Göttersdorf, Franz Anton

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Franz Anton GÖTTERSDORF
po 1789
herec, ředitel divadelní společnosti


Na počátku principálské dráhy se G. pohyboval pravděpodobně v Haliči. Za pobytu ve Lvově 1782–84 zmiňoval své tamní dřívější působení (pravděpodobně 1776). 1777 se postavil do čela pražského baletního souboru, který se ocitl bez angažmá, když → J. J. Brunian svůj dosavadní balet zrušil. Do Prahy tehdy přijel na základě dřívějšího pozvání hraběte → Prokopa Vojtěcha Černína i baletní mistr → A. Rösler, a tak vznikl poměrně silný soubor baletu a pantomimy, v němž se dobře uplatnila i G. dcera Elisabeth (Lisette). G. však společnost dlouho finančně neudržel a pobyl v Praze jen do 1778. Nejpozději 1780 přijal i s dcerou angažmá u → R. Waitzhofera v Brně. Odtud přešel 1781 do tanečního souboru B. Constantiniho (Société des Chanteurs et Danseurs) ve Varšavě, kde však hrál v německém činoherním souboru, který tu Constantini založil nejpozději koncem dubna 1781. V tomto ansámblu, který byl 1782 povolán do Lvova, působil G. do 1784, kdy se načas spojil s ředitelem J. Hilverdingem. Dcera Elisabeth sdílela s otcem angažmá až do 1784, kdy byla přijata jako subreta do německé činohry vídeňského dvorního divadla (National­theater). G. příbuzenský vztah s principálkou Barbarou G., jejíž společnost hrála 1786–88 v městech dnešního Slovenska (Prešov, Košice, Banská Bystrica, Levoča), není dosud osvětlen. Podle posledních známých údajů, že G. přijel se svou společností 1789 do Lublaně z Uher, mohlo jít o tutéž družinu.

Pod G. vedením působil 1777/78 v Praze velmi dobře obsazený soubor, který ve své baletní části měl dva Noverrovy žáky jako baletní mistry (→ V. Morávka-Albertiho a → A. Röslera, jejž po brzkém odchodu nahradil V. Piatolli) a mezi sólisty mj. členy rodiny → J. But­teaua, pro pantomimu pak po vzoru → Ph. Nicoliniho dětský soubor. G. zaměstnal i bývalé Brunianovy výtvarníky → J. Hagera a → J. J. Redlmayera, strojníka G. Tartiniho a jako skladatele angažoval → F. Vrbu. Hudebně spolupracoval i → L. Koželuch a → V. Maschek. G. úspěšně zahájil 31. 3. 1777 dramatickým baletem noverrovského typu Die Horazier und Curiazier [Horáciové a Kuriáciové]. Brzy se však ohlásily finanční obtíže, nejlepší tanečníci soubor postupně opouštěli a G. pražský podnik, do něhož údajně investoval značné prostředky, počátkem 1778 zadlužen skončil. V Brně, ve Varšavě a ve Lvově pak G. hrál v běžném německém činoherním repertoáru, aniž zvláště vynikl. Ve Lvově uvedl 1784 i tři Shakespearovy hry.


Prameny a literatura

NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 1881, přív. 7: Die Horazier und Curiazier, ein tragischer Ballet in fünf Aufzügen vom Herrn Noverre. Dargegeben vom Herrn Rösler. Aufgeführet unter der Impresa des Herrn Anton Göttersdorf, Prag 1777. • Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 114n.; Vom deut­schen Theater zu Warschau, Litteratur- und Thea­ter-Zeitung (Berlin) 5, 1782, s. 29; GTK 1785, s. 207–209; nesign. [F. Kratter]: Briefe über den itzigen Zustand von Galizien I, Leipzig 1786, s. 95–102; Teuber I 1883, s. 338; P. Radics: Die Entwicklung des deutschen Bühnenwesens in Laibach, Laibach 1912, s. 59; L. Bernacki: Teatr, dramat i muzyka za Stanisława Augusta I–II, Lwów 1925, s. 250–252; M. v. Alth–G. Obzyna: Burgtheater 1776–1976, Wien b. d., I, s. 38n.; tamtéž II, s. 241; J. Got: Na wyspie Guaxary. Wojciech Bogusławski i teatr lwowski 1789–1799, Kraków 1971, s. 15, 20–23, 25, 35, 321–323, 332, 379, 380 + Das österreichische Theater in Lemberg im 18. und 19. Jahrhundert, Wien 1997, s. 16, 18–20, 22–24; K. Wierzbicka-Michalska: Aktorzy cudzoziemscy w Warszawie w XVIII ­wieku, Wrocław 1975, s. 237, 250n., 254; M. Cesnaková-Michalcová: Premeny divadla, Bratislava 1981, s. 66n., 74, 127, 131, 167, 177, 198 + Geschichte des deutschsprachigen Theaters in der Slowakei, Köln–Weimar–Wien 1997, s. 138n., 144, 203, 241, 273; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 93–95. • Gallerie, Pies

Životní události

  • po 1789: úmrtí


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 199–200
Autor: Adolf Scherl