Tyc, Petr

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 17. 2. 2017, 14:43; Klara.kadlecova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Petr Tyc
* 20. 4. 1965 Praha
tanečník, pedagog, choreograf


Absolvoval TKP 1983 a TK HAMU 1992 (choreografie), stáž u M. Cunninghama v New Yorku 1993. Angažmá: tanečník PKB 1983–92, Rambert Dance Company Londýn 1992–94, poté nezávislý choreograf a pedagog, 2000 šéf baletu v Liberci. Tanečník s dobrou technikou a uměřeným výrazem, interpret řady sólových partů v repertoáru PKB. Jako choreograf debutoval Etudami pro Bambini M. Smolky (PKB 1984), v Londýně inscenoval Hymnus na hudbu G. I. Gurdieffa (1994); z jeho nezávislých a grantových projektů: Příběhy k nedovyprávění (1994), s hudebním seskupením Agon a tanečníky PKBIthaka 2. 888 na grafickou partituru A. Logothetise (1996); v Bazilice sv. Jakuba s M. Blahoutovou Okna aČtyři biblické tance P. Ebena (1996), Pohyby a nehybnosti (1997), účastník projektu České taneční platformy 2000. Interpret sólových choreografií N. Vangeli, P. Zusky a S. Sandroniho ve večeru Znásobeně sám (1998); ve Státní opeře Praha připravil režii minimalistické opery P. Glasse Pád domu Usherů (1999); v Liberci nastudoval Čtyři biblické tance a Sáře bylo devadesát let (2000), …to málo co vím o sylfidách/pánská jízda… (Liberec 2000, h. koláž). Inklinoval k pohybové abstrakci a minimal dance. Od 1995 se věnoval i výuce moderní techniky (externě na TKP, TK HAMU, DAMU aj.). Na celostátní baletní soutěži Bratislava 1985 získal za choreografii 2. cenu.


Literatura

Benoniová, M.: Znásobeně sám, Taneční listy 1999, č. 2, str. 7 • Mertová, L.: Petr Tyc, Taneční listy 1990, č. 10, 3. a 4. str. obálky • Hulec, V.: Andělské pohyby a lidské nehybnosti, Taneční sezóna 1997/98, č. 5

Životní události

  • 20. 4. 1965: narození, Praha
  •  : úmrtí


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 340-341