Táborská, Marie
nahoru...
Herečka graciézního, elegantního zjevu, schopná lyrického i patetického, niterného i emocionálně zjitřeného výrazu, vynikla jako představitelka velkých dramatických rolí. V prvém desetiletí kariéry, zejména ve Švandově divadle, jí byl uměleckou oporou manžel, herec a režisér V. Táborský, s nímž pravidelně hrála partnerské dvojice. Po 1908 odešla natrvalo z Čech. V Národním divadle v Bělehradě se stala uctívanou primadonou a heroinou souboru.
Rozená Kohoutová. Narodila se v rodině uzenáře na Novém Městě pražském. Herecky se školila u O. Sklenářové-Malé; po několika vystoupeních u ochotnických souborů debutovala v listopadu 1900 ve Švandově divadle rolí Vilemíny v Adlersfeldově a Stobitzerově veselohře Naše Katuška. 1. 5. 1901 byla angažována náhradou za L. Kauckou, jež před sňatkem s K. Švandou ze souboru odešla. 1902 se provdala za hereckého kolegu Viléma Táborského (vl. jm. Václav Neumann). 1906 spolu s ním odešla do Národního divadla v Lublani, kde strávili jednu sezonu. Po návratu se oba stali členy nového Městského divadla Královských Vinohrad (1907), ale jejich členství bylo rozhodnutím správního výboru divadla z neuvedených důvodů k 22. 5. 1908 ukončeno. Po přechodném vystupování s ochotníky T. od sezony 1908/09 nastoupila do Národního divadla v Osijeku (Chorvatsko), na jaře 1909 získala angažmá v Národním divadle v Bělehradě, kde s výjimkou sezony 1921/22, kdy hrála v Národním divadle ve Splitu, působila čtyřicet let. 1911 byla za svou uměleckou činnost vyznamenána srbským řádem sv. Sávy. T. r. se s V. Táborským rozešla, manželství bylo rozloučeno rozhodnutím zemského soudu v Praze 14. 9. 1922. Podruhé byla provdaná Pavelićová. 1926 poprvé a naposledy hostovala v pražském Národním divadle, vystoupila v titulní roli Ibsenovy Nory. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let účinkovala ve třech jugoslávských filmech (Sofka, 1948; Prića o fabrici, 1949; Dećak Mita, 1951).
Talent T. byl rozpoznán již při jejích prvních vystoupeních na profesionální scéně. Mladá žena graciézního a elegantního zjevu disponovala silným hereckým fondem, schopným lyrického i patetického, niterného i emocionálně zjitřeného výrazu, který ji předurčoval k velkým dramatickým rolím. Její hra měla sklony k virtuozitě. Uměleckou oporou jí byl v prvém desetiletí kariéry Vilém T., s nímž pravidelně hrála partnerské dvojice a který pro ni napsal řadu sólových výstupů. Ačkoli byla do Švandova divadla přijata pro obor tragických milovnic, kvůli pozměněné dramaturgii po 1900, upřednostňující nenáročnější repertoár, měla příležitost setkat se s podstatnějšími dramatickými rolemi jen v omezené míře (Lotta Burwigová, Halbe: Bez domova; Anna Dambyová, Dumas st.: Kean; Růžena, Lukavský: Kamenný ideál; Evička, Pešková dle Světlé: Kříž u potoka; Regina, Ibsen: Příšery). Častěji zde hrála veseloherní postavy v nejrůznějších kusech domácí i cizojazyčné provenience (Alžběta, Vrchlický: Noc na Karlštejně; Julie, Šamberk: Jedenácté přikázání; Marchesa Genara di Sansavelli, Schönthan, Koppel–Ellfeld: Renaissance).
