Příkaský, Ivan

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 14. 2. 2017, 12:59; Klara.kadlecova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Ivan Příkaský
* 5. 12. 1959 Ratíškovice, okr. Hodonín
tanečník


Absolvoval TKB 1980. Angažmá v Brně od 1980 (od 1988 sólista). Výrazný mužný typ a mimořádná schopnost vytváření charakterů ho předurčovaly především pro role současného repertoáru: Theseus ve Snu noci svatojanské V. Trojana (1984), Petruccio ve Zkrocení zlé ženy O. Flosmana (1985), Princ a Krejčík ve Z pohádky do pohádky (1986), Kazakov a Armen v Gajané (1986), Princ a Ježibaba ve Sněhurce a sedmi trpaslících B. Pawlowského (1987), tit. role v Petruškovi (1989), Oidipus ve Škrtiči (1990), Mandarín v Podivuhodném mandarínovi (1991), Černý myslivec ve Viktorce (1992), Adam ve Věčných písních (1992), Frollo v Notre Dame de Paris M. Jarreho (1993), Král Marek v Příběhu o Tristanovi a Isoldě (1995), Bratr Dominik v Janě z Arku na hranici A. Honeggera (1995), Sir Walsingham v Marii Stuartovně (1999), tit. role v oratoriu Oedipus Rex (2000). S přesností a hereckou přesvědčivostí ztvárnil i herecky náročné postavy v klasických baletech: Benvolio, Tybalt a Kapulet v Romeovi a Julii (1986, 1996), Rudovous v Labutím jezeře (1987, 1999), Ferchad v Legendě o lásce (1988), Hillarion v Giselle (1989), Myší král v Louskáčkovi (1989), Sultán v Šeherezádě (1994), Simona v Marné opatrnosti L. Hérolda/J. Lanchberyho (1998), Baron Zeta ve Veselé vdově F. Lehára/J. Lanchberyho (2000). Získal Cenu ČLF 1989 za roli Ferchada v Legendě o lásce a Cenu Thálie 1999 za roli Sira Walsinghama v Marii Stuartovně.


Literatura

E.D.: Příkaský Ivan in Postavy brněnského jeviště III., Státní divadlo v Brně 1994 • zp: Galerie Baletu ND Brno – Ivan Příkaský, Taneční listy 1996, č. 4, 2. str. obálky

Životní události

  • 5. 12. 1959: narození, Ratíškovice, okr. Hodonín


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 269