Burggraf, Auguste
nahoru...
Významná herečka druhé poloviny 19. stol. Debutovala v Norimberku (1845), poté hrála v Innsbrucku a ve Štýrském Hradci. 1858 jí angažoval F. Thomé do pražského Stavovského divadla, kde vynikla v řadě hlavních ženských rolí. Po odchodu z Prahy působila ve Frankfurtu n. M. a Mannheimu. Jejím manželem byl herec a režisér Carl Burggraf.
Roz. Martin, křtěna Anna Marie Babette Auguste, psána též Augusta. Jako rok narození je většinou shodně uváděn 1832, v pražských záznamech rok 1829 a 1839, v další literatuře i 1830. Dívčí jméno Auguste Martin používala na počátku své herecké dráhy 1845–49. Manželka herce a režiséra Carla Burggrafa (1819–1871).
Otec byl vyšším úředníkem u vévody Viléma Bavorského, matka baronka von Wildenstein. Herecké vzdělání B. podpořil korunní princ Maxmilián, budoucí Maxmilián II. Bavorský. Po prvním krátkém působení v Norimberku 1845 získala koncem téhož roku angažmá v městském divadle v Bamberku (ředitel L. v. Seefried), kam byla přijata jako první milovnice. Týž obor zastávala v Innsbrucku (1846–47), odkud přešla do Štýrského Hradce, kde byla od 1847 angažována za ředitele K. Remmarka. Když se 1850 stal ředitelem tamní „stavovské“ scény F. Thomé, převzala i zde svůj obor prvních milovnic. Zdejší působení představuje významný předěl v herecké kariéře B., kritika si začala více všímat jejích výkonů. 1849 se provdala za hereckého kolegu C. Burggrafa. Narodily se jim tři děti, dvojčata Ignatia (zřejmě brzy zemřela) a Karolina (1850), a syn Moritz (1853/1854–1876). B. i její manžel byli čestnými členy (jmenováni mezi 1848 a 1852) jednoho z nejstarších hudebních spolků na světě – Musikvereinu für Steiermark (zal. 1815 ve Štýrském Hradci). V sezoně 1851/52 hostovala v hannoverském dvorním divadle a následně byla angažována pro role prvních tragických milovnic a hrdinek; manžel však zůstal ve Štýrském Hradci jako režisér a herec. Po úspěšném hostování 1853 získala angažmá v Thalia-Theater v Hamburku, kde vynikla v roli Moniky v Mosenthalově lidové hře Der Sonnwendhof. 1855 vystupovala v tamním městském divadle a osvědčila se jako představitelka charakterních rolí, zejména salonních a důstojných dam. V Hamburku siB. studiem u herečky A. Glaßbrenner-Peroniové dále rozvíjela divadelní vzdělání. Na přelomu ledna a února 1858 hostovala ve dvorním divadle ve Schwerinu ve velkých schillerovských rolích (Alžběta, Maria Stuart a Donna Isabella, Die Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder).
V červnu 1858 hostovala v pražském Stavovském divadle jako Fiammina (M. Uchard: Die Fiammina), hraběnka Orsina (Lessing: Emilia Galotti) a Monika (S. H. Mosenthal: Der Sonnwendhof), a od srpna byla angažována (nástupní role: královna Alžběta v truchlohře H. LaubehoGraf Essex 4. 8.). Do Prahy se přestěhovala s dětmi, ale bez manžela (s ním tu pobývala již 1849, tehdy herecky zřejmě nevystupovala). Jejich dráhy se rozdělily pravděpodobně již ve Štýrském Hradci a ani v dalších angažmá se manželé už nesetkali.
Praha se stala nejdelším působištěm B.; setrvala zde do jara 1864, kdy jí nový ředitel R. Wirsing smlouvu už dále neprodloužil.
