Zobrazení zdroje stránky Tauwitz, Eduard

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Eduard</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Tauwitz</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
21. 1. 1812
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Kladsko (Glatz), Polsko
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
26. 7. 1894
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>kapelník, skladatel,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Bratr skladatele Julia T. (1826 Kladsko–1898 Poznaň). Byl sopranistou kostela v Kladsku a získal základní hudební vzdělání od místního varhaníka. Maturoval tam na gymnáziu, 1831–37 studoval práva v Breslau [Wroclaw] a současně kompozici a hru na varhany. Již od 1835 vedl akademický zpěvácký spolek. 1837 se stal kapelníkem německé opery ve Vilniusu, 1840 přešel jako sbormistr a kapelník do divadla v Rize k řediteli J. Hoffmannovi, 1843 zpět do Breslau. 1846, když ředitel J. Hoffmann přebíral pražské StD, byl '''T. '''angažován vedle F. Škroupa jako druhý kapelník, sbormistr a kapelník českých představení. V této funkci ho vystřídal 1849–52 během svého angažmá ve StD J. N. Maýr. Po jeho odchodu '''T. '''zase česká představení převzal (někdy je volil i ke svým beneficím, např. Goethova ''Fausta ''v překladu J. J. Kolára 8. 11. 1857). V březnu 1863, po konfliktu s Hoffmannovým nástupcem ve StD ředitelem F. Thomé, dostal '''T. '''okamžitou výpověď, údajně pro chybný nástup sboru při představení; tisk ostře komentoval hrubou formu a malicherné zdůvodnění výpovědi (''Slavoj ''2, 1863, s. 115). Na '''T. '''místo přišel L. Slansky. Penzijní spolek pražského německého divadla začal '''T. '''vyplácet příspěvky až 1872.
<div>
Již během působení ve StD dával '''T. '''soukromé hodiny hudby a od srpna 1863 do 1894 byl po J. L. Zvonařovi ředitelem Žofínské akademie. Tento ústav, kolem poloviny století pro pražský hudební život velmi významný, však již jako škola a koncertní instituce ztrácel původní funkci, kterou přebíraly profesionální agenturní koncerty, konzervatoř a soukromé ústavy.

1864–80 vedl '''T. '''též pražský spolek Deutscher Männergesangverein a 1880–84 pěvecký spolek nesoucí jeho jméno. Komponoval pro ně sbory, upravoval písně a psal příležitostné skladby; právě ve sborové tvorbě, jež měla originální invenci a dobře odpovídala hlasovým možnostem amatérských zpěváků, byl '''T. '''jako skladatel nejúspěšnější (1865 mu byla svěřena redakce zpěvníku ''Deutsches Liederbuch, ''vyd. Calve Praha). Byl čestným členem několika domácích i zahraničních spolků, řadu let dopisujícím členem salcburského Mozartea, v posledních letech dopisujícím členem pražské Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen.

Ve StD se uplatnil jako skladatel a kapelník. Své balety ''Das Rendezvous in Dämmerung ''a ''Der Polterabend ''si s největší pravděpodobností přivezl už z Rigy a v Praze je přepracoval s novým choreografem. K jeho hlavním povinnostem patřilo řídit hudbu k činohrám (26. 12. 1855 zvolil ke své benefici Shakespearovu hru ''Der Sommernachtstraum ''s Mendelssohnovou hudbou, kterou uvedl v Praze vůbec poprvé, patnáct let po premiéře v Postupimi). Podle potřeby komponoval novou hudbu, případně ji upravoval podle přání interpretů. Ve svém zápisníku z let 1845–50 uvádí několik písní ke hrám, které psal nebo upravoval pro konkrétní herce. Pro česká představení napsal asi patnáct původních kompozic, patnáct instrumentoval nebo upravoval. Jako „skladba ladná, s veskrze národní zásluhou“, jež by se měla hrát samostatně, byla hodnocena např. jeho hudba ke hře ''Selská rodina ''(1855). Pro německá činoherní představení napsal více než šedesát hudeb. Některé jeho písně a sbory zpopulárněly prostřednictvím ochotnických představení, zvl. píseň ''Was kommt heran mit kühnem Gange z ''Benedixovy hry ''Das bemooste Haupt'', kterou zpívalo studentstvo před revolučními událostmi 1848; v dubnu 1848 instrumentoval také ''Marseillaisu''. Hudbu do činoher označuje '''T. '''ve svém zápisníku jako „melodramatickou“, tj. hranou k herecké akci i k mluvenému slovu. Z jeho drobné scénické tvorby je dochován pouze sbor pro české představení Shakespearovy hry ''Veselé ženy windsorské ''a píseň ''Das deutsche Mädchen ''z výpravné frašky se zpěvy ''Um die Welt ''(1862). Řadu dobře navštívených repríz měla jeho parodie ''Ein Prophet ''(též ''Der falsche Prophet'') vytvořená s použitím Hickelova textu (1851) a vážící se na proslulou Meyerbeerovu operu ''Der Prophet ''(prem. 1849, v Praze 1850).

