Illner, Josef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Jakubcova přesunul stránku Illner Josef na Illner, Josef)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Josef</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Josef</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Illner</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Illner</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
27. 8. 1839
 
27. 8. 1839
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Čáslav
 
Čáslav
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
6. 2. 1894
 
6. 2. 1894
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Brno
 
Brno
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>skladatel, kritik, organizátor,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
 +
| povolání=<ee:profession>skladatel, kritik, organizátor,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Vystudoval práva v Praze (JUDr. 1869), hru na klavír a hudební teorii ve Frömterově ústavu (1852–58). Byl vychovatelem v rodině barona V. Herringa v Brně (1861–66), advokátním koncipientem (1866–75), advokátem v Bučovi­cích (1876–85) a pak působil opět v Brně, mj. jako majitel hudební školy. Byl uvědomělým vlastencem a aktivním činitelem svépomoc­ných záložen, hasičských sborů, slovanského (později českého) čtenářského spolku, řemesl­nické jednoty Svatopluk, kde se mj. 1873 zasa­dil o přijetí L. Janáčka na jeho první sbormist­rovské místo, ad. Propagoval Smetanovo dílo a 16. 6. 1873 uspořádal v Besedě brněnské je­diný Smetanův koncert v Brně. Spoluzakládal a 1870–71 řídil dívčí pěvecký sbor spolku Ves­na, zasedal v prvním výboru Jednoty pro zvele­bení církevní hudby na Moravě (od 1881). Komponoval písně na české a německé texty, sbory a klavírní skladby. 1861–62 byl jedním z prvních moravských dopisovatelů pražského hudebního časopisu ''Dalibor'', v 60. letech psal též do ''Moravské orlice ''a po smrti F. Škroupa dal 15. 2. 1862 v ''Národních listech ''podnět ke sbírce na jeho pomník.
 
Vystudoval práva v Praze (JUDr. 1869), hru na klavír a hudební teorii ve Frömterově ústavu (1852–58). Byl vychovatelem v rodině barona V. Herringa v Brně (1861–66), advokátním koncipientem (1866–75), advokátem v Bučovi­cích (1876–85) a pak působil opět v Brně, mj. jako majitel hudební školy. Byl uvědomělým vlastencem a aktivním činitelem svépomoc­ných záložen, hasičských sborů, slovanského (později českého) čtenářského spolku, řemesl­nické jednoty Svatopluk, kde se mj. 1873 zasa­dil o přijetí L. Janáčka na jeho první sbormist­rovské místo, ad. Propagoval Smetanovo dílo a 16. 6. 1873 uspořádal v Besedě brněnské je­diný Smetanův koncert v Brně. Spoluzakládal a 1870–71 řídil dívčí pěvecký sbor spolku Ves­na, zasedal v prvním výboru Jednoty pro zvele­bení církevní hudby na Moravě (od 1881). Komponoval písně na české a německé texty, sbory a klavírní skladby. 1861–62 byl jedním z prvních moravských dopisovatelů pražského hudebního časopisu ''Dalibor'', v 60. letech psal též do ''Moravské orlice ''a po smrti F. Škroupa dal 15. 2. 1862 v ''Národních listech ''podnět ke sbírce na jeho pomník.
  
Řádka 50: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Bajgarová]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Bajgarová]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 66: Řádka 58:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:51

Josef Illner
* 27. 8. 1839 Čáslav
† 6. 2. 1894 Brno
skladatel, kritik, organizátor


Vystudoval práva v Praze (JUDr. 1869), hru na klavír a hudební teorii ve Frömterově ústavu (1852–58). Byl vychovatelem v rodině barona V. Herringa v Brně (1861–66), advokátním koncipientem (1866–75), advokátem v Bučovi­cích (1876–85) a pak působil opět v Brně, mj. jako majitel hudební školy. Byl uvědomělým vlastencem a aktivním činitelem svépomoc­ných záložen, hasičských sborů, slovanského (později českého) čtenářského spolku, řemesl­nické jednoty Svatopluk, kde se mj. 1873 zasa­dil o přijetí L. Janáčka na jeho první sbormist­rovské místo, ad. Propagoval Smetanovo dílo a 16. 6. 1873 uspořádal v Besedě brněnské je­diný Smetanův koncert v Brně. Spoluzakládal a 1870–71 řídil dívčí pěvecký sbor spolku Ves­na, zasedal v prvním výboru Jednoty pro zvele­bení církevní hudby na Moravě (od 1881). Komponoval písně na české a německé texty, sbory a klavírní skladby. 1861–62 byl jedním z prvních moravských dopisovatelů pražského hudebního časopisu Dalibor, v 60. letech psal též do Moravské orlice a po smrti F. Škroupa dal 15. 2. 1862 v Národních listech podnět ke sbírce na jeho pomník.