V srpnu 1863 projevil o B. zájem generální intendant dvorního divadla ve Výmaru F. v. Dingelstedt, nabídku však odmítla. V lednu 1865 úspěšně hostovala v městském divadle v Bamberku (všechna tři představení navštívil vyhoštěný řecký král Ota I. Řecký s chotí Amalií Oldenburskou) a téhož roku nastoupila do městského divadla ve Frankfurtu n. M., kde nahradila F. Janauschekovou. Zřejmě kvůli zdravotním problémům se v srpnu 1867 neuskutečnily její pohostinské hry v New Yorku, k nimž byla pozvána (spolu s pražskými herci C. Hallensteinem a H. Oberländerem) ředitelem O. von Hoymem. Již vážně nemocná přešla 1868 do divadla v Mannheimu, v květnu podstoupila operaci a zanedlouho, teprve šestatřicetiletá, zemřela.
První referáty o jejích vystoupeních již zmiňují klady, se kterými byla její osobnost a tvorba spojována po celý život (humor, přirozenost, příjemný vzhled, schopnost oslovit diváky, jedinečné předpoklady pro veselohru). Její repertoár zahrnoval mnohem širší škálu rolí, než čítaly herecké obory, do nichž byla smluvně vázána. Účinkovala v řadě veseloher, frašek, lidových her, v truchlohrách, v historických dramatech a v klasických kusech. V mládí byla obsazována do rolí prvních milovnic, později především do rolí salónních a důstojných dam z vyšší společnosti. Pro role hrdinek, jež se dle tehdejších představ pojily s majestátním vzezřením a junonskou postavou, byla příliš štíhlá až křehká. Za pobytu ve Štýrském Hradci, kde vynikla např. v roli švédské královny Kristýny (H. Laube: Monaldeschi), jí kritika předpovídala slibnou budoucnost. Tvořila hereckou dvojici s manželem, často byli obsazováni do hlavních rolí (Julie von Jordan a Heinrich Werner von Jordan, Werner, Faust a Gretchen, Faust, König Guiscard a Äbtissin des Klosters St. Clara, König und Äbtissin). Ve Stavovském divadle její kariéra vrcholila, záhy se stala miláčkem publika a svým talentem zachraňovala i nepodařená představení a slabé kusy. V průběhu let se vlastní pílí vypracovala v rutinovanou herečku. Vedle sentimentálních a naivních milovnic obsáhla role vypjatě dramatické a tragické (Shakespearova Lady Macbeth, Hebbelova Judita, Heigelova Marfa) i rozverně komediální (Shakespearova Beatrice v Mnoho povyku pro nic či Kateřina ve Zkrocení zlé ženy). Byla srovnávána s J. Rettichovou a A. von Bärndorffovou. O čelném postavení v souboru svědčí její nadprůměrná gáže (122 zl. a 50 krejcarů měsíčně pro rok 1864). Při benefici v říjnu 1860 získala „palmu večera“ za roli Angeliky (J. B. v. Zahlhas: Ein Tag aus dem Leben Carl Stuart's). Obzvlášť pochvalně byl ceněn výkon v roli Diany (G. zu Putlitz: Don Juan de Austria), kterou pohotově a rychle nastudovala jako záskok T. Remosani (prosinec 1860). Její nedobrovolný odchod ze souboru znamenal pro pražské německé divadlo citelnou ztrátu (na odchodnou jí byl udělen vavřínový věnec), vzniklá mezera byla zaplněna až po třech letech. B., nazývaná „perla divadel“, byla po celou svou kariéru velmi oblíbenou a kritikou uznávanou noblesní herečkou. Jejímu herectví byl vlastní humor i vážnost, její pojetí postav bylo věrné a strhující. Do postav se dokázala vcítit, dodat jim potřebnou hloubku a představit je divákům v jemně odstíněné a co nejpřesnější podobě. Mimikou uměla vystihnout nuance jednotlivých charakterů a mluvním projevem zdůraznit jejich výpovědi. I v náročných rolích plných emočních zvratů působila přirozeně, na jevišti se pohybovala s grácií a půvabem a její lehký, jemný konverzační tón byl podtrhován jasným krásným přednesem. Chybějící plnost a sílu hlasu usilovala nahradit impozantním vzhledem, zvýrazňovaným velkolepými toaletami; bohaté, avšak vkusné kostýmy její garderoby se staly pověstnými. Na svém vzhledu si dávala velmi záležet, za což bývala někdy i kritizována.
