Mercy, Heinrich Franz: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
| − | 4 | + | |
| − | </span> | + | |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba | <cshow logged="1">{{Infobox Osoba | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
Spoluzakladatelem kulturních rubrik ''Prager Tagblatt'' byl Julius Anton Gundling (1828–1890), nejprve student práv, načas zaměstnanec pražského magistrátu, od roku 1863 soukromník a spisovatel ve svobodném povolání (pseudonym: Lucian Herbert), který působil, hlavně jako činoherní zpravodaj. Kromě každodenní divadelní kritiky přinášel ''Prager Tagblatt'' též původní biografické materiály a jiné dokumenty, které jsou zdrojem historických informací. | Spoluzakladatelem kulturních rubrik ''Prager Tagblatt'' byl Julius Anton Gundling (1828–1890), nejprve student práv, načas zaměstnanec pražského magistrátu, od roku 1863 soukromník a spisovatel ve svobodném povolání (pseudonym: Lucian Herbert), který působil, hlavně jako činoherní zpravodaj. Kromě každodenní divadelní kritiky přinášel ''Prager Tagblatt'' též původní biografické materiály a jiné dokumenty, které jsou zdrojem historických informací. | ||
| − | Díky svým schopnostem, společenské aktivitě v německých spolcích, dobročinnosti a občanské bezúhonnosti byl'''M.''' už 1855 zvolen do vedení pražského knihkupeckého grémia (Buchhändler-Gremium) a 1863 se stal jeho předsedou. V této funkci založil gremiální školu pro učně. 1869 byl zvolen členem pražské obchodní komory, po volbách v letech 1875 a 1878 zastupoval komoru v Zemském sněmu. Měl moderní sociální cítění, zřídil pro své zaměstnance nemocenské pojištění a řešil problém nezaměstnanosti. | + | Díky svým schopnostem, společenské aktivitě v německých spolcích, dobročinnosti a občanské bezúhonnosti byl '''M.''' už 1855 zvolen do vedení pražského knihkupeckého grémia (Buchhändler-Gremium) a 1863 se stal jeho předsedou. V této funkci založil gremiální školu pro učně. 1869 byl zvolen členem pražské obchodní komory, po volbách v letech 1875 a 1878 zastupoval komoru v Zemském sněmu. Měl moderní sociální cítění, zřídil pro své zaměstnance nemocenské pojištění a řešil problém nezaměstnanosti. |
| − | 1897 přenechal '''M. '''své podnikání synovi a stáhl se do soukromí. Jeho první manželka Antonie roz. Justová předčasně zemřela (1832–1856), jeho druhou ženou se stala Rosa Peterka z Klatov (nar. 1835), s níž měl '''M. '''dva syny a dvě dcery. Rodinný podnik zdědili syn '''Wilhelm Mercy''' (7. 11. 1866 Praha – 4. 8. 1914 Praha) a jeho manželka Ottilie roz. Austerlitz (nar. 1870), nejmladší dcera významného pražského obchodníka. Spolumajitelem''Prager Tagblatt'' a v letech 1888–1907 jeho hudební kritikem a operním byl Wenzel Ritter von Bělsky (též Václav Bělský, 1855–1917), právník, amatérský hudebník a organizátor hudebního života, manžel '''M.''' dcery Mathildy (nar. 1860). | + | 1897 přenechal '''M. '''své podnikání synovi a stáhl se do soukromí. Jeho první manželka Antonie roz. Justová předčasně zemřela (1832–1856), jeho druhou ženou se stala Rosa Peterka z Klatov (nar. 1835), s níž měl '''M. '''dva syny a dvě dcery. Rodinný podnik zdědili syn '''Wilhelm Mercy''' (7. 11. 1866 Praha – 4. 8. 1914 Praha) a jeho manželka Ottilie roz. Austerlitz (nar. 1870), nejmladší dcera významného pražského obchodníka. Spolumajitelem ''Prager Tagblatt'' a v letech 1888–1907 jeho hudební kritikem a operním byl Wenzel Ritter von Bělsky (též Václav Bělský, 1855–1917), právník, amatérský hudebník a organizátor hudebního života, manžel '''M.''' dcery Mathildy (nar. 1860). |
Wilhelm Mercy požádal v roce 1899 Heinricha Tewelese, tehdejšího dramaturga pražského německého divadla, aby převzal místo šéfredaktora ''Prager Tagblatt.'' Teweles, který si ponechal i referát v části kulturní rubriky, působil jako šéfredaktor do roku 1910, kdy se stal ředitelem pražského německého divadla. V čele listu ho vystřídal Karl Tschuppik, v hudební a divadelní rubrice první poloviny 20. století dále spolupracovali Ernst Rychnowsky, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Erich Steinhard ad. Jejich příspěvky tvoří jednu z páteří pražské kritiky této doby. V nakladatelství Mercy vyšla v roce 1938 též monografie ''Die Geschichte der Deutschen Bühnen in Prag ''1883–1918 od Richarda Rosenheima, poslední předválečné vylíčení osudů pražského německého divadla. | Wilhelm Mercy požádal v roce 1899 Heinricha Tewelese, tehdejšího dramaturga pražského německého divadla, aby převzal místo šéfredaktora ''Prager Tagblatt.'' Teweles, který si ponechal i referát v části kulturní rubriky, působil jako šéfredaktor do roku 1910, kdy se stal ředitelem pražského německého divadla. V čele listu ho vystřídal Karl Tschuppik, v hudební a divadelní rubrice první poloviny 20. století dále spolupracovali Ernst Rychnowsky, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Erich Steinhard ad. Jejich příspěvky tvoří jednu z páteří pražské kritiky této doby. V nakladatelství Mercy vyšla v roce 1938 též monografie ''Die Geschichte der Deutschen Bühnen in Prag ''1883–1918 od Richarda Rosenheima, poslední předválečné vylíčení osudů pražského německého divadla. | ||
| Řádka 80: | Řádka 78: | ||
* <ee:chronology_date_from>26.8. 1912</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Graz</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>26.8. 1912</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Graz</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology> | </ee:chronology> | ||
| − | <ee:names | + | <ee:names/> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 104: | Řádka 100: | ||
== Právní a technická dokumentace == | == Právní a technická dokumentace == | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 21. 4. 2015, 07:59
Vyučil se knihkupcem v Rostocku (1837 – 1841). Od 1852 v Praze provozoval knihkupectví tiskárnu v Celetné ulici. Od 1877 vydával deník Prager Tagblatt, který přinášel divadelní kritiky a biografické materiály. Zakladatelem významného nakladatelství Mercy, které vydávalo literaturu o divadle. 1897 převzal rodinný podnik syn, Wilhelm Mercy (1866 – 1914).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
Publikováno: 01.07.2013
Autor: Martin Vavroušek a Jitka Ludvová
