Zobrazení zdroje stránky Brava, Franz

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Franz</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Brava</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
18. 2. 1811
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Velké Meziříčí
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
22. 1. 1882
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Štýrský Hradec, Rakousko
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>zpěvák, herec,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Vlastním jménem Vřava (Wrzawa), psán též František, Frantissek, Brawa, Bráva, Bráv, Práva, Bráwa. První známé angažmá získal ve vídeňském Theater in der Josefstadt 1832–34 za ředitele J. A. Stögera, s nímž 1834 přišel do pražského StD. V Praze se sblížil s herečkou Th. Schikanederovou a měl s ní 1835 dítě, legitimované sňatkem 1837. Po její smrti (1839) uzavřel druhý sňatek s K. Markovou, dcerou vojenského lékaře narozenou v Miláně. Členem souboru zůstal až do 1858, kdy odešel do penze, ale nepřerušil zcela kontakt s divadlem. Ještě 1862 se údajně účastnil turné německé operní společnosti po Severní Americe (5. 12. 1862 měl spoluúčinkovat při americké premiéře Kreutzerovy opery ''Das Nachtlager von Granada v ''New Yorku na scéně Academy of Music). Žil v Praze do 1866, pak přesídlil s rodinou do Štýrského Hradce. Jeho syn Franz Max (nar. 5. 2. 1845, křtěn Franz August) byl hudebníkem v Linci.

Ačkoli '''B. '''mateřštinou byla zřejmě němčina, dělil svůj zájem mezi německou i českou činohru a operu. V opeře dostával role v oboru bas buffo, později zpíval i seriózní basové role (ve Vídni hrál např. Rytíře hraběte Ottu, Kreutzer: ''Das Nachtlager von Granada, ''1834). V Praze dostával zprvu větší úkoly v české opeře, v německém repertoáru ponejvíce vypomáhal v činohrách a hrách se zpěvy (Raimund, Nestroy, Kaiser, kouzelné hry a frašky s hudbou W. Müllera a zejména Ad. Müllera). Postupně však získával uznání i jako člen německé opery a dělil se o role svého oboru s J. Preisingerem, což pak vedlo k omezování jeho účasti v české opeře. Ve StD debutoval v němčině 1834 jako Basilio (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla''), postupně se stal hojně využívanou silou a sklízel chválu i za své výkony ve významných komických rolích: 1842 zvládl např. pěvecky velmi dobře Leporella (Mozart: ''Don Juan'') a vybavil postavu i uměřenou hereckou komikou; pochvalné kritiky mělo i jeho ztvárnění Dulcamary (1848, Donizetti: ''Der Liebestrank''), lorda Tristana Mickleforda (1849, Flotow: ''Martha''), Doktora Cajuse (1853, Nicolai: ''Die lustigen Weiber von Windsor''). Jeho poslední beneficí byl 1858 Daniel Capuzzi (Hérold: ''Zampa''). Nejširší uplatnění našel v německých zpěvohrách s mluvenou prózou a ve francouzských komických operách.