Její talent byl využíván i v deklamacích. V Praze v rámci slavnosti k založení mužského pěveckého souboru Arion přednesla báseň K. J. A. Ebersbergera Der Schauspieler und sein Kind (22. 2. 1863). Při odhalení pomníku maršála Radeckého na pražském Malostranském náměstí, konaném za přítomnosti císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty, ztvárnila alegorickou postavu Austrie (13. 11. 1858). Při otevření Novoměstského divadla na Velikonoční pondělí (25. 4. 1859) hrála ve dvou pražských německých premiérách – Bohemii ve slavnostní hře Des Hauses Weihe (h. E. Tauwitz) a Fräulein Helouin ve hře Ein verarmter Edelmann. V rámci schillerovských slavností (listopad 1859) bylo na počest stého výročí narození básníka v Novoměstském divadle uvedeno představení Vor hundert Jahren (F. Halm), kde B. účinkovala v roli Poesie. U příležitosti oslav Goethových narozenin v srpnu 1860 ji ředitel F. Thomé obsadil do titulní role Iphigenie auf Tauris.
B. upozornila na herecký talent mladé A. Hill (roz. Klees) jejího otce, a ta později získala herecké vzdělání a věnovala se přednesu, psaní článků, fejetonů a jednoaktovek.
B. byla jedním ze symbolů německého herectví své doby, v básni Im Theater figurovala vedle mnoha soudobých a uváděných dramatiků jako jediná herečka a R. Gottschall s ní zřejmě počítal pro titulní roli své nové truchlohry Katharina Howard (1865). Stala se ikonou německojazyčné divadelní scény. Divadla, která opustila, na ni vzpomínala a kritika poměřovala výkony hereček mladší generace jejími kreacemi. Herecké výkony B. zůstaly směrodatné i po její smrti.
Role
Stadttheater Norimberk
Gräfin Mathilde von Gallen (H. Laube: Struensee), Pauline (F. W. Riese: Er muß auf's Land), Renata (C. Blum: Christoph und Renata oder Die Verwaisten) – 1845.
Nationaltheater Innsbruck
Brigitte (J. L. Deinhardstein: Modestus), Donna Flora (J. Ch. v. Zedlitz: Herr und Sklave), Louise (F. Schiller: Kabale und Liebe), Amalie (H. J. Herzenskron: Der Gang ins Irrenhaus) – 1846.
Ständisches Theater Štýrský Hradec
Erminia (O. Prechtler: Die Rose von Sorrent) – 1847; Marie (L. Feldmann: Der Rechnungsrath Null und seine Töchter), Bertha Linde (R. Benedix: Der Ruf), Gabriele von St. Albin (P[hilipp] Lubarsch: Der Günstling oder Keine Jesuiten mehr!), Maria (G. A. v. Maltitz: Das Pasquill), Prinzessin Wilhelmine (K. Gutzkow: Zopf und Schwert) – 1848; Nina Linden (F. Kaiser: Ein Traum – kein Traum oder Der Schauspielerin letzte Rolle), Christine, Königin von Schweden (T. Hell dle J.-F.-A. Bayarda: Die Königin von sechzehn Jahren), Julia (F. Schiller: Die Verschwörung des Fiesco zu Genua), Marie (A. Kotzebue: Die Brandschatzung), Julie von Jordan (K. Gutzkow: Werner oder Herz und Welt, i Stadttheater Hamburk 1858), Prinzessin Agraffine (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Günstlinge oder Die Erscheinung am Grabe), Baronin Julie von Haldau (táž: Der Pfarrherr), Nerissa (W. Shakespeare: Der Kaufmann von Venedig), Hoffräulein (J. B. v. Zahlhas: Marie Louise von Orleans), Hanna (S. H. Mosenthal: Deborah), Judith (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Amalia von Edelreich (F. Schiller: Die Räuber), Elisabeth von Valois (týž: Don Carlos) – 1849; Christine, Königin von Schweden (H. Laube: Monaldeschi), Lady Elisabeth Claypole (E. Raupach: Oliver Cromwell: Cromwell's Ende), Antonie (R. Benedix: Die Hochzeitsreise), Pauline Bonaparte (J. B. v. Zahlhas: Toussaint Louverture), Amalie (E. Devrient: Treue Liebe), Gretchen (J. W. Goethe: Faust. Der Tragödie erster Teil), Anna von Österreich (Ch. Birch-Pfeiffer, dle A. Dumase st.: Anna von Österreich), Äbtissin des Klosters St. Clara (A. Patuzzi: König und Äbtissin) – 1850; Prinzessin von Eboli (F. Schiller: Don Carlos, i Stavovské divadlo Praha 1861) – 1852.
