Pešková, Marie

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání

Marie Pešková
* ?
 ?
tanečnice


Roz. Zieglerová. Žačka baletní mistryně PD M. Hentzové. 1876 se stala členkou baletu PD, od 1877 sólovou tanečnicí. S tímto souborem přešla 1881 do ND, kde působila do 1903 (do 1891 vystupovala pod dívčím příjmením Zieglerová). Byla tanečnicí dynamického projevu a dobré technické úrovně. V PD se uplatnila především v tancích v operách (Dvořák: Vanda, Smetana: Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Gou­nod: Faust a Markéta, Dvořák: Šelma sedlák), v operetách a výpravných féeriích. Její první příležitostí v baletu byla až 1882 Víla (Lesní panna a cikán, libr. a ch: V. Reisinger, h: ?). I na scéně ND ztvárnila především desítky sólových tanců a tanečních divertissementů v operách (tanec víl v Rozkošného Svatojanských prou­dech, 1885; tanec v dřevěnkách v Lortzingově opeře Car a tesař,1886; cikánský tanec ve Smetanových Braniborech v  Čechách; tančila také téměř ve všech představeních Prodané ne­věsty). V jednoaktovém Kovařovicově baletu Hašiš (1884) s jednoduchou dějovou zápletkou o opiovém opojení tuniského beje Achmeda tančila harémovou favoritku Almu. V později uváděných baletech, v nichž v té době domino­valy italské primabaleríny, vytvářela menší ro­le. V Hertelově baletu Flik a Flok tančila Dámu v průvodu princezny gnomů (1886), v Bayero­vě Královně loutek Mouřenínku a Moravanku (1891). Její specialitou se staly mužské postavy, do nichž ji obsazoval choreograf A. Berger při nedostatku technicky vyspělých tanečníků v souboru ND. Po Španělovi a Mexikánovi v Marencově výpravném baletu Excelsior (1885) ztvárnila např. hajného Hilariona v Adamově Giselle (1886), Zdeňka v nastudování 2. jedn. Čajkovského Labutího jezera (při autorově ná­vštěvě v Praze 21. 2. 1888), pastýře Aminta v Delibesově Sylvii, v Coppélii téhož autora vytvořila stěžejní mužskou postavu Stanislava (1893) apod. Vedle těchto lyrických typů se uplatnila v dalších rolích, kde osvědčila jem­nou ironii (např. jako Princ Budulín ve fantas­tické Kàanově báchorce Bajaja, 1897) nebo cit pro vystižení národního charakteru (Řek, Kozák a Arlequin v Terpsichoře L. Pougeta, 1901). Podle V. Mrštíka předčila svým přesvědčivým projevem v mužských rolích i A. Bergera. Spo­lečně s F. Boreckou a A. Srnovou tvořila až do konce století stabilizující jádro baletního sou­boru ND.


Prameny a literatura

Národní listy 4. 8. 1885 [Excelsior], 6. 2. 1886; V. Mrštík: Fantaska, Ruch 10, 1888, s. 490; q [J. Borecký]: Opera a balet, Česká Thalia 5, 1891, s. 423; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918,skripta HAMU 1983, s. 75; ND po 1883. • NDp.

Životní události

  •  ?: narození
  •  ?: úmrtí

Další jména

Zieglerová


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 392–393
Autor: Alice Dubská