Divadlo kolektivní tvorby

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
Divadlo kolektivní tvorby
Praha 1945–1946
divadlo


V květnu 1945, týž den, kdy byl zajištěn V. Burian pro podezření z kolaborace s okupanty, zabrala jeho divadlo v paláci Báňské a hutní společnosti na nároží Jungmannovy a Lazarské ul. část souboru v čele s hercem Z. Podlipným. Názvem Divadlo kolektivní tvorby manifestovala rozchod s Divadlem Vlasty Buriana jako scénou dominantní herecké hvězdy. Administrativním ředitelem se stal K. Němec, uměleckým šéfem Z. Podlipný, provozovatelem Svaz přátel SSSR.

DKT zahájilo 23. 5. 1945 premiérou hry Z. Brodského [Podlipného] Asyl, krátce nato uvedlo Katajevovu komedii Milion trápení. Již z prvních inscenací, jevících stopy kvapné přípravy a absenci vážného uměleckého záměru, bylo zřejmé, že program kolektivní tvorby vycházel z pragmaticky utilitárních pohnutek.

V sez. 1945/46 převzalo provoz DKT, které bylo sloučeno s divadlem Nový život (bývalé Nezávislé divadlo), město Praha. Ředitelem se stal M. Hájek, na uměleckém vedení se podíleli V. Pfeiffer, K. Konstantin a V. Trégl, dramaturgem byl V. Kolátor, šéfem výpravy M. Rzounek. V souboru působili herci M. Blažková, L. Bokrová, M. Fričová, M. Norrová, F. Jarkovský, M. Hájek, V. Pfeiffer, V. Švec, V. Trégl ad.

Dramaturgicky i interpretačním stylem se DKT profilovalo jako ryze veseloherní scéna zpola lidového, zpola bulvárního typu. Vedle komediálních titulů domácí provenience (Poláček: Otec svého syna, 1945) se na repertoáru objevily osvědčené kasovní kusy zahraniční (Manners: Peg mého srdce; Coward: Rozmarný duch – 1946) a další sovětská veselohra (Škvarkin: Cizí dítě, 1946). Režie herce V. Pfeiffera a rutinovaného inscenátora frašek a komedií G. Harta a K. Konstantina těžily z jevištních konvencí a schémat žánru, které charakterizovaly i herecký projev druhořadého ansámblu. Kritika ocenila pouze reportážní komedii J. Gočára J. P. P. (1945) z protektorátního doby. Poslední premiérou DKT byl Sauerův Haškův poslední podnik (r: K. Konstantin, v: J. Lada, 1946).

Na konci sez. 1945/46 DKT zaniklo, část herců přešla do nově zřizovaného Divadla města Žižkova.


Literatura

an: Kolektivní Asyl, RP 22. 6. 1945; kd [E. Konrád]: Dramatická rychlá kuchyně, SN 22. 6. 1945 + Milion trápení s Milionem trápení, SN 22. 7. 1945; J. H. [J. Hájek]: Kýč v novém přestrojení, RP 22. 7. 1945 + J. Hájek: Karel Poláček jako dramatik, RP 14. 10. 1945; IR: Zdramatizovaný Karel Poláček, SN 14. 10. 1945; vp: První úspěch v DKT, SN 27. 12. 1945 + Švanda s duchy, SN 26. 3. 1946 + Veselohra s běžícího pásu, SN 20. 4. 1946; MS: Duchové tropí neplechy, RP 26. 3. 1946; er: Kterak psal Hašek Švejka, 28. 5. 1946; ok: Jak se rodil Švejk, SN 21. 5. 1946.

Významné události

  • 1945: vznik (založení), Praha
  • 1946: zrušení (ukončení činnosti), Praha


Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 95—96
Autor: Eva Šormová