s. 161; 1812, s. 325; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1808, s. 15; 1809, s. 21; Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 1814, č. 64, s. 254; J. Kádár: Abudai és pesti német színészet törtenette 1812-ig, Budapest 1914, s. 127; J. Plavec: František Škroup, 1941; K. M. Pisarowitz: Böhmens erster Balletkom­positeur, Prager Wochenschau 1942, leden, s. 8; J. Racek: Česká hudba, 1953; DČD II; Laiske: Dra­maturgie; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995], sv. I, s. 523. • Gerber; Dlabač; Fétis; Wurzbach; Mendel; Eitner; ČHS.

Životní události

  • 1. 11. 1761: narození, Jaroměř
  • 16. 1. 1817: úmrtí, Praha

Další jména

Wollanek , Wohllang , Anton


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 609–610
Autor: Adolf Scherl