Zobrazení zdroje stránky Engel, Arnoldus

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Arnoldus</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>ENGEL</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
8. 10. 1620
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Utrecht (Nizozemsko)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
26. 4. 1690
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Chomutov
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>autor divadelních her,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Psán též Angelus, Angeli. – 1640 vstoupil v Praze, kde studoval, do jezuitského řádu. Učil mj. na jezuitských školách v Jihlavě (1642/43, 1673), v pražském Klementinu (1645, 1650–52), v Českém Krumlově (1648, 1662), Chomutově (1654, 1667, 1682/83, 1686–90), Kladsku (1657), Jihlavě (1660), na pražské novoměstské koleji (1663/64), v profesním domě v Praze na Malé Straně (1665), v Litoměřicích (1666, 1674), Olomouci (1669–72, 1679), Kroměříži (1672), Opavě (1676), Hlohově (1677/78) a Jindřichově Hradci (1685).

Celé dosud známé '''E'''. dramatické dílo je zachováno v jednom svazku uloženém ve Strahovské knihovně, který obsahuje rukopisy šesti her: ''Tragoedia Protasius Arimae rex a Deo castigatus, a Xoguno Japoniae Imperatore Regno et Vita exutus ''[Tragédie Protasius, král Arimy, od Boha potrestaný, od Šóguna, japonského císaře, království a života zbavený, Český Krumlov 1655], ''Tragoedia Calliopius'' ''Martyr… ''[Tragédie Calliopius mučedník, Chomutov 1653], ''Nox Orientis per Solem Hesperium Franciscum Magnum cognomento Xaverium, Sacrae Romanae Ecclesiae nuncium apostolicum'' ''discussa'' [Noc Východu Sluncem Západu, Františkem Velkým zvaným Xaverským, svaté církve římské vyslancem apoštolským rozehnaná, 1658], ''Laurentius Iustinianus, Magnus Venetorum patriarcha…'' [Laurentius Iustinianus, velký patriarcha Venetů, Chomutov 1654], ''Costis sive Catharis Partheno-Martyr Alexandrina…'' [Žena neboli Kateřina, panenská mučednice alexandrijská, 1656] a ''Comoedo-tragicum Bacchanal, Antithesis Parallela sive Mensa Epicuri et Mensa Platonis… ''[Komicko-tragické bakchanále, paralela protikladů neboli Stůl Epikurův a Stůl Platónův]. Všechny rukopisy obsahují latinské a německé argumentum (stručný obsah hry), tištěné periochy jsou připojeny ke hrám ''Calliopius Martyr'' (Prag 1653) a ''Nox orientis'' (Ambergae 1658). Hra ''Costis sive Catharis'' se dochovala také pod názvem ''Drama in quo Anteros seu Cupido in Anulo, Fortuna adversa in Rota, Mars sive Maximins in Gladio triumphati a Diva Jesu Desponsa Catharina ''[Drama, v němž jsou od Kateřiny, svaté snoubenky Ježíšovy, poraženi Anteros čili Cupido v prstenu, Nepříznivá Štěstěna na kole a Mars čili Maximinus v meči, Praha 1655, NK]. Ve strahovském exempláři je do textu zřejmě omylem připsána část jiné hry.

Většina textů ve strahovském konvolutu je psána stejným písmem, zřejmě jde o '''E'''. autograf. Některé části (např. úvodní řeč k ''Nox orientis'') jsou však psány jinou rukou. Pro většinu let, v nichž byly hry provedeny, není tehdejší místo '''E'''. působení známo – výjimkou je ''Laurentius Iustinianus'', hraný v Chomutově v době, kdy tam '''E'''. pobýval. Pro jeho autorství i u ostatních textů hovoří ovšem četné poznámky a vysvětlivky, zaznamenávající např. scénické proměny, hlasovou polohu zpívaných rolí (ve hře ''Calliopius Martyr'' roli Podzimu zpíval basista, Apollo byl altista, v ženských rolích se uplatnili diskantisti a v rolích osmi mladíků vystupovali tenoři) nebo komentující obsah hry (např. zvyky cizích národů), což může svědčit o '''E'''. podílu na přípravě inscenací. Také stavba dramat obsažených v konvolutu je podobná.

První čtyři hry byly provedeny při příležitosti slavnostního udílení cen na závěr školního roku a jsou věnovány různým mecenášům. Tomu odpovídají názvy a témata her (často volené podle křest. jména mecenáše nebo jeho manželky) i jejich struktura. V prologu a epilogu vždy vystupují alegorické postavy, které vykazují souvislost se vzdělaností (Pallas), s dobou provedení, tj. podzimem (Autumnus – Podzim, Pomona – bohyně ovoce) nebo s místem provedení (Vltava), bývá zde oslavován mecenáš, který je také vyzván k předávání cen apod. U poslední hry, ''Comoedo-tragicum Bacchanal… Mensa Epicuri et Mensa Platonis'' není uvedeno datum ani místo provedení, podle obsahu však můžeme soudit, že byla provozována během masopustu: vystupují v ní na jedné straně epikurejci, rozmařilci a pijáci v čele s Epikurem a Bacchem a na druhé straně skuteční filozofové, jejichž představitelem je zde kromě Platóna také např. Diogenes. Ve všech hrách má významnou roli hudba, sborový zpěv a scénické efekty.

Kromě kompletních textů se ve svazku nacházejí rukopisné periochy dalších her: mučednického dramatu ''Theodorus, Princeps Romanus et Campi dux… Megalomartyr gloriosus'' [Theodor, římský princeps a vojevůdce… přeslavný velkomučedník], hry ''Ninias triduum Semiramidis sive Imperium a rege Nino uxori per iocum in sui capitis perniciem triduo datum… ''[Ninive patřící po tři dny Semiramidě neboli Říše králem Ninem v žertu manželce na tři dny svěřená k jeho záhubě…], která byla zřejmě opět provozována o karnevalu, a „dvojhry“ ''Drama Asceticum, Discursus Aeternitatis…/ Drama Saeculare, Discursus Aeternitatis'' [Asketické drama, rozprava o věčnosti…/ Světské drama, rozprava o věčnosti], která se vztahovala k postnímu období a stavěla proti sobě „pravé syny Boží“ a tzv. „pseudopolitiky“ příliš oddané světskému životu.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Strahovská knihovna, sign. DE IV 13: ''Arnoldi Angeli S. J. Mosae-Trajectini Elegiarum libri X, pars I – tragoediae sive dramatum''; NK, sign. 51 C 21, č. 79: ''Drama in quo Anteros seu Cupido in Anulo, Fortuna adversa in Rota, Mars sive Maximins in Gladio triumphati a Diva Jesu Desponsa Catharina''. • J. Port: ''Divadelní akce škol a bratrstev v Československu ''I (rkp. KČD); F. M. Pelzel: ''Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten'', Prag 1786, s. 49n.; C. Sommervogel: ''Bibliothèque de la Compagnie de Jésus'' III, Bruxelles–Paris 1892, s. 393n.; K. A. F. Fischer: ''Catalogus (generalis) provinciae Bohemiae (1623–1773) et Silesiae (1755–1773) Societatis Jesu'', München 1985; M. Jacková: A. E. a jeho tři tragédie pro slavnostní zakončení školního roku na jezuitském gymnáziu, DR 17, 2006, č. 2, s. 14–29. • DČD I</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>8. 10. 1620</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Utrecht (Nizozemsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>26. 4. 1690</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Chomutov</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Angelus</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
<ee:names_lastname>Angeli</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 158–159{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Magdaléna Jacková]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>