Michalesi, Václav

Václav Michalesi

* ? Pěčín u Žamberka

† 8. 12. 1836 Mainz, Německo

zpěvák, herec

Vl. jm. Michalička, psán též Wenzeslaus. Manžel koloraturní sopranistky Josefiny M. (?–1846), která působila mj. 1842–45 v měst­ském divadle v Brně. Opernímu zpěvu se věno­valy obě jeho dcery, starší Aloisie, provd. Kreb­sová (nar. 29. 8. 1824 asi v Brně–zemř. 1904 ve Strehlen v Německu), altistka v Brně 1843–46, a mladší Josefina (1. 9. 1826 Praha–13. 10. 1892 Lipsko).

Začátky jeho divadelní dráhy (u cestujících společností?) jsou známy jen zčásti. 1810 vy­stupoval v Theater in der Leopoldstadt ve Vídni, v Brně a v pražském Malostranském divadle. 1810–13 byl angažován v zámeckém divadle knížete Miklóse II. Esterházyho v Eisenstadtu. Od 9. 10. 1813 ho přijal ředitel F. von Zinnig na městskou scénu v Prešpurku [Bratislava]. 1815/16 byl prvním basistou ve Štýrském Hradci u ředitele K. F. Domaratiuse, 1819 ve Lvově u ředitelů F. Krattera a J. N. Kamińské­ho, kde zpíval mj. Orbassana (Rossini: Tan­kred) a Sarastra (Mozart: Die Zauberflöte). V Brně u ředitele H. Schmidta nastoupil 1821 (např. Doktor Fieber, Tuček: Hanns Klachl, Osmin, Berton: Aline, Moses, Rossini: Moses). Zde se zasloužil o česká představení, mj. pře­kladem hry Kníže na honbě aneb Na zapřenou, v níž zpíval zpěvní vložky (22. 6. 1822), nebo volbou Štěpánkovy hry Berounský koláče pro svou benefici 28. 10. 1822.

Z Brna přešel do pražského StD. Uvedl se 10. a 12. 4. 1823 rolí Jakoba z Méhulovy opery Joseph und seine Brüder a titulní rolí v Rossi­niho opeře Moses. Účinkoval i v českých čino­herních představeních (1824–27 asi 20 postav). Byl angažován jako basista, pěvec velkého hla­sového rozsahu, jehož doménou se staly posta­vy důstojných, přísných starců a vážné, usedlé charaktery. S menším zdarem zpíval buffo role (Doktor Bartolo při pražské premiéře Rossiniho opery Barbier von Sevilla, 1825). Po nástupu ředitelského triumvirátu Polawsky–Kainz–Ště­pánek, kdy byla česká operní představení roz­hojněna, se na nich podílel. Pohyboval se ve vlastenecké společnosti (byl předplatitelem  Č ČM) a patřil k nejoblíbenějším zpěvákům F. Palackého, s nímž se seznámil v Rittersber­kově salonu. Jeho první českou rolí byl Michel v Cherubiniho Vodařovi. 1826 zpíval Květen­ského při premiéře opery Dráteník od F. Škrou­pa. Jeho působení ve StD, jež mělo pro českou operu značný význam, trvalo však jen do 1828. Pak odešel do opery v Mainzu (i s manželkou, která nastupovala místo první sopranistky), a účinkoval tam ve svém hlasovém oboru až do smrti. 

