Zawiszanka, Helena: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Helena</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Helena </ee:firstname> <ee:lastname>Zawiszanka</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Zawiszanka</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
1834
 
1834
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
−
Varšava, Polsko  
+
Varšava, Polsko
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
7. 10. 1902
 
7. 10. 1902
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
−
Varšava, Polsko  
+
Varšava, Polsko
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>zpěvačka, </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
−
<br/>
+
 
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
V zahraničí vystupovala též pod jménem Za­wisza. Zpěv studovala zprvu soukromě, od ro­ku 1855 na konzervatoři v Miláně u F. Lamper­tiho a A. Mazzucata. Od debutu 1858 v Teatro di Santa Radegonda v Miláně (Rosina, Rossini: ''Il Barbiere di Siviglia'', udává se též debut v di­vadle ve Varese) byly pro její uměleckou dráhu charakteristické časté změny angažmá. Po po­hostinských vystoupeních na několika ital­ských scénách se 1859 vrátila do Varšavy, kde hostovala ve Velkém divadle (Teatr Wielki) a poté na německých scénách ve Lvově a v Krakově. 1861 působila v Hamburku, již 1862 opět v Itálii. 29. 4. 1862 poprvé vystoupi­la ve StD v Praze v roli Fides (Meyerbeer: ''Der Prophet''), v červnu znovu jako Eglantina (We­ber: ''Euryanthe''), a na dva roky byla angažována náhradou za odcházející E. Bennewitzovou. Po skončení smlouvy ve StD o Velikonocích 1864 hostovala v Darmstadtu, ale dohodla s ředite­lem Liegertem své vystupování v PD. členkou PD byla od května 1864 do června 1865, za ředitele Liegerta a kapelníka Maýra; 8. 5. 1864 poprvé zpívala česky Rechu (Halévy: ''Židovka''). Angažmá, jež mělo trvat tři roky, '''Z. '''již v čer­venci 1865 zrušila (v PD ji nahradila V. Blaž­ková). Odešla ke dvorní opeře do Berlína, kde působila tři sezony. V následujících letech ho­stovala na dalších německých scénách a něko­likrát v polském divadle ve Wroclawi (Teatr Miejski, 1866/67, 1869).
−
<ee:content>
+
−
V zahraničí vystupovala též pod jménem Za­wisza. Zpěv studovala zprvu soukromě, od ro­ku 1855 na konzervatoři v Miláně u F. Lamper­tiho a A. Mazzucata. Od debutu 1858 v Teatro di Santa Radegonda v Miláně (Rosina, Rossini: ''Il Barbiere di Siviglia'', udává se též debut v di­vadle ve Varese) byly pro její uměleckou dráhu charakteristické časté změny angažmá. Po po­hostinských vystoupeních na několika ital­ských scénách se 1859 vrátila do Varšavy, kde hostovala ve Velkém divadle (Teatr Wielki) a poté na německých scénách ve Lvově av Krakově. 1861 působila v Hamburku, již 1862 opět v Itálii. 29. 4. 1862 poprvé vystoupi­la ve StD v Praze v roli Fides (Meyerbeer: ''Der Prophet''), v červnu znovu jako Eglantina (We­ber: ''Euryanthe''), a na dva roky byla angažována náhradou za odcházející E. Bennewitzovou. Po skončení smlouvy ve StD o Velikonocích 1864 hostovala v Darmstadtu, ale dohodla s ředite­lem Liegertem své vystupování v PD. členkou PD byla od května 1864 do června 1865, za ře­ditele Liegerta a kapelníka Maýra; 8. 5. 1864 poprvé zpívala česky Rechu (Halévy: ''Židovka''). Angažmá, jež mělo trvat tři roky, '''Z. '''již v čer­venci 1865 zrušila (v PD ji nahradila V. Blaž­ková). Odešla ke dvorní opeře do Berlína, kde působila tři sezony. V následujících letech ho­stovala na dalších německých scénách a něko­likrát v polském divadle ve Wroclawi (Teatr Miejski, 1866/67, 1869).
+
  
 
Pražská angažmá ve StD i v PD představova­la v pěvecké kariéře '''Z. '''spíše epizody, pro čes­kou scénu však měla její přítomnost značný vý­znam, protože pěvecká jistota zkušené sólistky pozvedala výkon nevyzrálého souboru. Její hlas byl dramatický mezzosoprán, silný a zvučný i ve střední a altové poloze, s lehkými výškami. Podobně jako její předchůdkyně E. Bennewi­tzová zpívala i '''Z. '''některé role určené pro alt a soprán (např. Páže Urbain v Meyerbeerových ''Hugenotech''). Již ve StD osvědčila živý herecký temperament, schopnost podrobně promyslet postavu i po pohybové stránce a přesvědčivě ztvárnit zejm. patetické a vypjaté momenty. Na obou pražských scénách zpívala týž okruh hlav­ních rolí italského a německého repertoáru. Je­jích výkonů si vážil B. Smetana, zasazoval se o její angažmá a její vystoupení komentoval ve svých referátech v ''Národních listech''. Slabinou byla nezřetelná výslovnost češtiny. Uplatnila se poměrně málo, což tisk přičítal intrikám, mohlo však jít o jazykový problém.
 
