Míča, František Václav: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>František Václav </ee:firstname> | + | | jméno = <ee:firstname>František Václav</ee:firstname> |
| příjmení = <ee:lastname>MÍČA</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>MÍČA</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | kř. 5. 9. 1694 | + | kř. 5. 9. 1694 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák, kapelník, skladatel, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>zpěvák, kapelník, skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
Hlavní '''M'''. povinností bylo nastudovávání skladeb a jejich řízení při produkcích, přičemž v některých operách sám zpíval tenorové úlohy nebo hrál na housle. Kromě toho revidoval partitury pro podmínky jaroměřické scény, dokomponovával árie, licenzy, upravoval recitativy a instrumentaci, skládal hudbu pro baletní vložky a rozepisoval party. Měl na starosti také organizační záležitosti kapely, údržbu nástrojů a operních rekvizit. Při všech těchto úkolech mu zbývalo poměrně málo času na vlastní kompoziční činnost. Ta od něj byla požadována většinou jen příležitostně a když nebyla k dispozici skladba jiného skladatele, která by naplnila dané požadavky. Většinou šlo o skladby pro slavnosti v hraběcí rodině. Kromě nich '''M'''. od 1727 pravidelně komponoval sepolkra pro pobožnosti na Zelený čtvrtek a Velký pátek. Pracovní nároky, které hrabě na '''M'''. kladl, byly vysoké, a tak se někteří historici domnívají, že přispěly k skladatelově předčasné smrti. Soudí se tak proto, že 1739 (?) bylo nemocnému '''M'''. mezi jiným doporučeno „nechodit do společnosti, a zejména nevkročit tam, kde se provozuje hudba“ (⇒ ''Plichta'' 1974). | Hlavní '''M'''. povinností bylo nastudovávání skladeb a jejich řízení při produkcích, přičemž v některých operách sám zpíval tenorové úlohy nebo hrál na housle. Kromě toho revidoval partitury pro podmínky jaroměřické scény, dokomponovával árie, licenzy, upravoval recitativy a instrumentaci, skládal hudbu pro baletní vložky a rozepisoval party. Měl na starosti také organizační záležitosti kapely, údržbu nástrojů a operních rekvizit. Při všech těchto úkolech mu zbývalo poměrně málo času na vlastní kompoziční činnost. Ta od něj byla požadována většinou jen příležitostně a když nebyla k dispozici skladba jiného skladatele, která by naplnila dané požadavky. Většinou šlo o skladby pro slavnosti v hraběcí rodině. Kromě nich '''M'''. od 1727 pravidelně komponoval sepolkra pro pobožnosti na Zelený čtvrtek a Velký pátek. Pracovní nároky, které hrabě na '''M'''. kladl, byly vysoké, a tak se někteří historici domnívají, že přispěly k skladatelově předčasné smrti. Soudí se tak proto, že 1739 (?) bylo nemocnému '''M'''. mezi jiným doporučeno „nechodit do společnosti, a zejména nevkročit tam, kde se provozuje hudba“ (⇒ ''Plichta'' 1974). | ||
| − | '''M'''. kompoziční odkaz tvoří devět vokálně instrumentálních skladeb. Složil nejméně dvě opery, ale známa a dochována je pouze jedna, ''L’origine di Jaromeriz in Moravia'' [O původu Jaroměřic na Moravě], provedená italsky 1730 v Jaroměřicích. Původně měla tři jednání a tři (!) komická intermezza, obsažená v německém překladu libreta (→ H. Rademin). Kde bylo v opeře umístěno třetí intermezzo, se neví, protože autografní partitura, podložená italským a českým textem, končí druhým intermezzem. Autorem původního italského textu byl N. Blinoni. Opera, oslavující hraběte a jeho zásluhy o Jaroměřice, byla provedena také česky v překladu jaroměřického děkana A. F. Dubravia. Všeobecně se má za to, že k českému provedení došlo hned v roce premiéry, existuje však také názor, že bylo realizováno až 1737 (⇒ ''Glüxam'' 1996), také 2. 7. 1738 (⇒ J. Perutková in MGG; novodobé provedení 27. 9. 1980 v Sále předků jaroměřického zámku nastudovala Komorní opera Miloše Wasserbauera při JAMU Brno, d: J. Pinkas, r: F. Preisler). Různojazyčné texty mohly ovšem zaznívat i v rámci jednoho provedení v závislosti obsazení rolí (⇒ ''Trojan'' 1984). Blíže neznámé opery se v Jaroměřicích hrály česky také 1731, 1732, 1735, 1737 (⇒ ''Helfert'' 1924). Z dalších '''M'''. skladeb jsou dochovány čtyři gratulační a alegorické kantáty: ''Bellezza e Decoro ''(t: D. Blinoni, Jaroměřice 1729) na oslavu jmenin hraběnky Antonie Questenberkové, ''Nel giorno natalizio di… Adame Conte di Questenberg'' (anon., Jaroměřice 1732), ''Der glorreiche Nahmen Adami'' [Slavné jméno Adamovo, t: J. Želivský, Jaroměřice 1734; dvoudílná opera serenada, 1. díl s německým textem ''Sieben Planeten'', 2. díl s českým textem '' | + | '''M'''. kompoziční odkaz tvoří devět vokálně instrumentálních skladeb. Složil nejméně dvě opery, ale známa a dochována je pouze jedna, ''L’origine di Jaromeriz in Moravia'' [O původu Jaroměřic na Moravě], provedená italsky 1730 v Jaroměřicích. Původně měla tři jednání a tři (!) komická intermezza, obsažená v německém překladu libreta (→ H. Rademin). Kde bylo v opeře umístěno třetí intermezzo, se neví, protože autografní partitura, podložená italským a českým textem, končí druhým intermezzem. Autorem původního italského textu byl N. Blinoni. Opera, oslavující hraběte a jeho zásluhy o Jaroměřice, byla provedena také česky v překladu jaroměřického děkana A. F. Dubravia. Všeobecně se má za to, že k českému provedení došlo hned v roce premiéry, existuje však také názor, že bylo realizováno až 1737 (⇒ ''Glüxam'' 1996), také 2. 