Role
Švandovo divadlo
Vilemína (E. v. Adlersfeld, H. Stobitzer: Naše Katuška), Josefina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána) – 1900; [?] (J. J. Moravec: Karriéra), Giuditta - Renata (L. Fulda: Dvojče), Marchesa Genara di Sansavelli (F. v. Schönthan, F. Koppel–Ellfeld: Renaissance), Eva (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Zlatá Eva), [?] (P. Veber: Vděčný přítel), Jela (D. Nušić: Tak to musilo býti), [?] (L. Fulda: Mezi čtyřma očima), Clementina (M. Hennequin, A. Valabrègue: Coralie a spol.), [?] (A. Bisson, úpr. K. B. Wittmann: Delikátní poslání), Blanka (O. Faster: Hříšníci), Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Anička (M. Halbe: Mládí) – 1901; Růžena Hergentheimová (H. Sudermann: Zápas motýlů), Baruška (K. Želenský: Macecha), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Rozárka (J. K. Tyl: Paličova dcera, i VD 1908), Alina (A. Guinon, M. Denier: Hlupáci) – 1902; Lotta Burwigová (M. Halbe: Bez domova), [?] (A. Bisson: Ve jménu zákona!), Pavlína (M. Praga: Počestná děvčata), Anna Dambyová (A. Dumas st.: Kean), Růžena (J. Lukavský: Kamenný ideál), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Dana Petrovičová (A. Roda Roda: Dana Petrovičová) – 1903; Regina (H. Ibsen: Příšery), Fanuše (V. Markus: U cíle), Zdeňka Lebdušková (F. A. Šubert: Žně), [?] (J. Šmaha: Pátá hodina u Crescencie Berouškové), Mladá Hilsová (G. Hauptmann: Tkalci), Antoinetta (P. Bilhaud, M. Hennequin: Japonská vása), Denisa (A. Bisson: Zázraky magnetismu), Germaina (P. Gavault, G. Berr: Madame X), Milena Matušová (J. Hilbert: Pěst), Helena (K. Kamínek: Nové cesty), [?] (A. P. Čechov: Višňový sad), Gwendolina Fairfaxová (O. Wilde: Na čem záleží), Sanda (M. Brociner, L. Ganghofer: Bojarova svatba), Paní Havikinsová (G. Feydeau: Vévodkyně Crevetta) – 1904; Klára (F. Hebbel: Marie Magdalena), Rosa Bernierová (M. Donnay: Houpačka), Duňa Ustinovna (I. V. Špažinskij: Vše ztraceno), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Germaine Fériaudová (G. de Porto-Riche: Zamilovaná), Candida (G. B. Shaw: Candida), Hilda Wangelová (H. Ibsen: Stavitel Solness), Fernanda (V. Sardou: Fernanda), Lenora (H. Sudermann: Čest), Gilberta (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou), Karla Bláhová (L. Suchý: Matka), Klotilda (H. Becque: Pařížanka), Anna (L. Anzengruber: Farář z Podlesí), Marie (E. Labiche: Ďábel) – 1905; Antonie (A. S. Chamberlain: Antonie čili Povinnost), Nora Burkeová (J. M. Synge: Ve stínu doliny), Silvie Settalová (G. D’Annunzio: Gioconda, i Lublaň 1906), Hedda (H. Ibsen: Hedda Gablerová), Marie Anna marchesa da Bibbiena (F. A. Šubert: Láska Raffaelova), Tekla [?] (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Lady Cicely Waynffletová (G. B. Shaw: Kapitán Brassbound) – 1906.
Slovinské národní divadlo v Lublani
Elga (G. Hauptmann: Elga), [?] (H. Stobitzer: Na višavah [Na výsluní]), Porcia (W. Shakespeare: Beneški trgovec [Kupec benátský]), Helena (I. Cankar: Za narodov blagor [Pro blaho národa), Routička (G. Hauptmann: Potopljeni zvon) – 1906; [?] (J. Štolba: Na letovišču [Na letním bytě]), [?] (H. Nučič dle I. Tavčarja: Antonio Gledjević) – 1907.
Městské divadlo Královských Vinohrad
Hraběnka Godiva (J. Vrchlický: Godiva), Paní de Valleroy (H. Lavedan: Markýz Priola), Lady Windermerová (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové), Kleopatra Sergejevna (A. F. Pisemskij: Baal) – 1907; Julie (V. Štech: Deskový statek), Irena (S. Przybyszewski: Zlaté rouno, i Osijek 1908/09), Lina (G. Wied: 2 x 2 = 5), Marie (A. Schnitzler: Život volá) – 1908.
Národní divadlo v Bělehradu
Líza (L. N. Tolstoj: Živi leš [Živá mrtvola]), [?] (Ž. Lazarević: Kosovska tragedija) – 1913; Markýza de Juvigny (R. de Flers, A.-G. de Caillavet: Láska bdí) – 1913/14; Klotilda [?] (H. Becque: Parižanka), Jele (I. Vojnović: Ekvinokcijo), Hasanaginice (M. Ogrizović: Hasanaginice), Ana ([?] dle L. N. Tolstého: Ana Karenjina), Titanie (W. Shakespeare: Sen letjne noči), Keti (W. Meyer-Förster: Stari Hajdelberg) – b. d.
Národní divadlo
Nora (H. Ibsen: Nora) j. h. – 1926.
Prameny
AMP: Sbírka matrik, JCH N26, matrika narozených fary u sv. Jindřicha 1866–1875, fol. 191; JCH O21, matrika oddaných tamtéž 1900–1904, fol. 184.