Až do odchodu F. Škroupa (1857) byl '''T. '''na místě druhého kapelníka a nepříslušelo mu řízení německých představení náročných děl, dostával se k nim však při českých představeních. Podle dostupných informací (kapelník nebyl na divadelní ceduli uváděn) dirigoval celkem 17 česky hraných operních titulů s reprízami a mnoho repríz českých představení her se zpěvy a tanci.

Svým téměř dvacetiletým působením v pražském StD naplnil '''T. '''typický dobový model činnosti divadelního kapelníka, který nese odpovědnost za každodenní provoz a je povinen se mu přizpůsobit i ve své tvorbě. Jeho divadelní hudba dobře odpovídala účelu a reagovaly na ni (byť zřídka) i kritiky. Několikaletým řízením českých představení se '''T. '''rozhodující měrou podílel na tom, že zakotvila v repertoáru pražského StD.
</div>
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Dílo</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Soupis díla nebyl zpracován. T. publikoval své práce u nakladatelů v Německu, v Praze je vydávali zvl. Calve, Schalek–Wetzler a Christoph–Kuhé. Dílčí souhrnné údaje uvádí Wurzbach, dále ''Slavoj ''2, 1863, s. 156–157 (skladby pro divadlo, označené zde jako vydané, byly patrně pouze rozmnoženy opisem, jak praktikovali Schalek a Wetzler) a ''Handbuch der musikalischen Literatur ''(vyd. A. Hoffmeister, Leipzig, od 1844, tisky); podle Hoffmeisterova sv. 6 (1865, s. 560) vydal nakl. Ehrlich též T. vyobrazení.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Dirigent (zjištěná česká představení ve StD)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1847: '''Rossini: ''Obležení Korinthu''; '''1848: '''Weber: ''Střelec kouzelník'', Hérold: ''Zampa'', Weigl: ''Rodina švejcarská''; '''1849: '''Lortzing: ''Zbrojíř''; '''1853: '''Boieldieu: ''Bílá paní'', Donizetti: ''Lukrecie Borgia''; '''1854: '''Auber: ''Němá z Portici'', Boieldieu: ''Červená Karkulka'', Donizetti: ''Marie, dcera pluku''; '''1856:''' Isouard: ''Popelka'', Cherubini: ''Vodař''; '''1857:''' Auber: ''Fra Diavolo'', Donizetti: ''Nápoj lásky'', Mozart: ''Don Juan''; '''1860: '''Bellini: ''Norma'', quodlibet (Weber: ''Střelec kouzelník'', Meyerbeer: ''Hugenoti''); '''1861:''' Donizetti: ''Belisar''.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content><div>
Opery a balety: ''Der Trilby, ''kom. opera, 2 jedn., t: Fischer [?], 1839 Vilnius, not. mat. v archivu konzervatoře v Praze; ''Die Nebenbuehler oder das Nächtliche Rendezvous'', balet, 30. 5. 1841 Riga, asi totožné s baletem ''Das Rendezvous in der Dämmerung'', ch: F. Kobler, 2. 8. 1848 StD; ''Der Polterabend'', balet, listopad či prosinec 1841 Riga, k tomu T. dopsal živé obrazy ''Die Nacht ''a ''Victoria ''pro premiéru 14. 11. 1847 ve StD, ch: F. Kobler; ''Schmolke und Bakel'', kom. opera, 1 jedn., t: Wohlbrück, 27. 12. 1841 Riga, not. mat. v archivu konzervatoře v Praze, klav. výtah zprac. T., vyd. nakl. Leuckart 1845 jako op. 21; ''Bramante'', romant. kouzelná opera, 5 jedn., t: Drobisch, 18. 12. 1843 Riga; ''Feenschutz'', bal. hudba, komp. v srpnu 1845 v Breslau, upravena v listopadu 1847 pro blíže neznámé představení ve StD; ''Pas de deux, ''vsuvka do Koblerova baletu ''Der Bildhauer, ''6. 