Skraup, Karl: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
m |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Karl</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Karl</ee:firstname> <ee:lastname>Skraup</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Skraup</ee:lastname> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
7. 11. 1851 | 7. 11. 1851 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
14. 3. 1909 | 14. 3. 1909 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Erfurt, Německo | Erfurt, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>divadelní ředitel, režisér, dramatik, žurnalista, pedagog</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>divadelní ředitel, režisér, dramatik, žurnalista, pedagog</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | Syn J. N. Škroupa, synovec F. Škroupa. Bratr chemika Jana Zdeňka S. (3. 3. 1850 Praha–10. 9. 1910 Vídeň), od 1896 člena Rakouské akademie věd. | |
| − | <ee:content> | + | |
| − | + | Získal vojenské vzdělání a do 1871 byl kadetem. Poté odešel jako herec k divadlu, pro které od 1876 též tvořil. Působil na německých scénách (Oldenburg, Norimberk, Curych, Amsterdam, Brno) a 1879 se stal hercem StD v Praze. Po šesti neúspěšných měsících odešel do Breslau [Wrocław], později do Freiburgu. 1881 se oženil s herečkou H. Leutnerovou, která začínala v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze. Začal se věnovat pedagogické a literární činnosti a následoval manželku do Drážďan a Petrohradu; tam jeho žena 12. 12. 1883 zemřela při epidemii záškrtu. '''S. '''se vrátil do Prahy a obnovil kontakt s německým divadlem a s konzervatoří. V divadle působil jako vrchní režisér a získal velkou pravomoc v době od září 1884 do konce května 1885, v posledních měsících před zhroucením StD za ředitele Edmunda Kreibiga, kdy byl pracovníkem kanceláře; jeho úkolem bylo pozvednout disciplínu souboru a oživit provoz. Setrval v divadle i za nového ředitele A. Neumanna (od léta 1885). Již v tomto roce jednal o spojení StD s městským divadlem v Karlových Varech, kde měla být uváděna velká opera. Počítalo se s pražskými pěvci a s půjčováním pražského scénického vybavení. (Bylo obecně známo, že o karlovarskou scénu usiluje '''S. '''v zájmu A. Neumanna, jemuž smlouva na pronájem StD zakazovala podnikání jinde.) Karlovarská městská rada však toto řešení odmítla 1885 i 1891, kdy byl pokus opakován. Od 1886/87 do 1. 5. 1893 vyučoval '''S. '''na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. Současně učil soukromě; od 1886 vedl koncesovanou dramatickou školu, zaměřenou zvláště na kultivaci slovního projevu, která však napravovala též vady řeči u běžné populace. 1893 se stal vrchním režisérem dvorního divadla v Kasselu. Od sezony 1894/95 působil v dvorním divadle a na konzervatoři ve Stuttgartu. 1898–1901 byl uměleckým ředitelem divadla v Curychu, 1904 se objevuje jako vrchní režisér Deutsches Theater v Berlíně, 1905–09 byl ředitelem městského divadla v Erfurtu. | |
| + | |||
| + | Od 1886 byl žurnalisticky činný. V Praze krátce vydával ''Kritische Blätter, Organ für Theater, Kunst und Literatur ''(nedochováno) a v tomtéž roce převzal redakci deníku věnovaného divadlu ''Prager Zwischenactszeitung''. Psal o činohře i opeře a přetiskoval texty ze zahraničních zdrojů. Jeho tematický rozhled byl značně široký; psal pojednání o publiku, režii, inscenační praxi, praktických otázkách provozu, historické studie a zaznamenával aktuality z hudebního a divadelního trhu. Od 3. 2. 