Königliches Hoftheater Hannover
Baronin von Holmbach (F. L. Schröder dle F. Beaumonta a J. Fletchera: Stille Wasser sind tief, i Thalia-Theater Hamburk 1853), Georgine Fürstin Udaschkin (G. Freytag: Graf Waldemar), Aurora von St. Clair (W. Vogel: Witzigungen oder Wie fesselt man die Gefangenen?) – 1851/1852.
Thalia-Theater Hamburg
Katharina die Zweite (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Günstlinge oder Die Erscheinung am Grabe) – 1854.
Großherzogliches Hoftheater Schwerin
Elisabeth, Königin von England (F. Schiller: Maria Stuart), Donna Isabella, Fürstin von Messina (týž: Die Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder), Herzogin von Marlborough (E. Scribe: Das Glas Wasser oder Die Thaten und ihre Ursachen) – 1858.
Ständetheater Praha
Fiammina (M. Uchard, př. K. Th. v. Küstner: Die Fiammina), Gräfin Orsina (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Monica (S. H. Mosenthal: Der Sonnwendhof), Elisabeth, Königin von England (H. Laube: Graf Essex), Marquise de Pompadour (A. E. Brachvogel: Narziß) – 1858; Bohemia (?, h. E. Tauwitz: Des Hauses Weihe, Novom.), Fräulein Helouin, Gesellschafterin (dle O. Feuilleta, ú. P. J. Reinhard, Karl Juin [Karl Giugno]: Ein verarmter Edelmann, Novom.), Sophia, Czarewna (E. Raupach: Die Fürsten Chawansky, Novom.), Poesie (F. Halm: Vor hundert Jahren, Novom.) – 1859; Diana (G. zu Putlitz: Don Juan de Austria), Ottilie (A. Hirsch: Der Familiendiplomat), Gräfin Terzky (F. Schiller: Die Piccolomini), Gräfin Terzky (týž: Wallensteins Tod), Brangane (J. Weil v. Weilen: Tristan), Adele Müller (A. J. B. v. Meddlhammer: Die gefährliche Tante), Iphigenie (J. W. Goethe: Iphigenie auf Tauris), Valentine, Freiin von Geldern (G. Freytag: Die Valentine), Angelika (J. B. v. Zahlhas: Ein Tag aus dem Leben Carl Stuart's), Elisabeth Charlotte (P. Heyse: Elisabeth Charlotte), Oberon (W. Shakespeare: Ein Sommernachtstraum), Beatrice (týž: Viel Lärm um Nichts, i Stadttheater Bamberg 1865) – 1860; Catharina (W. Shakespeare: Die bezähmte Widerspenstige), Lucie von Scarron (K. Ph. Berger: Jean Bart am Hofe), Portia (W. Shakespeare: Der Kaufmann von Venedig), Adelheid von Walldorf (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen), Judith (F. Hebbel: Judith), Albertine de Laborde (A. Dumas ml., ú. Ida Schuselka: Vater und Sohn), Louise (K. Hugo: Des Hauses Ehre), Agnese Welstedt (K. Töpfer: Gebrüder Foster oder Das Glück mit seinen Launen) – 1861; Lady Macbeth (W. Shakespeare: Macbeth), Marfa (K. A. v. Heigel: Marfa), Neuberin (S. H. Mosenthal: Die deutschen Komödianten), Marquise von Prie (A. Dumas st.: Mademoiselle de Belle-Isle), Marquise von Mèneville (E. Scribe: Feenhände), Gräfin (L. Gozlau: Regen und Sonnenschein) – 1862; Elmire (Molière: Der Tartuffe oder Der Betrüger), Frau von La Roche (E. v. Bauernfeld: Ein deutscher Krieger), Louise Adelgunde Viktorie Gottschedin (H. Laube: Gottsched und Gellert), Brunhilde, Königin von Isenland (F. Hebbel: Die Nibelungen), Richelieu (L. Kohl v. Kohlenegg: Madame de Richelieu), Marie (K. Ph. Berger: Marie von Medicis), Marie von Schönberg (G. v. Moser: Eine Frau, die in Paris war) – 1863; Susanne, Baronin d'Ange (A. Dumas ml.: Demi-Monde) – 1864.