Literatura
O. F. [Faster], Divadelní listy 1, 1899/1900, s. 438 [Vilemína, Naše Katuška]; 3, 1901/02, s. 18 [Giuditta – Renata, Dvojče]; S., Divadlo 4, 1905/06, s. 332 [Giuditta – Renata, Dvojče]; O. F. [Faster], Divadelní listy 3, 1901/02, s. 157 [Jela, Tak to musilo býti]; -OVÁ [O. Fastrová], tamtéž, s. 296 [Blanka, Hříšníci] + šifra -ová, tamtéž 5, 1903/04, s. 168 [Fanuše, U cíle]; nesign.: Maruška Táborská, Divadlo 2, 1903/04, s. 318; M. Fučík: Švandovo divadlo na Smíchově. Cyklus her Kruhu českých spisovatelů, Divadelní list Máje 1, 1905, s. 14; Z., Divadlo 3, 1904/05, s. 216 [Germaine, Zamilovaná]; s. 262 [Hilda, Stavitel Solness]; nesign., Čas 19, 1905, s. 678 [Gilberta, Frou-Frou] ● ref. Hedda Gablerová: M. Fučík, Divadelní list Máje 2, 1905/06, s. 150–151; J. M., Divadlo 4, 1905/06, s. 269 ● M. Fučík, Divadelní list Máje 2, 1905/06, s. 163 [Lady Cicely, Kapitán Brassbound] + Divadlo 3, 1904/05, s. 108 [Milena Matušová, Pěst]; L.: Manželé Táborských..., Divadlo 4, 1905/06, s. 436; M. Kučerová: Slovinské zem. divadlo v Lublani, Divadelní list Máje 3, 1906/07, s. 109–110; Sirius: Marja a Viljem Táborských v Lublani, Divadlo 5, 1906/07, s. 218–220; Lad. T.: Dramatičtí umělci čeští na jiných scénách, Národní listy 12. 1. 1907, odp.; F. Terseglav: Naši igralci. Mara Taborska, Dom in svet 20, 1907, č. 1, s. 46–47; K. R., Divadelní list Máje 3, 1906/07, s. 223 [Růžena, Zápas motýlů]; J. Ščerbinský [B. Prusík], tamtéž 4, 1907/08, s. 77–78 [Godiva + Paní de Valleroy, Markýz Priola]; Hl. [K. H. Hilar], Divadlo 6, 1907/08, s. 124 [Paní de Valleroy, Markýz Priola]; s. 244 [Irena, Zlaté rouno]; H., Národní listy 7. 12. 1907 [Lady Windermerová, Vějíř lady Windermerové]; V. Č. [Červinka], Národní listy 7. 1. 1908 [Julie, Deskový statek]; nesign.: Manželé Táborští..., Divadelní list Máje 4, 1907/08, s. 240; Divadlo 9, 1910/11, č. 10, s. 266 [řád sv. Sávy]; A. B. Dostal: Čtyřicet let divadla na Smíchově, Praha 1911, s. 53, 70, 75, 88, 112; Ž. Rijaček: Z královského srbského divadla v Bělehradě, Divadlo 11, 1912/13, s. 206; 12, 1913/14, s. 72 ● ref. Nora: J. H. [Hilbert], Venkov 13. 2. 1926; AMP [Píša], Právo lidu 13. 2. 1926; MilNý [M. Novotný], Národní listy 13. 2. 1926; K. Engelmüller, Národní politika 13. 12. 1926; jk [Kodíček], Tribuna 13. 2. 1926; V. T. [Tille], Prager Presse 14. 2. 1926 ● ad 25 let herecké dráhy: nesign., Národní a Stavovské divadlo 5, 1927/28, č. 26, s. 4–5; nesign., Venkov 29. 2. 1928; tr., Československé divadlo 6 (11), 1928, s. 64 ● D. Moravec: Vezi med slovensko in češko dramo, Ljubljana 1963, s. 90, 187, 262, 267–271, 301, 309; J. Knap: Čtyři herečky, Praha 1967, s. 93, 95, 112, 229–230; Sto godina Narodnog pozorišta 1868–1968, Beograd 1968, s. 43, 57, 74, 104.
Masaryk, PBJ II [in V. Táborský]; Lublaň, VD 25
Životní události
- 12. 12. 1879: narození, Praha (CZ)
- 4. 9. 1969: úmrtí, Carlobag (HR)
Další jména
Kohoutová
Vznik: 2015
Autor: Martin J. Švejda
