Tauwitz, Eduard

Eduard Tauwitz

* 21. 1. 1812 Kladsko (Glatz), Polsko

† 26. 7. 1894 Praha

kapelník, skladatel

Bratr skladatele Julia T. (1826 Kladsko–1898 Poznaň). Byl sopranistou kostela v Kladsku a získal základní hudební vzdělání od místního varhaníka. Maturoval tam na gymnáziu, 1831–37 studoval práva v Breslau [Wrocław] a současně kompozici a hru na varhany. Již od 1835 vedl akademický zpěvácký spolek. 1837 se stal ka­pelníkem německé opery ve Vilniusu, 1840 přešel jako sbormistr a kapelník do divadla v Rize k řediteli J. Hoffmannovi, 1843 zpět do Breslau. 1846, když ředitel J. Hoffmann přebíral pražské StD, byl T. angažován vedle F. Škroupa jako druhý kapelník, sbormistr a kapelník čes­kých představení. V této funkci ho vystřídal 1849–52 během svého angažmá ve StD J. N. Maýr. Po jeho odchodu T. zase česká předsta­vení převzal (někdy je volil i ke svým benefi­cím, např. Goethova Fausta v překladu J. J. Ko­lára 8. 11. 1857). V březnu 1863, po konfliktu s Hoffmannovým nástupcem ve StD ředitelem F. Thomé, dostal T. okamžitou výpověď, údajně pro chybný nástup sboru při představení; tisk ostře komentoval hrubou formu a malicherné zdůvodnění výpovědi (Slavoj 2, 1863, s. 115). Na T. místo přišel L. Slansky. Penzijní spolek pražského německého divadla začal T. vyplá­cet příspěvky až 1872.

Již během působení ve StD dával T. soukro­mé hodiny hudby a od srpna 1863 do 1894 byl po J. L. Zvonařovi ředitelem Žofínské aka­demie. Tento ústav, kolem poloviny století pro pražský hudební život velmi významný, však již jako škola a koncertní instituce ztrácel původní funkci, kterou přebíraly profesionální agentur­ní koncerty, konzervatoř a soukromé ústavy.

1864–80 vedl T. též pražský spolek Deutscher Männergesangverein a 1880–84 pěvecký spo­lek nesoucí jeho jméno. Komponoval pro ně sbory, upravoval písně a psal příležitostné skladby; právě ve sborové tvorbě, jež měla ori­ginální invenci a dobře odpovídala hlasovým možnostem amatérských zpěváků, byl T. jako skladatel nejúspěšnější (1865 mu byla svěřena redakce zpěvníku Deutsches Liederbuch, vyd. Calve Praha). Byl čestným členem několika domácích i zahraničních spolků, řadu let dopi­sujícím členem salcburského Mozartea, v po­sledních letech dopisujícím členem pražské Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissen­schaft, Kunst und Literatur in Böhmen.

Ve StD se uplatnil jako skladatel a kapelník. Své balety Das Rendezvous in Dämmerung a Der Polterabend si s největší pravděpodob­ností přivezl už z Rigy a v Praze je přepracoval s novým choreografem. K jeho hlavním povin­nostem patřilo řídit hudbu k činohrám (26. 12. 1855 zvolil ke své benefici Shakespearovu hru Der Sommernachtstraum s Mendelssohnovou hudbou, kterou uvedl v Praze vůbec poprvé, patnáct let po premiéře v Postupimi). Podle po­třeby komponoval novou hudbu, případně ji upravoval podle přání interpretů. Ve svém zá­pisníku z let 1845–50 uvádí několik písní ke hrám, které psal nebo upravoval pro konkrétní herce. Pro česká představení napsal asi patnáct původních kompozic, patnáct instrumentoval nebo upravoval. Jako „skladba ladná, s veskrze národní zásluhou“, jež by se měla hrát samo­statně, byla hodnocena např. jeho hudba ke hře Selská rodina (1855). Pro německá činoherní představení napsal více než šedesát hudeb. Ně­které jeho písně a sbory zpopulárněly prostřed­nictvím ochotnických představení, zvl. píseň Was kommt heran mit kühnem Gange z Benedi­xovy hry Das bemooste Haupt, kterou zpívalo studentstvo před revolučními událostmi 1848; v dubnu 1848 instrumentoval také Marseil­laisu. Hudbu do činoher označuje T. ve svém zápisníku jako „melodramatickou“, tj. hranou k herecké akci i k mluvenému slovu. Z jeho drobné scénické tvorby je dochován pouze sbor pro české představení Shakespearovy hry Veselé ženy windsorské a píseň Das deut­sche Mädchen z výpravné frašky se zpěvy Um die Welt (1862). Řadu dobře navštívených re­príz měla jeho parodie Ein Prophet (též Der falsche Prophet) vytvořená s použitím Hicke­lova textu (1851) a vážící se na proslulou Meyerbeerovu operu Der Prophet (prem. 1849, v Praze 1850).