Pražská angažmá ve StD i v PD představova­la v pěvecké kariéře '''Z. '''spíše epizody, pro čes­kou scénu však měla její přítomnost značný vý­znam, protože pěvecká jistota zkušené sólistky pozvedala výkon nevyzrálého souboru. Její hlas byl dramatický mezzosoprán, silný a zvučný i ve střední a altové poloze, s lehkými výškami. Podobně jako její předchůdkyně E. Bennewi­tzová zpívala i '''Z. '''některé role určené pro alt a soprán (např. Páže Urbain v Meyerbeerových ''Hugenotech''). Již ve StD osvědčila živý herecký temperament, schopnost podrobně promyslet postavu i po pohybové stránce a přesvědčivě ztvárnit zejm. patetické a vypjaté momenty. Na obou pražských scénách zpívala týž okruh hlav­ních rolí italského a německého repertoáru. Je­jích výkonů si vážil B. Smetana, zasazoval se o její angažmá a její vystoupení komentoval ve svých referátech v ''Národních listech''. Slabinou byla nezřetelná výslovnost češtiny. Uplatnila se poměrně málo, což tisk přičítal intrikám, mohlo však jít o jazykový problém.
Řádka 31: Řádka 30:
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
−
== <ee:bibliography_label>Role </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Role (v PD)</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>(v PD): '''1864: '''Recha (Halévy: ''Židovka'', j. h.), Azucena (Verdi: ''Troubadour'', j. h.), Lukrecie (Doni­zetti: ''Lukrercie Borgia''), Lidunka (Weber: ''Střelec kouzelník''), Dona Elvíra (Mozart: ''Don Juan''), Valenti­na (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Orfeus (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''); '''1865: '''Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), Adalgisa (Bel­lini: ''Norma''), Marie (Donizetti: ''Maria di Rohan'').</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1864: '''Recha (Halévy: ''Židovka'', j. h.), Azucena (Verdi: ''Troubadour'', j. h.), Lukrecie (Doni­zetti: ''Lukrercie Borgia''), Lidunka (Weber: ''Střelec kouzelník''), Dona Elvíra (Mozart: ''Don Juan''), Valenti­na (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Orfeus (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''); '''1865: '''Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), Adalgisa (Bel­lini: ''Norma''), Marie (Donizetti: ''Maria di Rohan'').</ee:bibliography_content>
−
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>''Lumír ''8, 1858, s. 1079; 12, 1862, s. 477, 573; ''Národní listy ''26. 4. [debut], 2. 5. 1862; březen a červenec 1865; ''Slavoj ''4, 1864, s. 164; ''Dalibor ''7, 1864, s. 39; ''Bohemia ''20. 12. 1864; Teuber III, s. 531, 545–546, 565, 658, 678, 679; Bartoš: PD opera; V. H. Jarka: ''Kritické dílo B. Sme­tany, 1858–1865'', 1948, zvl. s. 246–248, 392–393, 429–430; J. Neruda: ''Podobizny ''II, ''1882–1884'', 1952; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • ČHS; NDp.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>''Lumír ''8, 1858, s. 1079; 12, 1862, s. 477, 573; ''Národní listy ''26. 4. [debut], 2. 5. 1862; březen a červenec 1865; ''Slavoj ''4, 1864, s. 164; ''Dalibor ''7, 1864, s. 39; ''Bohemia ''20. 12. 1864; Teuber III, s. 531, 545–546, 565, 658, 678, 679; Bartoš: PD opera; V. H. Jarka: ''Kritické dílo B. Sme­tany, 1858–1865'', 1948, zvl. s. 246–248, 392–393, 429–430; J. Neruda: ''Podobizny ''II, ''1882–1884'', 1952; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • ČHS; NDp.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
−
* <ee:chronology_date_from>1834</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Varšava, Polsko </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>1834</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Varšava, Polsko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
−
* <ee:chronology_date_from>7. 10. 1902</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Varšava, Polsko </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>7. 10. 1902</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Varšava, Polsko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Zawisza </ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Zawisza</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 54: Řádka 53:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 633{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jaromír Paclt]], [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Jaromír Paclt]], [[Pavel Petráněk]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 67: Řádka 60:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 13. 2. 2017, 20:53