1888 postupně uveřejňoval ukázky z monografie Teubera ''Geschichte des Prager Theaters. ''Od dubna 1890, kdy ''Prager Zwischenactszeitung ''splynul s politickým deníkem ''Deutsches Abendblatt'', vedl po určitou dobu hudební a divadelní rubriku. Napsal pro ni pojednání o situaci a perspektivách pražského německého divadla ''Die Zukunft des Deutschen Landestheaters'', v němž realisticky pojmenoval hlavní problémy bránící hladkému fungování této scény. Vrátil se též k myšlence někdejších ředitelů StD z doby kolem 1865 (Wirsing, Liegert) vytvořit česko-německý operní sbor, balet a orchestr, který by snížil oboustranné provozní náklady a sloužil oběma scénám. Jako pedagog konzervatoře byl respektovaným specialistou na divadelní kostým. Pro výuku deklamace rozdělil pěveckou třídu podle národnosti a od 1889/90 žádal o povolení znovu otevřít školní zkušební jeviště (bez úspěchu). Napsal odborná pedagogická pojednání. Přestože se jako herec neprosadil, v pražském kulturním životě se výrazně uplatnil jako divadelní publicista, organizátor a pedagog. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Texty</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Texty</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>Výběr z publicistických článků vyd. v Praze: ''Führer durch das Neue deutsche Theater in Prag, mit 3 Plänen des Zuschauerraumes ''[1887]; ''Prager Zwischenactszeitung'': 27. 6. 1886 Rückblick auf das erste Directionsjahr [A. Neumann]; 31. 10. 1886 Das neue Theater [první zveřejnění kresby projektovaného divadla]; 12. 1. a 13. 1. 1887 Siegfried und Götterdämmerung. Inszenierung und Darstellung [prem. K. Mucka]; 31. 7. 1887 Das zweite Directionsjahr [A. Neumann]; 6. 1. 1888 Die Eröffnung des Neuen deutschen Theaters; 15. 9. 1889 Das vierte Jahr der Direction [A. Neumann]. – Die Zukunft des Deutschen Landestheaters, ''Deutsches Abendblatt'',pět částí ve dnech 15., 17., 19., 23. a 25. 4. 1890. • Odborné texty doložené pouze bibliograficky: ''Die deutsche Bühne und ihre Beziehung zu Kunst und Moral'', 1884; ''Rhetorische und dramatische Ausbildung'', 1888; ''Methodik der Stimm- und Sprachbildung'', 1889; ''Die Kunst der Rede und des Vortrags'', 1892; ''Katechismus der Mimik und Gebärdensprache'', 1892 (V. Nejdl nedokončil překlad do češtiny pro nakl. Urbánek), 2. přeprac. vyd. 1908 jako ''Mimik und Gebärdensprache''.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>Činohry: ''Drei Systeme'', veselohra, 1876 StD; ''Katastrophen'', veselohra, před 1879 StD; ''Familie Hartung'', hra, 4 jedn., 1886 StD; ''Verkauft'', veselohra, 3 jedn., 1887 StD; ''Rübezahl'', pohádka s hudbou B. Sängera, 22. 12. 1892 Nové něm. divadlo, 15. 12. 1929 Brno, vyd. Berlin 1893. – Lit. uvádí činohry: ''Der Schein trügt'', 1881; ''Unter uns'', překlad z franc., 1885; ''Streik'', 1890; ''Legitimiert'', 1891; ''Frepon and Co.'', 1900.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1885, s. 7, 17; ''Prager Zwischenactszeitung'',říjen 1886 [inzerce školy]; ''Bohemia ''12. 2. 1888 [inzerce školy]; Teuber III, s. 772, 775, 785, 794–798, 805; ''Dalibor ''15, 1893, s. 175; 20, 1898, s. 11, 207; Bondi 1907; ''Dalibor ''31, 1909, s. 196 [nekrolog]; J. Branberger: ''Konservatoř hudby v Praze'', 1911; ''Jahrbuch des Zürcher Stadttheaters ''1924/25 a 1950/51; M. Kaufmann: Angelo Neumanns theatergeschäftliche Tätigkeit [K. Vary], ''Der Auftakt ''6, 1926, s. 155; ''Sborník na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze'', 1936, s. 87, 211; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941; M. Laiske: ''Divadelní periodika v Čechách a na Moravě 1772–1963'', 1967; H. Kindermann: ''Theatergeschichte Europas'', VIII, Salzburg 1968. • Lexikon der deutschen Dichter; ČHS; Kosch; Ulrich 1997; Neues deutsches Theater.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 49: | Řádka 52: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 483–484{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 65: | Řádka 62: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 13. 2. 2017, 11:12
Syn J. N. Škroupa, synovec F. Škroupa. Bratr chemika Jana Zdeňka S. (3. 3. 1850 Praha–10. 9. 1910 Vídeň), od 1896 člena Rakouské akademie věd.
