Göttersdorf, Franz Anton: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">2</span> | <span id="PageFillProgress">2</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Franz Anton</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Franz Anton</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>GÖTTERSDORF</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>GÖTTERSDORF</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"/> |
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"/> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | |
po 1789 | po 1789 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Na počátku principálské dráhy se '''G'''. pohyboval pravděpodobně v Haliči. Za pobytu ve Lvově 1782–84 zmiňoval své tamní dřívější působení (pravděpodobně 1776). 1777 se postavil do čela pražského baletního souboru, který se ocitl bez angažmá, když → J. J. Brunian svůj dosavadní balet zrušil. Do Prahy tehdy přijel na základě dřívějšího pozvání hraběte → Prokopa Vojtěcha Černína i baletní mistr → A. Rösler, a tak vznikl poměrně silný soubor baletu a pantomimy, v němž se dobře uplatnila i '''G'''. dcera Elisabeth (Lisette). '''G'''. však společnost dlouho finančně neudržel a pobyl v Praze jen do 1778. Nejpozději 1780 přijal i s dcerou angažmá u → R. Waitzhofera v Brně. Odtud přešel 1781 do tanečního souboru B. Constantiniho (Société des Chanteurs et Danseurs) ve Varšavě, kde však hrál v německém činoherním souboru, který tu Constantini založil nejpozději koncem dubna 1781. V tomto ansámblu, který byl 1782 povolán do Lvova, působil '''G'''. do 1784, kdy se načas spojil s ředitelem J. Hilverdingem. Dcera Elisabeth sdílela s otcem angažmá až do 1784, kdy byla přijata jako subreta do německé činohry vídeňského dvorního divadla (Nationaltheater). '''G'''. příbuzenský vztah s principálkou Barbarou G., jejíž společnost hrála 1786–88 v městech dnešního Slovenska (Prešov, Košice, Banská Bystrica, Levoča), není dosud osvětlen. Podle posledních známých údajů, že '''G'''. přijel se svou společností 1789 do Lublaně z Uher, mohlo jít o tutéž družinu. | Na počátku principálské dráhy se '''G'''. pohyboval pravděpodobně v Haliči. Za pobytu ve Lvově 1782–84 zmiňoval své tamní dřívější působení (pravděpodobně 1776). 1777 se postavil do čela pražského baletního souboru, který se ocitl bez angažmá, když → J. J. Brunian svůj dosavadní balet zrušil. Do Prahy tehdy přijel na základě dřívějšího pozvání hraběte → Prokopa Vojtěcha Černína i baletní mistr → A. Rösler, a tak vznikl poměrně silný soubor baletu a pantomimy, v němž se dobře uplatnila i '''G'''. dcera Elisabeth (Lisette). '''G'''. však společnost dlouho finančně neudržel a pobyl v Praze jen do 1778. Nejpozději 1780 přijal i s dcerou angažmá u → R. Waitzhofera v Brně. Odtud přešel 1781 do tanečního souboru B. Constantiniho (Société des Chanteurs et Danseurs) ve Varšavě, kde však hrál v německém činoherním souboru, který tu Constantini založil nejpozději koncem dubna 1781. V tomto ansámblu, který byl 1782 povolán do Lvova, působil '''G'''. do 1784, kdy se načas spojil s ředitelem J. Hilverdingem. Dcera Elisabeth sdílela s otcem angažmá až do 1784, kdy byla přijata jako subreta do německé činohry vídeňského dvorního divadla (Nationaltheater). '''G'''. příbuzenský vztah s principálkou Barbarou G., jejíž společnost hrála 1786–88 v městech dnešního Slovenska (Prešov, Košice, Banská Bystrica, Levoča), není dosud osvětlen. Podle posledních známých údajů, že '''G'''. přijel se svou společností 1789 do Lublaně z Uher, mohlo jít o tutéž družinu. | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
* <ee:chronology_date_from>po 1789</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>po 1789</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | |||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 199–200{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 60: | Řádka 53: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:59
Na počátku principálské dráhy se G. pohyboval pravděpodobně v Haliči. Za pobytu ve Lvově 1782–84 zmiňoval své tamní dřívější působení (pravděpodobně 1776). 1777 se postavil do čela pražského baletního souboru, který se ocitl bez angažmá, když → J. J. Brunian svůj dosavadní balet zrušil. Do Prahy tehdy přijel na základě dřívějšího pozvání hraběte → Prokopa Vojtěcha Černína i baletní mistr → A. Rösler, a tak vznikl poměrně silný soubor baletu a pantomimy, v němž se dobře uplatnila i G. dcera Elisabeth (Lisette). G. však společnost dlouho finančně neudržel a pobyl v Praze jen do 1778. Nejpozději 1780 přijal i s dcerou angažmá u → R. Waitzhofera v Brně. Odtud přešel 1781 do tanečního souboru B. Constantiniho (Société des Chanteurs et Danseurs) ve Varšavě, kde však hrál v německém činoherním souboru, který tu Constantini založil nejpozději koncem dubna 1781. V tomto ansámblu, který byl 1782 povolán do Lvova, působil G. do 1784, kdy se načas spojil s ředitelem J. Hilverdingem. Dcera Elisabeth sdílela s otcem angažmá až do 1784, kdy byla přijata jako subreta do německé činohry vídeňského dvorního divadla (Nationaltheater). G. příbuzenský vztah s principálkou Barbarou G., jejíž společnost hrála 1786–88 v městech dnešního Slovenska (Prešov, Košice, Banská Bystrica, Levoča), není dosud osvětlen. Podle posledních známých údajů, že G. přijel se svou společností 1789 do Lublaně z Uher, mohlo jít o tutéž družinu.