Až do odchodu F. Škroupa (1857) byl T. na místě druhého kapelníka a nepříslušelo mu ří­zení německých představení náročných děl, dostával se k nim však při českých představe­ních. Podle dostupných informací (kapelník nebyl na divadelní ceduli uváděn) dirigoval celkem 17 česky hraných operních titulů s re­prízami a mnoho repríz českých představení her se zpěvy a tanci.

Svým téměř dvacetiletým působením v praž­ském StD naplnil T. typický dobový model čin­nosti divadelního kapelníka, který nese odpo­vědnost za každodenní provoz a je povinen se mu přizpůsobit i ve své tvorbě. Jeho divadelní hudba dobře odpovídala účelu a reagovaly na ni (byť zřídka) i kritiky. Několikaletým řízením českých představení se T. rozhodující měrou podílel na tom, že zakotvila v repertoáru praž­ského StD.

Dílo

Soupis díla nebyl zpracován. T. publikoval své práce u nakladatelů v Německu, v Praze je vydá­vali zvl. Calve, Schalek–Wetzler a Christoph–Kuhé. Dílčí souhrnné údaje uvádí Wurzbach, dále Slavoj 2, 1863, s. 156–157 (skladby pro divadlo, označené zde jako vydané, byly patrně pouze rozmnoženy opisem, jak praktikovali Schalek a Wetzler) a Handbuch der musikalischen Literatur (vyd. A. Hoffmeister, Leipzig, od 1844, tisky); podle Hoffmeisterova sv. 6 (1865, s. 560) vydal nakl. Ehrlich též T. vyobrazení.

Dirigent (zjištěná česká představení ve StD)

1847: Rossini: Obležení Korinthu; 1848: Weber: Střelec kouzelník, Hérold: Zampa, Weigl: Rodina švejcarská; 1849: Lortzing: Zbrojíř; 1853: Boiel­dieu: Bílá paní, Donizetti: Lukrecie Borgia; 1854: Auber: Němá z Portici, Boieldieu: Červená Karkul­ka, Donizetti: Marie, dcera pluku; 1856: Isouard: Popelka, Cherubini: Vodař; 1857: Auber: Fra Diavo­lo, Donizetti: Nápoj lásky, Mozart: Don Juan; 1860: Bellini: Norma, quodlibet (Weber: Střelec kouzelník, Meyerbeer: Hugenoti); 1861: Donizetti: Belisar.

