Grimaldi, Enrichetta: Porovnání verzí
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Grimaldi Enrichetta na Grimaldi, Enrichetta) |
m |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Enrichetta</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Enrichetta</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Grimaldi</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Grimaldi</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
1874 | 1874 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Turín, Itálie | Turín, Itálie | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
po 1924 | po 1924 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Pegli u Janova (?), Itálie | Pegli u Janova (?), Itálie | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>tanečnice,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>tanečnice,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
<div> | <div> | ||
Provd. Ramognino. Původem Italka. Školila ji baletní mistryně V. Legraine v Turíně, kde '''G. '''krátce působila v Teatro Carignano. V Praze poprvé vystoupila 1883 v ND jako jedna z tanečnic Polky ve Smetanově ''Prodané nevěstě. ''1885 v ND pohostinsky alternovala s primabalerínou G. Paltrinieriovou jako ústřední postava Civilisace v Marencově alegorickém baletu ''Excelsior'', vzdávajícím hold technickému a vědeckému pokroku. Hostovala pak ještě v dalších rolích (Dcera krále gnomů, Hertel: ''Flik a Flok'', Amor, Marenco: ''Amor'', obojí 1886, Fantaska, Hertel: ''Fantaska'', Sylvia, Delibes: ''Sylvia, víla Danaina'', obojí 1888 ad., vše též později v angažmá). 1890, po předčasné smrti Paltrinieriové nastoupila na její místo. Z ND odešla 1895 do Drážďan jako primabalerína dvorního divadla. 1901 hostovala v Petrohradě (mj. v titulní roli Adamovy ''Giselle''), 1901–06 byla primabalerínou ve Velkém divadle v Moskvě. Po odchodu ze scény žila údajně v Pegli u Janova. | Provd. Ramognino. Původem Italka. Školila ji baletní mistryně V. Legraine v Turíně, kde '''G. '''krátce působila v Teatro Carignano. V Praze poprvé vystoupila 1883 v ND jako jedna z tanečnic Polky ve Smetanově ''Prodané nevěstě. ''1885 v ND pohostinsky alternovala s primabalerínou G. Paltrinieriovou jako ústřední postava Civilisace v Marencově alegorickém baletu ''Excelsior'', vzdávajícím hold technickému a vědeckému pokroku. Hostovala pak ještě v dalších rolích (Dcera krále gnomů, Hertel: ''Flik a Flok'', Amor, Marenco: ''Amor'', obojí 1886, Fantaska, Hertel: ''Fantaska'', Sylvia, Delibes: ''Sylvia, víla Danaina'', obojí 1888 ad., vše též později v angažmá). 1890, po předčasné smrti Paltrinieriové nastoupila na její místo. Z ND odešla 1895 do Drážďan jako primabalerína dvorního divadla. 1901 hostovala v Petrohradě (mj. v titulní roli Adamovy ''Giselle''), 1901–06 byla primabalerínou ve Velkém divadle v Moskvě. Po odchodu ze scény žila údajně v Pegli u Janova. | ||
Řádka 56: | Řádka 54: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 171–172{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 72: | Řádka 64: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 15:02
Provd. Ramognino. Původem Italka. Školila ji baletní mistryně V. Legraine v Turíně, kde G. krátce působila v Teatro Carignano. V Praze poprvé vystoupila 1883 v ND jako jedna z tanečnic Polky ve Smetanově Prodané nevěstě. 1885 v ND pohostinsky alternovala s primabalerínou G. Paltrinieriovou jako ústřední postava Civilisace v Marencově alegorickém baletu Excelsior, vzdávajícím hold technickému a vědeckému pokroku. Hostovala pak ještě v dalších rolích (Dcera krále gnomů, Hertel: Flik a Flok, Amor, Marenco: Amor, obojí 1886, Fantaska, Hertel: Fantaska, Sylvia, Delibes: Sylvia, víla Danaina, obojí 1888 ad., vše též později v angažmá). 1890, po předčasné smrti Paltrinieriové nastoupila na její místo. Z ND odešla 1895 do Drážďan jako primabalerína dvorního divadla. 1901 hostovala v Petrohradě (mj. v titulní roli Adamovy Giselle), 1901–06 byla primabalerínou ve Velkém divadle v Moskvě. Po odchodu ze scény žila údajně v Pegli u Janova.
