Slovanské tance

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
Slovanské tance
tanec, balet


Dvě řady Slovanských tanců op. 32 (1. řada osmi tanců dokončena 1878, 2. řada osmi tanců dokončena 1886), složil Antonín Dvořák nejprve pro čtyřruční klavír, později v orchestrální verzi. První taneční uvedení bylo inscenováno v den Dvořákových šedesátin (8. 9. 1901) v ND Praha jako „baletní divertissement o 1 dějství“ pod taktovkou Karla Kovařovice, v choreografii Achille Viscusiho, s intermezzem veršů Bohdana Kaminského recitovaných Hanou Kvapilovou, Marií Ryšavou a Jindřichem Mošnou; hudebně idealizované tance zde dostaly scénické názvy (Kyjový, Kameník, Plzeňačka, Chorvát, Srb, Polák, Rus, Sousedská, Troják, Kanafaska, Slovák, Honění krále, Polka česká, Alegorie Prapor, Kolo, Kvapík). A. Viscusi v pozdějších verzích podložil obě řady tanců dějem. Slovanské tance se staly nejen titulem symfonických orchestrů, jejich strhující živelnost, rytmická razantnost, melodická líbeznost, idealizace a stylizace při zachování typové charakteristicky tanců je dovedla ke 40 tanečním provedením (do svého repertoáru některé z nich zařazovaly tanečnice a choreografky novodobých trendů, např. A. Čekanová, E. Divišková, J. Jeřábková, I. Lexová, J. Smoláková, M. Úlehlová, M. Mayerová; pod názvem Slavonika je v USA 1941 uvedl I. V. Psota a 1948 uvedl Tanec č. 8 B. Milec v Tanečním divadle) a staly se tak součástí českého baletního repertoáru: Ostrava 1920, ch. A. Viscusi; Plzeň 1923, ch. A. Viscusi; Brno 1928, ch. I. V. Psota a H. Olšovská; Plzeň 1938, ch. J. Judl podle A. Viscusiho; Plzeň 1939, ch. J. Judl; ČF Praha 1940, ch. M. Mayerová; Plzeň 1941, ch. J. Judl; Praha 1942 a 1944, ch. J. Kröschlová; Brno 1946, ch. J. Judl; České Budějovice 1946, ch. S. Jindřich; Ostrava 1947, ch. E. Gabzdyl; Liberec 1947, ch. J. Sokol; Ústí n. Labem 1948, ch. A. Smolík; Opava 1949, ch. A. Smolík; České Budějovice 1950, ch. S. Jindřich; Brno 1951, ch. I. V. Psota; Kladno 1951, ch. kolektiv choreografů; Liberec 1952, ch. J. Judl; ND Praha 1956, ch. A. Landa; Laterna magika Expo 58, 1958, ch. J. Němeček; Ústí n. Labem 1964, ch. R. Braun; ND Praha 1966, ch. A. Landa (2. řada); Ostrava 1968, ch. E. Gabzdyl; Opava 1968, ch. F. Vychodil; České Budějovice 1968, ch. M. Hojdys; Plzeň 1969, ch. G. Voborník; Brno 1972, ch. L. Hynková; 1975 získali M. Moravcová s G. Voborníkem za jejich televizní verzi 1. cenu Intervize; Opava 1979, ch. F. Vychodil; České Budějovice 1979, ch. M. Hojdys podle I. V. Psoty; Olomouc 1983, ch. E. Gabzdyl; ČSSPT 1984, ch. L. Hynková; Brno 1994, ch. L. Hynková; Balet Praha (část 1. řady spolu s výběrem z Moravských dvojzpěvů pod názvem Slovanské dvojzpěvy) 1999, ch. L. Vaculík.



Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 293–294