Versing-Hauptmann, Anna

Anna Versing-Hauptmann

* 2. říjen 1833 Mainz (D)

† 8. 9. 1896 Praha, Vinohrady (CZ)

herečka, spisovatelka

Jedna z nejoceňovanějších představitelek tragických hrdinek německého divadla 2. pol. 19. stol. Pocházela z divadelní rodiny, debutovala v Olomouci, hrála v divadlech ve Frankfurtu n. M., ve dvorním divadle v Koburku, hostovala v řadě významných divadel v Evropě i v Americe. Od 1867 do 1879 byla členkou pražského Stavovského divadla. 

Jako rok narození se uvádí též 1834. Narodila se jako Anna Maria Thekla Versingová do divadelní rodiny; otec Wilhelm Versing byl slavný barytonista a matka Auguste roz. Lauberová byla herečka. V.-H. vyrůstala v Petrohradu, kam s rodiči odcestovala jako malé dítě, později zde začala navštěvovat dívčí školu. Po deseti letech se rodina vrátila do Německa a matka začala svou třináctiletou dceru vyučovat herectví. V.-H. úspěšně debutovala v městském divadle v Olomouci, 18. 12. 1848 poprvé vystoupila v pražském Stavovském divadle. 1850–52 byla angažována v brněnském městském divadle. V Brně se seznámila s knihkupcem Alexanderem Hauptmannem, za něhož se provdala. Na přání manželovy rodiny odmítla angažmá v Hannoveru i nabídku z vídeňského Burgtheatru a stáhla se do ústraní, aby se věnovala rodinnému životu. Manželovi porodila tři děti: dceru Annu (1855–1906) a syny Alexandera (* 1859) a Johanna (* 1865). Po narození druhého dítěte přijala angažmá ve Frankfurtu nad Mohanem (1859) a pohostinsky vystupovala v řadě divadel v Německu a v Rakousku. Od 1861 byla členkou Dvorního divadla v Koburku, 1863 zde získala doživotní angažmá. Nadále hojně vystupovala pohostinsky: 1861 navštívila Lipsko a Pešť, 1862 hrála v Brně, Vídni, Lvově, Praze či Berlíně, následujícího roku zavítala mj. do Mohuče, v zimě 1864 odjela na několikaměsíční turné do Petrohradu. Nedlouho po návratu do Koburku opustila tamní angažmá a opět se vydala na cestu po evropských divadlech (1866: Vídeň, Mnichov, Štýrský Hradec, Bonn, Bern, St. Gallen, Královec). V květnu 1867 přijala nabídku divadelního ředitele R. Wirsinga vystupovat v Praze nejprve jako host, posléze vstoupila do stálého angažmá. Členkou pražského německého divadelního souboru byla až do 1879. Následně účinkovala 1879/80 v Hamburku a 1880/81 ve Vídni (Stadtheater Wien). Poté se vydala na turné po Spojených státech amerických. Po návratu do Evropy se usadila na Královských Vinohradech. Herecky již nevystupovala; působila jako učitelka na pražské konzervatoři, publikovala fejetony v deníku Prager Tagblatt. Zemřela v Praze 8. 9. 1896, pochována byla na Olšanských hřbitovech.
Otec Wilhem Wersing (1811–1879) byl slavný barytonista a basista. Účinkoval v Mannheimu, Mohuči a Düsseldorfu, 1847–54 působil v Praze. Matka Auguste roz. Lauber (1810–1880) hrála v divadlech v Německu, v Praze byla v angažmá 1848–50, v Brně 1851–56. Syn Johann (* 1865) byl spisovatelem. Strýcem V.-H. byl německý skladatel, herec, zpěvák a spisovatel Albert Ellmenreich (1816–1905), jeho dcera Franziska Ellmenreich (1847–1931) byla herečka.

