Trneček, Hanuš

Hanuš Trneček

* 16. 5. 1858 Praha

† 28. 3. 1914 Praha

harfista, klavírista, dirigent, skladatel

Křtěn Jan. Otec novináře a kabaretisty Otakara Trnečka (pseud. Otakar Hanuš, 1890–1940). T. studoval housle a harfu na pražské konzervatoři, ve skladbě byl samoukem. Během tříleté vojen­ské služby hrával v létě v lázeňském orchestru ve Frant. Lázních, 1881 působil u Ziehrerovy ka­pely v Berlíně, 1882 dirigoval operetu ve Frant. Lázních a do 1888 byl harfistou v orchestru v divadle velkovévody ve Schwerinu. Od 1888 vyučoval hře na harfu na pražské konzervatoři. Uplatnil se organizačně v kulturním životě, mj. 1894 spolupůsobil při vzniku Českého spolku pro komorní hudbu, 1895 podílel se na přípra­vě hudební expozice Národopisné výstavy a 1894–1913 byl předsedou hudebního odboru Umělecké besedy. 1899–1900 se ucházel o funkci uměleckého ředitele opery ND.

Komponoval komorní a symfonickou hudbu, skladby pro klavír a zvl. pro harfu (též parafráze cizích skladeb). Jeho první opera Die Geigen­macher von Cremona o šlechetném houslaři, který obětuje své tajemství, aby s jeho soupeřem dosáhla štěstí milovaná dívka, byla provedena ještě ve Schwerinu. (Týž námět komponoval 1893 J. Hubay.) V pražském ND byly přijaty k provedení dvě opery: v roce 1894 Amaranta, o zbožné dívce předurčené smlouvou za nevěs­tu bezbožníkovi, v níž titulní roli zpívala již re­nomovaná B. Foersterová (4 předst., r: F. Kolár, dir. A. Čech); v roce 1900 Andrea Crini, tragic­ký příběh syna benátského dóžete z období otřesů benátské republiky (5 repríz, titulní role V. Florjanský, r: A. Krössing, dir. M. Anger). Příznivé přijetí obou oper, které obratně, ale povrchně uplatňují bohatý arzenál operních prostředků, zejm. francouzské velké opery, bylo pravděpodobně ovlivněno T. významným postavením v pražském hudebním životě.

Dílo

Soupis uvádí ČHS.

Práce pro divadlo

Die Geigenmacher von Cremona, opera, 2 jedn. (1. verze v 1 jedn.), t: Günt­her podle Coppého hry, komp. 1885, 16. 4. 1886, Grossherzogliches Hoftheater Schwerin, libr. vyd. Schwerin 1886; Amaranta, romant. opera, 3 jedn. a prolog, t: Hornicke podle Redwitzovy básně, přel. L. Dolanský, komp. 1884–89, 16. 11. 1890 ND, libr. vyd. 1890; Smytá vina, opera, 2 jedn., t: Rostran, přel. O. H. Trneček, komp. 1896, neprov., ztracena?; Andrea Crini, opera, 3 jedn., t: B. Beneš, komp. 1898, 2. 2. 1900 ND, směs pro kl. vyd. 1900, libr. [1900]; Mastičkář, zpěvohra, 5 jedn., t: K. Dolanský podle stejnojm. románu Jana z Hvězdy, nedokonč.?

Prameny a literatura

Dalibor 8, 1886, s. 218 [Die Geigenmacher]; Hda. [Hejda], Národní divadlo Praze, Amaranta, Dalibor 12, 1890, s. 350–351, 362–363; D. Hornike: Amaranta, vydání libreta 1890, zde studie L. Dolanského; Česká Thalia 4, 1890, s. 387 [Amaranta]; K. Hoffmeister: Andrea Crini. Úvodem k opeře H. T., Dalibor 22, 1900, s. 17–20; Divadelní listy 1, 1900, s. 121; Divadlo 12, 1914, sv. 1, s. 169–170 [nekrolog]; Nejedlý: Opera ND I; ND po 1883. • Obsahy oper: Hornové; Tvrdek. • ČHS; Grove 1980, 2001; Grove-opera.

Životní události

• 16. 5. 1858: narození, Praha
  
• 28. 3. 1914: úmrtí, Praha
  

Další jména

Jan

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 581–582
Autor: Marta Ottlová