Mercy, Heinrich Franz: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
(založení hesla, vyplnění základních údajů)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">0</span>
+
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
</ee:progress>
 
</ee:progress>
 
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
 
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
Řádka 6: Řádka 6:
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
+
26.9. 1826
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
+
Heidelberg
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
+
26.8. 1912
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
+
Graz
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession></ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>knihkupec, vydavatel, </ee:profession>
 
}}</cshow><ee:perex>
 
}}</cshow><ee:perex>
  
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1"><ee:content>
 
<cshow logged="1"><ee:content>
 +
O jeho dětství je málo známo; uvádí se, že byl nemanželským synem politika a zpěvačky. Vyučil se knihkupcem v Rostocku 1837–1841 (zdroj: ''Prager Tagblatt'' 1. 1. 1902), 1846 se vydal na cestu do Rakouska a přišel do Prahy, kde se seznámil s nakladatelskou prací ve firmě Calve. Z Prahy cestoval do Karlsruhe, Innsbrucku, Vídně a na rok do Verony, kde poznal též italskou a francouzskou literaturu. 1852 se vrátil do Prahy, přijal rakouské státní občanství a převzal knihkupectví a tiskárnu, které v Celetné ulici čp. 561 provozoval Kajetan Mayregg. 1854–1858 vydával''' M'''.  ''Mercy’s Anzeiger'', první list, který v Praze založil pravidelnou inzerci. 1858 splynul ''Anzeiger''s politickým liberálním listem ''Prager Morgenpost'', který se posléze (i s inzertní přílohou) v roce 1864 sloučil s německo liberálním deníkem ''Tagesbote aus Böhmen'' (vyd. David Kuh).
  
 +
Již 1860 zřídil '''M.''' vlastní tiskárnu, jejíž moderní technické zařízení bylo schopno zpracovat i velmi náročné grafické přílohy vědeckých a uměleckých prací. Tiskl knihy v několika jazycích (řadu let vyráběl učebnice pro všechny země monarchie, včetně českých). 1864 zrušil '''M.''' pražské knihkupectví, podržel si jen filiálky v Děčíně a Litoměřicích, a plně se věnoval nakladatelské a tiskařské činnosti. Vydával mnoho úředních dokumentů, zejména z oblasti rychle se rozvíjejícího rakouského a posléze rakousko-uherského zákonodárství.
 +
 +
1871 přestěhoval '''M.''' firmu do Panské ulice čp. 895 a zde začal v roce 1877 vydávat nový pražský deník ''Prager Tagblatt''. Byl to spíše společenský než politický list s širokým rozhledem, který měl domácí i zahraniční politické zpravodajství, obsáhlý obchodní oddíl a kulturní rubriky. Hájil pozice pražských Němců, ale nebyl agresivně protičeský a byl čten i mezi českým obyvatelstvem.
 +
 +
Spoluzakladatelem kulturních rubrik ''Prager Tagblatt'' byl Julius Anton Gundling (1828–1890), nejprve student práv, načas zaměstnanec pražského magistrátu, od roku 1863 soukromník a spisovatel ve svobodném povolání (pseudonym: Lucian Herbert), který působil, hlavně jako činoherní zpravodaj. Kromě každodenní divadelní kritiky přinášel ''Prager Tagblatt'' též původní biografické materiály a jiné dokumenty, které jsou zdrojem historických informací.
 +
 +
Díky svým schopnostem, společenské aktivitě v německých spolcích, dobročinnosti a občanské bezúhonnosti byl'''M.''' už 1855 zvolen do vedení pražského knihkupeckého grémia (Buchhändler-Gremium) a 1863 se stal jeho předsedou. V této funkci založil gremiální školu pro učně. 1869 byl zvolen členem pražské obchodní komory, po volbách v letech 1875 a 1878 zastupoval komoru v Zemském sněmu. Měl moderní sociální cítění, zřídil pro své zaměstnance nemocenské pojištění a řešil problém nezaměstnanosti.    
 +
 +
1897 přenechal '''M. '''své podnikání synovi a stáhl se do soukromí. Jeho první manželka Antonie roz. Justová předčasně zemřela (1832–1856), jeho druhou ženou se stala Rosa Peterka z Klatov (nar. 1835), s níž měl '''M. '''dva syny a dvě dcery. Rodinný podnik zdědili syn '''Wilhelm Mercy''' (7. 11. 1866 Praha – 4. 8. 1914 Praha) a jeho manželka Ottilie roz. Austerlitz (nar. 1870), nejmladší dcera významného pražského obchodníka. Spolumajitelem''Prager Tagblatt'' a v letech 1888–1907 jeho hudební kritikem a operním byl Wenzel Ritter von Bělsky (též Václav Bělský, 1855–1917), právník, amatérský hudebník a organizátor hudebního života, manžel '''M.''' dcery Mathildy (nar. 1860).
 +
 +
Wilhelm Mercy požádal v roce 1899 Heinricha Tewelese, tehdejšího dramaturga pražského německého divadla, aby převzal místo šéfredaktora ''Prager Tagblatt.'' Teweles, který si ponechal i referát v části kulturní rubriky, působil jako šéfredaktor do roku 1910, kdy se stal ředitelem pražského německého divadla. V čele listu ho vystřídal Karl Tschuppik, v hudební a divadelní rubrice první poloviny 20. století dále spolupracovali Ernst Rychnowsky, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Erich Steinhard ad. Jejich příspěvky tvoří jednu z páteří pražské kritiky této doby. V nakladatelství Mercy vyšla v roce 1938 též monografie ''Die Geschichte der Deutschen Bühnen in Prag ''1883–1918 od Richarda Rosenheima, poslední předválečné vylíčení osudů pražského německého divadla.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography/>
+
<ee:bibliography>
 +
== <ee:bibliography_label>Teatralia vydaná ve firmě Mercy 1854–1897</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>J. Virgil Grohmann:  ''Der Oberrichter. Trauerspiel in 5 Aufzügen'', Prag 1956
 +
 
