Táborská, Marie: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Rozená Kohoutová. Narodila se v rodině uzenáře na Novém Městě pražském. Herecky se školila u O. Sklenářové-Malé; po několika vystoupeních u ochotnických souborů debutovala v listopadu 1900 ve Švandově divadle rolí Vilemíny v Adlersfeldově a Stobitzerově veselohře ''Naše Katuška''. 1. 5. 1901 byla angažována náhradou za L. Kauckou, jež před sňatkem s K. Švandou ze souboru odešla. 1902 se provdala za hereckého kolegu Viléma Táborského (vl. jm. Václav Neumann). 1906 spolu s ním odešla do Národního divadla v Lublani, kde strávili jednu sezonu. Po návratu se oba stali členy nového Městského divadla Královských Vinohrad (1907), ale jejich členství bylo rozhodnutím správního výboru divadla z neuvedených důvodů k 22. 5. 1908 ukončeno. Po přechodném vystupování s ochotníky '''T.''' od sezony 1908/09 nastoupila do Národního divadla v Osijeku (Chorvatsko), na jaře 1909 získala angažmá v Národním divadle v Bělehradě, kde s výjimkou sezony 1921/22, kdy hrála v Národním divadle ve Splitu, působila čtyřicet let. 1911 byla za svou uměleckou činnost vyznamenána srbským řádem sv. Sávy. T. r. se s V. Táborským rozešla, manželství bylo rozloučeno rozhodnutím zemského soudu v Praze 14. 9. 1922. Podruhé byla provdaná Pavelićová. 1926 poprvé a naposledy hostovala v pražském Národním divadle, vystoupila v titulní roli Ibsenovy ''Nory''. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let účinkovala ve třech jugoslávských filmech (''Sofka'', 1948; ''Prića o fabrici'', 1949; ''Dećak Mita'', 1951). | Rozená Kohoutová. Narodila se v rodině uzenáře na Novém Městě pražském. Herecky se školila u O. Sklenářové-Malé; po několika vystoupeních u ochotnických souborů debutovala v listopadu 1900 ve Švandově divadle rolí Vilemíny v Adlersfeldově a Stobitzerově veselohře ''Naše Katuška''. 1. 5. 1901 byla angažována náhradou za L. Kauckou, jež před sňatkem s K. Švandou ze souboru odešla. 1902 se provdala za hereckého kolegu Viléma Táborského (vl. jm. Václav Neumann). 1906 spolu s ním odešla do Národního divadla v Lublani, kde strávili jednu sezonu. Po návratu se oba stali členy nového Městského divadla Královských Vinohrad (1907), ale jejich členství bylo rozhodnutím správního výboru divadla z neuvedených důvodů k 22. 5. 1908 ukončeno. Po přechodném vystupování s ochotníky '''T.''' od sezony 1908/09 nastoupila do Národního divadla v Osijeku (Chorvatsko), na jaře 1909 získala angažmá v Národním divadle v Bělehradě, kde s výjimkou sezony 1921/22, kdy hrála v Národním divadle ve Splitu, působila čtyřicet let. 1911 byla za svou uměleckou činnost vyznamenána srbským řádem sv. Sávy. T. r. se s V. Táborským rozešla, manželství bylo rozloučeno rozhodnutím zemského soudu v Praze 14. 9. 1922. Podruhé byla provdaná Pavelićová. 1926 poprvé a naposledy hostovala v pražském Národním divadle, vystoupila v titulní roli Ibsenovy ''Nory''. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let účinkovala ve třech jugoslávských filmech (''Sofka'', 1948; ''Prića o fabrici'', 1949; ''Dećak Mita'', 1951). | ||