Helena Zawiszanka
* 1834 Varšava, Polsko
† 7. 10. 1902 Varšava, Polsko
zpěvačka


V zahraničí vystupovala též pod jménem Za­wisza. Zpěv studovala zprvu soukromě, od ro­ku 1855 na konzervatoři v Miláně u F. Lamper­tiho a A. Mazzucata. Od debutu 1858 v Teatro di Santa Radegonda v Miláně (Rosina, Rossini: Il Barbiere di Siviglia, udává se též debut v di­vadle ve Varese) byly pro její uměleckou dráhu charakteristické časté změny angažmá. Po po­hostinských vystoupeních na několika ital­ských scénách se 1859 vrátila do Varšavy, kde hostovala ve Velkém divadle (Teatr Wielki) a poté na německých scénách ve Lvově a v Krakově. 1861 působila v Hamburku, již 1862 opět v Itálii. 29. 4. 1862 poprvé vystoupi­la ve StD v Praze v roli Fides (Meyerbeer: Der Prophet), v červnu znovu jako Eglantina (We­ber: Euryanthe), a na dva roky byla angažována náhradou za odcházející E. Bennewitzovou. Po skončení smlouvy ve StD o Velikonocích 1864 hostovala v Darmstadtu, ale dohodla s ředite­lem Liegertem své vystupování v PD. členkou PD byla od května 1864 do června 1865, za ředitele Liegerta a kapelníka Maýra; 8. 5. 1864 poprvé zpívala česky Rechu (Halévy: Židovka). Angažmá, jež mělo trvat tři roky, Z. již v čer­venci 1865 zrušila (v PD ji nahradila V. Blaž­ková). Odešla ke dvorní opeře do Berlína, kde působila tři sezony. V následujících letech ho­stovala na dalších německých scénách a něko­likrát v polském divadle ve Wroclawi (Teatr Miejski, 1866/67, 1869).

Pražská angažmá ve StD i v PD představova­la v pěvecké kariéře Z. spíše epizody, pro čes­kou scénu však měla její přítomnost značný vý­znam, protože pěvecká jistota zkušené sólistky pozvedala výkon nevyzrálého souboru. Její hlas byl dramatický mezzosoprán, silný a zvučný i ve střední a altové poloze, s lehkými výškami. Podobně jako její předchůdkyně E. Bennewi­tzová zpívala i Z. některé role určené pro alt a soprán (např. Páže Urbain v Meyerbeerových Hugenotech). Již ve StD osvědčila živý herecký temperament, schopnost podrobně promyslet postavu i po pohybové stránce a přesvědčivě ztvárnit zejm. patetické a vypjaté momenty. Na obou pražských scénách zpívala týž okruh hlav­ních rolí italského a německého repertoáru. Je­jích výkonů si vážil B. Smetana, zasazoval se o její angažmá a její vystoupení komentoval ve svých referátech v Národních listech. Slabinou byla nezřetelná výslovnost češtiny. Uplatnila se poměrně málo, což tisk přičítal intrikám, mohlo však jít o jazykový problém.

Vedle uměleckého aspektu měl její pražský pobyt též jistý význam politický. Z. se hlásila ke slovanské myšlence a české publikum ji oslavovalo jako představitelku bratrského slo­vanského národa. Již před nástupem do angaž­má ve StD, 16. 2. 1862, vystoupila na zábavě pražského českého spolku Hlahol. V Praze se demonstrativně pohybovala v kruzích polských revolučních emigrantů a účastnila se jejich ak­cí. Její názory na evropské revoluční dění ovlivnily i J. Nerudu.


Role (v PD)

1864: Recha (Halévy: Židovka, j. h.), Azucena (Verdi: Troubadour, j. h.), Lukrecie (Doni­zetti: Lukrercie Borgia), Lidunka (Weber: Střelec kouzelník), Dona Elvíra (Mozart: Don Juan), Valenti­na (Meyerbeer: Hugenoti), Alice (Meyerbeer: Robert ďábel), Orfeus (Gluck: Orfeus a Eurydika); 1865: Hraběnka (Mozart: Figarova svatba), Adalgisa (Bel­lini: Norma), Marie (Donizetti: Maria di Rohan).

Prameny a literatura

Lumír 8, 1858, s. 1079; 12, 1862, s. 477, 573; Národní listy 26. 4. [debut], 2. 5. 1862; březen a červenec 1865; Slavoj 4, 1864, s. 164; Dalibor 7, 1864, s. 39; Bohemia 20. 12. 1864; Teuber III, s. 531, 545–546, 565, 658, 678, 679; Bartoš: PD opera; V. H. Jarka: Kritické dílo B. Sme­tany, 1858–1865, 1948, zvl. s. 246–248, 392–393, 429–430; J. Neruda: Podobizny II, 1882–1884, 1952; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • ČHS; NDp.

Životní události

  • 1834: narození, Varšava, Polsko
  • 7. 10. 1902: úmrtí, Varšava, Polsko

Další jména

Zawisza


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 633
Autor: Jaromír Paclt, Pavel Petráněk



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Zawiszanka,_Helena&oldid=21403“