Pod G. vedením působil 1777/78 v Praze velmi dobře obsazený soubor, který ve své baletní části měl dva Noverrovy žáky jako baletní mistry (→ V. Morávka-Albertiho a → A. Röslera, jejž po brzkém odchodu nahradil V. Piatolli) a mezi sólisty mj. členy rodiny → J. Butteaua, pro pantomimu pak po vzoru → Ph. Nicoliniho dětský soubor. G. zaměstnal i bývalé Brunianovy výtvarníky → J. Hagera a → J. J. Redlmayera, strojníka G. Tartiniho a jako skladatele angažoval → F. Vrbu. Hudebně spolupracoval i → L. Koželuch a → V. Maschek. G. úspěšně zahájil 31. 3. 1777 dramatickým baletem noverrovského typu Die Horazier und Curiazier [Horáciové a Kuriáciové]. Brzy se však ohlásily finanční obtíže, nejlepší tanečníci soubor postupně opouštěli a G. pražský podnik, do něhož údajně investoval značné prostředky, počátkem 1778 zadlužen skončil. V Brně, ve Varšavě a ve Lvově pak G. hrál v běžném německém činoherním repertoáru, aniž zvláště vynikl. Ve Lvově uvedl 1784 i tři Shakespearovy hry.
Prameny a literatura
NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 1881, přív. 7: Die Horazier und Curiazier, ein tragischer Ballet in fünf Aufzügen vom Herrn Noverre. Dargegeben vom Herrn Rösler. Aufgeführet unter der Impresa des Herrn Anton Göttersdorf, Prag 1777. • Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 114n.; Vom deutschen Theater zu Warschau, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 5, 1782, s. 29; GTK 1785, s. 207–209; nesign. [F. Kratter]: Briefe über den itzigen Zustand von Galizien I, Leipzig 1786, s. 95–102; Teuber I 1883, s. 338; P. Radics: Die Entwicklung des deutschen Bühnenwesens in Laibach, Laibach 1912, s. 59; L. Bernacki: Teatr, dramat i muzyka za Stanisława Augusta I–II, Lwów 1925, s. 250–252; M. v. Alth–G. Obzyna: Burgtheater 1776–1976, Wien b. d., I, s. 38n.; tamtéž II, s. 241; J. Got: Na wyspie Guaxary. Wojciech Bogusławski i teatr lwowski 1789–1799, Kraków 1971, s. 15, 20–23, 25, 35, 321–323, 332, 379, 380 + Das österreichische Theater in Lemberg im 18. und 19. Jahrhundert, Wien 1997, s. 16, 18–20, 22–24; K. Wierzbicka-Michalska: Aktorzy cudzoziemscy w Warszawie w XVIII wieku, Wrocław 1975, s. 237, 250n., 254; M. Cesnaková-Michalcová: Premeny divadla, Bratislava 1981, s. 66n., 74, 127, 131, 167, 177, 198 + Geschichte des deutschsprachigen Theaters in der Slowakei, Köln–Weimar–Wien 1997, s. 138n., 144, 203, 241, 273; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 93–95. • Gallerie, Pies
Životní události
- po 1789: úmrtí
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 199–200
Autor: Adolf Scherl