Stadttheater Bamberg
Marie-Anne (A. Dennery, J. de Mallian: Marie-Anne oder Ein Weib aus dem Volke), Gräfin von Autreval (E. Scribe, E. Legouvé: Der Damenkrieg, i Großherzogliches Hof- und National-Theater Mannheim 1868) – 1865.
Prameny
NA Praha: Policejní ředitelství I., konskripce, kart. 60, obr. 241 [z roku 1858, rok nar. 1839].
AMP: Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Pražští příslušníci [manžel Burggraf Karl, 1819; z roku 1849, rok nar. 1829]. Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main: pozůstalost, sg. 46, [online], [cit. 29. 10. 2015], URL: http://www.ifaust.de/isg/.
Institut für Medienkultur und Theater, Universität zu Köln: Theaterwissenschaftliche Sammlung, sg. Au 1238 (dopis B. hudebnímu skladateli a dirigentovi I. Lachnerovi z 23. 6. 1864) [online], [cit. 29. 10. 2015], URL: http://kalliope-verbund.info/de/ead?ead.id=DE-611-HS-647800
Literatura
Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode 19. 6. 1845; Gambrinus. Bayerisches Unterhaltungsblatt (Nürnberg) 1845, č. 41, s. 163n.; Der Wanderer im Gebiete der Kunst und Wissenschaft, Industrie und Gewerbe, Theater und Geselligkeit (Wien) 21. 9., 22. 10. 1846; Die Gegenwart. Politisch-literarisches Tagsblatt (Wien) 11. 9., 11. 10., 27. 11. 1847; Almanach für Freunde der Schauspielkunst (Berlin) 1847, d. 2, s. 176n.; 1853, d. 2, s. 156-159; Der Humorist (Wien) 9. 11., 24. 11., 25. 11. 1847; 4. 9., 24. 12. 1850; 9. 2., 19. 7., 17. 12. 1851; 9. 1., 4. 2., 6. 5., 9. 7., 26. 8., 22. 9. 1852; 11. 6., 13. 6., 26. 6. 1858; Er mengt sich in Alles. Humoristisch-satirische Zeitschrift für das lachende Deutschland (Graz) 1848, č. 4, s. 15; č. 8, s. 31; č. 12, s. 47; č. 13, s. 50n.; Der Freisinnige. Zeitschrift für Politik, Kunst, Literatur, Satire und Humor (Graz) 1848, č. 25, s. 100; č. 41, s. 164; Gratzer Schnell-Post 7. 2. 1849; Wiener Theater‑Telegraph. Zeitschrift für Kritik, Kunst, Literatur, Industrie, politische Rundschau, sociales Leben und Theatergeschäftsverkehr 1849, č. 3, s. 11n.; č. 13, s. 56; č. 22, s. 91n.; č. 52, s. 211; č. 56, s. 226n.; F. Stern: Zustände des Grazer Theaters II, Wiener Theater‑Telegraph. Zeitschrift für Kritik, Kunst, Literatur, Industrie, politische Rundschau, sociales Leben und Theatergeschäftsverkehr 1849, č. 39, s. 159; Aurora. Ein Unterhaltungsblatt für Kunst, Literatur und geselliges Leben (Graz) 1849, č. 20, s. 80; č. 25, s. 99n.; č. 30, s. 120; č. 31, s. 124; č. 41, s. 164; č. 44, s. 176; Grazer Courier. Politisch-belletristisches Morgenblatt 7. 7., 18. 9., 28. 9., 21. 10., 26. 10., 29. 11. 1849; Der Herold. Abendblatt für Literatur, Theater, Kunst, geselliges Leben (Graz) 14. 7. 1849; Wiener allgemeine Theaterzeitung. Originalblatt für Kunst, Literatur, Musik, Mode und geselliges Leben 15. 