Heller, Josef August
Bývá zaměňován s žurnalistou a spisovatelem Servácem H. (nar. 1845) a se skladatelem Ferdinandem H. (nar. 1824). Jeho otec byl koncesovaným tabáčníkem v Žatci. 1816 byl zapsán do filozofických ročníků pražské univerzity (při zápisu uvedl 17 let), kde ho vyučovali mj. B. Bolzano a F. Němeček, ve druhém ročníku Alois Klar. Vystudoval práva a stal se státním finančním úředníkem. Sužován chronickou chorobou, vyhýbal se společenskému životu, ale horlivě se věnoval studiu hudby a kompozici [O. Teuber, lit.]. V Hamburku vydal anonymně 1846 spis Schattenseite des österreichischen Staatsverwaltung (jeho autorství identifikuje Rieger), 1848 byl členem revolučního Svatováclavského výboru a svými texty v Prager Zeitung nabádal k národnostní smířlivosti. Nebyl členem Sboru pro postavení ND, jak uvádí část literatury záměnou se Servácem H. Napsal několik mší, rekviem a drobné skladby. Jeho opera Zamora měla ve StD 1845 zdvořilostní úspěch. Na začátku roku 1846 ji nabídl k provedení R. Wagnerovi do Drážďan, který však prostřednictvím A. W. Ambrose nastudování odmítl. Jeho pohřbu se vzhledem k jeho poměrně vysoké úřední pozici zúčastnili zástupci ministerstva i umělci (zpívali členové divadla Reichel, Strakatý a Emminger).
Ve 40. letech se H. připojil ke skupině žáků V. J. Tomáška, která se inspirovala romantickými estetickými ideály R. Schumanna a označovala se podle tohoto vzoru jako „Davidsbündelei“ (Davidovci). Představovali ji zejm. A. W. Ambros, E. Hanslick, F. Ulm, pozdější majitel významné pražské hudební školy J. E. Hock, pianista a skladatel H. Hampel, pozdější lékař F. Bach a pozdější profesor dějin umění ve Vídni Jos. Bayer. „Davidovci“ si pod schumannovskými pseudonymy vyměňovali v tisku otevřené dopisy se svými estetickými názory.
Jako kritik začal H. 1846 přispívat do pražského listu Ost und West. Pod značkami J. H., –H., Obolus a O– psal také do Prager Zeitung, 'Tagesbote aus Böhmen, Österreichisches Theater-und Musik-Album (Prag 1847, 1848), Constitutionelles Blatt aus Böhmen a do zahraničních časopisů Neue Zeitschrift für Musik a Wiener Allgemeine Musikzeitung. Jeho názory, formulované jasně a věcně, se blížily náhledům kritiků Gutta a Ulma: podporovaly schumannovský raný romantismus, ale projevovaly skepsi vůči Lisztovým a Berliozovým ideám, jež předpokládaly schopnost programní hudby sdělovat mimohudební obsahy. Z Wagnerova díla mohl H. slyšet pouze pražské provedení Tannhäusera (1854). Byl kritický vůči soudobé francouzské a italské opeře, odmítal scénické a hudební efekty, které nevycházejí z dramatické situace, a v souhlasu s E. Hanslickem preferoval domácí skladatele proti italské konkurenci. Polemizoval s ředitelem StD J. Hoffmannem a jeho dramaturgem C. J. Hickelem o dramaturgickém zaměření a způsobu referování o představeních StD (Constitutionelles Blatt aus Böhmen 24. 2. 1851, Bohemia 28. 2. 1851). Jeho nejvýznamnějším publicistickým textem je pojednání Die musikalischen Zustände Prags, otiskované mezi 12. 7. a 26. 11. 1851 v Prager Zeitung (9 částí), jež podrobně popisuje soudobou pražskou uměleckou scénu (veřejné koncerty, salony, divadlo a publikum). V kapitole o divadle kritizujeH. praktické podmínky provozu StD (akustiku hlediště, požární bezpečnost, pohodlí návštěvníků) a volá po soustavnějším vzdělávání zpěváků a po průběžné regeneraci orchestru a sboru. Žádá zpřístupnění divadla všem sociálním vrstvám a přeje si, aby obecenstvo zaujalo patriotičtější vztah k soustavně podceňované domácí produkci.
Práce pro divadlo
Zamora, opera, 3 jedn., t: skladatel podle románu George Sandové, 21. 6. 1845 StD, v přeprac. verzi jako Aurelie, Fürstin von Ravena, heroic. opera, 10. 3. 1849 StD, dir. skladatel, libr. vyd. 1849; lit. uvádí dále operu Marion Delormé [též de Lorme] podle hry V. Huga, 1849.
Prameny a literatura
Katalog vom Schuljahr 1816 über die Hörer der Philosophie im zehnten Jahrgang, Archiv UK, sign. B 14. – Cedule StD 1845, 1849, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1850, s. 30 [Zamora]; E. Meliš–J. Bergmann: Průvodce v oboru českých tištěných písní '1800–1861, 1863; A. W. Ambros: Die böhmische Oper in Prag, Österreischische Revue, I, 1867, s. 173–184, zvl. 182; Teuber III, s. 284, 399; R. Batka: Ambrosiana, Musikalische Streifzüge, Florenz–Leipzig 1899, s. 47–58; C. F. Glasenapp: Das Leben Richard Wagners in sechs Büchern, Leipzig 1905–1912, sv. II/1; J. Plavec: František Škroup, 1941; Stieger, sv. Titelkatalog; G. Payzant: E. Hanslick and Ritter Berlioz in Prague. A documentary narrative, Univ. of Calgary Press 1991; Lomnäs– Strauss [obsahuje: šifry a pseudonymy, uložení pramenů a přetisk H. textů Sendschreiben des Obolus an Flamin, Die musikalischen Zustände Prags, Theater]. • Rieger; Pazdírek; ČHS.
Životní události
- 1799: narození, Žatec
- 17. 12. 1855: úmrtí, Praha
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 188–189
Autor: Jitka Ludvová