Během své kariéry prošla V.-H. několika hereckými obory. Nejdřív vystupovala jako milovnice, později jako salónní dáma a v pozdějších letech jako hrdinná matka. Debutovala v Olomouci 1848 a krátce na to, v prosinci téhož roku, vystoupila poprvé v Praze, kde byli v angažmá oba rodiče. V Praze se V.-H. představila v roli švédské královny Christiny (T. Hell: Königin von sechzehn Jahren) a jako Kätchen von Heilbronn, což jí vyneslo pracovní nabídky např. ve Vídni a v Brně. Zvolila Brno, kde se mohla uplatnit ve větších rolích a všestranněji než v habsburské metropoli. Do Brna odešla také její matka, pod jejímž vedením V.-H. dále rozvíjela svůj talent. Po několikaleté umělecké přestávce, kdy se věnovala mateřským povinnostem, přijala 1859 angažmá v městském divadle ve Frankfurtu nad Mohanem. Hrála zde ale pouze vedlejší role, hlavní hvězdou tu byla herečka F. Janauschková. Aby se V.-H. uplatnila ve větších rolích, a mohla tak navázat na svůj někdejší úspěch, vystupovala pohostinsky ve Vratislavi, Magdeburgu, Zhořelci, Berlíně, Brně, Štýrském Hradci, Praze a Pešti. V průběhu 60. let ztvárnila jedny ze svých nejslavnějších parádních rolí, v nichž plně uplatnila potenciál heroiny: Marii Stuart, Jungfrau von Orleans, Adrienne Lecouvreur, Gräfin Autreval, Deborah či Philippinu Welser. Ačkoliv byla V.-H. především tragédkou, prokázala též komediální talent, který předváděla v Shakespearových komediích, jako Schreyvogelova Donna Diana či Scribeho Herzogin Marlborough. Když 1864 vystoupila v Koburku jako Pietra v Mosenthalově stejnojmenné tragédii, ocenil jí dramatik jako nejlepší představitelku této role. V květnu 1867 se uvedla v Praze jako Madamme de Pompadour (E. Brachvogel: Narciss); jako první heroina Stavovského divadla tu pak působila dvanáct let. Díky divadelnímu řediteli R. Wirsingovi a jeho zájmu o klasické drama dostala příležitost vystupovat ve velkých antických tragédiích jako Phädra (1867), Antigone (1868), Sapho (1869), Iphigenie (1870) a Medea (1871). Od začátku 70. let se postupně přehrávala do oboru hrdinských matek; poprvé ztvárnila tento typ jako Lea ve hře Makkabäern koncem 1870. O dva roky později získala V.-H. vážnou konkurentku v H. Claarové, angažované do Stavovského divadla do rolí salónních dam, které spadaly podle smlouvy do jejího repertoáru. Konflikt ohledně obsazování rolí uvrhl soubor v krizi. Rivalky se na jevišti sešly např. v Shakespearových hrách Coriolan (V.-H. jako Volumnia a H. Claar jako Valeria) nebo Die lustige Weiben von Windsor. Po Velikonocích 1879 V.-H. opustila Prahu. Krátce účinkovala v Hamburku, v městském divadle ve Vídni a nakonec odjela do New Yorku, kde se představila v celkem dvaceti rolích, mj. jako Marfa (H. Laube dle F. Schillera: Demetrius). Zámořským turné završila svou aktivní hereckou kariéru.
V.-H. byla obdivovanou umělkyní. Kritici jako A. Klaar nebo J. Bayer oceňovali její suverénní vystupování, vznešený výraz, plný hlas a skvělé jazykové schopnosti, díky nimž se řadila k nejlepším představitelkám velkých ženských tragických hrdinek své doby. Zároveň byla vyhlášenou deklamátorkou. Nadšeného příznivce získala v osobě novináře a spisovatele L. Sacher-Masocha, v jehož představení Der Mann ohne Vorurtheil hrála titulní roli Marie Terezie. Na stránkách týdeníku Die Gartenlaube für Österreich o ní uveřejňoval Sacher-Masoch velmi lichotivé články a 1867 vydal drobnou oslavnou publikaci Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt. Kromě herectví seV.-H. prosadila i na poli literatury. Vydala básnické sbírky Gedichte (1861) a Jugendlieder und Lebensbilder (1881) a novely Aus meniem Frauenleben, Carla Colomba a Philosophin (souborně 1866). Napsala divadelní hru Verwirrt und gelöst pojednávající o překonané manželské krizi profesora a jeho ženy. Hra, která měla premiéru v prosinci 1877 ve Stavovském divadle s V.-H. v hlavní ženské roli, byla zároveň její beneficí. Nezanedbatelná byla i její činnost pedagogická; V.-H. vyučovala na pražské konzervatoři a mezi její žákyně patřily mj. herečky M. Laudová-Hořicová nebo M. Pospíšilová. Postavení V.-H. jako přední pražské umělkyně odpovídalo její reputaci v kontextu německojazyčného divadla, kde platila za jednu z největších hvězd 2. pol. 19. století.