5. 1846 StD; [nezn. aut.]: ''Asmadé ''[''Asmadé, der hinkende Teufel''], baletní čísla do kouzel. hry, 3 jedn., ch: F. Kolber, 28. 8. 1847 StD, snad nová hudba k námětu ''Asmodus, das böse Weib und der Satan'', pův. text Schickh, hudba W. Müller; ''Die Schleichhändler'', balet, 1 jedn., ch: A. Horschelt, 18. 2. 1855 StD, čes. ''Pašerové''; ''Die Seeräuber'', balet, ch: A. Horschelt, 5. 12. 1855 StD, čes. ''Mořští loupežníci'', 1856; ''Die Polka vor Gericht, ''balet, 1 jedn., ch: H. Vogel, 5. 8. 1858 StD, čes. ''Polka před soudem aneb Všichni tancují'', 1859. • Scénické hudby: Birch-Pfeiffer: ''Peter von Szapary oder des Ungarn Rache'', 27. 12. 1840 Riga; [nezn. aut.]: ''Der Graf von Juan, ''veselohra, 1845 Breslau; ''Deutsche Geister'', slavnostní hra, 1845 Breslau; Hickel: ''Der Pirat von Venedig'', píseň, pochod a meziaktní hudba do hry, 17. 10. 1846 StD; ''Paganini oder die Seele der Musik'', hudba k dramat. scéně v polštině, t: E. Schmidt, 18. 11. 1846 Lvov; živý obraz ke 150. představení opery C. M. von Webera ''Der Freischütz'', aranžmá osmi hud. čísel z Weberových oper, 18. 12. 1846 StD; [nezn. aut.]: ''Aus der Gesellschaft'', 7 písní do hry, 22. 1. 1847 StD; Klicpera: ''česká Meluzina aneb Krakonošova kouzelná zahrada'', sbor do hry, 14. 11. 1847 StD; Drobisch: ''Helenas letzter Tag'', 23. 12. 1847 StD, v květnu 1848 byla dokomponována „melodramatische Musik“; Benedix: ''Das bemooste Haupt oder Der lange Israel'', hra, píseň ''Was kommt heran mit kühnem Gange'', t: L. Frankl, 24. 3. 1848 StD; Kolinský: ''Švédové u Kolína nad Labem aneb Statečnost českého měšťana'', zde píseň ''Č''e''ch je lev'', 15. 10. 1848 StD; Gutzkow: ''Uriel Acosta'', 5. 4. 1848 StD, čes. 10. 10. 1861 StD; Wollheim: ''Raphael Sanzio'', melodram. hudba do hry, 11. 11. 1848 StD; C. A. Herbst: ''Sylva'', píseň pro tenor a kytaru, 24. 4. 1849 Aréna ve Pštrosce; Mosenthal: ''Deborah'', předehra, entreakty a scén. hudba, 31. 5. 1849 StD, česky 7. 3. 1850 StD; Hickel podle W. Friedricha: ''Die Töchter Luzifers'', kouzel. hra se zpěvy a tanci, 17. 2. 1849 StD, znovu 9. 3. 1856 pod pseud. Heinrich, česky přel. F. M[artinec]: ''Dcery satanáše aneb Boj lásky sesterské s mocí pekelnou'', 20. 4. 1856 StD, zčásti hudba jiných autorů; Heinrich [tj. Hickel]: ''Radetzky-Feier, ''dvoudílný cyklus, I. ''Des Rekruten Abschied und Heimkehr ''(scény ve dvou částech)'', ''II. ''Der Traum des Mönches'', dram. fantazie s 6 živými obrazy, hudba T. a Landa, 1. 8. 1849 Aréna ve Pštrosce; Hickel: ''Ein Prophet'', též ''Der falsche Prophet'', hudba do parodie, 30. 8. 1851 Aréna ve Pštrosce; Shakespeare–J. J. Kolár: ''Makbeth aneb Proroctví třech čarodějných sester'', 8. 2. 1852 StD; [H. Becker-Stowe]: ''Strejček Tom, ''hra se zpěvy a tanci, 4 jedn., h: T. a Metzger, čes. úprava Kaška-Zbraslavský, 18. 8. 1853 Aréna ve Pštrosce; Valouch: ''Ajajka a Nathanel, ''sbory, 27. 1. 1853 StD; Gaier: ''Der Bänkelsänger'', 17. 3. 1855 StD; Klicpera: ''Lazebník frýdlantský'', píseň pijácká a sbor, 4. 3. 1855 StD; Schiller–Mikovec: ''Dimitri Ivanovič'', sbor, 29. 4. 1855 StD; Th. Megerle: ''Selská rodina'', „obraz života se zpěvy“, 4 odd., česky J. V. žák, 6. 