Odstrčilová, Liběna: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Liběna</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Liběna</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Odstrčilová</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Odstrčilová</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
22. 2. 1890 | 22. 2. 1890 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Olomouc (CZ) | Olomouc (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
19. 9. 1962 | 19. 9. 1962 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage>odstrcilovali.jpg</ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage>odstrcilovali.jpg</ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc>Liběna Odstrčilová na civilní fotografii, b. d., foto: A. Wüst, Olomouc. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-11/2011, sign. 11 F 151</ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>herečka,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Hlavním působištěm herečky půvabného zjevu, melodického hlasu a střídmého hereckého projevu bylo pražské Národní divadlo (1911–33). Smyslem pro psychologické prokreslení postav se uplatnila zejména v Kvapilově éře (vrcholem byly role Stázy ve Šrámkově ''Létu'' či Desdemony v ''Othellovi''). Ve 20. letech stála stranou Hilarova expresionismu a ztvárňovala role v konverzačních veselohrách. Celoživotně se zajímala též o loutkové divadlo. | Hlavním působištěm herečky půvabného zjevu, melodického hlasu a střídmého hereckého projevu bylo pražské Národní divadlo (1911–33). Smyslem pro psychologické prokreslení postav se uplatnila zejména v Kvapilově éře (vrcholem byly role Stázy ve Šrámkově ''Létu'' či Desdemony v ''Othellovi''). Ve 20. letech stála stranou Hilarova expresionismu a ztvárňovala role v konverzačních veselohrách. Celoživotně se zajímala též o loutkové divadlo. | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
− | <cshow logged="1"> | + | |
− | <ee:content> | + | |
Křtěna Liběnka. Otec, JUDr. Čeněk O., byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském Národním divadle. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském Národním divadle, u divadelních společností na venkově a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10. 12.), které bylo krátkodechým podnikem mladých adeptů herectví. Do Národního divadla byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v Národním divadle hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála na malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). Pod patronací J. Veselého založila 1918 spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Zdeněk Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z Národního divadla vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován). | Křtěna Liběnka. Otec, JUDr. Čeněk O., byl v době jejího narození kandidátem advokacie v Olomouci. V rodišti začala hrát ani ne patnáctiletá v Jednotě divadelních ochotníků besedních, kde se brzy dostala k velkým úlohám (Zeyerova Mahulena, Shakespearova Desdemona, Mína v Hilbertově ''Vině''). Úspěchy na ochotnické scéně ji utvrdily v rozhodnutí věnovat se divadlu profesionálně. Od 1908 pobývala v Praze a studovala herectví u M. Hübnerové. 1909 vystoupila opakovaně jako hospitantka ve třech rolích v brněnském Národním divadle. 1910 hostovala zkušebně na angažmá v pražském Národním divadle, u divadelních společností na venkově a účinkovala ve večeru Volného sdružení (10. 12.), které bylo krátkodechým podnikem mladých adeptů herectví. Do Národního divadla byla přijata 1911 a působila tu do předčasného penzionování 1933. Udržovala kontakty na Moravě, během angažmá v Národním divadle hostovala na moravských scénách, u cestujících společností (mj. u J. Tuttra) i ochotníků. Intenzivně se zabývala loutkovým divadlem; nejdříve hrála na malém rodinném divadélku, od 1916 veřejně (o prázdninách a vánočních svátcích v Prostějově a Tišnově, posléze v pražských školách). Pod patronací J. Veselého založila 1918 spolek Umělecká loutková scéna, stala se jeho předsedkyní a nastudovala několik inscenací. K členům spolku a blízkým spolupracovníkům '''O.''' patřil publicista a autor loutkových her Zdeněk Schmoranz, za nějž se 1920 provdala. Po odchodu z Národního divadla vystupovala občas jako recitátorka, hostovala na loutkových scénách a věnovala se charitativní činnosti. Vytvořila jednu filmovou roli, ženu továrníka Klase, v kriminálním dramatu ''Čaroděj'' (1918, režie A. Fencl; film nedochován). | ||
Řádka 92: | Řádka 90: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> |
− | <ee:source></ee:source> | + | |
− | <ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] |
Verze z 11. 10. 2016, 12:56
Hlavním působištěm herečky půvabného zjevu, melodického hlasu a střídmého hereckého projevu bylo pražské Národní divadlo (1911–33). Smyslem pro psychologické prokreslení postav se uplatnila zejména v Kvapilově éře (vrcholem byly role Stázy ve Šrámkově Létu či Desdemony v Othellovi). Ve 20. letech stála stranou Hilarova expresionismu a ztvárňovala role v konverzačních veselohrách. Celoživotně se zajímala též o loutkové divadlo.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.