Získal vojenské vzdělání a do 1871 byl kadetem. Poté odešel jako herec k divadlu, pro které od 1876 též tvořil. Působil na německých scénách (Oldenburg, Norimberk, Curych, Amsterdam, Brno) a 1879 se stal hercem StD v Praze. Po šesti neúspěšných měsících odešel do Breslau [Wrocław], později do Freiburgu. 1881 se oženil s herečkou H. Leutnerovou, která začínala v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze. Začal se věnovat pedagogické a literární činnosti a následoval manželku do Drážďan a Petrohradu; tam jeho žena 12. 12. 1883 zemřela při epidemii záškrtu. S. se vrátil do Prahy a obnovil kontakt s německým divadlem a s konzervatoří. V divadle působil jako vrchní režisér a získal velkou pravomoc v době od září 1884 do konce května 1885, v posledních měsících před zhroucením StD za ředitele Edmunda Kreibiga, kdy byl pracovníkem kanceláře; jeho úkolem bylo pozvednout disciplínu souboru a oživit provoz. Setrval v divadle i za nového ředitele A. Neumanna (od léta 1885). Již v tomto roce jednal o spojení StD s městským divadlem v Karlových Varech, kde měla být uváděna velká opera. Počítalo se s pražskými pěvci a s půjčováním pražského scénického vybavení. (Bylo obecně známo, že o karlovarskou scénu usiluje S. v zájmu A. Neumanna, jemuž smlouva na pronájem StD zakazovala podnikání jinde.) Karlovarská městská rada však toto řešení odmítla 1885 i 1891, kdy byl pokus opakován. Od 1886/87 do 1. 5. 1893 vyučoval S. na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. Současně učil soukromě; od 1886 vedl koncesovanou dramatickou školu, zaměřenou zvláště na kultivaci slovního projevu, která však napravovala též vady řeči u běžné populace. 1893 se stal vrchním režisérem dvorního divadla v Kasselu. Od sezony 1894/95 působil v dvorním divadle a na konzervatoři ve Stuttgartu. 1898–1901 byl uměleckým ředitelem divadla v Curychu, 1904 se objevuje jako vrchní režisér Deutsches Theater v Berlíně, 1905–09 byl ředitelem městského divadla v Erfurtu.
Od 1886 byl žurnalisticky činný. V Praze krátce vydával Kritische Blätter, Organ für Theater, Kunst und Literatur (nedochováno) a v tomtéž roce převzal redakci deníku věnovaného divadlu Prager Zwischenactszeitung. Psal o činohře i opeře a přetiskoval texty ze zahraničních zdrojů. Jeho tematický rozhled byl značně široký; psal pojednání o publiku, režii, inscenační praxi, praktických otázkách provozu, historické studie a zaznamenával aktuality z hudebního a divadelního trhu. Od 3. 2. 1888 postupně uveřejňoval ukázky z monografie Teubera Geschichte des Prager Theaters. Od dubna 1890, kdy Prager Zwischenactszeitung splynul s politickým deníkem Deutsches Abendblatt, vedl po určitou dobu hudební a divadelní rubriku. Napsal pro ni pojednání o situaci a perspektivách pražského německého divadla Die Zukunft des Deutschen Landestheaters, v němž realisticky pojmenoval hlavní problémy bránící hladkému fungování této scény. Vrátil se též k myšlence někdejších ředitelů StD z doby kolem 1865 (Wirsing, Liegert) vytvořit česko-německý operní sbor, balet a orchestr, který by snížil oboustranné provozní náklady a sloužil oběma scénám. Jako pedagog konzervatoře byl respektovaným specialistou na divadelní kostým. Pro výuku deklamace rozdělil pěveckou třídu podle národnosti a od 1889/90 žádal o povolení znovu otevřít školní zkušební jeviště (bez úspěchu). Napsal odborná pedagogická pojednání. Přestože se jako herec neprosadil, v pražském kulturním životě se výrazně uplatnil jako divadelní publicista, organizátor a pedagog.