2., 8. 6. 1850; Grazer Zeitung 22. 5., 25. 5., 3. 6., 18. 6., 19. 7., 27. 7., 30. 7., 22. 10., 25. 10., 2. 11., 21. 12., 27. 12. 1850; Wochenschrift für Kunst und Literatur (Graz) 1, 1850, č. 1, s. 8; č. 2, s. 15n.; č. 4, s. 32; č. 9, s. 76; č. 10, s. 86n. [ještě jako Frl. Martin]; tamtéž 2, 1851, č. 4, s. 40; L. J. S.: Akademie, Wochenschrift für Kunst und Literatur (Graz) 1, 1850, č. 3, s. 23n.; A. v. Wouwermans: Theaterbriefe VI. Oliver Cromwell, Wochenschrift für Kunst und Literatur (Graz) 1, 1850, č. 8, s. 66n., Beilage; týž: Theaterbriefe XIII. Toussaint Louverture, Wochenschrift für Kunst und Literatur (Graz) 1, 1850, č. 15, s. 138, Beilage; týž: Theaterbrief XVII. König und Aebtissin, Wochenschrift für Kunst und Literatur (Graz) 1, 1850, č. 16, s. 146n.; Der Phönix. Zeitschrift für Literatur, Kunst, Geschichte, Vaterlandskunde, Wissenschaft und Theater (Innsbruck) 2, 1851, č. 46, s. 368; č. 49, s. 386 [báseň Im Theater]; Die Presse (Wien) 8. 4., 8. 5. 1852; 7. 10. 1865; Deutsches Museum. Zeitschrift für Literatur, Musik und öffentliches Leben (Leipzig) 1855, č. 24, s. 879-882; Monatschrift Für Theater und Musik (Wien) 2, 1856, s. 452n., 536-539; Deutsche Allgemeine Zeitung (Leipzig) 2. 3. 1856, 1. 4. 1858; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 1857, d. [2], s. 157; 1858, d. [2], s. 175; 1859, d. [2], s. 329, 532; 1860, d. [2], s. 331; 1861, d. [2], s. 241; 1862, d. [2], s. 298, 393; 1863, d. 2, s. 277; 1864, d. 2, s. 238n.; 1865, d. 2, s. 114-117; 1866, d. 2, s. 131; 1867, d. 2, s. 113n.; 1869, d. 1, s. 196, d. 2, s. 118, 220; Fremden-Blatt (Wien) 17. 11. 1858; 28. 4. 1859 [otevření Novom. div.]; 13. 4., 26. 8., 31. 8., 4. 10., 7. 11., 26. 11. 1863; 5. 1., 26. 1., 23. 3., 7. 10. 1864; 21. 2., 11. 4., 29. 8. 1865; 9. 6., 26. 6. 1867; 29. 2., 13. 3. 1868; 13. 1. 1869; Klagenfurter Zeitung 18. 11. 1858, 18. 11. 1859, 12. 12. 1860; Der Satellit. Conversationsblatt zur Kronstädter Zeitung 24. 11. 1858; Almanach des königl. ständischen Theaters zu Prag 1859, s. 10, 56; Bohemia. Erstes Abendblatt (Prag) 25. 4. 1859 [otevření Novom. div., premiéry a cedule Des Hauses Weihe a Ein verarmter Edelmann]; Blätter für Musik, Theater und Kunst (Wien) 5, 1859, č. 34, s. 135n. [otevření Novom. div.]; Bohemia (Prag) 28. 10., 29. 10. 1859; 15. 9. 1861, Beilage; 21. 2. 1863; Humorist. Politisch-satyrisches Journal (Wien) 1860, č. 21, nestr.; Die Deutsche Schaubühne. Organ für Theater und Literatur (Hamburg) 1860, d. 1, s. 76, d. 2, s. 92, d. 3, s. 91, d. 4, s. 63, 80, d. 5, s. 89, d. 7, s. 62n., 70-72, d. 8, s. 77, d. 9, s. 89n., d. 10, s. 82; 1861, d. 3, s. 83n., d. 4, s. 79, 88-91, d. 5, s. 73n., 75, d. 7, s. 45n.; 1862, d. 1, s. 68, 89, d. 4, s. 88, d. 5, s. 80, d. 6, s. 68n., d. 10, s. 88n., d. 11, s. 86n.; 1867, d. 5, s. 78, d. 7n., s. 76n., 99; 1868, d. 1n., s. 51; 1869, d. 8, s. 91; Schweriner Wintersaison 1857–1858, Archiv für Landeskunde in den Großherzogthümern Mecklenburg und Revüe der Landwirthschaft (Schwerin) 1, 1861, s. 48-50 [nadprůměrný výnos z hostování ve Schwerinu, Marie Stuartovna (31. 