Role

Stadtheater Brünn (Brno)

Leonie von Villegontier (E. Scribe: Frauenkampf oder Das Duell der Liebe), Adelaide (R. Benedix: Liebesbrief) – 1851; Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), Johanna (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Louise (G. Meyern: Prinz Eugen), Hedwig (A. Rost: Ludwig der Eiserne oder Das Wundermädchen aus der Ruhl) – 1862.

Pesth – Ofen, Vereingte städtische Theater (Spojená městská divadla v Pešti a Budě)

Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Edwina Bella (A. Winterfeld: Ich esse bei meiner Mutter), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: Die schöne Müllerin), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Mirandolina (C. Blum dle C. Goldoniho: Mirandolina), Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah), Helene (T. Körner: Zriny oder Die Bestürmung von Szigeth), Lady Milfort (F. Schiller: Kabale und Liebe), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: Mit der Feder), Valentine Freiin von Gelden (G. Freitag: Die Valentine), Julie, Capulet’s Tochter (C. A. West dle W. Shakespeara: Romeo und Julie), Rosa (F. Kaiser: Gute Nacht, Rosa!), Thekla (F. Schiller: Wallenstein’s Tod) – 1860.

Stadtheater Lepzig (Lipsko)

Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe) – 1861.

?, Berlin

Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart, benefice) – 1862.

Lemberger Theater (Lvov)

Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart) – 1862.

?, Mainz (Mohuč)

Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser, benefice) – 1863.

Hoftheater, Coburg-Gotha

Louise (G. Meyern: Prinz Eugen), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer) – 1861; Lady Milfort (F. Schiller: Kabale und Liebe) – 1862; Brunhild (F. Hebbel: Nibelungen), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart) – 1863; Elizabeth (A. W. Schlegel dle W. Shakespeara: Richard der Dritte), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Gräfin von Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: Frauenkampf), Pietra (S. H. Mosenthal: Pietra), ? (F. Gerstäcker: Salon und Circus) – 1864.

Stadtheater Frankurt am Main (Frankfurt nad Mohanem)

Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: Die schöne Müllerin) – 1864.

Kaiserliches Hoftheater Sankt Petersburg (Petrohrad)

Eglantine (E. Mautner: Eglantine) – 1864; Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Mathilde (R. Benedix: Mathilde), Gräfin Autreval (H. Olfers: Frauenkampf), Marianne (d’Ennery – Mallian: Marianne: ein Weib aus dem Volke), Emma Paltern (S. Schlesinger: Mit der Feder) – 1865.

Hoftheater Münich (Mnichov)

Orsina (G. E. Lessing: Emilie Galotti) – 1866.

Landschaftliches und Thalia Theater Graz (Štýrský Hradec)

Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Johanna (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Auguste (S. H. Mosenthal: Ein deutsches Dichterleben) – 1860; Lady Macbeth (W. Shakespeare: Macbeth), Judith (F. Hebbel: Judith), Katharina II (G. Putlitz: Um die Krone), Iphigenia (J. W. Goethe: Iphigenia von Tauris), Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: Der Mann ohne Vorurtheil) – 1866; Lady Gloster (K. E. R. Bayer: Lady Gloster), Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Katharina (W. Shakespeare: Widerspenstige), Pompadour (A. E. Brachvogel: Narciss), Katharina Howard (R. Gottschall: Katharina Howard), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: Frauenkampf), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah) – 1867.

Stadttheater St. Gallen

Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: Der Mann ohne Vorurtheil), Iphigenia (J. W. Goethe: Iphigenia von Tauris), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah) – 1866.

Stadtheater und Wilhelmtheater Königsberg (Královec)

Iphigenia (J. W. Goethe: Iphigenia von Tauris), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah), Philippine Welser (O. Redwitz: Philippine Welser), Gräfin Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: Frauenkampf) – 1866.

Deutsches landestheater Prag (Stavovské divadlo Praha)