 +
A. W. Ambros: ''Die Gränzen der Musik und Poesie. Eine Studie zur Aesthetik der Tonkunst'', Prag 1856
 +
 
 +
J. Bayer: ''Aesthetik in Umrissen: zur allgemeinen philosophischen Orientierung auf dem Gebiet der Kunst'', 2 sv., Prag 1856, 1863 [též pod titulem ''Aesthetik für weitere Kreise'']
 +
 
 +
J. Bayer: ''Von Gottsched bis Schiller. Vorträge über die classische Zeit des deutschen Drama's,'' 2 sv., Prag 1863, 1869
 +
 
 +
K. E. Ebert (1862): ''Der Frauen Lieb' und Haß. Tragödie in vier Acten, ''Prag 1862
 +
 
 +
K. E. Ebert: ''Ein Gelübde. Trauerspiel in vier Acten,'' Prag 1863
 +
 
 +
R. Gottesheim: ''William Shakespeare. Drama in einem Act,'' Prag 1883
 +
 
 +
Isabella Nowotny [vl. jm. Ida Klein]:'' Welt- und Selbstschmerz, Drama, ''Prag 1889<br/>T. Bréton: ''Garin, der Eremit von Monserrat, ''libreto velké opery, ze španělštiny přel. Friedrich Adler, Prag 1893</ee:bibliography_content>
 +
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>Národní archiv, Policejní ředitelství I, Konskripce, karton 388, obr, 327, karton 388, obr. 328 [záznam celé rodiny]. </ee:bibliography_content>
 +
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>A. Q. Przedak: ''Geschichte des deutschen Zeitschriftenwesens in Böhmen'', Heidelberg 1904, s. 184, 186
 +
 
 +
K. Nosovský: ''Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého,'' Praha 1927, s. 238, 244, 246, 282
 +
 
 +
P. Doležal: ''Tomáš G. Masaryk, Max Brod und das Prager Tagblatt (1918–1938)'', Frankfurt a.M., Peter Lang 2004   
 +
 
 +
K. Ifkovits – H. Bláhová: ''Hermann Bahr – Jaroslav Kvapil. Briefe, Texte, Dokumente'', Wien 2007, s. 286, 289, 458</ee:bibliography_content>
 +
== <ee:bibliography_label>Lexika</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>ÖBL 1815-1950, Bd. 6 (Lfg. 28, 1974), s. 227 (zde další lit.)
 +
 
 +
[http://de.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Mercy http://de.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Mercy], stav k 1. 7. 2013</ee:bibliography_content>
 +
</ee:bibliography>
 
<ee:chronology>
 
<ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>26.9. 1826</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Heidelberg</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>26.8. 1912</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Graz</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology>
 
</ee:chronology>
 
<ee:names/></cshow>
 
<ee:names/></cshow>
  
'''Publikováno:''' <ee:published></ee:published><br/>
+
'''Publikováno:''' <ee:published>01.07.2013</ee:published><br/>
'''Autor:''' [[<ee:author></ee:author>]]
+
'''Autor:''' [[<ee:author>Martin Vavroušek a Jitka Ludvová</ee:author>]]
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
+
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 +
[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category>
  
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat">

Verze z 25. 11. 2014, 14:15




Publikováno: 01.07.2013
Autor: Martin Vavroušek a Jitka Ludvová