Hunold, Erich: Porovnání verzí
nahoru...
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Hunold Erich na Hunold, Erich) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Erich</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Erich</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Hunold</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Hunold</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
11. 9. 1864 | 11. 9. 1864 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Erfurt, Německo | Erfurt, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
4. 12. 1923 | 4. 12. 1923 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Braunschweig, Německo | Braunschweig, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>zpěvák,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Psán též Erik Richard. Syn poštovního úředníka. Po absolvování reálného gymnázia ve Výmaru se měl stát knězem, na doporučení odborníků však začal poměrně pozdě studovat zpěv. První krátké angažmá získal v Marburgu (1890) a Teplicích (1891/92), pak působil v Linci (1892/3) a v Halle (1893–95). Do pražského německého divadla byl angažován od srpna 1895 (poprvé ve Verdiho ''Aidě'') již jako zkušený interpret basbarytonových rolí. Zpočátku si doplňoval často reprizovaný wagnerovský repertoár. V premiéře poprvé zpíval Ulricha Czilleie v německém překladu opery L. Erkela ''Hunyadi László, ''poslední byl Straussův Jochanaan (''Salome ''1906). Jeho smlouva byla dvakrát prodloužena, podruhé do léta 1906, kdy '''H. '''odešel do Augsburgu. V Praze natočil 1904 pro firmu G _amp_ T několik gramofonových desek. 1907/08 se nakrátko vrátil jako stálý host do pražského německého divadla do svých bývalých rolí, pro které zde nebyl vhodný představitel. 1908–11 působil v Brémách, 1912–15 v Elberfeldu a od 1915 v Brauschweigu, též jako pedagog. Vystupoval na koncertech, v Praze mj. na filharmonickém koncertě německého divadla 14. 3. 1901 (Mahler: ''Lieder eines fahrenden Gesellen'', dir. R. Strauss). | Psán též Erik Richard. Syn poštovního úředníka. Po absolvování reálného gymnázia ve Výmaru se měl stát knězem, na doporučení odborníků však začal poměrně pozdě studovat zpěv. První krátké angažmá získal v Marburgu (1890) a Teplicích (1891/92), pak působil v Linci (1892/3) a v Halle (1893–95). Do pražského německého divadla byl angažován od srpna 1895 (poprvé ve Verdiho ''Aidě'') již jako zkušený interpret basbarytonových rolí. Zpočátku si doplňoval často reprizovaný wagnerovský repertoár. V premiéře poprvé zpíval Ulricha Czilleie v německém překladu opery L. Erkela ''Hunyadi László, ''poslední byl Straussův Jochanaan (''Salome ''1906). Jeho smlouva byla dvakrát prodloužena, podruhé do léta 1906, kdy '''H. '''odešel do Augsburgu. V Praze natočil 1904 pro firmu G _amp_ T několik gramofonových desek. 1907/08 se nakrátko vrátil jako stálý host do pražského německého divadla do svých bývalých rolí, pro které zde nebyl vhodný představitel. 1908–11 působil v Brémách, 1912–15 v Elberfeldu a od 1915 v Brauschweigu, též jako pedagog. Vystupoval na koncertech, v Praze mj. na filharmonickém koncertě německého divadla 14. 3. 1901 (Mahler: ''Lieder eines fahrenden Gesellen'', dir. R. Strauss). | ||
| Řádka 53: | Řádka 51: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 69: | Řádka 61: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:51
Psán též Erik Richard. Syn poštovního úředníka. Po absolvování reálného gymnázia ve Výmaru se měl stát knězem, na doporučení odborníků však začal poměrně pozdě studovat zpěv. První krátké angažmá získal v Marburgu (1890) a Teplicích (1891/92), pak působil v Linci (1892/3) a v Halle (1893–95). Do pražského německého divadla byl angažován od srpna 1895 (poprvé ve Verdiho Aidě) již jako zkušený interpret basbarytonových rolí. Zpočátku si doplňoval často reprizovaný wagnerovský repertoár. V premiéře poprvé zpíval Ulricha Czilleie v německém překladu opery L. Erkela Hunyadi László, poslední byl Straussův Jochanaan (Salome 1906). Jeho smlouva byla dvakrát prodloužena, podruhé do léta 1906, kdy H. odešel do Augsburgu. V Praze natočil 1904 pro firmu G & T několik gramofonových desek. 1907/08 se nakrátko vrátil jako stálý host do pražského německého divadla do svých bývalých rolí, pro které zde nebyl vhodný představitel. 1908–11 působil v Brémách, 1912–15 v Elberfeldu a od 1915 v Brauschweigu, též jako pedagog. Vystupoval na koncertech, v Praze mj. na filharmonickém koncertě německého divadla 14. 3. 1901 (Mahler: Lieder eines fahrenden Gesellen, dir. R. Strauss).
