Blažkova společnost
nahoru...
Společnost založil 1908 nepříliš nadaný herec staré školy J. Blažek, bývalý člen Muškovy, Chmelenského a od 1897 Frýdovy společnosti, s níž hrál v Libni a 1905–08 v ND v Brně. Z brněnského souboru přešli k BS V. Javůrek, T. Javůrková, K. Jičínský, M. Štursová, o rok později J. Burda s chotí Dolfou. Burda obstarával režii a do 1913 se podílel na uměleckém vedení souboru. Byl to ansámbl mimořádně vyspělý, kromě jmenovaných tu průběžně působila řada herců, kteří se později stali členy kamenných divadel: F. Kovářík, B. Lachmann, S. Langer, V. Matys, F. Roland, A. Rýdl, J. Strouhal, J. Šváb, K. Urbánek, D. Želenský aj. Dámské části vévodila výborná herečka M. Štursová, s níž se Blažek 1911 oženil. Ředitel sebekriticky hrál jen ojediněle (tit. postavu Šamberkova Josefa Kajetána Tyla, radu Prella v Ernstově Flachsmannu vychovateli). Hlavním působištěm BS byly střední a východní Čechy (Pardubice, Mladá Boleslav, Slaný, Nymburk, Mnichovo Hradiště, Poděbrady, Dvůr Králové n. L., Jičín ad.). V zimních měsících měl Blažek většinou zajištěno divadlo v Táboře, kde byla společnost zvláště oblíbena. Další dobrou štací bylo Kladno, kde BS působila v zimě 1912 a 1914.
BS představovala na českém venkově mimořádně kvalitní činoherní podnik vyznačující se vysokou úrovní interpretační i dramaturgickou. Základem repertoáru byla česká činohra (Stroupežnický: Naši furianti, Václav Hrobčický z Hrobčic; Svoboda: Čekanky; Bozděch: Baron Goertz; Mrštíkové: Maryša; Štech: Třetí zvonění; Šamberk: Josef Kajetán Tyl, Palackého třída 27; Adámek: Salomena; Jirásek: Vojnarka, Kolébka; Hálek: Záviš z Falkenštejna; Zeyer: Radúz a Mahulena; Vrchlický: Námluvy Pelopovy, Hippodamie, Rabínská moudrost; Preissová: Gazdina roba, Její pastorkyňa ad.). Oproti jiným společnostem tu byl zjevný posun od pozdně romantické dramatiky k novějším, zejm. realistickým hrám. Významně byla zastoupena světová klasika (Shakespeare: Romeo a Julie, Hamlet, Král Lear, Othello, Kupec benátský; Goethe: Faust; Schiller: Don Carlos, Loupežníci; Lope de Vega: Sedlák svým pánem; Gogol: Revizor). Z cizí soudobé dramatiky BS hrála Ibsenova Stavitele Solnesse a Noru, Sudermannův Domov, Hardtova Blázna Tantrise, Dymovovu Ňu, Bahrovy Děti, Wildeův Vějíř lady Windermerové, Schönherrovu Ďáblici, Ernstova Flachsmanna vychovatele, Maughamovu Královskou výsost, Zapolské Morálku paní Dulské aj. Dramaturgie si pečlivě hlídala pražské novinky, jež byly, pokud poměry dovolily, hned inscenovány.
Významný podíl na vývoji společnosti měl J. Burda (1909–13 a 1917–18), který se zde brzy uplatnil jako režisér. Inspirován moderními inscenačními směry (zejm. německými) se snažil oprostit výpravu, používal náznakové dekorace a v inscenaci hry J. Marii Dolfa (Tábor, 1910) poprvé na venkově použil černý kruhový horizont a bodové osvětlení. Přínosné bylo zejm. jeho prosazování nového pojetí režie jako určující a koordinující složky. Po Burdově odchodu u BS krátce režijně působil zkušený, ale konzervativní J. Strouhal (1914). Po pražských pohostinských režiích berlínského režiséra a průkopníka expresionismu F. Zavřela, který v dubnu 1914 nastudoval v Intimním divadle na Smíchově Wedekindovu Lulu, přizval Blažek již v květnu J. Bora k režii této hry v intencích Zavřelových. U BS oslavil v březnu 1913 v Táboře padesátileté herecké jubileum penzionovaný člen ND J. Šmaha Buškem ve Stroupežnického Našich furiantech a Shakespearovým Learem. Světová válka poznamenala chod podniku. Do repertoáru pronikaly frašky a operety (Nedbal: Polská krev; Fall: Stambulská růže; Kálmán: Čardášová princezna, Podzimní manévry; Lehár: Dráteníček ad.) a BS ztrácela pověst vynikajícího tělesa. V souboru působili B. Čechová, J. Mašková, P. Moravcová, F. Kaňkovský, A. Kaplan, režisér G. Čech ad. 1915 získal Blažek rozšíření koncese pro Moravu. Nové oblasti působení ani opětné angažování J. Burdy umělecký úpadek nezastavily. 1921 Blažek společnost rozpustil.
Literatura
Nesign.: Nová divadelní společnost, Divadlo 7, 1908/09, s. 128; nesign.: Blažkova činoherní společnost, Divadlo 8, 1909/10, s. 440; nesign.: Činoherní družina J. Blažka, Divadlo 9, 1910/11, s. 426; L. Frank: Činoherní družina ředitele J. Blažka, Divadlo 10, 1911/12, s. 284; nesign.: Wedekindova Lulu v Nymburce, NL 14. 5. 1914; nesign.: Krise divadelní na českém venkově, Jeviště 2, 1921, s. 571; A. Minský: Několik vzpomínek na dobrého ředitele, in sb. Český herec, 1939, s. 146; J. Burda: Aby se nezapomnělo…, 1958, s. 97; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 228; F. Kovářík: Kudy všudy za divadlem, 1984, s. 108; kl [L. Klosová]: Blažek Jan, in: Postavy brněnského jeviště II, Brno 1985–1989, s. 157.
Významné události
- 1908:
založení společnosti J. Blažkem
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 15—16
Autor: Ljuba Klosová