V českých představeních vytvořil v letech 1836–56 celkem 42 rolí různých charakterů, mj. Matinožku (= Dulcamara, Donizetti: ''Nápoj lásky'', 1840; podle Tylovy kritiky byl v této roli „jádrný, rozkošně dovádivý“), Leporella (Mozart: ''Don Juan'', 1840), Doktora Bartola (Rossini: ''Lazebník sevillský'', 1843), Papagena (Mozart: ''Kouzelná flétna'', 1846), rolníka Domorada (F. Škroup: ''Oldřich a Božena, ''1847), ale i seriózního Marcela (Meyerbeer: ''Hugenoti'', 1850). Ztělesnil i množství komických rolí a lidových figurek v hrách se zpěvy, které si často volil ke svým českým beneficím a v nichž vystupoval i v Aréně ve Pštrosce. Pražská kritika oceňovala jeho zdravý mohutný hlas, zpočátku nebyla vždy spokojena s projevy jeho komiky, ale v závěru '''B. '''pražské kariéry vůči jeho výkonům neměla výhrady. Vyzvedávala jeho všestrannost a uznale referovala o jeho výkonech, vyvolávajících salvy smíchu. Se sympatiemi ho přijalo české i německé publikum.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role (zpěvoherní ve StD, výběr)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1834: '''Basilio (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla''), Kurt von der Mauer (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Fassel (Nestroy–Ad. Müller: ''Der böse Geist Lumpacivagabundus''), Rica (Auber: ''Maurer und Schlosser''); '''1835: '''Flavius (Bellini: ''Norma''), Remy (Auber: ''Der Schwur oder Die Falschmünzer''), Alexis (Rossini: ''Die Italienerin in Algier''), Milota (F. Škroup: ''Udalrich und Božena''), Adrastes (Rossini: ''Die Belagerung von Korinth''); '''1836: '''Antonio (Mozart: ''Die Hochzeit des Figaro''), Gottfried (Bellini: ''Der Pirate''), Johann (Nestroy–Kreutzer: ''Der Verschwender''), Saltimortali (Angely–F. Škroup: ''Die Reise auf gemeinschaftliche Kosten''), Nejvyšší haruspex (Spontini: ''Die Vestalin''), Kailinger (Spohr: ''Faust''), Kůl (F. Škroup: ''Dráteník''); '''1837: '''Lucius (Donizetti: ''Die Verwiesenen aus Rom''), Hugo von Montolino (Bellini: ''Die Unbekannte''), Luccas (Mercadante: ''Elise und Claudio''), Borella (Auber: ''Němá z Portici''); '''1838: '''Eusebius (Donizetti: ''Belisar''), Metellus (Mozart: ''Titus''), Stephan (Grétry: ''Richard Löwenherz''), Wall (Lortzing: ''Die beiden Schützen''), Grünthal (Guolfinger von Steinsberg–Tuček: ''Hanns Klachel''), Lorenzo (Bellini: ''Montekové a Kapuletové''); '''1839: '''La Roche (Dessauer: ''Der Besuch in St. Cyr''), Dubois (Adam: ''Zum treuen Schäfer'')'', ''Micaloff (Thomas: ''1717 oder Pariser Perruquier''), Schneck (Nestroy–Ad. Müller: ''Die verhängnisvolle Faschingsnacht''), Lovel (Adam: ''Der Brauer von Preston''), Cedrik von Rotterwood (Marschner: ''Templer und Jüdin''); '''1840: '''Utobal (Méhul: ''Josef und seine Brüder''), Niklas (Marschner: ''Hans Heiling''), Ambrož (Kreutzer: ''Nocleh v Granadě''), Matinožka (=Dulcamara, Donizetti: ''Nápoj lásky''), Leporello (čes., Mozart: ''Don Juan''); '''1841: '''Lorenzo (Halévy: ''Guido und Ginevra''), Dionigi (Auber: ''Zanetta''), Calisthenes (Donizetti: ''Die Römer in Melitone''), Lord Syndham (Lortzing: ''Czar und Zimmermann''), Almando (Mercadante: ''Gabriele Vergy''); '''1842: '''Rustighells (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Leporello (něm., Mozart: ''Don Juan''), Mistr Stott (Lortzing: ''Hans Sachs''), Munoz (Auber: ''Der Herzog von Olonne''); '''1843: '''Doktor Bartolo (Rossini: ''Lazebník sevillský''); '''1844: '''Baculus (Lortzing: ''Der Wildschütz''), Bratr Antonio (Auber: ''Des Teufels Anteil''), Marquis Boisfleur (Donizetti: ''Linda von Chamounix''), Mambres (Rossini: ''Moses in Egypten''); '''1845: '''Ivo (Balfe: ''Die vier Haimonskinder''); '''1846: '''Dom Antonio (Donizetti: ''Dom Sebastian''), Herold (Gluck: ''Alceste''), Van Bett (Lortzing: ''Car a tesař''), Papageno (Mozart: ''Kouzelná flétna''); '''1847: '''Pickler (Auber: ''Der