Práce pro divadlo

Opery a balety: Der Tril­by, kom. opera, 2 jedn., t: Fischer [?], 1839 Vilnius, not. mat. v archivu konzervatoře v Praze; Die Nebenbuehler oder das Nächtliche Rendezvous, balet, 30. 5. 1841 Riga, asi totožné s baletem Das Rendez­vous in der Dämmerung, ch: F. Kobler, 2. 8. 1848 StD; Der Polterabend, balet, listopad či prosinec 1841 Riga, k tomu T. dopsal živé obrazy Die Nacht a Victoria pro premiéru 14. 11. 1847 ve StD, ch: F. Kobler; Schmolke und Bakel, kom. opera, 1 jedn., t: Wohl­brück, 27. 12. 1841 Riga, not. mat. v archivu kon­zervatoře v Praze, klav. výtah zprac. T., vyd. nakl. Leuckart 1845 jako op. 21; Bramante, romant. kou­zelná opera, 5 jedn., t: Drobisch, 18. 12. 1843 Riga; Feenschutz, bal. hudba, komp. v srpnu 1845 v Bres­lau, upravena v listopadu 1847 pro blíže neznámé představení ve StD; Pas de deux, vsuvka do Koblero­va baletu Der Bildhauer, 6. 5. 1846 StD; [nezn. aut.]: Asmadé [Asmadé, der hinkende Teufel], baletní čísla do kouzel. hry, 3 jedn., ch: F. Kolber, 28. 8. 1847 StD, snad nová hudba k námětu Asmodus, das böse Weib und der Satan, pův. text Schickh, hudba W. Müller; Die Schleichhändler, balet, 1 jedn., ch: A. Horschelt, 18. 2. 1855 StD, čes. Pašerové; Die Seeräuber, balet, ch: A. Horschelt, 5. 12. 1855 StD, čes. Mořští loupežníci, 1856; Die Polka vor Gericht, balet, 1 jedn., ch: H. Vogel, 5. 8. 1858 StD, čes. Pol­ka před soudem aneb Všichni tancují, 1859. • Scénické hudby: Birch-Pfeiffer: Peter von Szapary oder des Ungarn Rache, 27. 12. 1840 Riga; [nezn. aut.]: Der Graf von Juan, veselohra, 1845 Breslau; Deut­sche Geister, slavnostní hra, 1845 Breslau; Hickel: Der Pirat von Venedig, píseň, pochod a meziaktní hudba do hry, 17. 10. 1846 StD; Paganini oder die Seele der Musik, hudba k dramat. scéně v polštině, t: E. Schmidt, 18. 11. 1846 Lvov; živý obraz ke 150. představení opery C. M. von Webera Der Frei­schütz, aranžmá osmi hud. čísel z Weberových oper, 18. 12. 1846 StD; [nezn. aut.]: Aus der Gesellschaft, 7 písní do hry, 22. 1. 1847 StD; Klicpera: česká Me­luzina aneb Krakonošova kouzelná zahrada, sbor do hry, 14. 11. 1847 StD; Drobisch: Helenas letzter Tag, 23. 12. 1847 StD, v květnu 1848 byla dokomponová­na „melodramatische Musik“; Benedix: Das bemo­oste Haupt oder Der lange Israel, hra, píseň Was kommt heran mit kühnem Gange, t: L. Frankl, 24. 3. 1848 StD; Kolinský: Švédové u Kolína nad Labem aneb Statečnost českého měšťana, zde píseň Čech je lev, 15. 10. 1848 StD; Gutzkow: Uriel Acosta, 5. 4. 1848 StD, čes. 10. 10. 1861 StD; Wollheim: Raphael Sanzio, melodram. hudba do hry, 11. 11. 1848 StD; C. A. Herbst: Sylva, píseň pro tenor a kytaru, 24. 4. 1849 Aréna ve Pštrosce; Mosenthal: Deborah, pře­dehra, entreakty a scén. hudba, 31. 5. 1849 StD, čes­ky 7. 3. 1850 StD; Hickel podle W. Friedricha: Die Töchter Luzifers, kouzel. hra se zpěvy a tanci, 17. 2. 1849 StD, znovu 9. 3. 1856 pod pseud. Heinrich, čes­ky přel. F. M[artinec]: Dcery satanáše aneb Boj lás­ky sesterské s mocí pekelnou, 20. 4. 1856 StD, zčásti hudba jiných autorů; Heinrich [tj. Hickel]: Radetzky­-Feier, dvoudílný cyklus, I. Des Rekruten Abschied und Heimkehr (scény ve dvou částech), II. Der Traum des Mönches, dram. fantazie s 6 živými obrazy, hudba T. a Landa, 1. 8. 1849 Aréna ve Pštrosce; Hickel: Ein Prophet, též Der falsche Prophet, hudba do parodie, 30. 8. 1851 Aréna ve Pštrosce; Shakes­peare–J. J. Kolár: Makbeth aneb Proroctví třech ča­rodějných sester, 8. 2. 1852 StD; [H. Becker-Stowe]: Strejček Tom, hra se zpěvy a tanci, 4 jedn., h: T. a Metzger, čes. úprava Kaška-Zbraslavský, 18. 8. 1853 Aréna ve Pštrosce; Valouch: Ajajka a Nathanel, sbo­ry, 27. 1. 1853 StD; Gaier: Der Bänkelsänger, 17. 3. 1855 StD; Klicpera: Lazebník frýdlantský, píseň pi­jácká a sbor, 4. 3. 1855 StD; Schiller–Mikovec: Di­mitri Ivanovič, sbor, 29. 4. 1855 StD; Th. Megerle: Selská rodina, „obraz života se zpěvy“, 4 odd., česky J. V. žák, 6. 9. 1855 Aréna ve Pštrosce; Klicpera: Boleslavci, sbor poutnický a svatební, 11. 11. 1855 StD; Wollheim: Jerusalems letzte Nacht, 1. 1. 1856 StD; Shakespeare: Veselé ženy windsorské, sbor, 13. 4. 1856 StD [rkp. v archivu ND]; George Sand, úpr. J. Haštalský: Vinní list aneb Tajená láska, sbor, 5. 10. 1856 StD; Seyffert: Das Wundermädchen aus den Alpen oder Wie man sich eine Frau sucht, 16. 1. 1857 Theater in der Josefstadt Wien, not. mat. v archivu konzervatoře v Praze; Gogol, úpr. Hynek [=J. V. Frič]: Taras Bulba, ataman kozácký, 7 kozáckých sborů podle nár. nápěvů, 15. 2. 1857 StD; Klicpera: česká Meluzína, sbor a hudba k tanci rusalek, 1. 11. 1857 StD; Jeřábek: Háno [Hanno] aneb Smíření Přemyslovců s Vršovci, 2 sbory, 2. 2. 1859 StD; Des Hauses Weihe, k slavnost. otevření Novoměst. diva­dla 24. 4. 1859, prov. též 1859 v Kutné Hoře při ochotnickém předst.; Hansmann: Jaroslav Šternberk aneb Porážka Mongolů u Holomouce, chorál, 23. 10. 1859 Novoměst. divadlo; J. Rosen: [Die Reise] Um die Welt, výprav. fraška, 21. 4. 1862, čes. Okolo svě­ta 3. 5. 1862, obojí Novoměst. divadlo, píseň Das deut­sche Mädchen vyd. Christoph a Kuhé [1862]. • Lit. uvádí: Valesca, nedok. opera; Dornröschen, neprov. opera; Bramante nebo Bradamante, kouzel. opera, 5 jedn., prov. snad v Rize 1843; Rübezahls Reisea­benteuer, hudbu ke hře uvádí T. v zápisníku v říjnu 1849, v této době se hrála ve StD hra Staberls Reise­abenteuer; 13 čísel k anon. hře, „zčásti k průsvitným obrazům“, Slavoj 2, 1863, s. 156.