| − | Talent '''T. '''byl rozpoznán již při jejích prvních vystoupeních na profesionální scéně. Mladá žena graciézního a elegantního zjevu disponovala silným hereckým fondem, schopným lyrického i patetického, niterného i emocionálně zjitřeného výrazu, který ji předurčoval k velkým dramatickým rolím. Její hra měla sklony k virtuozitě. Uměleckou oporou jí byl v prvém desetiletí kariéry Vilém T., s nímž pravidelně hrála partnerské dvojice a který pro ni napsal řadu sólových výstupů. Ačkoli byla do Švandova divadla přijata pro obor tragických milovnic, kvůli pozměněné dramaturgii po 1900, upřednostňující nenáročnější repertoár, měla příležitost setkat se s podstatnějšími dramatickými rolemi jen v omezené míře (Lotta Burwigová, Halbe: ''Bez domova''; Anna Dambyová, Dumas st.: ''Kean''; Růžena, Lukavský: ''Kamenný ideál''; Evička, Pešková dle Světlé: ''Kříž u potoka''; Regina, Ibsen: ''Příšery''). Častěji zde hrála veseloherní postavy v nejrůznějších kusech domácí i cizojazyčné provenience (Alžběta, Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''; Julie, Šamberk:''Jedenácté přikázání''; Marchesa Genara di Sansavelli, Schönthan, Koppel–Ellfeld: ''Renaissance''). Odpovídající a hodnotnější role jí poskytl až moderní repertoár, uváděný v rámci cyklů Kruhu českých spisovatelů v sezonách 1904/05 a 1905/06 (Milena Matušová, Hilbert: ''Pěst''; Klára, Hebbel: ''Marie Magdalena''; Hilda Wangelová, Ibsen: ''Stavitel Solness''; Klotilda, Becque: ''Pařížanka''; Silvie Settalová, D’Annunzio: ''Gioconda''; Hedda, Ibsen: ''Hedda Gablerová''). Snaha o další herecký růst a patrně i zklamání z nedostavivší se nabídky na angažmá v Národním divadle ji zavedly do Lublaně, kde zaujala výsadní herecké postavení a získala značné uznání i popularitu, zejména díky roli Heleny v satirické komedii slovinského autora I. Cankara ''Pro blaho národa''. Lákavá nabídka angažmá do nového vinohradského divadla ji přivedla zpět do Prahy. Ač tu ztvárnila několik prvořadých rolí rozličného žánrového zaměření (dramatické role: Hraběnka Godiva, Vrchlický: ''Godiva''; Irena, Przybyszewski: ''Zlaté rouno''; komediální: Lady Windermerová, Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''; Julie, Štech: ''Deskový statek''), pociťované umělecké nedocenění ji znovu vedlo k odchodu z Čech. V Srbsku se plně adaptovala a v Národním divadle v Bělehradě nabyla postavení uctívané primadony a heroiny souboru, nicméně v eklektickém repertoáru hrála podobně různorodé role jako ve Švandově divadle. | + | Talent '''T. '''byl rozpoznán již při jejích prvních vystoupeních na profesionální scéně. Mladá žena graciézního a elegantního zjevu disponovala silným hereckým fondem, schopným lyrického i patetického, niterného i emocionálně zjitřeného výrazu, který ji předurčoval k velkým dramatickým rolím. Její hra měla sklony k virtuozitě. Uměleckou oporou jí byl v prvém desetiletí kariéry Vilém T., s nímž pravidelně hrála partnerské dvojice a který pro ni napsal řadu sólových výstupů. Ačkoli byla do Švandova