Uhlich, Joseph

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Verze z 13. 2. 2017, 17:00; Jakubcova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Joseph Uhlich
* kolem 1780
 ?
tanečník, baletní mistr


Psán také Ullich, Uhlik, Uhlech. Herečka jmé­nem Julie U. působila 1799/1800 u ředitele Bergopzooma v Pešti. Od dubna 1799 byla slečna nebo paní U. groteskní tanečnicí praž­ského StD; její vztah k Josephovi není znám. Baletní mistr Honorius Johann U. pracoval 1873 mj. v Olomouci.

U. se objevuje 3. 1. 1797 jako tanečník sou­boru K. F. Guolfingera von Steinsberg v Nos­titzově divadle a je hodnocen jako lehký a do­brý skákač. S tanečníkem Rollerem provedl „anglické pas de deux“. 16. 2. debutoval jako autor baletu Das Waldpaar oder Das ist ihnen zu rund, zřejmě však neuspokojil kritiku ani di­váky, protože měl jen jednu reprízu; vytýkali mu myšlenkovou chudobu a malou pravděpo­dobnost děje (polodivoši v evropském lese). Z U. tanečních výkonů je známo maurské Pas de deux, které tančil s J. Heissem (17. 2. 1797), role Arlequina v Jungheimově pantomimě Die Zauberrose oder Arlequin überall und nirgens (24. 3. 1797) a Hanse Zengera v baletu Agnes Bernauerin téhož autora (18. 4. 1797). Od srp­na 1798 byl členem Guardasoniho souboru StD a vytvořil hlavní roli v Brunettiho baletu Raul von Crequi (19. 8.). Když se na podzim 1798 stal baletním mistrem StD L. Olivieri, byl U. chválen za roli mouřenína, ve které nejen svý­mi komickými skoky, ale „správnou pantomi­mou dokázal popsat věrnost dobrého otroka, je-li pán v nouzi“ (12. 11. 1798 Die Amazonen nach itzigen Sitte).

Od září 1799 je U. zaznamenán v Augsburgu (s manželkou Katharinou, synem Josephem a dcerou), kam odešel se skupinou Guolfingera von Steinsberg. Zde dostal možnost uvádět vlastní balety, musel se však střídat s baletním mistrem Jungheimem. Jako první dával „karak­ter Ballett“ o 1 jednání Das Waldmädchen (16. a 24. 9., 2. a 5. 12. 1799), dále Die Bauern­hochzeit (20. 9.) a Die Liebe im Kampf und Streit (30. 9. a 18. 10. 1799). V baletu Der fran­zösische Deserteur oder Die Tiroler Hochzeit měl sólo v dřevácích. Uvedl zde kolem deseti jednoaktových baletů, jen poslední práce, Die Mohren in Amerika (28. 12.), byla pětiaktová. Těsně po roce 1800 pobývala „die Prager Fami­lie Uhlich“ ve Frankfurtu n. M., poté až do 1805 v Kasselu, 1807–09 opět v Augsburgu.

Další informace jsou až z května a června 1819, kdy se U. vrátil do Prahy jako „výmarský baletní mistr“ a hostoval tu se syny Josephem a Heinrichem a se dvěma dcerami. Na konci dubna a v repríze 26. 5. uvedl ve StD balet Die geraubte Russin (h: Eberwein, výmarský dvor­ní kapelník), se syny jako groteskními taneční­ky; 31. 5. dávali balet Der Vorposten oder die Luftpromenade, v němž se vyznamenala celá rodina, 11. 6. pak Das Schweizer Hirtenmäd­chen a 23. 6. jako rodinnou benefici alegoric­ký jednoaktový balet Die bekränzte Triumph­säule. Z Prahy odjeli U. do Theater in der Leopoldstadt ve Vídni, kde sehráli sérii zcela neúspěšných představení. V kouzelné pantomi­mě Glockenspiel in China (8. 7., h: G. Vogler) představoval U. majitele ostrova v Číně a publi­kum neslo nelibě, že chtěl pouhými několika skoky přes jeviště znázornit gesto tyranského regenta. Po průměrné komické charakterní pantomimě Kosaken und Engländer oder Die Rekruten-Einquartierung (14. 7., h: Ilgner, ka­pelník divadla v Königsbergu [ Královec, Kali­ningrad]) a po pantomimě Das Abendständ­chen in Tyrol oder Der Quäker (16. 7., h: Bach) tisk doporučil, aby se U. učil u Aumera, Hor­schelta nebo Rainoldiho modernímu umění. Ná­sledovaly pantomimy Das Schweizer Hirten­mädchen oder Der Lautenschläger (21. 7., h: Bach), Die Jagd oder Schattenspieler auf Rei­sen (24. 7., h: ?), Das moderne Schuhmacher­gewölbe oder Die Liebesrendezvous in allen Ecken (h: Grois, kapelník z Regensburgu) a 30. 7. benefice celé rodiny, Die geraubte Rus­sin. Kritika uzavřela, že „Vídeň má právo vidět něco lepšího, než je tento repertoár“.

Od 8. 8. 1819 pobývali U. tři měsíce v Brně s programem podobným pražskému a vídeň­skému, rozšířeným na 14 titulů (mj. Die ge­raubte Russin, Das Schweizer Hirtenmädchen, Der Vorposten, h: Ilgner). Od Nového roku 1820 působila rodina v Budě a Pešti, kde U. uvedl ve své choreografii Das Dorf-Concert in Tyrol oder Die drei Nebenbuhler (Budín 5. 3. 1820) s hudbou A. Volánka. Funkce baletního mistra pešťského souboru se však už tehdy ujal jeho starší syn Joseph. Se svým bratrem Hein­richem setrval v Pešti dvacet let; pořádali též bály. Z otcovy tvorby je znám úspěšný balet Fe­nella, das Fischermädchen von Portici (20. 11. 1830), při němž účinkovali oba synové, a pan­tomimy Arlequin als Koch, und dessen Tod und Hochzeit (17. 3. 1840, h: růz. aut.) a Die Wein­lese in Ungarn (26. 8. 1840, h: Gläser).

Z ohlasů působení rodinného baletu vyplývá, že U. se jevil jako zástupce starší školy se za­staralými názory na balet, zatímco syn Joseph našel dlouhodobé uplatnění na stabilní scéně, osvojil si modernější choreografické postupy a byl také lépe hodnocen.


Prameny a literatura

Theater-Journal derjenigen Schauspiele-und Opern, welche in Augs­burg von der Karl Ritter von Steinbergischen Ge­sellschaft deutscher Schauspieler von 12. September bis 31. Dezember 1799 ausgeführt wurden, Augs­burg 1800; Journal des Luxus und der Mode, Wei­mar 1805 [Kassel]; Wiener allgemeine Theaterzei­tung 1819, s. 327, 367 [host. ve StD], s. 399, 400, 429 [Leopoldstadt]; 1830, s. 600 [Pešť]; Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt für Kunst Literatur und geseliges Leben 1819, s. 362, 399, 400, 429; 1830, s. 594; J. A. Witz: Versuch einer Geschichte der theatralischen Vorstellungen in Augsburg von den früheren Zeiten bis 1876, s. 50, 61, 68; Teuber II, s. 351; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicologi­ca 16, 1961; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]; Wurmová 1996. • Reclams Bal­lettlexikon [heslo Frankfurt a. M.].

Životní události

  • kolem 1780: narození
  •  ?: úmrtí

Další jména

Ullich , Uhlik , Uhlech


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 588–589
Autor: Božena Brodská