Psotová, Ljuba
nahoru...
Psána též Ljubov, provd. Kvasnicová. Žačka A. Viscusiho, J. Hladíka, J. Nikolské, později v Paříži O. Preobraženské a v Londýně N. Legata (1934). Angažmá v Brně 1927–39, kde byla mj. partnerkou svého bratra I. V. Psoty. Uplatnila se hlavně v komických a charakterních rolích, např. Elegantní dáma v Kolovrátku (1929), Dáma v masce v Signorině Gioventù (1930), Chrámová tanečnice v Makovém květu/Rudém máku (1935), Cikánka v Perníkovém srdci (1935). Často spolupracovala v operetě s O. Novým. Stěžejní byla její rozsáhlá pedagogická činnost v oboru klasického tance, v němž patřila ve své době mezi naše nejerudovanější pedagogy. Od 1929 vyučovala na soukromé škole svého bratra (Taneční ústav klasického baletního umění), v letech 1939–47, v době Psotovy nepřítomnosti, ji vedla. Mezi její žáky patřili V. Avratová, R. Ellingerová, O. Skálová, J. Šlezingrová, V. Vágnerová, E. Jahodová, V. Jílek, M. Kůra, J. Nermut, R. Karhánek, O. Strejček. V letech 1948–54 založila a vedla baletní školu v Gottwaldově/Zlíně, kam odešla s manželem; s ním působila v Karlíně jako baletní mistryně 1956–62. Sestra Ivo Váni Psoty, manželka dirigenta Rudolfa Kvasnici.
Literatura
ED.: Kvasnicová-Psotová Ljubov in Postavy brněnského jeviště II., Státní divadlo v Brně 1989 • Dufková, E.: Váňa Psota, Brno, Ryšavý 1997
Životní události
- 21. 3. 1911: narození, Přerov na Moravě
- 25. 2. 1985: úmrtí, Brno
Další jména
Ljubov, Kvasnicová
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 270–271