Feensee''), Raimund, hrabě von Toulouse (Bunn–G. Schilling–Benedikt: ''Die Kreuzfahrer''); '''1848: '''Cola (Kittl: ''Bianca und Giuseppe''), Dulcamara (Donizetti: ''Der Liebestrank''), Bartolo (Mozart: ''Die Hochzeit des Figaro''), Adelhof (Lortzing: ''Der Waffenschmiedt''), Tuma (F. Škroup: ''Drahomira''), Olifur (Auber: ''Der Gott und die Bajadere''), Lord Kockburn (čes., Auber: ''Fra Diavolo''), Mocenigo (Halévy: ''Die Königin von Cypern''), Jonas (J. W. Kalliwoda: ''Blanda, oder Die silberne Birke''), Alberti (Meyerbeer: ''Robert der Teufel''), Domorad (F. Škroup: ''Oldřich a Božena''); '''1849: '''Arragast (J. A. Heller: ''Aurelie, Fürstin von Ravenna''), Tristan Mickleford (Flotow: ''Martha''), Gubetta (Donizetti: ''Lukrecie Borgia''), Velekněz (Verdi: ''Nabuconodosor'')'', ''Don Pasquale (Donizetti: ''Don Pasquale''), Domenico (Auber: ''Haydée, oder Das Geheimnis''), Jan Stadinger (Lortzing: ''Zbrojíř''); '''1850: '''Gontaud (Halévy: ''Die Musketiere der Königin''), Marcel (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Lord Tristan (čes., Flotow: ''Marta''), Zalužan (F. Škroup: ''Libušin sňatek''); '''1851: '''Zacharias (Meyerbeer: ''Der Prophet''), Poutník (Paër: ''Veselý švec''); '''1852: '''Pierrot Petitfau (Kittl: ''Die Waldblume''); '''1853: '''Dr. Cajus (Nicolai: ''Lustige Weiber von Windsor''), Mac Irton (Boieldieu: ''Bílá paní''); '''1854: '''Pedro (Flotow: ''Indra''), Holle (Kittl: ''Die Bilderstürmer''), Reinmar von Zweter (něm., Wagner: ''Tannhäuser''); '''1855: '''Don Japhet d’Atocha (Adam: ''Giralda oder Die neue Psyché''); '''1856: '''Hlasatel (Wagner: ''Lohengrin''), Nadmutín (Isouard: ''Popelka''); '''1858: '''Daniel Capuzzi (něm., Hérold: ''Zampa'').</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Moravský zem. archiv v Brně: matrika narozených farního úřadu Velké Meziříčí, sv. VI, část pro Vel. Meziříčí. – Archiv hl. m. Prahy: Evidence pražských domov. příslušníků, ''Aufnahmebogen vom Jahre 1841''; matrika oddaných fary u kostela sv. Jindřicha, sign. JCH O 11, 20. 11. 1837; matrika nar. fary u kostela sv. Jakuba, sign. JAK N 12, 31. 12. 1843 a 5. 2. 1845 (nar. dětí z 2. manželství, odtud údaj o vlast. jm.). – Národní archiv (dříve SÚA) Praha, fond: Policejní ředitelství, konsignace policejně přihlášených (zde rok úmrtí první manželky). – Cedule StD v NMd 1834–58. – ''Oper und Posse'', rkp. v NMd, sign. Č 3898.  •  [Tyl]: Aforismy, nic než aforismy, ''Květy ''3, 1836, s. 47–48; Theateralmanach [Prag] 1838 až 1859; ''Allgemeine Theaterzeitung ''[Wien] 33, 1840, s. 175 [role Dulcamara]; 35, 1842, s. 1068; ''Květy ''9, 1842, s. 321–322; 10, 1843, s. 188; ''Allgemeine musikalische Zeitung ''46, Leipzig 1844, sl. 260–261; ''Bohemia ''19. 12. 1855, s. 837–838; t. [Teuber]: Franz Brava, ''Bohemia ''26. 1. 1882, s. 5; Teuber III, zvl. s. 230, 284, 465, 533, 867, 875; Javorin, s. 52; Vondráček II; DČD II, s. 327; Laiske: Dramaturgie.  •  ODS; ČSH; NDp; Kutsch, sv. 7.</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>18. 2. 1811</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Velké Meziříčí</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>22. 1. 1882</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Štýrský Hradec, Rakousko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Vřava</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Wrzawa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>František</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Frantissek</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Brawa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Bráva</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Bráv</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Práva</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Bráwa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 76–78{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>