Christine, Königin von Schweden (T. Hell: Königin von sechzehn Jahren), Kätchen (H. Kleist: Kätchen von Heilbronn) – 1848; Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: Mit der Feder), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe) – 1862; Madamme  Pompadour (A. E. Brachvogel: Narciss), Margarethe (E. Scribe: Die Erzählungen der Königin von Navarra), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: Frauenkampf), Herzogin von Marlborough (E. Scribe: Ein Glas Wasser oder Ursachen und Wirkungen), Phädra (J. Racine: Phädra), Franziska von Hohenheim (H. Laube: Die Karlschüler), Francoise, Schauspielerin (Fournier: Die Schauspielerin), Agnes Sorel (F. Schiller: Jungfrau von Orleans), Beatrice (W. Shakespeare: Viel Lärm um Nichts), Hedwig (F. Schiller: Wilhelm Tell), Judith (F. Hebbel: Judith), Lady Sarah Waterford (H. Laube: Der Statthalter von Bengalen), Henriette Dolcu (I. Görner: Unsere Allürten), Baronin Octavie Randau (M. Haller: Das Geständnis), Jakobäa (J. Kehlheim: Jakobäa von Jülich), Josefine (L. Eckhart: Josefine), Clarisse (A. Meisner: Reginald Armstrong), Franziska von Hohenheim (H. Laube: Die Karlschülern, Novom.), Adelheid Runeck (G. Freytag: Die Journalisten, Novom.) – 1867; Gräfin Marie Hohenheim (E. Bauernfeld: Aus der Gesellschaft), Valentine Freiin von Geldern (G. Freytag: Valentine), Emilia Galloti (G. E. Lessing: Emilie Galloti), Franziska Hainwald (R. Benedix: Ein Lustspiel), Thulia (A. Lindner: Brutus und Collatinus), Porzia (W. Shakespeare: Kaufmann von Venedig), Rosamunde (C. Töpfer: Rosenmüller und Finke), Aurora von Königsmark (R. Genée: Vor den Kanonen), Die Marquise von Mèneville (E. Scribe: Feen-Hände), Emilia (W. Shakespeare: Othello), Margarethe von Valois (O. Devrient: Zwei Könige), Lady Georgine, Witwe (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood), Leonore Sanvitale (J. W. Goethe: Torquato Tasso), Viola (Deinhardtstein: Viola, dle W. Shakespeara: Was ihr wollt), Antigone (J. J. Donner dle Sofokla: Antigone), Adelaide (H. Müller: Adelaide) – 1868; Sapho (F. Grillparzer: Sapho), Elmire (J. B. Molière: Tartüffe: oder Der Scheinheilige), Marwood, Mellefont’s alte Geliebte (G. E. Lessing: Miss Sara Sampson), Seraphine (V. Sardou: Seraphine / Usere Frommen), Prinzessin Elisabeth (H. Schauffert: Schach dem König!), Elisabeth (F. Schiller: Maria Stuart), Armande (Molière: Die gelehrten Frauen), Brunhild (F. Hebbel: Die Nibelungen), Edwina Bella (A. Winterfeld: Ich esse bei meiner Mutter), Sittah (G. E. Lessing: Nathan der Weise), Adelheid von Waldof (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen), Fürstin Anna Maria de la Tremouille dei Orsini (?: Täuschung auf Täuschung), Lady Milford (F. Schiller: Kabale und Liebe), Katharine von Rosen (E. Bauernfeld: Bürgerlich und romantisch, Novom.), Marguerite Gauthier (M. Ring dle A. Dumase st.: Die Dame mit den Camelien oder Eine neue Magdalena, Novom.) – 1869; Iphigenie (J. W. Goethe: Iphigenie auf Tauris), Julie Braun (E. Bauernfeld: Moderne Jugend), Julie (O. Feuillet: Julie), Ida von Felseck (Ch. Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt), Bianca Capello (S. H. Mosenthal: Isabella Orsini), Maria Theresia (A. Langer: Der letzte Jesuit), Baronin (H. Meilhac – L. Halévy: Frou-Frou), Léonie, Baronin d’Arglade (G. Sande: Marquis von Villemer, Novom.), ? (H. Hartz: Liebeszauber), Lea (O. Ludwig: Die Makkabäern) – 1870; Medea (F. Grillparzer: Medea), Gertrude (F. Grillparzer: Ein treuer Diener seines Herrn), (F. Spielhagen: Hans und Grete) Königin (A. Dumas: Die drei Musketiere, benefice), Königin (C. M. Weber: Oberon), Margarethe von Parma (J. W. Goethe: Egmont), Porzia (Julius Cäsar), ? (F. Schütz: Kabale) – 1871; Marfa (H. Laube dle F. Schillera: Demetrius) – 1872; Thusnelda (F. Halm: Fechter von Ravenna), Volumnia (W. Shakespeare: Coriolan), ? (W. Shakespeare: Die lustigen Weiber von Windsor) – 1873; Arria (A. Wilbrandt: Arria und Messalina) – 1874; Agrippina (A. Wilbrandt: Nero) – 1876.

Burgtheater, Wien

Thusnelda (F. Halm: Fechter von Ravenna), Elisabeth (F. Schiller: Maria Stuart), Isabella (F. Schiller: Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder) – 1868.