V Praze se H. projevil jako všestranný zpěvák, který zvládal po pěvecké i herecké stránce charakterově rozdílné typy, od aristokraticky noblesních světáků po provinilce s obtíženým svědomím; jediným úkolem, s nímž se nevyrovnal, byl Mozartův Figaro (Figaros Hochzeit). Jeho hlas projevil velkou odolnost a díky kvalitnímu školení snesl bez poškození desetiletou téměř každodenní zátěž. Původní basbaryton se postupem času rozvinul do sonorního basu, který se dokázal prosadit i proti velkému orchestru. H. patřil k přemýšlivým hereckým typům a pro ztvárnění postavy často volil vlastní řešení. Stopu svého pojetí zanechal např. v pražské tradici Bizetovy Carmen (1898), když přesvědčivě zosobnil Escamilla jako „nezvykle senti-mentální typ“. Za jeho nejlepší pražský výkon byl považován Hans Mathis v opeře českého skladatele K. Weise Der polnische Jude (1901), v němž H. s dramatickou věrohodností zobrazil starostu a krčmáře trpícího utajenou vinou za zištnou vraždu poutníka. Podobně rozvrácenou postavu ztvárnil i v titulní roli d’Albertovy opery Kain. Vynikl jako Dietrich v Pfitznerově legendě Der arme Heinrich (1899). Několik sezon pracoval na svém pojetí Mozartova Dona Juana (zvl. s dirigentem L. Blechem od 1901); již předtím vytvořil v této opeře Leporella. Snadno se učil nové role a zpíval v řadě premiér. V pražském německém divadle, kde vytvořil kolem 70 postav, byl ceněn jako mimořádně svědomitý a ve všech ohledech solidní umělec s velkou loajalitou vůči souboru.
Role
1895: Ulrich Czillei (Erkel: Hunyadi László, prem. něm. překladu); 1896–97: Hrabě Juliano (Auber: Der schwarze Domino), Wolfram (Wagner: Tannhäuser), Kurwenal (Wagner: Tristan und Isolde), Alberich, Gunther, Wotan (Wagner: Ring des Nibelungen), Hlasatel (Wagner: Lohengrin); 1898: Jákobův syn (Méhul: Josef und seine Brüder), Escamillo (Bizet: Carmen), Hlasatel (Mozart: Die Zauberflöte), Hoël-Bard (Lazzari: Armor, prem.), Don Fernando (Beethoven: Fidelio), Alfio (Mascagni: Cavalleria rusticana), Baal Hanan (Goldmark: Königin von Saba), Figaro (Mozart: Figaros Hochzeit), Carrasco (Kienzl: Don Quixote), Peter (Humperdinck: Hänsel und Gretel), Rigoletto (Verdi: Rigoletto); 1899: Dietrich (Marschner: Der arme Heinrich), Lord Ashton (Donizetti: Lucia von Lammermoor); 1900: Montezuma (Spontini: Ferdinand Cortez), Pan Fluth (Nicolai: Die lustigen Weiber von Windsor), Rudolf (Bellini: Die Nachtwandlerin), Hrabě Luna (Verdi: Der Troubadour), Kain (d’Albert: Kain), Král Salomon (Goldmark: Die Königin von Saba), Cid (Cornelius: Der Cid), Gilfen (d’Albert: Die Abreise), Hans Sachs (Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg), Silvio (Leoncavallo: Der Bajazzo), Damoiseau (Zichy: Meister Roland), Publius (Mozart: Titus), Velekněz Neptunův (Mozart: Idomeneo), Leporello (Mozart: Don Juan); 1901: Ubald (Gluck: Armida), Orestes (Gluck: Ifigenie auf Tauris), Agamemnon (Gluck: Ifigenie in Aulis, vše v cyklu Gluckových děl), Nelusco (Meyerbeer: Die Afrikanerin), Hans Mathis (Weis: Der polnische Jude, prem.), Papageno (Mozart: Die Zauberflöte), John (Goldmark: Das Heimchen am Herd), Valentin (Gounod: Faust und Margarethe), Hrabě Nevers (Meyerbeer: Die Hugenotten), Kühleborn (Lortzing: Undine), Telramund (Wagner: Lohengrin), Amonasro (Verdi: Aida), Don Juan (Mozart: Don Juan), Vévoda Robert (Strauss: Guntram); 1902: Enoch Arden (R. Erben: Enoch Arden); 1903: Car (Rossi: Nadeya, prem.), Sebastiano, bohatý statkář (d’Albert: Tiefland, prem.); 1905: Lescaut (Massenet: Manon), Harun al Rašíd (Draeseke: Fischer und Kalif, prem.), Kníže Eberhard (d’Albert: Flauto solo, prem.); 1906: Wilhelm [Guglielmo] (Mozart: Cosi fan tutte), Jochanaan (Strauss: Salome); 1907/8: Marcel (Puccini: La Bohéme), Daland (Wagner: Der fliegende Holländer), Petr Munk (Lafite: Das kalte Herz).
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1897 až 1907; Bohemia 6. 11. 1900 [Siegfried]; 5. 3. 1901 [Der polnische Jude]; Prager Tagblatt 5. 3. 1901 [Der polnische Jude]; Dalibor 23, 1901, s. 80 [Polský žid]; Bondi 1907; Prager Theaterbuch 1924, s. 150; Rosenheim, s. 122, 156, 166; Němeček 1963; Lomnäs–Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 339 [konc.]. • Eisenberg; Kosch; Kutsch 1997 a dodatky ve sv. VII; Piper, sv. Register; Neues deutsches Theater.
Životní události
- 11. 9. 1864: narození, Erfurt, Německo
- 4. 12. 1923: úmrtí, Braunschweig, Německo
Další jména
Erik Richard
Vznik: 2006
Autor: Jitka Ludvová
