Chvála, Emanuel: Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Chvála Emanuel na Chvála, Emanuel) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Emanuel</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Emanuel</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Chvála</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Chvála</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
1. 1. 1851 | 1. 1. 1851 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
28. 10. 1924 | 28. 10. 1924 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>publicista, skladatel,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
+ | | povolání=<ee:profession>publicista, skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
<div> | <div> | ||
Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buštěhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. Förstera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s poukazem na údajně nedostatečnou estetickou a hudebněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturního života (člen správního výboru Umělecké besedy, České akademie výtvarných umění, Výboru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z popudu J. V. Sládka začal přispívat do ''Lumíru ''(1878–81), ''Posla z Prahy ''(1879), řadu let psal do ''Dalibora ''(od 1879), ''Národních listů'', ''Národní politiky ''(1880–1921), do ''Osvěty ''a od 1880 do německé ''Politik''. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství ''Rozpravy hudební ''a přispíval do ''Ottova slovníku naučného''. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dramaturga, '''Ch. '''však setrval v občanském zaměstnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera ''Záboj ''na libreto Vrchlického (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu. | Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buštěhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. Förstera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s poukazem na údajně nedostatečnou estetickou a hudebněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturního života (člen správního výboru Umělecké besedy, České akademie výtvarných umění, Výboru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z popudu J. V. Sládka začal přispívat do ''Lumíru ''(1878–81), ''Posla z Prahy ''(1879), řadu let psal do ''Dalibora ''(od 1879), ''Národních listů'', ''Národní politiky ''(1880–1921), do ''Osvěty ''a od 1880 do německé ''Politik''. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství ''Rozpravy hudební ''a přispíval do ''Ottova slovníku naučného''. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dramaturga, '''Ch. '''však setrval v občanském zaměstnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera ''Záboj ''na libreto Vrchlického (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu. | ||
Řádka 56: | Řádka 54: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 72: | Řádka 64: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 09:51
Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buštěhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. Förstera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s poukazem na údajně nedostatečnou estetickou a hudebněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturního života (člen správního výboru Umělecké besedy, České akademie výtvarných umění, Výboru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z popudu J. V. Sládka začal přispívat do Lumíru (1878–81), Posla z Prahy (1879), řadu let psal do Dalibora (od 1879), Národních listů, Národní politiky (1880–1921), do Osvěty a od 1880 do německé Politik. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství Rozpravy hudební a přispíval do Ottova slovníku naučného. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dramaturga, Ch. však setrval v občanském zaměstnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera Záboj na libreto Vrchlického (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu.
Brožurou Čtvrtstoletí české hudby se Ch. zařadil mezi první autory, kteří podali ucelený, byť stručný nástin dějin hudební (včetně operní) tvorby v českých zemích, počínaje J. Myslivečkem. Podrobněji psal o Smetanovi, Dvořákovi a Fibichovi, stručně se zmínil o jejich současnících. Vyslovil názor, že dějiny české hudby začínají až v 60. letech 19. stol. nástupem generace autorů s programově národní orientací. (S tímto názorem polemizoval později zvl. V. Helfert, který viděl kontinuitu v celém vývoji české hudby.) V souladu se svým přesvědčením náležel Ch. k předním zastáncům díla Smetanova (publikoval mj. rozbor Mé vlasti, Dalibor 1880) a zvl. Fibichova, které horlivě prosazoval na repertoár ND. Do denního tisku psal i operetní kritiky. Na prvních operetách ocenil melodickou invenci, postupně však ostře napadal inscenační klišé a zejména, podobně jako v opeře, taneční složku, kterou považoval za umělecky neorganickou. Byl významnou osobností české hudební a divadelní publicistiky 80. a 90. let 19. stol.
Dílo
Soupis skladatelského a publicistického díla v ČHS.
Texty o divadle (výběr, kromě kritik)
Dalibor 7, 1885, s. 172–173 a 8, 1886, s. 174–175 [B. Smetana]; 8, 1886, s. 301–305 [Fibichova předehra k Vrchlického Noci na Karlštejně]; 8, 1886, s. 362 [150. předst. Prodané nevěsty]; 8, 1886, s. 453–455 M. Weber]; 23, 1901, s. 276–277 [Dvořákovy zpěvohry]; Don Juan. Vznik a osud veledíla Mozartova, Památce Mozartově 1787–1887, sborník ku stoletému jubileu opery, 1887, s. 5–7; čtvrtstoletí české hudby, 1888 [vyšlo 1886 v Politik: Ein Vierteljahrhundert der böhmischen Musik, 1887 česky v Daliboru]; Skladba smíšená. Zpěvohra, Padesát let české hudby, sb., 1898, s. 33–42; Zdeněk Fibich a jeho díla v mých vzpomínkách a posudcích, Národní a Stavovské divadlo 3, 1925/1926, č. 8; Antonín Dvořák v zrcadle vzpomínek. Črta povahopisná, 1949; Rektorys (vyd.): Zdeněk Fibich – Sborník dokumentů a studií, 1951 [přetisk recenzí a koresp.].
Prameny a literatura
Opis partitury a klav. výtahu Záboje a provozovací materiál v archivu ND. – Koresp., paměti, skladby v ČMH a na Konzervatoři v Praze. • J. Neruda: Recenzent operní pan E. Ch. vypravuje, Národní listy 13. 11. 1880, přetisk in: J. Neruda: České divadlo, sv. 6, 1973, s. 88–92; Dalibor 23, 1901, s. 2–3 [K. Hoffmeister k padesátinám]; 27, 1905, s. 174; 29, 1907, s. 7, 62, 310; 30, 1908, s. 314; 33, 1911, s. 73–74 [J. Boleška]; O. Nebuška: E. Ch., Hudební revue 4, 1911, s. 1–3; V. Helfert: Ch. přehled české hudby, Smetana 3, 1911, s. 399; Z. Nejedlý: Zapomenutá kniha E. Ch., Smetana 6, 1916, s. 7–8; V. Štěpán: E. Ch.: Záboj, Hudební revue 11, 1918, s. 133–138; Z. Nejedlý: Ch. Záboj, Smetana 8, 1918, s. 73–75; L. Dolanský: Hudební paměti, 1918, 2. vyd. 1949. – Nekrology: Listy Hudební matice 4, 1924–25, s. 74–77, Dalibor 41, 1925, s. 4. – Nejedlý: Opera ND I a II; P. Pražák: Smetanovy zpěvohry, I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; Němeček: Kovařovic; Zdeněk Nejedlý–Otakar Ostrčil. Korespondence, 1982; Dvořák: Korespondence; J. Šebesta: E. Ch. Stav bádání o českém hudebním skladateli a hudebním teoretikovi, prosemin. práce FF UK Praha, hud. věda, 1998 [lit.]; Šulc: Opereta. • Obsah opery: Tvrdek 2; Branberger. • Otto; ČHS [lit.]; Grove 1980.
Životní události
- 1. 1. 1851: narození, Praha
- 28. 10. 1924: úmrtí, Praha
Vznik: 2006
Autor: Pavel Petráněk