Hrál v ochotnickém divadle v domě stolař­ského mistra Jana B. Rudiše na Starém Brně (1869–70), na jehož činnost navázala Jednota divadelních ochotníků (1870–73). Pro divadlo napsal texty ke komickým scénám a deklama­cím, k nimž upravil cizí nebo napsal vlastní hudbu. Nejznámější z jeho prací byla parodic­ká zpěvohra Kvas krále Vondry XXVI. („velká romanticko-heroicko-tragická opera“) o třech jednáních na vlastní libreto z roku 1863. Byla určena pro šest sólových hlasů a sbor s dopro­vodem klavíru, odpovídala možnostem ochot­níků a vyšla poprvé 1865 nákladem brněnské­ho čtenářského spolku. Parodují se rytířské a královské operní náměty. Děj naplňuje zabi­jačka na dvoře krále Vondry, hudba je směsí po­pulárních melodií z děl Mozartových, Rossini­ho, Wagnerových ad. Ve slovinském překladu byl Kvas proveden ve spolku Čitalnica v Lubla­ni 1868 jako první česká zpěvohra (vydán 1869 tamtéž), 8. 3. 1886 se stal prvním českým zpě­voherním představením v Opavě ad. Po 1870 napsal I. další komické výjevy, které uveřejňo­val i pod pseudonymy, též se spoluautorem, skladatelem JUDr. A. Javůrkem; k jejich spo­lečným pracím patří např. jednoaktovka Mistr Kaňhal v nesnázích čili Zkažený koncert (též Koncert Vaška Kaňhala, poprvé Chrudim 1870), kde v příhodách spojených s jedním koncertem vystupuje koncertní ředitel Kaňhal, jeho hudebníci, balet a velký sbor. Náročnější kritika (Neruda) odsuzovala zvl. Kvas a práce jemu podobné jako prototyp primitivní zábavy, přesto zůstala právě tato parodie jedním z nej­častěji hraných čísel spolkových představení až do začátku 20. stol. a stala se modelem pro dal­ší autory. Po stu letech prožila renesanci, když ji 1993 uvedl operetní soubor Národního diva­dla v Brně na festivalu Moravský podzim (Hos­tina krále Vondry XVI.), 1994 ji nastudovalo pražské Dejvické divadlo (úprava A. Goldflam) a 1996 Divadlo v Dlouhé v Praze.


Prameny a literatura

Pozůstalost (včetně programů) v Odd. dějin hudby Moravského zemské­ho muzea v Brně. • M. Hýsek: Literární Morava v le­tech 1849–1885, 1911, s. 107; E. Axman: Morava v české hudbě XIX. stol., 1920; L. K. Žižka: Cech čes­kých hudebních nakladatelů. Paměti, vzpomínky a dojmy, Hudba a národ, 1940, s. 131; J. Plavec: František Škroup, 1941; J. Racek: Bedřich Smetana a Morava, Brno 1946; J. Neruda: Podobizny I, 1951, s. 289–290; Krtička: Brněnská hudební epocha; V. Svobodová: J. I. (Příspěvek ke kulturním dějinám českého Brna let šedesátých), Časopis Moravského musea, vědy společenské 42, 1957, s. 123–132; Velká pochodeň. Sborník k pětasedmdesátému výročí stálého českého divadla v Brně, Brno 1959, s. 15; M. Zbavitel: Kalendárium dějin divadla v Opavě, Opava 1995, s. 34; J. Brabcová: Koncertní život v Brně na přelomu 19. a 20. stol., kand. dis., fil. fak. brněnské univ. 1988; V. Kyas: Slavné hudební osobnosti v Brně. – Be­rühmte Musikpersönlichkeiten in Brünn (1859–1914), Brno 1995, s. 37, 39. • Pazdírek; ČHS.

Životní události

  • 27. 8. 1839: narození, Čáslav
  • 6. 2. 1894: úmrtí, Brno


Vznik: 2006
Autor: Jitka Bajgarová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Illner,_Josef&oldid=16993“