Prameny a literatura

Cedule StD 1847–63, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1847, s. 7, 15, 35 [čes. představení]; 1848, s. 5, 20; 1849, s. 5, 7, 25, 35; 1850, s. 7, 10; 1851, s. 7, 10; 1853, s. 7, 9; 1855, s. 8, 12, 52; 1856, s. 8, 53, 1863, s. 8, 12, 56; Lumír 5, 1855, s. 815; Slavoj 2, 1863, s. 115–116, 156, 157; Teuber III, s. 362, 364, 375, 478, 480, 500, 868, 872; Dalibor 16, 1894, s. 283 [úmrtí]; Bohemia 27. 7. 1894 [nekr.]; E. Rychnov­sky: 50 Jahre des Deutschen Männergesangvereins, 1911; E. Janetschek: Der deutsche Sängerbund in Böhmen 1864–1914, 1914; J. Paclt: Hudba v české činohře 1848–1860, Prolegomena scénografické en­cyklopedie, 7, 1971, část I, s. 110–111; Laiske: Dra­maturgie; DČD III; Společnost pro podporu německé vědy; Lomnäs–Strauss, rejstříky ve sv. I, s. 323 a 405 [konc.]; S. Bohadlo: E. T.’s Notizbuch, in: Deutsch­sprachiges Theater in Prag 2001, s. 403–418 [zde edice deníku]. • Schlesisches Tonkünstler-Lexikon; Rieger; Wurzbach; Rigaer Theater; ČHS [též Žofín­ská akademie]; NDp; Stieger, sv. Komponisten; Kosch; Lexikon zur deutschen Musik [lit.]; Schlesis­ches Musiklexikon.

Životní události

• 21. 1. 1812: narození, Kladsko (Glatz), Polsko
  
• 26. 7. 1894: úmrtí, Praha
  

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 562–565
Autor: Jitka Ludvová