1. 1858) nejvyšší suma za jedno představení vůbec – 136 tolarů, oproti průměrnému výnosu zisk více než dvojnásobný]; Blätter für Theater, Musik u. Kunst (Wien) 7, 1861, č. 5, s. 19; č. 32, s. 126; č. 76, s. 303; č. 82, s. 326; č. 88, s. 350; č. 93, s. 371; č. 96, s. 381; tamtéž 8, 1862, č. 14, s. 54n.; č. 26, s. 102; č. 30, s. 118; č. 88, s. 350n.; č. 92, s. 370n.; č. 104, s. 422, Beilage; tamtéž 9, 1863, č. 7, s. 28; č. 17, s. 67; č. 27, s. 106; č. 71, s. 282; č. 81, s. 321n.; č. 89, s. 353n.; č. 95, s. 379; č. 97, s. 385n.; č. 101, s. 402; tamtéž 10, 1864, č. 13, s. 49n.; č. 75, s. 298n.; č. 91, s. 363; Neue Freie Presse (Wien) 3. 12. 1864; 19. 6. 1868; Familienblätter. Unterhaltungsblatt zum Neuen Bayerischen Kurier (München) 2, 1865, č. 12, s. 48; Neue Zeitschrift für Musik (Leipzig) 1865, č. 27, s. 236n.; Neues Fremden-Blatt (Wien) 1. 9. 1865, 9. 6. 1867; 12. 4., 17. 10. 1868; Prager Abendblatt. Beilage zur Prager Zeitung 7. 6. 1867, 2. 1. 1869, 14. 3. 1871, 24. 6. 1875, 28. 3. 1883, 8. 8. 1889; Zellner's Blätter für Theater, Musik und bildende Kunst (Wien) 14, 1868, č. 31, s. 123; A. Schönwald, H. Peist: Geschichte des Thalia-Theaters in Hamburg von seiner Gründung bis zum 25jährigen Jubiläum desselben (1843-1868), Hamburg 1868, d. 1, s. 40-50, d. 2, s. 118-120 ● úmrtí a nekrology: Bamberger neueste Nachrichten 24. 10. 1868; Prager Abendblatt 24. 10. 1868; Neue Freie Presse (Wien) 24. 10. 1868 [chybně datum úmrtí]; Wiener Zeitung 30. 10. 1868 ● Wiener Salonblatt 4, 1873, s. 114n.; Prager Tagblatt 6. 10. 1877, Beilage, 21. 2. 1886 [vzpomínkový fejeton, podpora herecké výuky Maxmiliánem II. Bavorským]; O. Teuber: Geschichte des Prager Theaters III, Prag 1888, s. 491n., 495n., 500; J. R. Ehrlich: Theater. Geschichte des Prager Theaters von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit, Wiener Zeitung 25. 1. 1888 [otevření Novom. div.]; S. Flesch: Die Ehrenmitglieder des Musikvereins für Steiermark [online]. [cit. 29. 10. 2015]. URL: http://www.musikverein-graz.at/wp-content/uploads/2015/03/Ehrenmitglieder-Liste-Homepage_20.3.15.pdf
Eisenberg, Flüggen, Kosch, Laiske II, ODS; Pataky [in A. Hill], [online], [cit. 29. 10. 2015], URL: http://www.zeno.org/Pataky-1898/A/Hill,+Frau+Anna
Životní události
- 1832: narození, Bamberg (D)
- 20. 10. 1868: úmrtí, Frankfurt am Main (D)
Další jména
Augusta, Anna Marie Babette Auguste, Auguste Martin
Vznik: 2016
Autor: Alena Jakubcová ml.