divadla přijata pro obor tragických milovnic, kvůli pozměněné dramaturgii po 1900, upřednostňující nenáročnější repertoár, měla příležitost setkat se s podstatnějšími dramatickými rolemi jen v omezené míře (Lotta Burwigová, Halbe: ''Bez domova''; Anna Dambyová, Dumas st.: ''Kean''; Růžena, Lukavský: ''Kamenný ideál''; Evička, Pešková dle Světlé: ''Kříž u potoka''; Regina, Ibsen: ''Příšery''). Častěji zde hrála veseloherní postavy v nejrůznějších kusech domácí i cizojazyčné provenience (Alžběta, Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''; Julie, Šamberk: ''Jedenácté přikázání''; Marchesa Genara di Sansavelli, Schönthan, Koppel–Ellfeld: ''Renaissance''). Odpovídající a hodnotnější role jí poskytl až moderní repertoár, uváděný v rámci cyklů Kruhu českých spisovatelů v sezonách 1904/05 a 1905/06 (Milena Matušová, Hilbert: ''Pěst''; Klára, Hebbel: ''Marie Magdalena''; Hilda Wangelová, Ibsen: ''Stavitel Solness''; Klotilda, Becque: ''Pařížanka''; Silvie Settalová, D’Annunzio: ''Gioconda''; Hedda, Ibsen: ''Hedda Gablerová''). Snaha o další herecký růst a patrně i zklamání z nedostavivší se nabídky na angažmá v Národním divadle ji zavedly do Lublaně, kde zaujala výsadní herecké postavení a získala značné uznání i popularitu, zejména díky roli Heleny v satirické komedii slovinského autora I. Cankara ''Pro blaho národa''. Lákavá nabídka angažmá do nového vinohradského divadla ji přivedla zpět do Prahy. Ač tu ztvárnila několik prvořadých rolí rozličného žánrového zaměření (dramatické role: Hraběnka Godiva, Vrchlický: ''Godiva''; Irena, Przybyszewski: ''Zlaté rouno''; komediální: Lady Windermerová, Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''; Julie, Štech: ''Deskový statek''), pociťované umělecké nedocenění ji znovu vedlo k odchodu z Čech. V Srbsku se plně adaptovala a v Národním divadle v Bělehradě nabyla postavení uctívané primadony a heroiny souboru, nicméně v eklektickém repertoáru hrála podobně různorodé role jako ve Švandově divadle. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Švandovo divadlo<br/>Vilemína (E. v. Adlersfeld, H. Stobitzer: ''Naše Katuška''), Josefina (F. V. Jeřábek: ''Služebník svého pána'') – 1900; [?] (J. J. Moravec: ''Karriéra''), Giuditta - Renata (L. Fulda: ''Dvojče''), Marchesa Genara di Sansavelli (F. v. Schönthan, F. Koppel–Ellfeld: ''Renaissance''), Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Zlatá Eva''), [?] (P. Veber: ''Vděčný přítel''), Jela (D. Nušić: ''Tak to musilo býti''), [?] (L. Fulda: ''Mezi čtyřma očima''), Clementina (M. Hennequin, A. Valabrègue: ''Coralie a spol.''), [?] (A. Bisson, úpr. K. B. Wittmann: ''Delikátní poslání''), Blanka (O. Faster: ''Hříšníci''), Julie (F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání''), Anička (M. Halbe: ''Mládí'') – 1901; Růžena Hergentheimová (H. Sudermann: ''Zápas motýlů''), Baruška (K. Želenský: ''Macecha''), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: ''Kříž u potoka''), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: ''Sirotek lowoodský''), Rozárka (J. K. Tyl: ''Paličova dcera'', i VD 1908), Alina (A. Guinon, M. Denier: ''Hlupáci'') – 1902; Lotta Burwigová (M. Halbe: ''Bez domova''), [?] (A. Bisson: ''Ve jménu zákona!''), Pavlína (M. Praga: ''Počestná děvčata''), Anna Dambyová (A. Dumas st.: ''Kean''), Růžena (J. Lukavský: ''Kamenný ideál''), Alžběta (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Dana Petrovičová (A. Roda Roda: ''Dana Petrovičová'') – 1903; Regina (H. Ibsen: ''Příšery''), Fanuše (V. Markus: ''U cíle''), Zdeňka Lebdušková (F. A. Šubert: ''Žně''), [?] (J. Šmaha: ''Pátá hodina u Crescencie Berouškové''), Mladá Hilsová (G. Hauptmann: ''Tkalci''), Antoinetta (P. Bilhaud, M. Hennequin: ''Japonská vása''), Denisa (A. Bisson: ''Zázraky magnetismu''), Germaina (P. Gavault, G. Berr: ''Madame X''), Milena Matušová (J. Hilbert: ''Pěst''), Helena (K. Kamínek: ''Nové cesty''), [?] (A. P. Čechov: ''Višňový sad''), Gwendolina Fairfaxová (O. Wilde: ''Na čem záleží''), Sanda (M. Brociner, L. Ganghofer: ''Bojarova svatba''), Paní Havikinsová (G. Feydeau: ''Vévodkyně Crevetta'') – 1904; Klára (F. Hebbel: ''Marie Magdalena''), Rosa Bernierová (M. Donnay: ''Houpačka''), Duňa Ustinovna (I. V. Špažinskij: ''Vše ztraceno''), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: ''Dáma s kameliemi''), Germaine Fériaudová (G. de Porto-Riche: Z''amilovaná''), Candida (G. B. Shaw: ''Candida''), Hilda Wangelová (H. Ibsen: ''Stavitel Solness''), Fernanda (V. Sardou: ''Fernanda''), Lenora (H. Sudermann: ''Čest''), Gilberta (H. Meilhac, L. Halévy: ''Frou-Frou''), Karla Bláhová (L. Suchý: ''Matka''), Klotilda (H. Becque: ''Pařížanka''), Anna (L. Anzengruber: ''Farář z Podlesí''), Marie (E. Labiche:''Ďábel'') – 1905; Antonie (A. S. Chamberlain: ''Antonie čili Povinnost''), Nora Burkeová (J. M. Synge: ''Ve stínu doliny''), Silvie Settalová (G. D’Annunzio: ''Gioconda'', i Lublaň 1906), Hedda (H. Ibsen: ''Hedda Gablerová''), Marie Anna marchesa da Bibbiena (F. A. Šubert: ''Láska Raffaelova''), Tekla [?] (L. Stroupežnický: ''Na Valdštejnské šachtě''), Lady Cicely Waynffletová (G. B. Shaw: ''Kapitán Brassbound'') – 1906.<br/>Slovinské národní divadlo v Lublani<br/>Elga (G. Hauptmann: ''Elga''), [?] (H. Stobitzer: ''Na višavah'' [''Na výsluní'']), Porcia (W. Shakespeare: ''Beneški trgovec'' [Kupec benátský]), Helena (I. Cankar: ''Za narodov blagor'' [Pro blaho národa), Routička (G. Hauptmann: ''Potopljeni zvon'') – 1906; [?] (J. Štolba: ''Na letovišču ''[Na letním bytě]), [?] (H. Nučič dle I. Tavčarja: ''Antonio Gledjević'') – 1907.<br/>Městské divadlo Královských Vinohrad<br/>Hraběnka Godiva (J. Vrchlický: ''Godiva''), Paní de Valleroy (H. Lavedan: ''Markýz Priola''), Lady Windermerová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Kleopatra Sergejevna (A. F. Pisemskij: ''Baal'') – 1907; Julie (V. Štech: ''Deskový statek''), Irena (S. Przybyszewski: ''Zlaté rouno'', i Osijek 1908/09), Lina (G. Wied: ''2 x 2 = 5''), Marie (A. Schnitzler: ''Život volá'') – 1908.