Role (zpěvoherní ve StD)

1823: Jakob (Méhul: Joseph und seine Brüder), Moses (Rossini: Moses); 1824: Gulf (Spohr: Faust), Sarastro (Mozart: Die Zauberflöte), Richard Boll (Weigl: Die Schweizer­familie), Kuno (Weber: Der Freischütz), Don Pedro (Mozart: Don Juan), Alidor (Isouard: Aschenbrödel), Brabantio (Rossini: Othello), Antonio (Mozart: Die Hochzeit des Figaro), Publius (Mozart: Titus), Leu­cipp (Rossini: Zelmire), Doktor Bartolo (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Pontifex (Spontini: Die Vestalin), Pachtýř (Würfel: Rübezahl), Micheli (Che­rubini: Vodař), Fabrizio Vingradito (Rossini: Die die­bische Elster), Borovský (Weber: Střelec kouzedl­ník), Philipp August (Paër: Sargines), Richard Boll (Weigl: Rodina švejcarská), Kurt (něm., Weber: Sil­vana); 1825: Mephistopheles (Spohr: Faust), Trulow (Bäuerle–W. Müller: Alina oder Prag in einem ande­ren Weltteil), Von Hasenknopf (Perinet–W. Müller: Das Neusonntagskind), Ruprecht (Wolfram: Alfred), Briseus (Paër: Achilles), Orbassan (čes., Rossini: Tankred), Brabantio (čes., Rossini: Othello); 1826: Hirkan (Rossini: Richard und Zoraide), Květenský (F. Škroup: Dráteník, prem.), Hrabě von Merten (Auber: Das Conzert am Hofe), Alidor (Rossini: Ce­nerentola), Bartolo (Mozart: Die Hochzeit des Figa­ro), Hospodský (d’Alayrac: Dvě slova aneb Nocleh v lese), Lukáš (Weigl: Sirotčí dům); 1827: Don Ped­ro (čes., Mozart: Don Juan), Dvornosta princeznin (Boieldieu: Jan z Paříže); 1828: Basilio (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Usbek (Auber: Der Mau­rer und der Schlosser), Mac Irton (Boieldieu: Die weisse Frau).

Prameny a literatura

Matrika narozených fary sv. Jindřicha, JCH N 19, 1. 9. 1826 [Josefina], Archiv hl. města Prahy. – Cedule brněn. divadla v Moravské zemské knihovně Brno (soubor nezprac.). – Cedule StD 1824–28, NMd. – Martinec: Journal. – Penzijní fond sólistů zemských divadel Praha, Ná­rodní archiv (dříve SÚA), fond ND.  •  Anon.: Über die Aufführung der Zauberflöte. In dem Theater in der Leopoldstadt [2. 11.], Thalia [Wien–Triest] 1, 1810, s. 150; Almanach fürs Theater 1812 [Berlin], s. 277–280, 325; Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielfreunde [vyd. Lembert] auf das Jahr 1817, s. 400; 1822, s. 365; 1823, s. 327; Allgemeine musikalische Zeitung [Leipzig] 21, 1823, s. 384;  Če­choslav 6, 1825, s. 56; Allgemeine Theater-Zeitung [Wien] 19, 1826, s. 51; [Chmelenský]: Stav divadla českého od měsíce dubna 1824 až po konec r. 1826,  Č ČM 1, 1827, sv. 1, s. 141–142 [zde M. předplatné], 143; [Chmelenský]: Divadlo české roku 1827,  Č ČM 1, 1827, sv. 2, s. 127; Theateralmanach [Brünn] 1846, s. 5 [Josefina M.]; Moravia [Brno] 1847, s. 47; J. Peth: Geschichte der Musik und des Theaters in Mainz, Mainz 1879; Teuber III, s. 119, 125, 186; M. Hýsek: Dějiny českého divadla v Brně, Brno 1907, s. 8–10; Vondráček I; J. Markl: F. Palacký a hudba, Miscellanea musicologica 3, Praha 1957, s. 45–47; M. Horányi: Das Esterhazysche Feenreich. Beitrag zur ungarländischen Theatergeschichte, Bu­dapest 1959; D ČD II.  •  NDp; Ulrich 1997. 

Životní události

•  ?: narození, Pěčín u Žamberka
  
• 8. 12. 1836: úmrtí, Mainz, Německo
  

Další jména

Michalička Václav, Wenzeslaus

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 335–336
Autor: Adolf Scherl