V pražském ND zpočátku obtížně obhajovala svou pozici. Již v roli Civilisace bylo patrné, že se své předchůdkyni nevyrovná technikou, výrazností projevu, ani citovou vroucností. Pod choreografickým vedením A. Bergera se však rychle zdokonalovala a prosadila se, na rozdíl od lyricky zádumčivé Paltrinieriové, v postavách vitálních a temperamentních, jimž dávala úsměvnou rozmarnost, dovádivost, vervu a roztomilou koketnost, např. jako Loutka Bébé v Bayerově Královně loutek, kterou Berger choreograficky přizpůsobil jejím pohybovým přednostem (Bayer: Královna loutek, 1891). K výrazným postavám patřila i Svanhilda v premiéře Delibesovy Coppélie na českém jevišti (1893). Dramatické dispozice prokázala v mimované roli Fenelly v Auberově opeře Němá z Portici, jež byla její poslední pražskou rolí (1895). Vystoupila v mnoha tanečních vložkách v operách (též ve Wagnerově opeře Tannhäuser v tanci ve Venušině sluji, 1890), v operetách i činohrách, zvláště populární byla s A. Bergerem jako partnerem v tancích výpravné hry Ďáblovy pilulky (F. Laloue a A. Anicet-Bourgeois, 1889/90). V Šamberkově komedii Výlet pana Broučka z Měsíce na výstavu (1894) zaujala atraktivním tancem cyklistky. Sžila se s pražským prostředím, naučila se česky i německy a mohla příležitostně zpívat a hrát, např. v aktovce pro dva herce Český dobrovolník a francouzská selka od Louise Schneidera (1892), kde vedle J. Mošny vytvořila roli selky Marie. S touto aktovkou účinkovala s Mošnou na společenských večerech a akademiích i mimo Prahu (např. v 1892 při otvírání nového divadelního sálu v Kolíně). Hned v první pražské sezoně (1890/91) hostovala s Bergrem, M. Zieglerovou a A. Valtrovou v českém divadle v Brně v Prodané nevěstě a v Sullivanově operetě Mikado.
Zkušenosti z ND uplatnila G. v Drážďanech, když znovu ztvárnila např. Delibesovu Sylvii a podle Bergerovy choreografie aranžovala tance do Prodané nevěsty, v níž rovněž ve 189 představeních zpívala roli Esmeraldy. V Moskvě tančila mj. hlavní roli Esmeraldy v prvním provedení Dcery Guduly (h: A. Simon, libr. a ch: A. Gorskij na námět Hugova Chrámu Matky boží v Paříži, 1902) a postavu Aspicie v Pugniho Dceři faraóna (1905) v Gorského choreografii.
Zatímco v ruských divadlech se musela vyrovnávat se silnou konkurencí domácích sil, v Praze patřila ke skupině italských tanečnic, které pomáhaly stabilizovat první baletní soubor ND, v němž až do konce 19. století zaujímaly výsadní postavení.
Prameny a literatura
J. Lý. [Ladecký]: Referáty o stálých českých divadlech, Česká Thalia 6, 1892, s. 322; P.: Výlet pana Broučka z Měsíce na výstavu, Světozor 28, 1894, s. 384; Tg. [Teige]: Zpěvohra, Světozor 29, 1895 s. 178; Der Humorist [Wien] 15, 1895, č. 2, s. 4; M. Čtrnáctý: Žena tanečnicí, Divadlo 7, 1908/09, s. 322; L. Hájek: Paměti Augustina Bergra, 1942, s. 169–170; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 99–100; Marius Petipa, Materiali, vospominania, stati, Leningrad 1971, něm. jako Marius Petipa, Meister des klassischen Balletts, Wilhelmshaven ad. 1980, s. 61, 66, 76, 93–94; B. Brodská: Dějiny ruského baletu, 1984, s. 103; ND po 1883. • Ulrich 1997 [zde jméno po sňatku].
Životní události
- 1874: narození, Turín, Itálie
- po 1924: úmrtí, Pegli u Janova (?), Itálie
Další jména
Ramognino
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 171–172
Autor: Alice Dubská