Vitali, Giuseppina
Provd. Augusti, v českém prostředí psána Josefina. Její rodiče (otec Raphael V., 1815–1896, a matka Claudia, roz. Zerlotti) byli zpěváci. Žila v Itálii a vzdělávala se ve zpěvu. Debutovala v 17 letech v Modeně v roli Gildy (Verdi: Rigoletto). Jako hostující pěvkyně cestovala po Itálii (Bologna), Anglii (1864 koncerty a vystoupení v královské opeře), Německu, Španělsku a Francii (pařížská italská opera 1865–68), kde se seznámila s významnými skladateli. 1870 vystupovala též v Egyptě. Mezi 1867 a 1871 hostovala několikrát v PD v Praze. Po 1870 se provdala za tenoristu P. Augustiho. 1871 je uváděna jako členka Teatro Principe Umberto ve Florencii. Její poslední vystoupení je zaznamenáno 1892 v Teatro Concordia v Cremoně (Desdemona, Verdi: Otello). V závěru života byla v Římě vyhledávanou učitelkou zpěvu.
V PD hostovala v létě 1867 (4krát), 1868 (20krát) a 1869 (20krát, vše v Novoměstském divadle pro 3000 diváků). Její první pražskou rolí byla 6. 7. 1867 Markéta v premiéře českého znění Gounodovy opery Faust a Markéta (dir. B. Smetana, Faust–J. L. Lukes), o rok později vytvořila první postavu Violetty na českém jevišti (Verdi: La Traviata). Vzhledem ke své pozici významného hosta v českém divadle mohla volit interpretační a dramaturgické postupy, které kritika u českých zpěvaček zaznamenávala s nesouhlasem (např. u E. z Ehrenbergů, která roli Markéty a další úlohy po ní přebírala): v českých představeních zpívala italsky, 14. 8. 1868 vsunula do Rossiniho Lazebníka sevillského árii z Verdiho opery Sicilské nešpory, 1868 a 1869 pořádala vždy dvě produkce složené z jednotlivých aktů různých oper apod. Při prvních třech hostováních byly tyto nevítané dramaturgické kroky překryty obdivem k jejím pěveckým kvalitám. Při poslední sérii vystoupení v PD, kterou uskutečnila s manželem v květnu a červnu 1871 (11krát), se však již omezený repertoár a kombinované operní večery staly předmětem otevřených námitek. (Při této návštěvě vystoupili manželé 7. 5. na koncertě pražské konzervatoře.)
Pro české PD měla pohostinská vystoupení V. prestižní význam. Divadlo se tak zařadilo mezi evropské operní scény, které pořádaly stagiony, ne-li celých italských souborů, pak alespoň sólistů, jako ukázky „autentické interpretace“ románského repertoáru (v pražském německém divadle poprvé 1862). V. byla respektována jako představitelka novoitalské pěvecké školy, jež vedle virtuózních hlasových kvalit akcentovala i minuciézně vypracovaný a individualizovaný herecký výkon. Její hostování na českém jevišti však mělo dlouhodobý vliv i na celkovou kvalitu provedení, protože zvyšovalo nároky na všestrannou propracovanost výkonů domácích umělců. Její vystoupení (a tím i kvalitní nastudování) zajistilo některým operám značnou oblibu (Gounod, Verdi: Maškarní ples, 1869 poprvé česky).
Mimořádné pražské úspěchy V. souvisely i s její aktivitou ve prospěch české kultury. Věnovala několik pražských představení dobročinným účelům (pro Spolek sv. Ludmily, na stavbu ND, pro divadelní sbor, pro Akademický čtenářský spolek) a podle informací tisku se též pokusila v Paříži pomoci k provedení Smetanově Prodané nevěstě. České publikum a publicistika jí projevovaly značnou vděčnost a tisk pozorně sledoval její kariéru.
Role (v PD)
1867: Markéta (Gounod: Faust), Gilda (Verdi: Rigoletto), Leonora (Verdi: Troubadour); 1868: Violetta (Verdi: La Traviata), Zerlina (Mozart: Don Juan), Rosina (Rossini: Lazebník sevillský), Linda (Donizetti: Linda z Chamounix), Isabella (Meyerbeer: Robert ďábel), Dinorah (Meyerbeer: Dinorah); 1869: Amelie (Verdi: Maškarní ples), Anetta (Ricciové: Kryšpín a kmotra), Norina (Donizetti: Don Pasquale, prem.); 1871: Lucie (Donizetti: Lucie z Lammermooru).
Prameny a literatura
Národní noviny mezi 1. a 10. 7. 1867; Světozor 1, 1867, s. 10, 16; 3, 1869, s. 201, 207; 5, 1871, s. 248; Česká Thalia 2, 1868, s. 230 [vyst. ve prospěch ND]; Národní listy, červenec a srpen 1868, 27. 4. 1871; Hudební listy 1, 1870, s. 63, 359; J. Branberger: Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 216; Bartoš: PD opera; PD 1862–83; Trávníčková: PD. • Wurzbach; Rieger; Kutsch 1997; Ulrich 1997.
Životní události
- 14. 3. 1846: narození, Oděsa, Ukrajina
- 15. 2. 1915: úmrtí, Řím, Itálie
Další jména
Augusti
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 604–605
Autor: Jitka Ludvová