7. 1738 (⇒ J. Perutková in MGG; novodobé provedení 27. 9. 1980 v Sále předků jaroměřického zámku nastudovala Komorní opera Miloše Wasserbauera při JAMU Brno, d: J. Pinkas, r: F. Preisler). Různojazyčné texty mohly ovšem zaznívat i v rámci jednoho provedení v závislosti obsazení rolí (⇒ ''Trojan'' 1984). Blíže neznámé opery se v Jaroměřicích hrály česky také 1731, 1732, 1735, 1737 (⇒ ''Helfert'' 1924). Z dalších '''M'''. skladeb jsou dochovány čtyři gratulační a alegorické kantáty: ''Bellezza e Decoro ''(t: D. Blinoni, Jaroměřice 1729) na oslavu jmenin hraběnky Antonie Questenberkové, ''Nel giorno natalizio di… Adame Conte di Questenberg'' (anon., Jaroměřice 1732), ''Der glorreiche Nahmen Adami'' [Slavné jméno Adamovo, t: J. Želivský, Jaroměřice 1734; dvoudílná opera serenada, 1. díl s německým textem ''Sieben Planeten'', 2. díl s českým textem ''Čtyři živlové''] a ''Operosa terni colossi moles'' (t: týž, Jaroměřice 1735). Sepolkra psal '''M'''. převážně na texty děkana Dubravia. V partituře je dochováno pouze sepolkro ''Abgesungene Betrachtungen über etwelche Geheimnüsse des büttern Leyden u. Sterben Jesu Christi'' (Jaroměřice 1727), ostatní jsou známa jen z tištěných libret: ''Krátké rozjímání hořkého umučení Ježíše Krista'' (1728), ''Die beschuldigte Unschuld'' (''Obviněná nevinnost'', Olomouc 1729, Brno 1730), ''Oefterer Anstoss des zum Berg Calvariae im Geist auffsteigenden Wandersmann ''(Brno 1731), ''Helena auf dem Calvari-Berg ''(l: A. M. Lucchini, př: A. Weidner, Brno 1734). Dvě nejmenovaná '''M'''. oratoria se 1747 nacházela v pozůstalosti hudbymilovného olomouckého a brněnského preláta hraběte Jana Matyáše z Thurnu a Vallessassiny. Po druhé světové válce vzbudil velkou pozornost nález ''Sinfonie in Re ''(partituru vyd. J. Racek, Praha 1946) s neobyčejně vyzrálou sonátovou formou v první větě. Po opadnutí prvotní euforie byla tato skladba přisouzena spíše mladšímu příbuznému '''M'''., Janu Adamu Františkovi M. (1746–1811). Někteří historici (např. J. Trojan) to však popírají, takže problém autorství ''Sinfonie in Re'' není dosud definitivně vyřešen. |
| − | Kompoziční styl '''M'''. ovládají principy opery seria, jíž byl divadelní provoz v Jaroměřicích zasvěcen. Typická je homofonní struktura, periodické formulování témat, častý výskyt synkop a triol. Hudební a technické možnosti nástrojů jednoduché instrumentace opery ''O | + | Kompoziční styl '''M'''. ovládají principy opery seria, jíž byl divadelní provoz v Jaroměřicích zasvěcen. Typická je homofonní struktura, periodické formulování témat, častý výskyt synkop a triol. Hudební a technické možnosti nástrojů jednoduché instrumentace opery ''O původu Jaroměřic'' (první a druhé housle, viola, basso continuo a chalumeau, předchůdce klarinetu) skladatel plně využívá a instrumentální hlasy svědčí o vysoké úrovni Questenberkovy kapely. Charakteristickým prvkem instrumentace je technika unisona, která dle dobové konvence symbolicky vyjadřuje jednotu a harmonii. Zatímco autor první monografie o hudbě v Jaroměřicích V. Helfert zachovával vůči '''M'''. velmi kritické stanovisko, označiv ho za průměrného epigona italských skladatelů F. a I. Contiho a → A. Caldary, současná muzikologie v '''M'''. skladbách nachází svěží invenci a perfektní zvládnutí dobové skladatelské techniky. V nadužívání sekvencí, kritizovaném Helfertem, nebyl totiž ani '''M'''. ve své době výjimkou. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>kř. 5. 9. 1694 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Třebíč</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>kř. 5. 9. 1694</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Třebíč</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>15. 2. 1744</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Jaroměřice nad Rokytnou</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>15. 2. 1744</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Jaroměřice nad Rokytnou</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
Verze z 7. 7. 2016, 18:04
František Václav MÍČA
* kř. 5. 9. 1694 Třebíč
† 15. 2. 1744 Jaroměřice nad Rokytnou
zpěvák, kapelník, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