<br/>Národní divadlo v Bělehradu<br/>Líza (L. N. Tolstoj: ''Živi leš ''[Živá mrtvola]), [?] (Ž. Lazarević: ''Kosovska tragedija'') – 1913; Markýza de Juvigny (R. de Flers, A.-G. de Caillavet: ''Láska bdí'') – 1913/14; Klotilda [?] (H. Becque: ''Parižanka''), Jele (I. Vojnović: ''Ekvinokcijo''), Hasanaginice (M. Ogrizović: ''Hasanaginice''), Ana ([?] dle L. N. Tolstého: ''Ana Karenjina''), Titanie (W. Shakespeare: ''Sen letjne noči''), Keti (W. Meyer-Förster: ''Stari Hajdelberg'') – b. d.<br/>Národní divadlo<br/>Nora (H. Ibsen: ''Nora'') j. h. – 1926.</ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>Švandovo divadlo<br/>Vilemína (E. v. Adlersfeld, H. Stobitzer: ''Naše Katuška''), Josefina (F. V. Jeřábek: ''Služebník svého pána'') – 1900; [?] (J. J. Moravec: ''Karriéra''), Giuditta - Renata (L. Fulda: ''Dvojče''), Marchesa Genara di Sansavelli (F. v. Schönthan, F. Koppel–Ellfeld: ''Renaissance''), Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: ''Zlatá Eva''), [?] (P. Veber: ''Vděčný přítel''), Jela (D. Nušić: ''Tak to musilo býti''), [?] (L. Fulda: ''Mezi čtyřma očima''), Clementina (M. Hennequin, A. Valabrègue: ''Coralie a spol.''), [?] (A. Bisson, úpr. K. B. Wittmann: ''Delikátní poslání''), Blanka (O. Faster: ''Hříšníci''), Julie (F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání''), Anička (M. Halbe: ''Mládí'') – 1901; Růžena Hergentheimová (H. Sudermann: ''Zápas motýlů''), Baruška (K. Želenský: ''Macecha''), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: ''Kříž u potoka''), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: ''Sirotek lowoodský''), Rozárka (J. K. Tyl: ''Paličova dcera'', i VD 1908), Alina (A. Guinon, M. Denier: ''Hlupáci'') – 1902; Lotta Burwigová (M. Halbe: ''Bez domova''), [?] (A. Bisson: ''Ve jménu zákona!''), Pavlína (M. Praga: ''Počestná děvčata''), Anna Dambyová (A. Dumas st.: ''Kean''), Růžena (J. Lukavský: ''Kamenný ideál''), Alžběta (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně''), Dana Petrovičová (A. Roda Roda: ''Dana Petrovičová'') – 1903; Regina (H. Ibsen: ''Příšery''), Fanuše (V. Markus: ''U cíle''), Zdeňka Lebdušková (F. A. Šubert: ''Žně''), [?] (J. Šmaha: ''Pátá hodina u Crescencie Berouškové''), Mladá Hilsová (G. Hauptmann: ''Tkalci''), Antoinetta (P. Bilhaud, M. Hennequin: ''Japonská vása''), Denisa (A. Bisson: ''Zázraky magnetismu''), Germaina (P. Gavault, G. Berr: ''Madame X''), Milena Matušová (J. Hilbert: ''Pěst''), Helena (K. Kamínek: ''Nové cesty''), [?] (A. P. Čechov: ''Višňový sad''), Gwendolina Fairfaxová (O. Wilde: ''Na čem záleží''), Sanda (M. Brociner, L. Ganghofer: ''Bojarova svatba''), Paní Havikinsová (G. Feydeau: ''Vévodkyně Crevetta'') – 1904; Klára (F. Hebbel: ''Marie Magdalena''), Rosa Bernierová (M. Donnay: ''Houpačka''), Duňa Ustinovna (I. V. Špažinskij: ''Vše ztraceno''), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: ''Dáma s kameliemi''), Germaine Fériaudová (G. de Porto-Riche: Z''amilovaná''), Candida (G. B. Shaw: ''Candida''), Hilda Wangelová (H. Ibsen: ''Stavitel Solness''), Fernanda (V. Sardou: ''Fernanda''), Lenora (H. Sudermann: ''Čest''), Gilberta (H. Meilhac, L. Halévy: ''Frou-Frou''), Karla Bláhová (L. Suchý: ''Matka''), Klotilda (H. Becque: ''Pařížanka''), Anna (L. Anzengruber: ''Farář z Podlesí''), Marie (E. Labiche: ''Ďábel'') – 1905; Antonie (A. S. Chamberlain: ''Antonie čili Povinnost''), Nora Burkeová (J. M. Synge: ''Ve stínu doliny''), Silvie Settalová (G. D’Annunzio: ''Gioconda'', i Lublaň 1906), Hedda (H. Ibsen: ''Hedda Gablerová''), Marie Anna marchesa da Bibbiena (F. A. Šubert: ''Láska Raffaelova''), Tekla [?] (L. Stroupežnický: ''Na Valdštejnské šachtě''), Lady Cicely Waynffletová (G. B. Shaw: ''Kapitán Brassbound'') – 1906.<br/>Slovinské národní divadlo v Lublani<br/>Elga (G. Hauptmann: ''Elga''), [?] (H. Stobitzer: ''Na višavah'' [''Na výsluní'']), Porcia (W. Shakespeare: ''Beneški trgovec'' [Kupec benátský]), Helena (I. Cankar: ''Za narodov blagor'' [Pro blaho národa), Routička (G. Hauptmann: ''Potopljeni zvon'') – 1906; [?] (J. Štolba: ''Na letovišču ''[Na letním bytě]), [?] (H. Nučič dle I. Tavčarja: ''Antonio Gledjević'') – 1907.<br/>Městské divadlo Královských Vinohrad<br/>Hraběnka Godiva (J. Vrchlický: ''Godiva''), Paní de Valleroy (H. Lavedan: ''Markýz Priola''), Lady Windermerová (O. Wilde: ''Vějíř lady Windermerové''), Kleopatra Sergejevna (A. F. Pisemskij: ''Baal'') – 1907; Julie (V. Štech: ''Deskový statek''), Irena (S. Przybyszewski: ''Zlaté rouno'', i Osijek 1908/09), Lina (G. Wied: ''2 x 2 = 5''), Marie (A. Schnitzler: ''Život volá'') – 1908.<br/>Národní divadlo v Bělehradu<br/>Líza (L. N. Tolstoj: ''Živi leš ''[Živá mrtvola]), [?] (Ž. Lazarević: ''Kosovska tragedija'') – 1913; Markýza de Juvigny (R. de Flers, A.-G. de Caillavet: ''Láska bdí'') – 1913/14; Klotilda [?] (H. Becque: ''Parižanka''), Jele (I. Vojnović: ''Ekvinokcijo''), Hasanaginice (M. Ogrizović: ''Hasanaginice''), Ana ([?] dle L. N. Tolstého: ''Ana Karenjina''), Titanie (W. Shakespeare: ''Sen letjne noči''), Keti (W. Meyer-Förster: ''Stari Hajdelberg'') – b. d.<br/>Národní divadlo<br/>Nora (H. Ibsen: ''Nora'') j. h. – 1926.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>AMP: Sbírka matrik, JCH N26, matrika narozených fary u sv. Jindřicha 1866–1875, fol. 191; JCH O21, matrika oddaných tamtéž 1900–1904, fol. 184. </ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>AMP: Sbírka matrik, JCH N26, matrika narozených fary u sv. Jindřicha 1866–1875, fol. 191; JCH O21, matrika oddaných tamtéž 1900–1904, fol. 184. </ee:bibliography_content> | ||
Verze z 17. 2. 2016, 16:02
Marie Táborská
* 12. 12. 1879 Praha (CZ)
† 4. 9. 1969 Carlobag (HR)
herečka
Herečka graciézního, elegantního zjevu, schopná lyrického i patetického, niterného i emocionálně zjitřeného výrazu, vynikla jako představitelka velkých dramatických rolí. V prvém desetiletí kariéry, zejména ve Švandově divadle, jí byl uměleckou oporou manžel, herec a režisér V. Táborský, s nímž pravidelně hrála partnerské dvojice. Po 1908 odešla natrvalo z Čech. V Národním divadle v Bělehradě se stala uctívanou primadonou a heroinou souboru.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
