Vojáček, Hynek

Hynek Vojáček

* 4. 12. 1825 Zlín

† 9. 2. 1916 Carskoje selo (Petrohrad), Rusko

skladatel, hudební pedagog, publicista

V Rusku vystupoval jako Ignatij Kašparovič V. Pocházel z učitelské rodiny s hudebními zájmy. Základní hudební vzdělání získal ve fundaci kláštera augustiniánů na Starém Brně (prof. M. Klácel, od 1838). Teorii se patrně učil u G. Riegera. Po ukončení gymnázia odešel do Vídně (1845) a přihlásil se na filozofická stu­dia, pokoušel se existenčně zachytit a navázal kontakty se slovansky zaměřenými organiza­cemi. Získal zaměstnání v Sedmihradsku, jako domácí učitel v rodině hraběnky Bethlenové, a z náhodného podnětu se začal učit rusky. Po místních nepokojích, při nichž údajně ztratil rukopis své blíže neznámé nedokončené je­vištní skladby Repusol, se 1848 vrátil do Brna. Byl sbormistrem českých pořadů německého spolku Männergesangverein (1850–52) a složil jevištní výstup Starý pán a studenti, satiru na porevoluční absolutismus. 1852 přijal místo vychovatele v soukromém ústavu P. Bílky ve Vídni. Prohloubil svůj zájem o Rusko, když se seznámil s generálem a skladatelem A. F. Lvo­vem, který mu doporučil hledat tam působiště. 1853–55 byl učitelem hudby v rodině důstojní­ka v Brestu Litevském a díky kontaktům ve vojenských kruzích získal 1855 nakrátko mís­to kapelníka preobraženského pluku v Petro­hradě. Po dvou letech, kdy se živil soukromým vyučováním, byl 1857 přijat jako fagotista do carské petrohradské opery (kde spolupraco­val s E. Nápravníkem) a stal se učitelem na carském divadelním učilišti. 1862–1912 vy­učoval hudební teorii a orchestrální hru na konzervatoři.

Divadlo tvořilo menší část V. aktivity; hlavní význam V. práce spočívá ve sběratelské činnos­ti na území Valašska. Z Ruska vedl čilou kores­pondenci s L. Janáčkem, 1870 se Smetanou ve věci uvedení Prodané nevěsty v Petrohradě a s dalšími představiteli českého kulturního ži­vota v Brně a Olomouci. O prázdninách se pra­videlně vracel domů (Bidlas, s. 139, uvádí, že při návštěvě v létě 1866 přivezl do Prahy opis partitury Glinkovy opery Žizň za carja, kterou 29. 8. 1866 uvedl v PD Smetana). Dopisoval do řady českých časopisů (poprvé do Lumíra  14. 5. 1857). Posílal příspěvky do Dalibora (od 1859), Hudebních listů, Pražských novin a Mo­ravské orlice. Referoval o petrohradské opeře (např. Dalibor 2, 1859; 3, 1860; 6, 1863) a za­sílal i příspěvky spíše všeobecného než hudeb­ního charakteru. Udržoval si slovanskou orien­taci, ale postupně měl řadu kritických pozná­mek k ruské realitě, jež sděloval v dopisech Janáčkovi.

Jeho Slavnostní ouvertura otevřela 18. 11. 1862 provoz v Prozatímním divadle před čino­herním představením (Hálek: Král Vukašín). Jeho opera Plennica [Zajatá] na námět středo­věké švédské invaze do Ruska byla v PD prove­dena po několika odkladech. Neobsahuje sbory a užívá k charakterizačním účelům národních písní. Premiéra byla chápána spíše jako vlaste­necké gesto vůči prvotině českého autora než jako umělecký čin.

Dílo

Soupis uvádí ČHS.

Práce pro divadlo

Plennica [Zajatá], opera, 1 jedn. (2 obr.), ruské libreto E. Ratský, komp. 1867, v překladu J. Koláře česky 13. 3. 1869 PD, not. materiál a text v archivu ND; Přerušená sere­náda, aktovka pro 2 tenory, baryton a bas, t: Vaněk, autograf partitury ve Stát. okresním archivu Zlín, zámek Klečůvka, pozůstalost skladatele, nezprac.; Starý pán a studenti, výjev pro 3 hlasy a klavír ne­bo kytaru, t: Kopp, komp. asi 1850, partitura vyd. Brno s. a.

Prameny a literatura

Slawische Blätter [Wien] 1, 1865, s. 535–540; Dalibor 8, 1869, s. 71 [Zajatá], 139; Dalibor 18, 1896, s. 8–9 [k 70. nar.]; Naše listy [Národní listy] 16. 3. 1869 [Zajatá]; J. Ka­belík: Literární pozůstalost M. Klácela, Časopis Ma­tice moravské, Brno 1907, s. 393; Bartoš: PD opera; Vl. Gregor: Paměti H. V., Hudební rozhledy 7, 1954, s. 937; J. Schánilec: Za slávou. Čtení o českých hu­debnících v Rusku, 1961, zvl. s. 96, 98, 104–109, 176; M. Bidlas: H. V. jako dopisovatel českých novin z Ruska, Příspěvky k dějinám česko–ruských kultur­ních styků, 1, Praha 1965, s. 117–144 [výklad o pra­menech, zápisky 1889–1900, 1914, koresp., anon. stati v tisku, rkp., lit.]; L. Fiedlerová: H. V., život a dí­lo, dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1968; J. Trojan: H. V. Vzpomínky hudebníka předbřeznového Brna, Vlastivědný věstník moravský 38, 1986, s. 23–32; Di­versae notae aneb Paměti Hynka Vojáčka (I), k vyd. připravil Z. Fišer, Zlínsko od minulosti k současnosti 1994, s. 85–163, 1997, s. 93–171; Dějiny hudby na Moravě. • Obsah opery: Hornové [Zajatá]. • ČHS; Grove 1980 [lit.].

Životní události

• 4. 12. 1825: narození, Zlín
  
• 9. 2. 1916: úmrtí, Carskoje selo (Petrohrad), Rusko
  

Další jména

Vojáček Ignatij Kašparovič

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 606–607
Autor: Jan Trojan