9. 1855 Aréna ve Pštrosce; Klicpera: ''Boleslavci'', sbor poutnický a svatební, 11. 11. 1855 StD; Wollheim: ''Jerusalems letzte Nacht'', 1. 1. 1856 StD; Shakespeare: ''Veselé ženy windsorské'', sbor, 13. 4. 1856 StD [rkp. v archivu ND]; George Sand, úpr. J. Haštalský: ''Vinní list aneb Tajená láska'', sbor, 5. 10. 1856 StD; Seyffert: ''Das Wundermädchen aus den Alpen oder Wie man sich eine Frau sucht'', 16. 1. 1857 Theater in der Josefstadt Wien, not. mat. v archivu konzervatoře v Praze; Gogol, úpr. Hynek [=J. V. Frič]: ''Taras Bulba, ataman kozácký'', 7 kozáckých sborů podle nár. nápěvů, 15. 2. 1857 StD; Klicpera: ''česká Meluzína'', sbor a hudba k tanci rusalek, 1. 11. 1857 StD; Jeřábek: ''Háno ''[''Hanno''] ''aneb Smíření Přemyslovců s Vršovci'', 2 sbory, 2. 2. 1859 StD; ''Des Hauses Weihe'', k slavnost. otevření Novoměst. divadla 24. 4. 1859, prov. též 1859 v Kutné Hoře při ochotnickém předst.; Hansmann: ''Jaroslav Šternberk aneb Porážka Mongolů u Holomouce'', chorál, 23. 10. 1859 Novoměst. divadlo; J. Rosen: ''[Die Reise] Um die Welt'', výprav. fraška, 21. 4. 1862, čes. ''Okolo světa ''3. 5. 1862, obojí Novoměst. divadlo, píseň ''Das deutsche Mädchen ''vyd. Christoph a Kuhé [1862]. • Lit. uvádí: ''Valesca'', nedok. opera; ''Dornröschen'', neprov. opera; ''Bramante ''nebo ''Bradamante'', kouzel. opera, 5 jedn., prov. snad v Rize 1843; ''Rübezahls Reiseabenteuer'', hudbu ke hře uvádí T. v zápisníku v říjnu 1849, v této době se hrála ve StD hra ''Staberls Reiseabenteuer''; 13 čísel k anon. hře, „zčásti k průsvitným obrazům“, ''Slavoj ''2, 1863, s. 156.
</div></ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Cedule StD 1847–63, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1847, s. 7, 15, 35 [čes. představení]; 1848, s. 5, 20; 1849, s. 5, 7, 25, 35; 1850, s. 7, 10; 1851, s. 7, 10; 1853, s. 7, 9; 1855, s. 8, 12, 52; 1856, s. 8, 53, 1863, s. 8, 12, 56; ''Lumír ''5, 1855, s. 815; ''Slavoj ''2, 1863, s. 115–116, 156, 157; Teuber III, s. 362, 364, 375, 478, 480, 500, 868, 872; ''Dalibor ''16, 1894, s. 283 [úmrtí]; ''Bohemia ''27. 7. 1894 [nekr.]; E. Rychnovsky: ''50 Jahre des Deutschen Männergesangvereins'', 1911; E. Janetschek: ''Der deutsche Sängerbund in Böhmen 1864–1914'', 1914; J. Paclt: Hudba v české činohře 1848–1860, ''Prolegomena scénografické encyklopedie'', 7, 1971, část I, s. 110–111; Laiske: Dramaturgie; DČD III; Společnost pro podporu německé vědy; Lomnäs–Strauss, rejstříky ve sv. I, s. 323 a 405 [konc.]; S. Bohadlo: E. T.’s Notizbuch, in: Deutschsprachiges Theater in Prag 2001, s. 403–418 [zde edice deníku]. • Schlesisches Tonkünstler-Lexikon; Rieger; Wurzbach; Rigaer Theater; ČHS [též Žofínská akademie]; NDp; Stieger, sv. Komponisten; Kosch; Lexikon zur deutschen Musik [lit.]; Schlesisches Musiklexikon.</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>21. 1. 1812</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kladsko (Glatz), Polsko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>26. 7. 1894</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 562–565{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>