Texty
Výběr z publicistických článků vyd. v Praze: Führer durch das Neue deutsche Theater in Prag, mit 3 Plänen des Zuschauerraumes [1887]; Prager Zwischenactszeitung: 27. 6. 1886 Rückblick auf das erste Directionsjahr [A. Neumann]; 31. 10. 1886 Das neue Theater [první zveřejnění kresby projektovaného divadla]; 12. 1. a 13. 1. 1887 Siegfried und Götterdämmerung. Inszenierung und Darstellung [prem. K. Mucka]; 31. 7. 1887 Das zweite Directionsjahr [A. Neumann]; 6. 1. 1888 Die Eröffnung des Neuen deutschen Theaters; 15. 9. 1889 Das vierte Jahr der Direction [A. Neumann]. – Die Zukunft des Deutschen Landestheaters, Deutsches Abendblatt,pět částí ve dnech 15., 17., 19., 23. a 25. 4. 1890. • Odborné texty doložené pouze bibliograficky: Die deutsche Bühne und ihre Beziehung zu Kunst und Moral, 1884; Rhetorische und dramatische Ausbildung, 1888; Methodik der Stimm- und Sprachbildung, 1889; Die Kunst der Rede und des Vortrags, 1892; Katechismus der Mimik und Gebärdensprache, 1892 (V. Nejdl nedokončil překlad do češtiny pro nakl. Urbánek), 2. přeprac. vyd. 1908 jako Mimik und Gebärdensprache.
Práce pro divadlo
Činohry: Drei Systeme, veselohra, 1876 StD; Katastrophen, veselohra, před 1879 StD; Familie Hartung, hra, 4 jedn., 1886 StD; Verkauft, veselohra, 3 jedn., 1887 StD; Rübezahl, pohádka s hudbou B. Sängera, 22. 12. 1892 Nové něm. divadlo, 15. 12. 1929 Brno, vyd. Berlin 1893. – Lit. uvádí činohry: Der Schein trügt, 1881; Unter uns, překlad z franc., 1885; Streik, 1890; Legitimiert, 1891; Frepon and Co., 1900.
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1885, s. 7, 17; Prager Zwischenactszeitung,říjen 1886 [inzerce školy]; Bohemia 12. 2. 1888 [inzerce školy]; Teuber III, s. 772, 775, 785, 794–798, 805; Dalibor 15, 1893, s. 175; 20, 1898, s. 11, 207; Bondi 1907; Dalibor 31, 1909, s. 196 [nekrolog]; J. Branberger: Konservatoř hudby v Praze, 1911; Jahrbuch des Zürcher Stadttheaters 1924/25 a 1950/51; M. Kaufmann: Angelo Neumanns theatergeschäftliche Tätigkeit [K. Vary], Der Auftakt 6, 1926, s. 155; Sborník na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze, 1936, s. 87, 211; J. Plavec: František Škroup, 1941; M. Laiske: Divadelní periodika v Čechách a na Moravě 1772–1963, 1967; H. Kindermann: Theatergeschichte Europas, VIII, Salzburg 1968. • Lexikon der deutschen Dichter; ČHS; Kosch; Ulrich 1997; Neues deutsches Theater.
Životní události
- 7. 11. 1851: narození, Praha
- 14. 3. 1909: úmrtí, Erfurt, Německo
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 483–484
Autor: Jitka Ludvová