Stadttheater, Wien

Frau Rath (Der Königslieutenant), ? (C. Mallachow – O. Elsner: Gute Zeugnisse), Frau Bernard (A. Müller-Guttenbrunn: Des Hauses Fourchambault Ende), Cesarine (A. Delpit: Der Sohn Coralie´s), Gräfin Clotilde Dürenstein (E. Arter: Duelle) – 1880; Gräfin von Schwarzenfels (M. Augier: Goldprobe), Emma (G. Moser: Der Hypochonder) – 1881.

Thalia Theater, New York

Marfa (H. Laube dle F. Schillera: Demetrius) – 1881.

Hra

Verwirrt und gelöst, StD 6. 12. 1877.

Prameny

AHMP: Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910, Cizí příslušníci, krab. 442, arch č. 195; Sbírka matrik, VIN Z3 1893–1900, fol. 163 [záznam o úmrtí].

NA Praha: Intendance českého Národního divadla 1861–1934, NAD č. 900, inv. č. 24, Smlouvy, služební požitky; Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 163, obr. 550.

WBR: sbírka rukopisů (korespondence V.-H. se nachází v těchto pozůstalostech: Carl Albert Sachse, Carl von Guaita, Constatntin Wurzbach, Ludwig August Fankl, Ludwig Eckhart), sbírka tisků (báseň V.-H. Dem hochverebrten Dichter Franz Grillparzer zu seinem achzigjährigen Geurtsfeste, Prag 1871 – k oslavám 80. výročí narození F. Grillparzera).  

Literatura

L. Sacher-Masoch: Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt, Wien 1867 ● Der Humorist (Wien) 26. 7., 6. 8. 1851; Deutscher Bühnen-Almanach, Berlin 1861, s. 232–234; […] Berlin 1868, s. 248; […] Berlin 1868, s. 129; Fremden-Blatt (Wien) 6. 5. 1861; 19. 5. 1863, 28. 2. 1865 (Liedertafel), 17. 5. 1871; Illustrirte Zeitung 2. 11. 1861 (článek včetně portrétní kresby); Wiener Theater-Chronik 24. 12. 1863 (strýc R. Ellmenreich), 16. 6., 27. 10 1864, 3. 2. 1871; Neues Fremden-Blatt (Wien) 28. 12. 1866 (první cesta do New Yorku), 4. 6. 1867; Die Gartenlaube für Österreich (Wien) 21. 1., L. Sacher-Masoch: Gastspiel der Frau Versing-Hauptmann in Graz, Die Gartenlaube für Österreich (Wien) 27. 5., 3. 6. 1867; Prager Abendblatt 8. 5. 1867, 9. 11. 1868; 27. 2., 21. 7. 1869, 26. 4. 1871, 10. 1. 1873; Blätter für Musik, Theater und Kunst (Wien) 29. 5. 1868; Prager Tagblatt 8. 12. 1877 (hra Verwirrt und gelösst ve StD), 6. 3. 1879 (odchod z angažmá), 21. 10. 1880, 4. 10. 1881 (ohlasy na představení v New Yorku); Neue Freie Presse (Wien) 5. 11. 1881; Teuber III 360 (životopis Wilhelma Versinga), 398 (debut v Praze), 508, 515, 526, 585, 599–600, 604–607, 610, 616, 624, 628, 629, 632, 700, 703, 725–726, 741, 747, 764 ● úmrtí a nekrology: Prager Tagblatt 9. 9. 1896; Die Presse (Wien, Brno) 9. 9. 1896; Mährisches Tagblatt (Olomouc) 10. 9. 1896; Grazer Tagblatt 11. 9. 1896; Neuer Theater Almanach für das Jahr 1897, Berlin 1897, s. 182–183; A. J. Weltner: Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog I, Berlin 1897, s. 344–345 ● Prager Tagblatt 16. 3. 1906 (úmrtí dcery); M. Kobelt-Groch: Judith macht Geschichte. Zur Rezeption einer mythischen Gestalt vom 16. bis 19. Jahrhubndert, München 2005, s. 154–156.

Brümmer, DB, Eisenberg, Flüggen, Wurzbach

Životní události

• 2. říjen 1833: narození, Mainz (D)
  
• 8. 9. 1896: úmrtí, Praha, Vinohrady (CZ)
  

Další jména

Versing Anna Maria Thekla

Vznik: 2018
Autor: Martina Borovičková